Stovky tisíc ptáků v Česku každoročně hynou po zásahu elektrickým výbojem na sloupech vysokého napětí. Stranou pozornosti, často na polích a loukách. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptactva a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny. Přednostně se přitom zabezpečují místa, kde se vyskytují vzácní dravci. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt EUROKITE, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu. V rizikových oblastech pak může efektivně cílit opatření.
Česko křižuje 70 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí upevněných na 750 tisících sloupech. Velká část z nich má konstrukci s rovinnými prvky, které lákají k usednutí dravce a další ptáky. „Přirozené posedy v podobě stromů v intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány již téměř neexistují, ptáci proto sloupy na polích a loukách rádi využívají – jednak aby si odpočinuli, jednak aby vyhlíželi kořist. Pokud si ale větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popálení s doživotními následky,” říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Elektrické sloupy venkovního vedení se staly neodmyslitelnou součástí krajiny a každý živý tvor se s touto infrastrukturou setkává. „I proto je pro nás v E.ONu a EG.D ochrana přírody velmi důležitá a ročně investujeme desítky milionů korun jen do opatření, která chrání životní prostředí. Dlouhodobě se také zapojujeme do environmentálních projektů, jako je například Ukliďme Česko, letos poprvé pořádáme Ekofestival, ale také spolupracujeme s odborníky, mezi něž neodmyslitelně patří ČSO,“ přibližuje Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti EG.D.
Energetici a ornitologové spolupracují už čtvrt století
Po zásahu elektrickým výbojem hyne mnoho druhů větších ptáků jako jsou dravci, sovy, čápi či krkavcovití. K častým obětem patří káně lesní, jejíž úhyny v Česku ornitologové odhadují na 40 tisíc jedinců ročně. V ohrožení jsou ale i vzácné druhy dravců jako jsou orel mořský, orel královský, luňák červený, luňák hnědý a další. „ČSO již od roku 1997 spolupracuje s distribuční společností EG.D na vývoji zabezpečovacích prvků a konzol, které umožňují bezpečný posed ptactva na sloupech nebo díky jejich funkci letící ptáky upozorní na dráty a vyhnout se tím kolizi. Příkladem bezpečné konzole je aktuálně nejnovější typ Birdsafe (dříve Pařát) se šikmými rameny, které brání ptákům dosednout na potenciálně nebezpečná místa, doplněná dosedací tyčí pro bezpečné dosednutí pod vedení do míst, kde nebezpečí nehrozí,” vysvětluje Lukáš Viktora z ČSO.
Bezpečných Konzolí typu Birdsafe nainstalují zaměstnanci EG.D více než dva tisíce ročně. Jen vloni jich bylo 2058. V současnosti je těmito bezpečnými konzolemi osazeno více než 90 tisíc sloupů podpírajících vedení vysokého napětí. Rozsáhlá síť bezpečných podpěrných bodů je nainstalována na celém distribučním území EG.D, především v nezastavěných oblastech, kde ptáci běžně žijí.
Pozornost upírají energetici a ornitologové i na prevenci nárazů ptáků do vodičů. Například u Žďáru nad Sázavou namontovali speciální spirály na vedení vysokého napětí, díky nimž ptactvo lépe vidí elektrické dráty, a tak se s nimi při letu nestřetne. EG.D použilo tento nový typ ochranného prvku jako první v České republice. V jiných lokalitách distribuční společnost instalovala na dráty barevné plastové koule, které upozorňují i piloty letadel na přítomnost elektrického vedení. Významně k ochraně ptactva přispívá také kabelizace, kdy se venkovní vedení přeloží pod zem, takže pro opeřence „přestane existovat“.
Zákon ukládá distributorům povinnost postupovat při stavbě a rekonstrukcích linek vysokého napětí tak, aby nedocházelo k úhynu ptáků. Novela energetického zákona č. 158/2009 Sb. stanovuje termín pro zabezpečení všech sloupů v zemi – červenec 2024. „V tuto chvíli je již jisté, že tento zákonný termín se nepodaří dodržet. S kolegy z EG.D jsme proto vytvořili mapu, kde se protínají dvě vrstvy – výskyt vzácných druhů ptáků a úseky linek vysokého napětí. Díky tomu zajistíme, že energetici přednostně zabezpečí nejvíce rizikové sloupy. Jedná se o velmi dobře fungující příklad vzájemné spolupráce,” dodává Viktora.
Ptactvo pomáhá chránit GPS i pozornost veřejnosti
Například velmi aktuálním tématem jsou přesuny čapích hnízd. Čápi totiž čím dál častěji staví hnízda na sloupech elektrického vedení, což představuje riziko poranění elektrickým proudem jak pro čápy samotné, tak to ohrožuje i bezpečnost dodávek elektrické energie. „Montéři totiž nemohou bezpečně provádět pravidelnou údržbu. Zároveň není distribuční zařízení takovéto zatížení konstruováno. Čapí hnízdo může vážit až jednu tunu,“ objasňuje Jan Volek, vedoucí síťového managementu EG.D.
Několik let už proto distribuční společnost dohromady s obcemi a ornitology tipuje problematické sloupy a čapí hnízda přemisťuje na speciální hnízdní podložky v jejich okolí, kde jsou čápi v bezpečí.
Dalším krokem k tomu, aby vysoké vedení bylo bezpečné pro ptáky, je zapojení ČSO a EG.D do mezinárodního projektu EUROKITE podpořeným Evropskou unií.
Ten se, mimo jiné, zabývá zjišťováním příčin, proč dravci v zemích Evropské unie nejčastěji hynou vinou člověka, ať už přímo či nepřímo. „Několik stovek dravců je vybaveno vysílačkou, tzv. GPS-GSM loggerem, pomocí kterého je možné sledovat jejich pohyb v reálném čase. Pokud se přestane pohybovat, můžeme dravce rychle dohledat a určit, z jakých příčin uhynul, ať už jde o cílené otravy, úhyn elektrickým výbojem, po srážce s vozidlem a podobně. Díky tomu lze vymezit rizikové oblasti a adekvátně reagovat zabezpečením lokalit, v případě otrav pak podklady předat policii. Prioritně se projekt zaměřuje na luňáka červeného, jehož 95 % celosvětové populace hnízdí ve státech Evropské unie a který je zařazený do Směrnice o ptácích, takže v ochraně patří mezi prioritní druhy,” sděluje Vermouzek.
Úhyny na drátech a sloupech elektrického vedení probíhají mimo pozornost veřejnosti. Dějí se ve volné krajině, často na polích, kam nevedou přístupové cesty. Ornitologové proto vyzývají veřejnost, aby aktivně pomohla „Na vycházkách v krajině sledujte ptáky v blízkosti elektrického vedení. Ať už živé, kteří na něm sedí, nebo mrtvé, který elektrický výboj zabil. Vaše pozorování zadávejte do Faunistické databáze Avif na birds.cz. Pokud najdete zraněného ptáka, který potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici. Kontakt najdete na zvirevnouzi.cz,” uzavírá Viktora.
Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).
Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.
Další informace
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO 7 tisíc členů.
Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, zásobuje elektrickou energií 1,5 milionů odběratelů zejména v jižních Čechách, na jižní Moravě a Vysočině. Celková délka elektrického vedení na hladinách velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí distribuční sítě je 66 000 kilometrů, kdy více než polovina je ve venkovním provedení na podpěrných bodech. Zahrnuje 90 transformoven a 20 000 distribučních trafostanic. Plynem EG.D zásobuje 110 tisíc zákazníků a disponuje sítí dlouhou zhruba 4 000 kilometrů v jižních Čechách a na Pelhřimovsku.