Zemědělská škola Chrudim,vyučuje ekologii (SOŠ +VOŠ),si stěžuje na škody způsobené havrany na svých polích. Není to špatným zemědělským. hospodařením? Je nějaké řešení?

Klasickým prostředkem ochrany polí (zejména kukuřičných) před havrany a vránami jsou strašáci („scarecrow“), aby ale byl zachován aspoň nějaký efekt, musí se neustále přemisťovat, oblékat do různého oblečení, klobouků, občas nějakého posadit na židli s maketou pušky apod. – fantazii se tady meze nekladou 😊 Taky je potřeba aby pole aspoň čas od času byla hlídána i skutečným člověkem (ideálně i se psem), který před hejnem třeba občas vystřelí z poplašňáku, nebo bouchne petardu (nebo použije klasickou řehtačku), aby si havrani spojili strašáky s reálnými lidmi=nebezpečím. Obecně při ekologických způsobech hospodaření (zahrnujících časté střídání plodin a další postupy) dochází k podobným škodám daleko méně a naopak havrani, podobně jako dravci, zde mohou fungovat i jako přirození regulátoři hrabošů nebo dalších potenciálních škůdců (sarančata, chrousti). Největší a nejdelší zkušenosti s „eko“ zemědělstvím u nás má firma PROBIO, se kterou ČSO dlouhodobě spolupracuje. Velmi doporučuji navázat spolupráci, nejen k tomuto problému, ale třeba i k další výuce.

Dají se divocí krkavcovití ptáci nějak ochočit nebo přilákat na zahradu? – Jak ochočit kavku? – Jde odchovat mládě ze zničeného hnízda ve voliéře a pak ho vypustit s tím že by se zdržovalo na volno u domu a chodilo si do voliéry pro potravu?

„Ochočit“ si krkavcovité je velmi snadné, zejména pokud jde o mládě odchované lidmi. Přesto to nedoporučuji zkoušet z několika důvodů… Prvním je ten, že chovat takové zvíře z volné přírody je u nás možné pouze na základě výjimky ze zákona (kavka, ořešník a krkavec jsou navíc tzv. zvláště chráněné druhy, kde je výjimka na chov „jen pro zábavu“ prakticky vyloučená). Jinak je jakékoliv držení těchto zvířat nelegální! Druhý důvod je čistě praktický, dlouhodobý chov krkavcovitých je VELMI časově a technicky náročný – musíte mít vhodné zázemí (venkovní) a chovancům se neustále věnovat (není nic horšího než nudící se straka, kavka, nedej bože krkavec, kteří pak mohou z nudy způsobit neskutečné věci…).

Stárnoucí krkavcovití taky přestávají být v dlouhodobé péči hraví, mohou být agresivní apod. (lidově řečeno „dědkovatí“). A třetí důvod je etický – musíte si uvědomit, že je to závazek klidně na 20-30 let (tedy více než je průměrná délka manželství v ČR…). Odchované mládě si se svým „chovatelem“ vytváří vztah odpovídající hnízdnímu páru, které krkavcovití tvoří na celý život a jsou nesmírně pevné. Vzhledem k jejich mentálním schopnostem tady už také nejde o vztah „chovatel-chovanec“, ale spíše rovnocenné partnerství. To je velmi důležité si v přístupu ke krkavcovitým v dlouhodobé péči uvědomit, jinak můžete být hodně nemile překvapeni, až se v nich probudí (doslova) „raptoří“ geny!

Nejhorší, co se může stát je, že nezodpovědný chovatel se po pár letech svého „mazlíka“ zbaví a vypustí ho třeba někde volně do přírody (což bývá přístup hlavně některých nezodpovědných myslivců). Takové zvíře se bude cítit těžce zrazené a pokud se rovnou doslova neutrápí steskem, téměř jistě začne vyhledávat lidi (vždyť je to jeho druh!), v lepším případě si bude chtít hrát (což bude v drtivé většině případů nepochopeno), v horším zatrpkne a začne být agresivní a velmi nebezpečné. Obojí většinou dříve nebo později povede k jeho zabití. Ze všech těchto důvodů doporučuji myšlenky na chov kavek, strak, krkavců apod. rovnou opustit a pokud se chcete (nejen) s těmito úžasnými tvory blíže seznámit, kontaktujte některou ze záchranných stanic v okolí. Určitě bude vděčná za dobrovolnickou výpomoc a za čas se zde můžete třeba i domluvit na tzv. svěření do dlouhodobé péče, některého trvale handicapovaného zvířete (třeba i krkavcovitého ptáka…).

Dobrý den, bylo někdy pozorováno u „našich“ volně žijících krkavcovitých, že by používali nástroje k získávání potravy? Děkuji

Je popsáno používání kamenů k rozbíjení ořechů u našich havranů a vran. Za stejným účelem (rozbíjení ořechů) na některých místech Evropy havrani a straky nosí ořechy na silnice, aby jim projíždějící auta usnadnila práci s jejich otvíráním. Na plážích západní Evropy pak někdy vrány používají klacíky, aby se při odlivu dostaly k zahrabaným škeblím.

Sledovali jsme dva krkavce, jak útočí na malé jehně. Byla to jen jejich hra nebo to mohla být snaha o usmrcení? Byli by něčeho takového schopni? – Jak jednoduše zamezit zabíjení ovcí a jehňat krkavcovitými na volném prostranství? – Před pár lety na Frýdlantsku došlo k „invazi“ krkavců, někdo říká stovky, někdo tisíce, odnášeli zemědělcům jehňata. Co dožene „mrchožrouta“ k něčemu podobnému?

Tuto problematiku zmiňujeme na konci pořadu, nicméně konkrétní doporučovaná opatření mohou být velmi různorodá. Doporučuji nejprve prostudovat kvalitně zpracovaný materiál pro farmáře od SASA. Jedná se o dokument pro podmínky Skotska, je proto potřeba vše uvažovat k trochu odlišné situaci v ČR, ale vše zde uváděné „má hlavu a patu“. V ČR je potřeba v některých oblastech uvažovat zároveň s ochranou stád proti velkým šelmám (i když většinově jsou doporučovaná opatření v souladu).

Nejvýznamnějším opatřením obecně v této problematice je, že stáda nesmí být ponechávána dlouhodobě bez dohledu člověka (to zdůrazňuje i SASA). Zvyk ponechávat stáda i několik týdnů bez kontroly na rozlehlých pastvinách s jen velmi omezeným zabezpečením (typu stará dřevěná ohrada…), je v ČR velmi rozšířený jako důsledek vymizení klasických pasteveckých tradic. V takových případech není efektivní ochrana stád možná a chovatel prostě vědomě riskuje (nejen predaci, ale i krádeže, které jsou v některých oblastech ČR velmi časté a jejich finanční dopady jsou daleko větší než škody způsobené šelmami i krkavci dohromady!). Zejména na horských pastvinách je nutná častá přítomnost lidí, minimálně v době rození jehňat a telat.

Nejúčinnější prevencí (jak proti predaci, tak lidským krádežím) je pak stálá přítomnost dobře vycvičených (!) pasteveckých psů (ideálně v sehrané dvojici), v případě krkavců jsou pak vhodnější i menší, pohyblivější ovčácká/honácká plemena (australští honáci, sheltie, border kolie, chodský pes apod.). Pokud ale zároveň v oblasti hrozí i útoky vlků nebo medvědů, nesmí být na pastvině pouze tito menší psi (to by mohlo pozornost vlků k pastvině přitáhnout!). Ideální je pak mít 1-2 velké pastevecké psy (čuvač, kavkazský pastevecký, šarplaninec, anatolský apod.), kteří budou se stádem stále i v noci a 2 menší ovčácké/honácké psy, kteří budou ke stádu pouštěni hlavně přes den (kdy jsou velká pastevecká plemena obecně méně ostražitá a „ospalá“).

Krkavci jehňata „neodnášejí“, to by fyzicky nedokázali ani u nejmenších plemen ovcí. Na zabití jehněte, telete, případně dospělé ovce potřebují (na rozdíl od vlků nebo medvěda) hodně času (i několik dní), stejně tak se potom dlouho i krmí na padlém kusu. Pokud jsou tedy v průběhu „akce“ často a důrazně plašeni/vyrušováni (ať už člověkem nebo psem), získaná potrava jim už nebude stát za to riziko i námahu a začnou si hledat výhodnější zdroj potravy jinde (klasický potravní oportunismus).

Kde se dobře dají krkavcovití pozorovat? – Kde je možné sledovat krkavce ve Středočeském kraji a pozorovat jak si hraji a dovádějí jak se píše v knize Ptačí způsoby?

Na krkavcovité ptáky je nejlepší vyrazit prakticky kamkoliv do města – můžete takto nejen pozorovat straky, havrany, sojky, ale i třeba mapovat hnízdiště kavek. Často se dají krásně pozorovat i přímo z okna (pokud jste třeba aktuálně v karanténě je to výborný způsob ptáčkaření 😊). Na krkavce můžete dnes už narazit prakticky kdekoliv v ČR, ale přesto bych doporučil užít si pozorování krkavců spíš v horách (což bohužel Středočeský kraj trochu vylučuje), kde bývají vůči člověku i trošku důvěřivější. Obecně jsou ale krkavcovití velmi ostražití a pokud je poblíž člověk (nemyslete si, oni o vás vždycky vědí…), tak se nějakým bezstarostným hrám asi moc oddávat nebudou…

Tu a tam vidím souboje straky vs sojky u nás na sídlišti. Mají spíše tendenci tyto dva druhy snahu spíše spolu kooperovat, anebo jeden vyštípat druhý? – Jak je to s kavkami a havrany, symbioza? Jsou vesměs pohromadě,třeba i v 4000 Tis.hejnech,Pardubice, i v malých skup.12ptáků. Co tak spojuje tyto dva krkavcovité? – Dobrý den, jak si sednou havrani/vrány se strakami? Tolerují se nebo jsou nepřátelé? Viděla jsem jich nedávno pár se prát o oříšek. Předem díky. – Existuje mezi krkavcovitými vzájemná konkurence, nebo spolu např. i jednotlivé druhy kooperují, mají společná hejna? apod. Děkuji za odpověď.

Vztahy mezi jednotlivými druhy krkavcovitých ptáků mohou být různé a občas i velmi komplikované. Během hnízdění si páry své teritorium a hnízdo/mláďata samozřejmě brání jak proti jiným krkavcovitým, tak proti dravcům nebo sovám, případně potenciálním savčím predátorům. V zimě se naopak často spojují do společných hejn (kavky a havrani) jak kvůli hledání potravy, tak kvůli bezpečnosti. Krkavcovití ale velmi často různým způsobem spolupracují (nebo by v tomto možná bylo přesnější označení „manipulují“) i s jinými druhy zvířat – s vlky, velkými kopytníky, dravci a koneckonců i s námi lidmi…

Slyšela jsem sojku jak mňouká jako kočka. Bylo to velmi zajímavé

Krkavcovití mají neskutečné schopnosti imitovat různé zvuky, včetně lidské řeči. Podle některých studií dokonce dokážou naučená slova z lidské řeči vědomě používat.

Chodí nám sojka na oříšky pro veverky, jaká je pravděpodobnost, že nám na jaře sežere malé sýkorky (na stejném stromě,kde visí teď oříšky)?

To záleží hlavně na tom, jak dobře si sýkorky postaví hnízdo (resp. jak bezpečnou si najdou dutinu, nebo jak dobře jim vyrobíte budku. Pár, který si nedokáže najít bezpečné hnízdiště sojka samozřejmě může z další reprodukce přirozeně eliminovat – to je její úloha v přírodě!

Dobrý den, proč havranů ubývá? Děkuji

Pravděpodobně to souvisí s kombinací faktorů – změny v zemědělské krajině a intenzifikace zemědělství obecně, klimatické změny a přímé pronásledování (likvidace a omezování hnízdních kolonií).

Jak moc je významná redukce hrabošů a lesních myší krkavcovitými oproti dravcům a sovám?

U krkavcovitých ptáků bude určitě lov hrabošů méně významný než u dravců nebo sov – přece jen mají daleko širší potravní spektrum. U krkavce velkého jsou ale hraboši nejvýznamnější složkou potravy u horských populací (až 50% potravy, hlavně v letním a jarním období). V nížinách je v daleko větší míře nahrazují lidskými odpadky a ve Skandinávii jsou pro ně stejně potravně významní lumíci. V zimním a předjarním období u krkavců v horách převažují v potravě mršiny, na podzim je pak významná i rostlinná potrava (různé bobule, ořechy, semena).

Jaký vliv mají krkavcovití na početnost dravců a sov? – Dobrý den. Je doloženo, že by krkavec velký lovil kulíška nejmenšího? Děkuji pěkně

Krkavcovití nemají na početnost dravců nebo sov žádný viditelný vliv. Naopak třeba u jestřába je doložen vliv na snižování populací sojek v jeho hnízdním teritoriu (v potravě hnízdících párů jestřábů mohou sojky tvořit až téměř 20% přinášené potravy). Krkavci dospělé ptáky prakticky vůbec aktivně neloví, dutinově hnízdícím ptákům jako je kulíšek navíc logicky nemohou predovat ani hnízda (a to ani ve výjimečných případech).

Dobrý deň, aký je podľa vás vzťah medzi krkavcom a kurovitými vtákmi (hlucháň, tetrov, jarabica) s ohľadom na ich populačné trendy…? Ďakujem

Je to přirozený predátor slabých a geneticky nekvalitních jedinců, případně jejich hnízd. Populační trend těchto druhů ale nijak negativně neovlivňuje, velký negativní dopad tady má zejména způsob lesnického a zemědělského hospodaření v posledních desetiletích.

Dobrý den, slyšel jsem, že krkavci tvoří „školky“ pro své dospívající. Kdy, na jak dlouho a za jakých okolností je tvoří? Děkuji

Toto chování se nedá označovat přímo jako „školky“ ve smyslu, jako to dělají např. primáti nebo kytovci. Jde spíš o volná hejnka mladých jedinců poté, co se oddělí od svých rodičů (většinou po první zimě). Takto se drží pospolu a toulají se i na větší vzdálenosti většinou do prvního vyhnízdění, je to pravděpodobně opět antipredační strategie mladších a méně zkušených jedinců. U krkavců tato hejna tzv. subadultů někdy organizovaně zahání dospělé páry krkavců od nalezené mršiny v jejich teritoriu (je to takový ekvivalent našich „pouličních mladistvých gangů“).

Jaký je vliv vzrůstajících stavů krkavců a ostatních havranovitých na stavy polních ptáků? Je nějaký monitoring stavu krkavců v nížinách?

Jak už částečně zaznělo v pořadu, přímý predační vliv je zanedbatelný (a navíc přirozený), daleko významnějšími predátory na zemi hnízdících polních ptáků jsou např. divoká prasata. Nedá se také obecně říct, že početní stavy krkavcovitých ptáků vzrůstají – třeba u havranů (což jsou mimochodem také typičtí polní ptáci) naopak dlouhodobě velmi výrazně klesají. Stavy polních ptáků zásadně ovlivňuje hlavně způsob hospodaření na zemědělských plochách. Krkavci jsou monitorováni stejně v nížinách jako v horách při dlouhodobých programech monitoringu všech ptáků např. v programech JPSP, LSD a dalších.

Bude sojka nebo straka v anketě o národního ptáka?

Podle posledních zpráv byly oba druhy předem „diskvalifikovány“ kvůli negativním konsekvencím, které si s nimi většina lidí spojuje. Myslím, že minimálně u sojky je to dost nespravedlivé… (což zaznělo i na konci tohoto dílu). ČSO s touto iniciativou volby národního ptáka nepřišla, ani s ní nebyla předem konzultována, nicméně podporuje jakékoliv smysluplné snahy o propagaci ochrany ptáků u nás (Prohlášení ČSO k volbě národního ptáka).

Proč sojky létají společně ale přitom s velkými odstupy?

Může to být určitá antipredační strategie. Pokud vás není dost na vytvoření velmi početného a semknutého hejna, je výhodnější přeletovat jednotlivě, přičemž ostatní „kolegové“ hlídají, než doletíte a pak zase letí oni a vy hlídáte. Pokud přeletujete větší vzdálenost, při větším rozestupu/odstupu si můžete lépe udržovat přehled o okolí a vzájemně si „krýt záda“ – ostatně, stejnou taktiku používají stíhací piloti už od I. světové války…

Je u krkavcovitých ptáků nižší frekvence kolizí s automobily či skleněnými plochami než u jiných druhů?

Ano, díky své „chytrosti“, učenlivosti a přirozené ostražitosti jsou krkavcovití oběťmi různých civilizačních pastí jen velmi výjimečně (a když, tak hlavně mladí a nezkušení ptáci).

Dobrý den, škodí krkavcovitým ptákům přikrmování kvalitním pečivem, prosím? Děkuji, Zdeněk V.

Pečivo hlavně nesmí být čerstvé a solené, sušené dokážou strávit lépe než většina ostatních „krmítkových“ ptáků. Lepší je ale k případnému dokrmování používat přirozenější a energeticky hodnotnější potravu, buď klasickou slunečnici nebo i odřezky masa, lůj, ořechy, obiloviny, u sojek žaludy…

Dobrý den, lze pohledem rozeznat samce sojky obecné od samice? Děkuji.

Velikostí, hlasem ani zbarvením se nijak neliší, pohlaví u sojek jde rozeznat jen při odchytu (podle tvaru a opeření kloaky).

Dobry den, dokrmuju krkavce mladata po vypadnuti z hniezda,ak je uz operene a schopne skakat? Hniezda vran byvaju hodne vysoko,najdu si rodicia potomka na zemi? – Jak dlouho vydrží mláďata krkavcu s rodiči?

Krkavcovití jsou obecně velmi „zodpovědní“ rodiče. Mláďata jsou na hnízdě ve srovnání s ostatními pěvci poměrně dlouhou dobu, a i po vylétnutí z hnízda je rodiče dlouho dokrmují. S rodiči pak zůstávají většinou i přes první zimu a často až do dalšího zahnízdění. Pokud by došlo k nějaké nehodě, při které mládě z hnízda vypadne, nejspíš se ho budou snažit bránit a krmit i na zemi (zejména pokud je mládě už starší a rodiče si „přivolá“). Slabá nebo nemocná mláďata ale z hnízda stejně jako ostatní ptáci mohou i sami vyhodit, aby ochránili ostatní mláďata.

Už druhým rokem máme na zahradě straku, která má značně kratší ocas než ostatní (vypadá to spíš jako by ho neměla), čím to může být (zranění, genetika…)?

Oba důvody jsou možné. Ocasní (rýdovací) pera ptáci často ztrácí při antipredační strategii, kdy ocas „pustí“ při útoku dravce a za nějakou dobu jim pera dorostou. Občas se to stane i při odchytech do sítí při kroužkování.

Dobrý večer. Je pravda, že mladé straky (do věku 1 roku) nemají na černém peří kovový lesk?

Kovový lesk (nejen) peří obecně závisí hlavně na úhlu dopadu světla (ve sluníčku je výraznější) a stupni opotřebení peří. Je pravda, že mláďata strak, ale i sojek a dalších krkavcovitých mají do první zimy obecně barvy tlumenější, méně výrazné a kontrastní.

Opravdu si sojka zapamatuje své skrýše na zásoby? Nebo si to moc nepamatují?

Sojky si opravdu své zásobárny velmi dobře pamatují (i desítky různých míst) a najdou je dokonce i pod sněhem. Ptáci obecně mají dokonalejší prostorovou paměť než my lidé a krkavcovití i v tomto vynikají. S končící zimou ale o zásobárny většinou ztratí zájem, přejdou na „čerstvou“ potravu a například ze starších nevyužitých žaludů pak mohou začít klíčit duby.

Ornitolog na drátě