Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Letos na podzim plánuje přivézt i malé stádo koní, kteří s péčí pomohou.
Vytyčené území o velikosti asi 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO. Mnišské louky jsou jedním z pěti. „Ptačí park Mnišské louky poskytuje útočiště mnoha skrytě žijícím druhům mokřadních ptáků, a to i díky již vykoupeným téměř 17 ha z peněz dárců. Letošní jarní sezóna byla ve znamení vyššího stavu vody v loukách. Z toho těžily především různé kachny včetně vzácných druhů. Po celé jaro se tu držely až čtyři páry kopřivek, čírky obecné a čírky modré, které patří k cílovým druhům Mnišských luk,” říká Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.
Západní část parku ornitologové vytipovali jako vhodné místo pro hnízdění jeřábů popelavých. Ti se na loukách dlouhodobě a celoročně vyskytují. Jsou nicméně velmi citliví na rušení a žijí skrytě. „Letos na jaře si hnízdící pár našel vhodné místo v západní klidové části parku a projevoval známky hnízdění. Měli jsme velkou radost, když se nám později podařilo pozorovat i vzrostlé mládě. Máme tak důkaz, že hnízdění bylo úspěšné,” popisuje Josef Rutterle, správce ptačího parku Mnišské louky.
Tokající bekasiny otavní
Skvělou zprávou letošní sezóny byly tokající bekasiny otavní v okolí mělké tůně, kterou ornitologové vytvořili prohloubením bývalého meandru Ploučnice ve východní části luk. „Společně s bekasinami se v těchto místech letos zdržovali kulíci říční a zavítaly i čejky chocholaté, které na vytvoření této mokřiny okamžitě zareagovaly i v loňském roce. Zpestřením letošní sezóny je pravděpodobné hnízdění potápek malých v centrální části parku,” doplňuje Rutterle.
Chystáme podložku pro čápa bílého
Do mokřadní lokality pravidelně létá sbírat potravu čáp černý, a také čáp bílý, který hnízdí nedaleko, na okraji České Lípy. „Plánujeme do parku umístit hnízdní podložku pro čápa bílého. V budoucnu by se mohl zařadit mezi pravidelně hnízdící druhy Mnišských luk. Také ledňáčci říční letos využívají k lovu vodní plochy v parku, nicméně hnízdí na řece Šporce, která je ukázkou přirozeného koryta menšího toku se zařízlým profilem se strmými břehy velmi vhodnými pro umístění jejich nory,” vysvětluje Bacílek.
Území se zachovalým říčním fenoménem, kde na spodních terasách řeky Ploučnice dochází ke každoročním jarním rozlivům, vyhovuje i mnoha druhům pěvců. „Například cvrčilkám se v nivě Ploučnice daří. Jak cvrčilkám zeleným, tak především cvrčilkám říčním, které v Česku dlouhodobě ubývají. Na Mnišských loukách se ale jedná o početné druhy. Kromě cvrčilek zde pravidelně hnízdí i slavíci modráčci středoevropští či bramborníčci černohlaví. Slavíků modráčků v parku každým rokem přibývá, což může být odrazem dobrého stavu jejich populace v celém regionu. Mnišské louky mohou být do budoucna jejich tradičním hnízdištěm s návazností na další lokality v širším okolí,” popisuje Rutterle.
Kromě ptáků Mnišské louky hostí i další živočichy. Monitoring potvrdil 8 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů, přičemž nejnovějším druhem je želva nádherná, nicméně jedná se o nepůvodní druh, který je v naší přírodě pokládán za problematický. Nejvzácnějším obojživelníkem je blatnice skvrnitá, mezi plazy kriticky ohrožená zmije obecná.
Mnišské louky mají skvělý botanický potenciál
Po téměř deseti letech absence byla na Mnišských loukách nalezena ohrožená orchidej prstnatec májový. „Jeho výskyt svědčí o tom, jak velký potenciál mají některé části luk. Z historických údajů víme, že v některých částech Mnišských luk prstnatec rostl hojně, nicméně od 80. let 20. století tu rostly nepravidelně pouze jednotlivé rostliny a posledních téměř deset let nebyl pozorován vůbec. Nález jedné kvetoucí rostliny v centrální části parku nám proto udělal velkou radost. Pokud nalezneme další jedince tohoto druhu, vhodnou péčí se pokusíme o navýšení počtu,” říká Bacílek.
K vymizení prstnatců májových, ale také kosatců sibiřských či bahňáků kulíků říčních a čejek chocholatých negativně přispělo nevhodné využívání pozemků v podobě navážek odpadů. „V zimě jsme na poničeném území vyhloubili dvě velké tůně, každá o rozloze 700 m2, které jsou určené zejména pro obojživelníky a vodní bezobratlé. Z vytěženého materiálu jsme navršili základ stěny, ve které chceme vytvořit hnízdní podmínky pro břehule říční a ledňáčka říčního,” sděluje Rutterle.
Exmoorské pony přivezeme na podzim
Zásadní pro rozvoj biodiverzity v parku bude návrat pastvy s pomocí exmoorských pony, jejichž transport ČSO naplánovala na letošní podzim. Tito robustní koníci zajistí šetrnou péči o místní vegetaci.
V parku pokračují dílčí práce, do kterých se v rámci brigády zapojila i veřejnost. „V průběhu jara pak na brigádu navázala série exkurzí pro veřejnost ve spolupráci s ekoporadnou Orsej. Celkově nás těší rostoucí zájem o ptačí park Mnišské louky i u návštěvníků a škol z České Lípy a okolí. Pokračujeme také ve stále užší spolupráci s městem Česká Lípa, se kterým momentálně jednáme o podpoře parku včetně využití městských pozemků,” uzavírá Bacílek.
- Více informací o ptačím parku Mnišské louky najdete na https://www.birdlife.cz/mnisske-louky/
ČSO aktivně obnovuje přírodu v ptačích parcích již 15 let a výsledky se dostavují. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými dřevinami a nepůvodními druhy jsou nyní ptačí ráje v různých koutech republiky. Ornitologové v ptačích parcích vykupují pozemky a vracejí je přírodě prostřednictvím obnovních projektů jako je vytváření mokřadů a tůní, seč či pastva. ČSO tím jednak podporuje biodiverzitu, jednak připravuje krajinu na lepší zvládání klimatické změny.
Kontakt pro novináře:
Martin Bacílek, bacilek@birdlife.cz, 724 911 592
Josef Rutterle, rutterle@birdlife.cz, 728 110 441
Další informace
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.
Čtěte také další info o obnově přírody a aktuálním dění o Nature Restoration Law
„Úspěch obnovy přírody v ptačích parcích je nesporný, stejně jako úspěchy mnoha dalších obnovních projektů. Abychom zvrátili krizi biodiverzity a klimatu, opravdu již nestačí přírodu pouze chránit tam, kde nám zbyla, ale je potřeba ji aktivně obnovovat. Přesně tohle je hlavní myšlenka chystaného nařízení EU o obnově přírody. Je obrovskou příležitostí, aby se viditelné úspěchy obnovních projektů mohly rozšířit na mnohem větší území, aby z nich mohli mít užitek i běžní vlastníci půdy, včetně zemědělců a lesníků,” říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Projekt tvorby tůní ve východní části Mnišských luk byl financován Evropskou unií v rámci NEXT GENERATION EU a spolu s úpravou hnízdní stěny pro břehule říční podpořen Nadací Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
