Česká populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady.
Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. Jejich počet ale díky ochranářskému úsilí pomalu narůstá. „V Česku jsme loni zjistili rekordních osmnáct teritoriálních párů, o čtyři více než předchozí rok,“ říká David Horal, který se v ČSO věnuje výzkumu a ochraně orlů královských a je ornitologem na AOPK ČR – regionálním pracovišti Jižní Morava.
Druhové jméno královský získal podle dvoumetrového rozpětí křídel a díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. „Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil teprve v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a osidlovat další území na jihu Moravy. Loni jsme poprvé zaznamenali hnízdění mimo jih Moravy. Jeden pár zahnízdil na střední Moravě a jeden pár v jižních Čechách. Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, pravděpodobně kvůli nedospělosti ptáků, ale rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“ vysvětluje Horal.
Orli královští se ve většině případů vracejí hnízdit na své stálé teritorium. Díky podrobnému monitoringu ornitologové znají jednotlivé páry a jejich hnízdní okrsky a mohou tak odhalit případné změny ve složení páru nebo nové hnízdní páry. Kromě monitoringu získávají důležité informace o výskytu a pohybu některých orlů prostřednictvím sledovacího zařízení, GPS-GSM loggerů nepřesně zvaných vysílačky. Orli je většinou dostávají již jako mláďata na hnízdě. „Telemetrické sledování nám loni pomohlo k identifikaci dvou nových párů. Prvním z nich byl pár ze střední Moravy, ve kterém měla vysílačku dvouletá samice. Další nový pár zahnízdil na Brněnsku a informace jsme získali díky tříleté samici s vysílačkou,“ sděluje Horal.
V roce 2022 dostala vysílačku dvě mláďata z Brněnska, a to ve spolupráci Veterinární univerzity Brno a společnosti TB Raab. „Díky tomu víme, že aktuálně se jedno z mláďat nachází na významném zimovišti dravců na pomezí Maďarska, Rakouska a Slovenska. Druhé mládě uhynulo z neznámých příčin jako vzletné ještě před opuštěním širšího okolí hnízdiště,“ upřesňuje Horal.
Ne každé hnízdění končí úspěšně. „Orli jsou velmi citliví na rušení na hnízdišti, například při lesních pracích, kdy může dojít k opuštění snůšky. Vzhledem k podrobnému monitoringu ale víme, kde se orli nacházejí, a můžeme jim ve spolupráci s lesníky zajistit klid a ochranu. Loni z osmnácti zaznamenaných párů zahnízdilo, tedy sneslo alespoň jedno vejce, čtrnáct párů. Jedenácti párům se potom podařilo úspěšně vyvést devatenáct mláďat. Čtyři páry měly po jednom mláděti, šest párů po dvou mláďatech a jeden pár vyvedl dokonce tři mláďata,“ doplňuje Horal.
Na Soutoku opět zahnízdila osmadvacetiletá samice
Těžištěm výskytu orla královského v Česku je oblast lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku. Hnízdí tu mladí i staří ptáci včetně osmadvacetileté rekordmanky. „Je potěšitelné, že v ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, kde je orel královský jedním z předmětů ochrany, opět loni úspěšně hnízdila samice, která je ve věku 28 let druhým nejstarším známým orlem královským ve volné přírodě. O jejím věku víme díky tomu, že byla okroužkovaná jako mládě na východním Slovensku v okrese Trebišov. V ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko loni zahnízdilo rekordních pět párů. Vyvedly dohromady osm mláďat, tři páry po dvou a dva páry po jednom mláděti,“ říká Horal.
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Pohlavní dospělosti dosahují zpravidla ve věku pěti až šesti let. Někteří se pokoušejí zahnízdit i dříve. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. „Loni v srpnu byl na Hodonínsku nalezen rok starý orel královský s podezřením na otravu. Později zahynul v Záchranné stanici volně žijících živočichů Buchlovice. V listopadu byl na Brněnsku nalezen mrtvý orel královský pod nezabezpečeným sloupem elektrického vedení – zahynul po zásahu elektrickým proudem. Ztráta každého jednotlivého ptáka v takto malé populaci je významná. I proto je důležité chránit každý pár a považovat každé mládě za úspěch,“ vysvětluje Horal.
Přestože je orel královský jedním z nejvzácnějších dravců u nás, stále není zařazen mezi zvláště chráněné druhy.
ČSO se s mezinárodními partnery účastní projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpořit nárůst populace orlů královských v panonské oblasti pomocí snížení úhynů způsobených pronásledováním orlů člověkem. Na českém území funguje v rámci projektu psí jednotka ČSO, která v terénu vyhledává oběti ptačí kriminality, tedy nejčastěji otrávené dravce. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů.
Za rok 2022 ČSO zaznamenala 36 otrávených ptáků, z toho 26 dravců. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii přes sto případů, jejichž obětmi se stalo více než pět stovek zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení
Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.
Další informace
Podezření na otravu. Jak poznat?
- víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
- podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
- mrtvé zvíře poblíž návnady
- mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
- mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
- mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)
Co dělat v případě nálezu?
- Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
- Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
- Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
- Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
- POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Zdroje informací
Karbofuran
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416
Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví
Projekt PannonEagle Life umožňuje České společnosti ornitologické zvýšit intenzitu potírání ptačí kriminality a provádět další akce na ochranu dravců.
Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs