Ornitologové dnes zveřejnili novou verzi indikátorů evropských ptáků, podle níž jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 61% úbytek polních ptáků, kteří z evropské krajiny mizí v důsledku intenzivního zemědělství. Jednou z nadějí, že se ptačí populace v budoucnu podaří zregenerovat, je i připravované nařízení na obnovu přírody EU.
Letošní aktualizace evropských ptačích indikátorů obsahuje údaje z 30 zemí a odráží změny početnosti 168 druhů, které běžně hnízdí v Evropě. Největší ztráty zaznamenaly populace ptáků polní krajiny, kteří doplácejí na intenzivní zemědělství, v jehož důsledku přicházejí o potravu a hnízdiště. Za posledních 43 let jsme tak už ztratili 61 % ptáků, jako jsou strnadi obecní, vlaštovky obecné či hrdličky divoké.
Ptačí indikátory každoročně aktualizuje vědecký tým projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, který je od roku 2002 koordinován z pražské kanceláře České společnosti ornitologické. Indikátory využívá Evropská komise, Eurostat, Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako měřítko stavu životního prostředí v Evropě. O žádném jiném taxonu totiž nejsou k dispozici tak ucelená dlouhodobá data jako právě o ptácích. Proto jsou údaje také často využívány vědci z celého světa a na jejich základě již bylo publikováno více než 50 vědeckých článků.
Evropská populace čápa bílého (Ciconia ciconia) mírně roste, a to navzdory intenzivnímu zemědělství, střetům s dráty elektrického vedení a lovu během migrace. Letos jsme u čápů v Evropě zaznamenali nezvyklé chování. Například v Chýnově u Tábora spolu zahnízdily dvě čápice a v Německu vyvedl pár složený z čápa bílého a čápa černého úspěšně mladé. A protože se příští rok bude konat osmý ročník Mezinárodního sčítání čápů, které se v takovém měřítku koná jednou za deset let, možná se o netypickém chování čápů brzy dozvíme více. Foto: Tomáš Bělka; birdphoto.cz
Neradostný stav polních ptáků není ničím novým, jejich úbytek se však rok od roku prohlubuje. „Ačkoli se může zdát, že 1% pokles ptáků zemědělské krajiny oproti loňsku je zanedbatelný, ve skutečnosti z něj lze vyčíst varovný vzkaz. Dopustíme-li, aby polní ptáci i nadále mizeli stejným tempem, do roku 2032 ztratíme plných 70 % ptáků, kteří v evropské zemědělské krajině žili v roce 1980. Zůstane jich tedy méně než třetina,“ zdůrazňuje Eva Šilarová, koordinátorka projektu celoevropského monitoringu.
„Pokračující úbytek běžných druhů ptáků je alarmující,“ říká vedoucí projektu celoevropského monitoringu Alena Klvaňová. „Nejsou to jen tzv. ekosystémové služby, jako je šíření semen, kontrola hmyzích škůdců či opylování, co bychom bez přítomnosti ptáků postrádali. Pozorování ptáků v přírodě má i pozitivní vliv na lidskou psychiku,“ vysvětluje. Opatřením, které by mohlo konečně přinést změnu, je podle ní nové nařízení Evropské unie na obnovu přírody. „To totiž členské státy mimo jiné nabádá, aby zastavily pokles polních ptáků měřený právě dnes aktualizovaným ptačím indikátorem,“ dodává Klvaňová.
Sesbírat tak obrovské množství údajů by nebylo pro vědce proveditelné. Za tento unikátní dataset tak vděčí rozsáhlé síti dobrovolníků čítající kolem 15 000 lidí, kteří ve 30 evropských zemích již po celá desetiletí sčítají běžné druhy ptáků – včetně těch českých. „Srdečně děkujeme všem dobrovolným spolupracovníkům, kteří ptáky v Česku pravidelně sčítají už od roku 1982“, uzavírá Eva Šilarová.
Kontakt pro další informace:
RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., klvanova@birdlife.cz, 776 895 795
Počty vrabce domácího (Passer domesticus) se v Evropské unii snižovaly zejména v 90. letech 20. století. Příčin byla celá řada, patřily mezi ně především úbytek vhodného prostředí v důsledku modernizace měst, nedostatek hmyzí potravy spojený s intenzivním používáním pesticidů v zemědělství, infekční onemocnění i znečištěné ovzduší. I když je trend početnosti vrabce domácího po roce 2000 stabilní, vévodí žebříčku běžných druhů, u nichž v Evropské unii mezi lety 1980 a 2017 ubylo nejvíce jedinců (Gregory a kol. 2023). Foto: Václava Štofflová; stofflova.cz
Rehkům domácím (Phoenicurus ochruros) se v Evropě daří dobře a jejich početnost mírně stoupá. Tento druh mění v posledních létech své migrační chování. Někteří jedinci u nás přezimují, místo aby se vydali do Středomoří. Abychom upozornili na skutečnost, že i běžné druhy nám mohou pomoci porozumět reakcím ptáků na klimatickou změnu, vyhlásili jsme rehka domácího ptákem roku 2024 a od prosince do února pořádáme projekt občanské vědy Rehci v zimě. Zapojit se do mapování rehků se na svých zimních procházkách můžete i vy. Více na https://www.birdlife.cz/rehci-v-zime/. Foto: Ludmila Korešová
Budníček větší (Phylloscopus trochilus) je dalším z ubývajících druhů Evropské unie (Gregory a kol. 2023). Obyvatel listantých lesů, známý svým melancholickým zpěvem, který patří k nejkrásnějším zvukům jara, čelí změnám dostupnosti potravy v důsledku klimatických změn. Hlavní příčinou poklesu tohoto dálkového migranta je však pravděpodobně řada hrozeb, s nimiž se setkává na své cestě do subsaharské Afriky, ať už se jedná o ztrátu vhodného prostředí, lov nebo střety s elektrickým vedením a nárazy do skel. Oproti tomu budníček menší (Phylloscopus collybita) je generalista, který se dovede přizpůsobit různorodému prostředí. Navíc táhne na kratší vzdálenost než jeho příbuzný a zimuje v severní Africe. Tyto různé strategie pravděpodobně přispívají k rozdílné adaptaci k hrozbám jako jsou ztráta prostředí a globální oteplování. Proto pozorujeme pokles počtů budníčka většího, zatímco populace budníčka menšího je druhou nejvíce rostoucí populace běžných druhů ptáků v EU. Foto: Monika Suržinová; fotonatur.eu
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), druh zobrazený na logu ČSO, dříve zimovala pouze v Africe. V posledních desetiletích ale část populace zimuje i ve Velké Británii nebo ve Španělsku. Přizpůsobivost tohoto mistrného zpěváka je zřejmě příčinou, proč je nejvíce přibývajícím druhem mezi lety 1980 a 2017 v Evropské unii (Gregory a kol. 2023). Foto: Monika Suržinová; fotonatur.eu
Poznámky:
- Indikátor všech běžných druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 168 druzích běžně hnízdících na území Evropy. Mezi lety 1980 a 2022 se snížila početnost jejich populací o 19 %.
- Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy. Mezi lety 1980 a 2022 se snížila početnost jejich populací o 61 %.
- Indikátor běžných lesních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 34 druzích běžně hnízdících v lesích Evropy. Mezi lety 1980 a 2022 se snížila početnost jejich populací o 8 %.
- Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropské Unie je založen na údajích z 26 členských států EU o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy (chybí údaje z jediného státu EU, Malty, která hostí velmi malý podíl evropských ptačích populací a kde byl s pomocí PECBMS systematický monitoring hnízdících ptáků zahájen teprve letos). Mezi lety 1980 a 2022 se snížila početnost populací polních ptáků v EU o 55 %.
- Index je časosběrný soubor údajů o početnosti ptáků daného druhu ukazující její vývoj na určitém území. Index je vyjádřen jako procentuální změna vzhledem k prvnímu roku sčítání. Indexy různých druhů jsou proto porovnatelné. Indikátor spojuje indexy početnosti většího počtu ptačích druhů a využívá se jako ukazatel celkového stavu životního prostředí. Sloučením indexů početnosti biotopových specialistů, např. polních ptáků, získáme indikátor stavu daného biotopu.
- Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme; PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Projekt podpořila Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a financuje jej Evropská komise. Od svého vzniku až doposud je koordinován Českou společností ornitologickou (ČSO). Hlavním cílem projektu je využívat běžné ptáky jako indikátory celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých údajů z monitoringu změn hnízdních populací v celé Evropě. Indikátory, které každoročně publikujeme, byly přijaty mezi strukturální indikátory a indikátory udržitelného rozvoje EU.
- Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC) sdružuje odborníky na ornitologii, kteří spolupracují na projektech sčítání, průzkumu a atlasovém mapování ptáků na celém kontinentu. Její projekty, jako je Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), EuroBirdPortal a Druhý evropský atlas hnízdících ptáků (EBBA2), poskytují spolehlivé vědecké údaje, které slouží jako podklad pro výzkum a politiku ochrany přírody.
- Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolný zájmový spolek, který se nepřetržitě od roku 1926 zabývá výzkumem a ochranou ptáků. Má více než 7000 členů. Pracuje na vlastních i mezinárodních projektech, popularizuje a propaguje ochranu ptáků a jejich prostředí. V Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International.
- Evropské ptačí indikátory a nadnárodní celoevropské trendy početnosti 170 běžných druhů ptáků jsou volně ke stažení na pecbms.info/trends-and-indicators, stejně jako další podrobnosti o jejich letošní aktualizaci i veškeré informace o metodách jejich výpočtu.
- Citace studie: Gregory R. D., Eaton M. A., Burfield I. J., Grice P. V., Howard, C., Klvaňová A., Noble D., Šilarová E., Staneva A., Stephens P. A., Willis S. G., Woodward I. D. and Burns F., 2023. Drivers of the changing abundance of European birds at two spatial scales. Phil. Trans. of the Royal Soc. B. https://doi.org/10.1098/rstb.2022.0198