Co jsou ptačí oblasti?
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též jen „zákon“). Podrobnější informace lze najít na oficiálních webových stránkách soustavy Natura 2000, které z pověření Ministerstva životního prostředí ČR zřizuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – AOPK ČR (https://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php).
Jaký statut mají u nás ptačí oblasti?
Jejich vyhlášení umožnila novela zákona o ochraně přírody a krajiny (v podobě samostatného zákona č. 218/2004 Sb.) platná od dubna roku 2004. Ptačí oblasti nejsou zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) ve smyslu části třetí zákona, ale zcela samostatnou kategorií ochrany přírody. Vymezuje je vláda nařízeními, v kterých je stručně uveden předmět a cíl ochrany a která neobsahují žádné zákazy. Místo zákazů v nich mohou být stanoveny činnosti vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody, aby byla zajištěna ochrana populací předmětných druhů ptáků.
Pro jaké druhy se ptačí oblasti vyhlašují?
Pro všechny ptačí druhy jmenované v příloze I směrnice o ptácích a všechny pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které příloha I neuvádí, vyskytující se na území členského státu. Kritéria pro výběr ptačích oblastí jsou založena na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Areas, IBA) v Evropské unii, která se v různých modifikacích používají prakticky ve všech členských státech EU. Česká společnost ornitologická stála u zrodu ptačích oblastí v Česku. Jako partner BirdLife International v naší republice při tom využila zkušeností této mezinárodní organizace a přenesla koncept IBA do českého prostředí (https://www.birdlife.org/worldwide/programmes/sites-habitats-ibas-and-kbas). Seznam druhů pro ptačí oblasti v Česku stanovilo Nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti.
Počet ptačích oblastí v Česku
V naší republice je vyhlášena celkem 41 ptačí oblast o celkové rozloze 7 035 km2. V celé Evropské unii je vyhlášeno celkem 5 646 ptačích oblastí o celkové rozloze 541 867 km2 (Natura 2000 Barometer).
1 | Křivoklátsko | 22 | Beskydy |
2 | Doupovské hory | 23 | Horní Vsacko |
3 | Nádrž vodního díla Nechranice | 24 | Hostýnské vrchy |
4 | Novodomské rašeliniště – Kovářská | 25 | Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví |
5 | Východní Krušné hory | 26 | Hovoransko – Čejkovicko |
6 | Labské pískovce | 27 | Soutok – Tvrdonicko |
7 | Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady | 28 | Lednické rybníky |
8 | Jizerské hory | 29 | Pálava |
9 | Krkonoše | 30 | Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny |
10 | Rožďalovické rybníky | 31 | Jaroslavické rybníky |
11 | Žehuňský rybník – Obora Kněžičky | 32 | Podyjí |
12 | Bohdanečský rybník | 33 | Třeboňsko |
13 | Komárov | 34 | Údolí Otavy a Vltavy |
14 | Broumovsko | 35 | Řežabinec |
15 | Orlické Záhoří | 36 | Hlubocké obory |
16 | Králický Sněžník | 37 | Českobudějovické rybníky |
17 | Jeseníky | 38 | Dehtář |
18 | Litovelské Pomoraví | 39 | Novohradské hory |
19 | Libavá | 40 | Boletice |
20 | Poodří | 41 | Šumava |
21 | Heřmanský stav – Odra – Poolší |
Seznam odkazů na jednotlivé PO bude postupně doplňován.
Výzkum a monitoring v ptačích oblastech
Česká republika má jako členský stát EU za povinnost sledovat vývoj stavu předmětu ochrany v jednotlivých ptačích oblastech a podávat o něm pravidelnou zprávu. Tímto úkolem je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, organizační složka státu podléhající Ministerstvu životního prostředí ČR. Jmenovaná organizace již od roku 2005 zajišťovala, a sice v tříletých periodách, monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 (dále též „naturový monitoring“), na němž se podílela jak oficiálně Česká společnost ornitologická, tak i individuálně řada jejích členů. Výsledky všech ukončených period monitoringu byly v souhrnné podobě publikovány ve třech samostatných publikacích (Hora et al. 2010, 2015, 2018).
Od roku 2020 sleduje ČSO po čtyři roky na objednávku AOPK ČR stav ptačích druhů v ptačích oblastech na většině území Česka. Těchto prací se účastní několik desítek členů–odborníků ze všech částí republiky.
Ochrana ptačích oblastí
Vybraná část IBA byla v rámci implementace směrnice o ptácích transformována do 41 ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Snahy ČSO se však neomezily jen na zakotvení ptačích oblastí do národní legislativy a na spoluúčast při zajištění oficiálního výzkumu (naturového monitoringu) v nich. Primárním cílem je zejména ochrana předmětných druhů ptáků a jejich prostředí. K tomu využívá vedle aktivních jednotlivců zejména tzv. patronátních skupin – neformálních a dobrovolných seskupení členů a spolupracovníků ČSO, kteří v jednotlivých ptačích oblastech provádějí ornitologický výzkum a jednají s orgány státní správy, vlastníky nemovitostí či jinými místními subjekty. Vedle toho je ochrana ptačích oblastí zajišťována také účastí ČSO ve správních řízeních. Děje se tak zejména dvojí formou – jednak prostřednictvím Kanceláře ČSO a dále prostřednictvím regionálních poboček, pokud jsou přihlášeny u příslušných orgánů ochrany přírody.
Pro některé ptačí oblasti byly zpracovány odborné podklady, tzv. Souhrny doporučených opatření (https://www.mzp.cz/cz/souhrn_doporucenych_opatreni, Knižátková & Lacina 2010). Jak již sám název naznačuje, jde pouze o doporučení, avšak v řadě případů se jejich obsah promítl do oficiálních dokumentů, které existují v dotčené oblasti (například do plánů péče o velkoplošná či maloplošná ZCHÚ).
Doporučená literatura a další hlavní zdroje informací:
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E, Hanzal V. & Kučera Z. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007, AOPK ČR, Praha.
Hora J., Čihák K. & Kučera Z. (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008–2010, Příroda 33: 1–492. https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/370/057173.pdf?seek=1507124383
Hora J., Kučera Z., Němec M. & Vojtěchovská E. (2018): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2011–2013, Příroda 38: 1–466.
Knižátková E. & Lacina D. (2010): Souhrny doporučených opatření pro ptačí oblasti. Ochrana přírody 5/2010: 12–14.
Vojtěchovská E. (2015): Zpráva o stavu druhů přílohy I Směrnice o ptácích. Výsledky hodnotících zpráv 2013. Ochrana přírody 1/2015: 30–35.
https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/dashboards/natura-2000-barometer