Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto  se ornitologové rozhodli uspořádat  9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to,  jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit. 

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.

Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.

K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i  přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s  s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.

Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny.   S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:

„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“  

Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:

„Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“

Kontakty:

Ing. Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz

RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz

 

_____________________________________________________________________________________________________________________________

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.