Dalekohled, ta kouzelná věc, se kterou vidíme všechno větší a bližší, je základním „výrobním prostředkem“ ornitologa. Dobrý dalekohled slouží i desítky let, proto je potřeba vybírat opravdu uvážlivě. Doslova a do písmene platí, že čím kvalitnější dalekohled, tím více toho uvidíme. I když je výběr vždy subjektivní záležitostí, pokusíme se v tomto článku shrnout základní informace a doporučení, která by měl zájemce o nový dalekohled vzít v úvahu.

Jak se vyznat v parametrech?

K označení binokulárních dalekohledů i stativáků se používá dvou čísel, například 8×32 nebo 25–60×82. Z označení přístroje lze na první pohled vyčíst jeho základní optické vlastnosti. V následujících odstavcích jsou napřed uvedeny běžné parametry binokulárů a v závorce parametry stativáků.

První číslo označuje zvětšení dalekohledu. 7x –> 8x –> 10x –> 12x (–> 20x –> 30x – > 60x –> …): při zachování průměru objektivu roste zvětšení, zmenšuje se zorné pole, snižuje se světelnost. Při pozorování vidíme obraz větší, ale tmavší, současně roste citlivost na chvění a je těžší ptáka dalekohledem najít.

Druhé číslo označuje průměr vstupní čočky v mm. 21 –> 25 –> 32 –> 42 –> 50 –> 56 (–> 65 –> 82 –> 95 –> 115 –> …): při zachování stejného zvětšení roste celková velikost a hmotnost přístroje, zvyšuje se světelnost a tedy i prokreslení detailů. Při pozorování vidíme jasnější a zřetelnější obraz s více detaily, ale je těžší udržet dalekohled v klidu kvůli jeho větší váze.

Podle parametrů lze srovnávat pouze srovnatelné, tedy jen dalekohledy stejné cenové kategorie.

Binokuláry

Cenové kategorie

Optické přístroje jsou náročné na přesnost při výrobě, tomu odpovídá i rostoucí cena u kvalitnějších výrobků. Obecně platí, že vyšší cena odpovídá vyšší kvalitě. Od dalekohledu za osm tisíc nemůžeme očekávat špičkový výkon, ovšem špičkový dalekohled může být i 10x dražší. Zvolení cenové kategorie, ve které přístroj vybíráme, by mělo být prvním krokem úvah.

Jako u všech výrobků, i u dalekohledů existuje spojité spektrum cenových hladin od několika set korun po vyšší desítky tisíc korun (a u stativáků i výrazně přes sto tisíc korun). Pro snazší orientaci budeme hovořit o čtyřech kategoriích, byť některé přístroje mohou ležet přesně na hranici.

Nejlevnější dalekohledy do 2 000 Kč jsou natolik nekvalitní, že se jimi nebudeme dál zabývat.

Dalekohledů v nižší střední třídě, od 2 000 Kč do 20 000 Kč, je obrovské množství v nejrůznější kvalitě. Na rozdíl od vyšších kategorií zde nemusí platit, že dražší je i kvalitnější. Často totiž za známou značku platíme víc, než za výrobek samotný. Jinými slovy, dost podobné přístroje je možné pořídit pod různými značkami za velice rozdílné ceny. Prakticky všechny dalekohledy v této kategorii, včetně velkých světových značek, se ve skutečnosti vyrábějí v několika závodech v jihovýchodní Asii, především v Číně. Občas se i skutečný výrobce změní, aniž by se to kupující mohl nějak dovědět. A spolu s tím se do určité míry mění i kvalita, která navíc nemusí být u všech kusů stejná. Doporučujeme tedy dalekohledy v této kategorii nekupovat bez fyzického vyzkoušení konkrétního kusu. Při zkoušení je třeba zhodnotit jak optické vlastnosti, tak i kvalitu mechanického provedení. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat očnicím, zvláště pokud budeme dalekohled používat s brýlemi. Každopádně u těchto dalekohledů většinou očekávejme životnost jen v horizontu několika let. Do e-shopu ČSO jsme vybrali přístroje firmy GPO, jejíž filosofií je nabízet stálou a ověřenou úroveň kvality i v tomto cenovém segmentu. Pro přístroje GPO tedy neplatí nutnost zkoušet každý přístroj zvlášť, protože to již za nás udělali v Německu.

Ve vyšší střední třídě, od 20 000 Kč do 40 000 Kč, je již nabídka výrazně menší a kvalita vyrovnanější. Přístroje jednotlivých značek se liší spíš v detailech a dá se říci, že nákupem kteréhokoli dalekohledu v této cenové kategorii nejde udělat chybu. Při výběru mohou hrát roli osobní preference, ale i ergonomie a zpracování detailů, jako je způsob ostření nebo fungování očnic. Určité rozdíly mezi značkami můžeme najít v barevném podání a v dalších detailech optických vlastností. Dalekohledy v této kategorii jsou standardně vodotěsné a většinou odolné i vůči pádu na zem. Přestože se jejich výroba již také přesunuje do Asie, výrobci si kvalitu pečlivě hlídají. V e-shopu ČSO je možné zakoupit prémiovou řadu Meostar, kterou česká Meopta stále vyrábí v továrně v Přerově, a dalekohledy PASSION™ HD německé firmy GPO, které jsou vyráběny v Japonsku.

Do nejvyšší třídy dalekohledů, v cenách od 40 000 Kč, patří špičkové přístroje nejznámějších světových firem. Prakticky bez výjimky zde platí, že čím novější model, tím lepší optická kvalita. Mechanická kvalita i vzhled jsou celkově na velmi vysoké úrovni, optické vlastnosti jdou na hranici teoretických znalostí i praktických technologických možností. Pořízení dalekohledu v této cenové kategorii je sázkou na jistotu, bez jakýchkoli kompromisů. Dalekohled z této nejvyšší třídy bude výborně sloužit po desítky let. Máme-li tuto možnost, vyplatí se vybírat z toho nejlepšího, co světový trh nabízí. Odměnou nám bude neopakovatelný zážitek z pozorování, s maximem detailů a bez ohledu na okolní podmínky. V e-shopu ČSO nabízíme špičkové výrobky známé rakouské firmy Swarovski Optik.

Konstrukce

Celkový optický výkon přístroje ovlivňuje celá řada faktorů, včetně typu použitého skla a speciálních optických vrstev. Tyto informace jsou ale většinou předmětem obchodního tajemství a dozvíme se jen to, co se nám výrobce rozhodne říci. Právě v těchto detailech ale leží hlavní rozdíly mezi jednotlivými značkami. Při výběru se tedy musíme opřít především o předchozí zkušenosti s daným typem dalekohledu (s výhradou pro dalekohledy nižší střední třídy uvedenou výše), anebo se spolehnout na doporučení důvěryhodného prodejce. Vodítkem může být i cena.

Kromě optických vlastností velmi záleží i na řadě dalších konstrukčních prvků. Plnění inertním plynem zabraňuje mlžení uvnitř přístroje a je dnes standardem i pro většinu dalekohledů střední třídy. Podobné je to s vodotěsností, lišit se ovšem může maximální garantovaná hloubka. Vnitřní ostření (tj. žádné pohyblivé části kromě ostřicích koleček) usnadňuje údržbu a zvyšuje trvanlivost. Kvalitní povrchová úprava neklouže ani v rukavicích a chrání dalekohled před poškozením.

Doporučujeme v žádném případě do dalekohledu neodborně nezasahovat a veškeré čištění a opravy mimo běžnou údržbu svěřit odborníkům. Neodborným zásahem lze přesný optický přístroj velmi snadno nenávratně zničit.

Ohledně tvaru dalekohledu nelze dát jednoznačné doporučení. Dalekohled musí především perfektně padnout do ruky a musí se dát pohodlně (jedním prstem) ostřit, i pokud máme lokty přitisknuté ke hrudi (tak zvyšujeme stabilitu při pozorování). Očnice musejí perfektně přisedat k oku, díváme-li se bez brýlí, a v zasunuté poloze umožnit pozorování s brýlemi.

Všechny dnešní binokuláry se vyrábějí s centrálním ostřením, tj. jedním kolečkem zaostřujeme oba okuláry současně. Aby toto ostření fungovalo, je třeba napřed nastavit vyrovnání dioptrických rozdílů mezi levým a pravým okem. K tomu slouží buď otočný jeden z okulárů (většinou pravý) nebo kolečko dioptrické korekce u dražších typů. Otočný okulár je o něco méně pohodlný, neboť se častěji samovolně pohne a dalekohled pak nejde pořádně zaostřit zrovna ve chvíli, kdy je to nejméně potřeba.

Na trhu se objevují i binokuláry se zoomem, ale výhradně jen v nižších cenových kategoriích. Renomovaní výrobci vědí, že nevýhody binokulárů se zoomem výrazně převažují nad výhodami, a vůbec je nevyrábějí. O binokuláru se zoomem tedy nemá smysl ani uvažovat. (To samozřejmě neplatí pro stativáky, u nichž se zoom běžně používá.)

Čočky je nejlepší čistit speciální měkkou utěrkou. Je-li na čočce něco nalepeného, můžeme nečistotu opatrně setřít nasliněným prstem. V žádném případě nesmíme zašpiněné čočky silně dřít, poškodili bychom optické vrstvy.

Kapesní dalekohledy

Zvětšení 8x až 10x, průměr objektivu 20 až 25 mm.
Malé dalekohledy, které se hodí nosit v kapse nebo trvale umístit v autě. Jejich hlavní výhodou jsou malé rozměry a nízká váha, takže mohou být stále po ruce. Hodí se, když zrovna nejdeme na ptáky, ale přesto nás něco zaujme třeba cestou do práce nebo na zahradní rodinné oslavě.

Hlavní nevýhodou je úzké zorné pole a nižší světelnost, a tedy i méně viditelných detailů. Z obou důvodů se vyplatí volit menší zvětšení 8x, kde se tyto nevýhody projeví méně.

Tuto kategorii nedoporučujeme pro začátečníky ani pro děti, i když jde o nejlehčí dalekohledy. Vzhledem k úzkému zornému poli je složitější ptáka dalekohledem najít.

Malé dalekohledy

Zvětšení 8x až 10x, průměr objektivu 32 mm.
Menší typy dalekohledů, které si získávají stále větší oblibu s celkově rostoucí kvalitou optických přístrojů. Jejich hlavní výhodou jsou menší rozměry a nižší váha než u velkých dalekohledů. Hodí se pro většinu běžných pozorování, zejména v lese, v parcích, v zahradách a celkově na kratší vzdálenosti. Nabízejí větší míru pohotovosti a pohodlí.

Nevýhodami může být nižší světelnost, případně užší zorné pole, byť v mnohem menší míře než u kapesních dalekohledů. Obě nevýhody se projeví spíš u levnějších modelů, vyplatí se připlatit si za vyšší kategorii, obzvlášť u zvětšení 10x.

 

Velké dalekohledy

Zvětšení 10x až 12x, průměr objektivu 42 mm.
Větší dalekohledy, dosud často upřednostňované. Nabízejí větší zvětšení při vyšší světelnosti a tedy lepší podání detailů. Výhodou je i širší zorné pole. Hodí se pro valnou většinu pozorování, snad kromě rychle se pohybujících ptáků v křoví na malou vzdálenost. Vynikající jsou na větší vzdálenosti, například na vodní ptáky na rybnících nebo při pozorování dravců.

Mezi nevýhody patří větší rozměry a hmotnost. Tyto dalekohledy již nelze nosit v kapse ani v brašně na opasku. Pro dlouhou túru, při které na ptáky koukáme jen občas, je lepší zvolit menší variantu. U zvětšení 12x může chvění dalekohledu výrazně zhoršit subjektivní dojem z pozorování. Zvětšení 12x doporučujeme tedy používat s podporou nebo s opěrkou čela. Při pozorování na kratší vzdálenosti může být problém pohybujícího se ptáka dalekohledem najít a potřeba častějšího přeostřování.

Myslivecké dalekohledy

Zvětšení 8x až 12x, průměr objektivu 50 až 56 mm.
Dalekohledy s velkými vstupními čočkami, s odpovídající velikostí a hmotností. Jejich hlavní předností je velice vysoká světelnost, kterou při ornitologických pozorováních ve dne moc nevyužijeme a plně se projeví až při pozorování za hraničních světelných podmínek za svítání, za soumraku nebo v noci.

Jednoznačnou nevýhodou mysliveckých dalekohledů je veliká hmotnost. Pro udržení dalekohledu v klidu je potřeba větší síla, po delší dobu je to bez opory prakticky nemožné. Tyto dalekohledy mají v ornitologii jen omezené uplatnění a pořizovat by si je měl jen ten, kdo přesně ví, proč potřebuje zrovna tento typ.

	příležitostná pozorování, delší túry, cestování letadlem	drobní ptáci na zahradě, v lese, v křovinách	vodní ptáci, dravci	sovy, pozorování za šera	hmyz na krátkou vzdálenost
kapesní	***	*	*		**
8*25	***	**			**
10*25	**	*	*		*
malé	**	***	**	*	***
8*32	**	***	*	*	***
10*32	**	***	**		**
velké	*	**	***	**	*
10*42	*	**	**	**	**
12*42	*	*	***	*	*
myslivecké		*	**	***

Stativáky

U stativáků neexistují vyhraněné kategorie, výběr je mnohem subjektivnější. V zásadě proti sobě stojí požadavky na co nejlepší optický výkon a požadavek na nízkou váhu. Čím bude stativák větší a těžší (s větší vstupní čočkou), tím bude obraz jasnější, můžeme si dovolit používat větší zvětšení, ale o to hůře se bude s přístrojem manipulovat.

Zvětšení

Pro pozorování ptáků nejčastěji využijeme zvětšení 30x až 50x. Větší zvětšení se hodí ve zvláštních situacích, kdy potřebujeme sledovat hodně vzdálené ptáky, porovnat detaily opeření, odečíst kroužek. Velká zvětšení s sebou nesou užší zorné pole, ptáka je pak těžší dalekohledem najít. U některých výrobců máme možnost volby mezi méně zvětšujícími, ale širokoúhlými okuláry (např. Meopta 30–60x WA) a hodně zvětšujícími okuláry s užším zorným polem (např. Meopta 20–70x). Zkratka WA, případně podobné, znamená „Wide Angle“, tedy právě ono rozšířené zorné pole.
Pokud při nákupu nevíme přesně, proč potřebujeme největší možné zvětšení, zřejmě více oceníme výhody širokého zorného pole.

Průměr vstupní čočky

Pokud máme v dané cenové kategorii vůbec možnost výběru, volíme mezi větším, těžším a neohrabaným přístrojem s excelentně jasným obrazem a menším, lehčím přístrojem, který se snáze nosí, ale při horších světelných podmínkách nedává tak jasný obraz. Rozdíly v kvalitě obrazu jsou zřetelnější při rostoucím zvětšení. Ani sebelepší optika v kombinaci 60×65 neposkytne obraz moc valný.
Při nákupu se řídíme hlavně předpokládaným způsobem použití. Budeme-li dalekohled vozit hlavně autem, bez delších přesunů pěšky, oceníme přínosy velkých objektivů. Čím delší budou naše pěší cesty, nebo cesty letadlem, tím spíš se přikloníme k menším objektivům. Pro většinu ornitologických pozorování je dostatečný objektiv o průměru 80 až 85 mm.

Přímý, šikmý nebo binokulární?

V optické kvalitě není rozdíl mezi přímými a šikmými dalekohledy. Většině lidí vyhovuje šikmé provedení, někteří ale preferují přímé. Drobnou výhodou šikmého je nižší celková výška při pozorování, a tedy větší stabilita a menší chvění ve větru. Také střídá-li se u dalekohledu víc lidí, mohou se k šikmému sklonit, zatímco u přímého je třeba nastavit výšku stativu přesně pro každého pozorovatele zvlášť. Celkově doporučujeme spíš šikmé provedení, ovšem chceme-li pozorovat s malými dětmi, je rozhodně lepší přímé. (Děti ve školce a v nižších třídách ZŠ se většinou nezvládají dívat dolů, chtějí-li vidět něco před sebou.)

Binokulární člen ke stativáku nabízí jen firma Swarovski Optik. Rozdíl oproti klasickým monokulárním stativákům není v optické kvalitě, ale v umožnění přirozeného pozorování oběma očima. To přináší úplně jiný zážitek, při správném nastavení se oči neunaví ani po několikahodinovém pozorování. Pětatřicetinásobné zvětšení (35x) se nemusí zdát velké, ale binokulární vidění s opěrkou hlavy dělá divy. Subjektivně tak i při menším zvětšení snadno rozlišujeme i drobné detaily. Binokulární člen zvažme, pokud si chceme pozorování opravdu užít nebo pokud plánujeme dlouhá pozorování (například při sčítáních ptáků na velkých vodních plochách). Při rozhodování musíme vzít v úvahu, že světlo z objektivu se dělí mezi dva okuláry. Celkově je tak binokulární stativák o polovinu méně světelný, má smysl jej pořizovat prakticky jen s velkými objektivy o průměru 95 nebo 115 mm. A počítat s odpovídající váhou celého přístroje.

Ovládací prvky

Umístění ovládacích prvků, tedy především zaostřovacího kolečka, není při výběru rozhodující, resp. je potřeba vyzkoušet. Různým lidem vyhovuje různé řešení, přičemž velkou roli hraje zvyk.

	dlouhá pozorování, pozorování pro zážitek	pěší nebo letecké přesuny	rychle se pohybující ptáci	pozorování za šera
Meopta
Meostar 20–70×82 HD	*	**	**	**
Meostar 30–60x WA HD	**	**	***	*
Swarovski
ATX/STX 25-60×65	*	***	**	*
ATX/STX 25-60×85	**	**	**	**
ATX/STX 30-70×95	**	**	*	**
ATX/STX 30-70×115	**	*	*	***
BTX 35×95	***	*	**	*
BTX 35×115	***	*	**	**

(Srovnávat lze jen v rámci téže kategorie, tedy Meoptu s Meoptou a Swarovského se Swarovským.)

Co vybrat

Při výběru dalekohledu je vhodné nespěchat. Napřed se rozhodneme, jakou sumu můžeme do nákupu vložit, a pak důkladně prozkoumáme trh v dané cenové kategorii. Vhodné je nákup konzultovat i s kolegy a známými, diskuse o dalekohledech jsou oblíbenou součástí ornitologických sešlostí. V každém případě je nejlepší, můžeme-li si zvolený model od někoho půjčit a vyzkoušet přímo v terénu. K tomu jsou ideální příležitostí exkurze a jiné akce pořádané ČSO.
V e-shopu ČSO nabízíme pečlivě vybrané přístroje, které máme vyzkoušené a můžeme je s čistým svědomím doporučit. Rádi vám pomůžeme vybrat ten nejlepší přístroj i pro vás!

Ať vám vybraný dalekohled slouží ke spokojenosti co nejdéle!