Ke značení ptáků pro vědecké účely se kromě hliníkových kroužků používají také další metody pro individuální rozeznávání jedinců. Mezi ně patří např. barevné plastové kroužky, podle jejichž unikátní kombinace výzkumníci na dálku poznají, o kterého ptáka se jedná. Odpadá tak potřeba jej znovu odchytit a vystavovat stresu. Toto značení se používá například při studiu lokálních populací pěvců nebo při sledování tažných ptáků (např. jeřábů, čápů, dravců).
Více o barevném značení se dozvíte na webu Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice Národního muzea.
Velcí ptáci (typicky nepěvci) bývají označování také plastovými krčními límci (labutě, husy, bernešky), nosními značkami (kachny) nebo křídelními značkami (např. datli).
Neškodí límce (a podobné značky) ptákům?
- Průměr límce (či velikost jiné značky) odpovídá obvodu krku (velikosti křídla, šířce čelisti) a ptáka nijak neomezuje.
- Sledovaní značení ptáci se po navyknutí na značku chovají stejně jako ptáci neoznačení. Přijímají potravu, páří se, odchovávají mláďata a dožívají se srovnatelného věku jako ptáci bez značky.
- Všechny značky jsou nasazovány výhradně vyškolenými a zkušenými spolupracovníky koužkovací stanice.
Příklad studie s využitím límců:
Kroužkování a límcování labutí velkých v severozápadních Čechách
Kroužkování labutí velkých v severozápadních Čechách probíhá od roku 2012 a v současné době pokrývá území od Chebu po Ústí nad Labem. Navazuje tak na kroužkování labutí velkých, které probíhá v západních a v severních Čechách pod vedením jiných pracovních skupin.
Při odchytech se kroužkovatelé pokoušejí označit kovovými nožními kroužky pokud možno celé rodiny a díky odečtům těchto kroužků v následujících měsících a letech mohou sledovat pohyb jednotlivých členů těchto rodin a další problematiku (jak dlouho se rodina zdržuje pohromadě, kde jednotliví ptáci zimují, jakého věku se dožívají atp.). Během samotného kroužkování se zjišťuje i kondice a zdravotní stav odchycených jedinců, dochází k dokumentaci a nápravě případných problémů (nejčastěji odstraňování rybářských háčků a vlasců).
Při vyhodnocení výsledků zpětných odečtů kroužků z prvních let výzkumu se ukázalo, že návratnost zpětných hlášení z Karlovarského kraje a jihu Ústeckého kraje je velice nízká. Částečně za absenci výsledků může plachost některých jedinců, ale také nenápadnost kroužku na noze a jeho nesnadná odečitatelnost v případě, že pták plave na vodě a k břehu se nepřibližuje. Pro zvýšení efektivity získávání zpětných hlášení bylo v roce 2016 zahájeno doplňkové barevné značení pomocí krčních límců. Krční límce jsou standardně používané u labutí, bernešek a hus po celé Evropě, Severní Americe a v některých částech Asie. Krční límce mají oproti kroužkům tu výhodu, že jsou nápadné a snadno odečitatelné bez dalšího chytání ptáka. Vědecké práce ukazují, že se ptáci po navyknutí na límec chovají standardně stejně jako neoznačení ptáci, bez potíží přijímají potravu, shánějí partnery, hnízdí, jsou součástí hejna a nemají nijak poškozené peří. Jediný rozdíl, který se podařilo zaznamenat, je zvýšená péče o peří okolo límce. Průměr límce odpovídá obvodu krku a ptáka nijak neomezuje (pozn. ptáci jsou schopni peří načepýřit a v tuto dobu to vypadá, že límec ptáka „škrtí“).
Po zahájení používání krčních límců narostl počet zpětných hlášení labutí. Byly získány informace od jedinců, od kterých předtím nebyly žádné údaje. Do projektu se díky krčním límcům může zapojit i široká veřejnost. Po třech letech používání límců krčních límců se ukázalo, že je velice vhodné označit dospělé ptáky na hnízdišti, které není zapotřebí v následujících letech opět odchytávat a výrazně se tím zkrátila doba odchytu rodiny.
Kroužkování labutí v severozápadních Čechách provádí skupina soustředěná kolem zkušených kroužkovatelů, kteří mají s labutěmi dlouholeté zkušenosti. Všichni účastníci odchytů jsou řádně proškolení ve způsobech odchytů i v manipulaci s odchycenými jedinci.
V případě dotazů se můžete obrátit na organizátory Jiřího Vaníka (gothig@seznam.cz) a Michala Podhrázského (corax@seznam.cz).
Za Kroužkovací stanici NM Praha Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D.