Dvacátého šestého dubna 2018 se v Praze v budově Ministerstva zemědělství uskutečnila mezinárodní konference „Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření“. Účastníci z Česka, Rakouska, Maďarska, Německa, Irska a Holandska zhodnotili přínosy cílených dotačních programů při řešení současného problému dramatického poklesu biodiverzity spojeného se zemědělským hospodařením. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a není přitom ohrožena jen druhová pestrost krajiny, ale i funkční a zdravá krajina. Proto byly také velkým společným tématem negativní dopady současného intenzivního zemědělství podporovaného z prostředků Společné zemědělské politiky a potřeba využívání možností ochrany krajiny, které agro-environmentální opatření přináší.

Konference o možnostech ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření svedla dohromady více než 60 účastníků z celkem šesti evropských zemí. Přítomní se shodli na tom, že evropská zemědělská krajina je v žalostném stavu a k nápravě je nutné intenzivně využívat možnosti, které Společná zemědělská politika přináší v podobě agro-environmentálních opatření. „Z diskusí účastníků  mimo jiné vyplynulo, že dobře vymyšlené opatření ještě nemusí zaručovat pozitivní přínosy. Ty může zajistit pouze v kombinaci s dostatečně rozvinutým poradenským systém a úzkou spoluprací s hospodáři,“ uvádí hlavní organizátor konference Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Řešily se i čerstvé a velmi znepokojující informace o návrhu budoucí Společné zemědělské politiky, které předešlý den prosákly do médií. Z nich vyplývá, že komisař Hogan prosazuje nechat rozdělování financí na jednotlivých členských zemích prakticky bez možnosti kontroly, zda prostředky jsou využívány na účely, pro které jsou určené. „Na první pohled se to může zdát jako příležitost přizpůsobit se fungování jednotlivých zemí. Ze zkušenosti však víme, že flexibilita se může bez dostatečné odpovědnosti snadno podřídit vynakládání peněz na škodlivé praktiky a dokonce i korupci. Abychom tomu zabránili, potřebujeme každoročně 15 miliard finančních prostředků ze Společné zemědělské politiky určených na řešení krize biologické rozmanitosti zemědělské půdy v EU,“ upozornila ve svém příspěvku zemědělská koordinátorka Birdlife Europe, Harriet Bradley.

Vedle spolupořádajícího Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR, se konference zúčastnily prakticky všechny významné zemědělské nevládní organizace, nejrůznější odborné instituce, zájmové skupiny nebo zástupci akademické obce. I to dokládá vážnost stavu, ve kterém se česká krajina nachází a který si všichni uvědomují. Organizátory nemile překvapilo, že se konference nezúčastnil nikdo ze zástupců Agrární komory. „Zdá se, že Agrární komora, největší profesní organizace svého druhu, nemá zájem o celospolečenská témata a vyhýbá se přímé debatě o možnostech udržitelného využívání naší krajiny,“ konstatoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Problémy s úbytkem druhové pestrosti neznamenají jen mizející ptáky, motýly nebo zajíce, ale mají i nemalé ekonomické dopady. Už dnes některé země bijí na poplach kvůli propadu počtu opylovačů, což ohrožuje úrodu mnoha druhů ovoce a některých zemědělských plodin. Stále problematičtější je nadužívání pesticidů, které jsou dnes dle měření Českého hydrometeorologického ústavu přítomny ve více než 60 % sledovaných podzemních zdrojích vody a téměř v polovině případů překračují povolené limity.

Konference byla podpořena v rámci dotačního programu Ministerstva zemědělství ČR.