Zpráva z realizace Malého grantu ČSO.
V období květen až červenec 2021 byla provedena pravidelná kontrola již víceméně známých hnízdišť motáka lužního v kraji Vysočina, ale také dalších oblastí s potencionální možností zahnízdění. Převážně se jednalo o preferované zemědělské plodiny (vojtěška, ozimý ječmen, pšenice, ale také mokřadní louky), které moták lužní s oblibou vyhledává pro založení hnízd. Tato činnost obnáší stovky naježděných kilometrů, ale také stovky hodin strávených v terénu. Monitoring byl prováděn za účelem potřeby zajištění ochrany hnízdiště, ale také pro získání hnízdních dat pro výzkum hnízdní populace. Výzkum je prováděn pravidelně již od roku 2000 (např. práce Kunstmüller Crex 2004, 2013 a 2016; Sluka 2005 a 2009; Tichodroma 2013; Zprávy MOS 2015).
Bohužel, rok 2021 byl pro hnízdění motáků lužních na sledované části kraje Vysočina velice kritický. Důvod: totální latence hrabošů polních. V jarních měsících (květen, červen) jsem při monitoringu výskytu hrabošů na polích s posečenými pícninami (jetel, vojtěška, jílek) nezjistil jedinou aktivní (funkční) noru hraboše polního. Až teprve 18. 7. jsem na posečeném poli vojtěšky a hrachu o rozloze 4 ha zjistil 2 (slovy dvě) funkční nory hraboše polního. Motáci tak v závislosti na velice špatné potravní nabídce zahnízdili velice řídce, pouze jednotlivé páry a dosti izolovaně, nedocházelo k vytváření semikoloniálního hnízdění. Dohledání izolovaně hnízdících párů tak bylo velice časově i plošně náročné.
Porovnání s loňským rokem 2020 je velice žalostné. V loňském roce byl v kraji Vysočina zaznamenán výskyt 65 hnízdních párů. Většina sledovaných párů hnízdila v různě početných semikoloniích (2 až 16 párů) a dohledat se podařilo 59 hnízd.
V roce 2021 bylo na 1900 km2 monitorovaného území zjištěno jen 8 hnízdících párů, z toho 5 na orné půdě a 3 na mokřadech. 2 hnízda chráněná oplůty byla úspěšně vyvedena, z nechráněných hnízd nebylo vyvedeno žádné. Celkem se vylíhlo 14 mláďat, z nichž 6 bylo vyvedeno.
Prokázaná hnízdění a jejich výsledky
- Čejkov, PE, mokřadní niva, snůška 3 vaj., opuštěná, patrně příčinou nedostatku potravy
- Horní Cerekev, PE, mokřad, snůška 5 vajec, predace
- Jindřichovice, JI, mokřad, 3 pull, hnízdění úspěšné díky oplocenému hnízdu
- Panennská Rozsíčka, JI, ozimý ječmen, 3 pull, ztráta mláďat polehlým obilím
- Pavlov, JI, ozimý ječmen, 4 juv, hnízdění úspěšné díky oplocenému hnízdu
- Puklice, JI, ozimý ječmen, 4 vej, opuštěná, patrně příčinou nedostatku potravy
- Urbanov, JI, ozimý ječmen, 4 pull, predace
- Vilémov, HB, ozimý ječmen, 3 vej., opuštěná, patrně příčinou nedostatku potravy
Ochrana motáků lužních
Hnízdění motáků v rozlehlých lánech obilných polí se stal fenoménem současné doby, kdy v krajině převládá orná půda nad přirozenými krajinnými prvky (neudržované louky, mokřady a ruderály). Motáci k hnízdění vyhledávají vojtěšku, především však ozimé ječmeny, které v počátku hnízdění poskytují hustý a nejvyšší porost, kde mohou ukrývat svá hnízda. Avšak tato obilovina podléhá jako první žňovým pracím na přelomu června a července, v závislosti na příznivých klimatických podmínkách. A právě v tomto období se na hnízdech nacházejí ještě nevzletná mláďata, která mohou být projíždějícími žacími stroji usmrcená. Proto je nutné ze strany člověka poskytovat adekvátní ochranu takto ohroženým hnízd.
Od roku 2012 jsme přistoupili (Kunstmüller et al. – Zprávy MOS 73/2015) k dokonalejší technologii ochrany hnízd motáka lužního před predací či vysečením zemědělskou technikou. Byly zhotoveny dřevěné bloky potažené králičím pletivem o rozměrech 100 × 200 cm (výška × délka). Pomocí čtyř či tří spojených ochranných bloků jsme vytvořili kolem ohroženého hnízda chráněný prostor 200 × 200 cm (viz obr. výše). Tato ochrana hnízd byla v letech 2012 až 2020 velmi efektivní (91 %, n = 174). Takto chráněná hnízda mohou mláďata opouštět až po dosažení vzletnosti, nehrozí tak usmrcení mláďat projíždějící zemědělskou technikou. Bez poskytnutí ochrany z naší strany by např. všechna hnízda umístěná ve vojtěškách byla vysečena již během první seče v druhé polovině května. Naopak úspěšnost nechráněných hnízd byla nízká (35 %, n = 570). Celkem bylo v letech 2002 až 2021 chráněno 242 hnízd (30 %, n = 812).
Realizaci ochrany motáka lužního jsem pojal také formou osvěty publikováním článku v časopise Stráž Myslivosti 5/2021 s cílem změnit leckdy negativní náhledy na motáky (dravce) mezi mysliveckou i občanskou veřejností. Je žádoucí hledat mezi mysliveckou veřejností spojence při ochraně hnízdišť motáků lužních. Již se mi také ozvaly kladné odpovědi.
Ivan Kunstmüller