Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz  Let o život  .  70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd).  Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých  kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost.

ITÁLIE

• Italský partner BirdLife International, LIPU, letos odhalil rozsáhlou pytláckou síť působící v okolí Národního parku Gargano, kde nezákonně pomocí hlasitých reproduktorů lákají na hlas a poté střílí křepelky polní. Okamžitě  informoval policii a místní úřady, kterým pomohl k zmapování místních pytláckých aktivit. Chytit a usvědčit pytláky ale  bude ještě těžké, jsou výborně organizovaní a mají své hlídky, naopak policie má nedostatek lidí a potřebovala by i přístroje pro noční vidění. Nicméně bez lidí z LIPU by tato pytlácká činnost zůstala zcela nepovšimnuta.

 

• Díky každoročně pořádaným mezinárodním protipytláckům táborům se podařilo významně snížit množství zastřelených dravců nad Messinskou úžinou, dříve smutně proslulou jako jednou z nejdůležitějších, ale také nejnebezpečnějších migračních lokalit pro dravce. Jen včelojedů lesních zde ročně zastřelili na 5000. Dnes jich je zde ročně zastřeleno maximálně sto a to díky vyškoleným dobrovolníkům, úzce spolupracujícím s místní policií. Nejen, že řádně a rychle dokumentují a hlásí všechny případy zastřelení dravců, ale hlásí i výskyt a pravděpodobný směr velkých hejn dravců, takže se policie může soustředit na místa očekávaného výskytu pytláků. V osmdesátých letech, kdy tábory začínaly, se to neobešlo bez násilí, včetně střelby na policejní auta a bomby umístěné do kanceláře místní pobočky LIPU. Situace už je klidnější, nicméně tábory každoročně pokračují, práce je stále dost, ale díky tomu je nebe nad Messinskou úžinou už přece jen o něco bezpečnější.

 

• Napomáhá i práce s veřejností – LIPU v Kalábrii pořádá velký festival oslavující migraci ptáků, zejména dravců a ve spolupráci s místními cestovními kancelářemi připravují rozvoj ekoturismu zaměřeného na birdwatching.

KYPR

• Na Kypru jsou zejména drobní pěvci loveni do sítí a na lep především kvůli jejich prodeji do restaurací, které tajně prodávají zakázanou, ale bohužel velmi lukrativní „ptačí delikatesu“ zvanou ambelopoulia (prodávaná kolem 80 Eur). Jedná se o výhodný byznys a tak má  BirdLife Cyprus opravdu plné ruce práce, odhady chycených ptáků jdou do milionů ročně!

 

• Obzvláště v období migrace ptáků jsou zaměstnanci i dobrovolníci BirdLife Cyprus každý den v terénu a pátrají po sítích, reproduktorech a tyčkách s lepem, osvobozují ptáky, informují policii. Pokud se podaří pachatele chytit, probíhá soud a dostane většinou pokutu až 4000 Eur. Padají ovšem i (zatím) podmíněné tresty odnětí svobody. Konkrétní příklad z rána 11. září: nalezeno 107 tyček s lepem, přehrávací zařízení (hrající hlas pěnice černohlavé), oboje zkonfiskováno policií, pachatel bohužel na místě nebyl. Osvobozeno a vypuštěno bylo 12 pěnic černohlavých.

 

• Přímé akce a čím dál lepší spolupráce s policií nestačí, je potřeba změnit myšlení lidí (ptáci byli na Kypru chytáni po staletí). Proto BirdLife Cyprus pořádá množství vzdělávacích programů pro školy, vydal stolní hru jejíž hrdinou je pěnice černohlavá i knížku o pozorování ptáků pro děti. Pro veřejnost pořádá nejméně 4 velké akce ročně – zaměřené na pozorování ptáků, vyrábění budek a pítek.

 

• Zdá se, že se na Kypru začíná blýskat na trošku lepší časy – ačkoli stále není vyhráno, poslední zprávy říkají, že odhad počtu ulovených ptáků byl v roce 2018 o 85% nižší oproti roku 2016 ! Rozdíl je poznat zejména na území britských suverénních vojenských základen, kde je spolupráce s policií výrazně lepší. Stoupá také počet lidí, kteří BirdLife v jeho úsilí podporují.

 

ŘECKO

• Situace je vážná zejména na Ionských ostrovech, kde je každé jaro nelegálně zastřeleno okolo 70 000 hrdliček divokých (a okolo půl milionu legálně na podzim).

 

• Birdlife Řecko každé jaro monitoruje v terénu jakékoli pytlácké aktivity, které ihned hlásí policii.

 

• Na Ionských ostrovech pravidelně navštěvuje školy se vzdělávacím programem a snaží se o změnu myšlení (nejen) nejmladší generace.Vzdělává a informuje místní lidi, podnikatele a v létě i turisty.

 

• Úzkostlivě stráží posledních 5 hnízdišť supa mrchožravého.

 

• Podobně jako v Česku a dalších zemích, i v Řecku pracuje pes vycvičený na vyhledávání otrávených návnad.

 

• V přípravě je Tv spot a dokumentární film o zabíjení ptáků.

LIBANON

• Na jaře mnohými lidmi otřásly záběry zastřelených čápů z Libanonu. Pravdou je, že v této zemi je lovecká tradice nesmírně silná a ptáky zde zabíjejí často pouze pro zábavu. Nejhorší je situace v okolí jezera Qaraoun v údolí Beqaa. Každoročně tudy migrují statisíce čápů a tisíce z nich neopustí údolí živí.

 

• BirdLife Libanon společně s dalšími organizacemi (především CABS – Comittee against Bird Slaughters) během každé migrace pořádají protipytlácké tábory, kdy hlídají nejnebezpečnější lokality a úzce spolupracují s policií i s rozumnějšími loveckými asociacemi. Pro příklad: jen mezi 20. září a 1. říjnem 2019 bylo na základě jejich zpráv zatčeno 16 pytláků, zabaveno 11 pušek a řada sítí, přehrávacích zařízení a jestřábích košů s živou ptačí návnadou.

 

• Blýská se i v Libanonu na lepší časy? V některých oblastech, díky intenzivní práci ochranářů , letos viditelně poklesly počty zabitých ptáků. A to až o 80% oproti předchozím letům – např. v oblasti Ekhbe v Libanonských horách, lokalitě známé díky tahu dravců, pelikánů i čápů. Dobrovolníci nalezli výrazně méně vystřelených nábojnic, zastřelených či poraněných ptáků a slyšet je mnohem méně střelby.

EGYPT

 

• V Egyptě byl lov ptáků, zejména křepelek polních, vždy běžnou součástí obživy. V poslední době ovšem nabral obludných , komerčních rozměrů díky používání rozsáhlých sítí, táhnoucích se stovky kilometrů a především díky používání hlasitých nahrávek křepelčích hlasů. Partner BirdLife International v Egyptě spolupracuje s vládními úřady na zjednodušení a zefektivnění protipytláckých zákonů i na jejich důsledném vymáhání (což je mnohokrát problém nedostatku lidí).

 

• BirdLife Egypt se navíc snaží ptáky chránit i pomocí vzdělávání a propagace ekoturismu. Turismus je v Egyptě jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů, BirdLife Egypt se proto  věnuje propagaci birdwatchingu mezi místními lidmi – snaží se je naučit, že díky němu mohou mít z ptáků ještě větší užitek, než když je uloví. Například v oblasti jezera Burullus školí lidi z místní komunity v poznávání ptáků, aby mohli pracovat jako průvodci, společně vybudovali pozorovatelnu a organizují exkurze za ptáky.

 

CHORVATSKO

• Až 40 000 křepelek je každým rokem nelegálně zastřeleno v Chorvatsku. Křepelka se zde oficiálně lovit smí, ovšem ne s pomocí lákání na hlas, které pytláci s oblibou používají v období migrace.

 

• I proto vyhlásil chorvatský BirdLife křepelku Ptákem roku 2019 a zintenzivnil protipytlácké tažení a to i za pomocí dronů. Výsledkem je nalezení 51 nelegálních reprodukčních zařízení, 12 oznámení na policii, které vedlo k úřednímu zabavení 29 zařízení.

 

• Do boje proti pytlákům se BirdLife Chorvatsko snaží zapojit i místní lovecké asociace, pro které pořádá terénní exkurze, a sérii jednání. Cílem je zapojení alespoň tří loveckých organizací do odhalování a nahlašování nelegálního lovu.

 

• I v Chorvatsku věnují veliké úsilí výchově. Kromě různých akcí pro školy i pro veřejnost například přímo ve spolupráci s dětmi připravují stolní hru na téma ptačí migrace, která bude široce dostupná pro školní mládež.

BULHARSKO

• V Bulharsku se intenzivně věnují především ochraně nejvzácnějšího evropského supa – supa mrchožravého a to jak hnízdícím ptákům, tak protahujícím. Sup mrchožravý je ohrožen nejen ztrátou přirozeného prostředí, nedostatkem potravy, trávením a nárazem do elektrického vedení. Pro svůj neobvyklý vzhled je vyhledáván pytláky a pašeráky, kteří jej střílí a vycpaniny pak prodávají na černém trhu.

 

• Jednotlivá hnízda dobrovolníci aktivně stráží a chrání před lidským vyrušováním. Domácí populace je podporována vypouštěním jedinců z odchovů – mláďata  věnovaly různé zoologické zahrady, včetně pražské a zlínské ZOO. Před vypouštěním je označí satelitními vysílači, aby mohli sledovat jejich pohyb a lépe zjistili kde a jak je chránit. Na osud a cesty značených mláďat se můžete podívat zde: https://www.lifeneophron.eu/#a-the-fate-of-the-captive-bred-egyptian-vultures-released-this-year-in-bulgaria

 

• BirdLife Bulharsko organizuje sérii školení pro zástupce policie, celníků a soudců. Chtějí zvýšit jejich povědomí o nelegálním obchodu s ptáky docílit efektivnějšího potírání ptačí kriminality.

 

• BirdLife Bulharsko se společně s dalšími 13 partnery ze zemí podél supí migrační trasy snaží vytvořit tzv. bezpečné zóny – které vyčistí od otrávených návnad (široce používaným zejména proti šelmám) a kde zřídí speciální krmiště, kde supům zajistí dostatek potravy.

 

• BirdLife Bulharsko se společně s dalšími partnery snaží zvrátit povolení užívání veterinárního přípravku Diclofenac – který se používá k léčení skotu, a který má fatální dopad na ptáky – v Indii např. zdecimoval supí populace až o 90 % , než byl zakázán. Bohužel v Evropě (a v Africe) byl nedávno povolen. Více na https://www.banvetdiclofenac.com/en/home/