


Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu. Continue reading „Vlaštovky a jiřičky se vracejí. Nechte je u sebe bydlet, vyzývají ornitologové veřejnost“
V posledních týdnech byly na více lokalitách v Česku zjištěny hromadné úhyny racků chechtavých. Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku v SVÚ Praha potvrdila u vyšetřených ptáků vysoce patogenní subtyp viru ptačí chřipky H5N1. Zatímco v minulých měsících i letech tento subtyp napadal u volně žijících ptáků především labutě a v menší míře i další vodní ptáky (kachny, husy, volavky), tento poslední genotyp H5N1 je vysoce infekční pro racky a to především racky chechtavé. Vzhledem k jejich koloniálnímu způsobu života se u nich nákaza velmi rychle šíří. Continue reading „Hlaste informace o uhynulých raccích. Šíří se u nich ptačí chřipka“
Na tuto velmi jednoduchou otázku snadno odpoví každý ornitolog. Nejvíce ptáků přeci uvidíme okolo mokřadů, popřípadě uslyšíme v lese, nejméně naopak někde na poli. Když však chceme tuto častou terénní zkušenost doložit nějakou studií založenou na datech, ocitneme se v úzkých. Práce, které by toto ukazovaly, téměř neexistují – pokud se někdo zabývá počty druhů ptáků v různých biotopech, většinou si položí nějakou více či méně specializovanou otázku – např.: jak souvisí diverzita ptáků se strukturou vegetace nebo produktivitou prostředí? Nebo – jak je počet ptačích druhů ovlivňován postupem rostlinných invazí, ekologické sukcese či urbanizace? A na doložení té úplně nejjednodušší a na pohled zjevné pravdy se pak už obvykle nedostane. Proto jsme se rozhodli, že tento chybějící článek v jinak velmi rozvinutém výzkumu ptačí ekologie zaplníme. Continue reading „Kolik ptáků najdeme v různých typech prostředí?“
Za podpory malého členského grantu České společnosti ornitologické se ve dnech 24.–26. března 2023 uskutečnila tradiční exkurze Jihomoravské pobočky ČSO. Cílem exkurze bylo získat údaje o druhovém složení ptáků a u vybraných druhů také o jejich početnosti v širokém okolí Tišnova směrem na Českomoravskou vrchovinu, k hranicím s krajem Vysočina. Při mapování jsme se zaměřili zejména na lesní ptáky, konkrétně teritoria šplhavců, holubů doupňáků a sov. Výsledky mapování budou veřejně přístupné a využitelné například pro orgány ochrany přírody. Continue reading „Mapovací exkurze Jihomoravské pobočky ČSO na Tišnovsko“
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2023“
V úterý 28. března 2023 jsme ve sloupovém sále Sněmovní 7 v Praze uspořádali Vzpomínkový večer na Jirku Flouska – mimořádného člověka, celoživotního ochranáře, všestranného zoologa KRNAP a respektovaného předsedu ČSO, který nás velmi předčasně opustil na podzim loňského roku. Podívejte se na fotografie z tohoto večera. Continue reading „Fotoreportáž ze vzpomínkového večera na Jirku Flouska“
Na Mutěnických rybnících o víkendu masivně uhynuli racci chechtaví. Na rybníce Třetí Zbrod ornitologové z Jihomoravské pobočky ČSO v sobotu spočítali přes 100 mrtvých a umírajících racků.
Aktualizace 4. dubna – Laboratorní analýza Státní veterinární správy potvrdila u testovaných ptáků PTAČÍ CHŘIPKU. Omezení chovu drůbeže v této lokalitě veterináři nechystají vzhledem k tomu, že ptačí chřipka byla zjištěna jen u volně žijících ptáků.
Aktulizace 5. dubna – Napříč Českem se bohužel objevily další případy hromadného úhynu racků na ptačí chřipku. Čtěte více informací na webu Státní veterinární správy.
Continue reading „Na Mutěnických rybnících masivně uhynuli racci chechtaví“
Ptákem roku 2023 je polák velký, středně velká potápivá kachna, kterou lze na našich vodních plochách pozorovat celoročně. Ovšem čím dál méně. Continue reading „Vytvořme společně fotogalerii poláka velkého – ptáka roku 2023“
Jaké to je být ptákem
Tim Birkhead, Catherine Raynerová
Ptáci se někdy chovají nezvykleji a prapodivněji než kterékoli jiné zvíře na Zemi. Zvláště když si myslí, že je nikdo nevidí. Albatros může létat týdny bez jediné přestávky. Orebice dokážou obelstít hladové lišky. Papoušci jsou pěkně upovídaní. A krkavci si ohromně rádi hrají. Prostřednictvím vyprávění plného zajímavostí od oceňovaného ornitologa Tima Birkheada a krásných ilustrací Catherine Raynerové se s vámi tato knížka podělí o tajemství dvaceti našich opeřených přátel. Continue reading „Recenze: Jaké to je být ptákem“
Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. [1] V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho či degradace půdy. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe. Za zcela nepochopitelné potom ČSO považuje rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Stanovisko ČSO podporují ekologické nevládní organizace Hnutí DUHA, WWF (Světový fond na ochranu přírody) a Beleco.
Každý, kdo chodí do přírody, si všímá jejích rychlých změn. Amatérští ornitologové se už od začátku osmdesátých let podílejí na Jednotném programu sčítání ptáků (JPSP), který poskytuje unikátní data o změnách stavu našich ptačích populací. Ta byla využita pro řadu studií, které se zabývaly tím, proč některé druhy ubývají a jiné přibývají. Ukázalo se například, že ubývají ptáci zemědělské krajiny, zatímco lesním ptákům se daří relativně dobře a mnohé teplomilné druhy dokonce přibývají. Jenže populační změny našich ptáků se nevyčerpávají jen tím, jestli daný druh ubývá nebo přibývá – populace často vykazují složitější dynamiku, kdy třeba zpočátku rostou a pak začnou klesat, nebo naopak. Jak charakterizovat tyto složitější trajektorie populačních změn a jak je spojit se změnami prostředí nebo vlastnostmi druhů? Continue reading „Co se děje s populacemi českých ptáků?“
Jmelí je zejména ve východní polovině Česka značně rozšířený poloparazit. Na severovýchodní Moravě místy dochází až k masivnímu napadení stromů, jehož následkem jich mnoho zahyne. Nejvíce jsou napadeny lípy srdčité a ovocné stromy, ale jmelí už parazituje na většině našich dřevin. Šíření napomáhají nejvíce ptáci, kteří konzumují lepkavé bobule. Semena projdou trávicím traktem a s trusem ulpívají na kůře stromů, kde začnou klíčit. Continue reading „Pomozte zjistit, kdo hnízdí ve jmelí a ochmetu“
Česká společnost ornitologická zve na Vzpomínkový večer na Jirku Flouska v úterý 28. března 2023 od 17 hodin ve sloupovém sále Sněmovní 7, Praha-Malá Strana. Continue reading „Vzpomínkový večer na Jirku Flouska“
Čápi bílí v Česku postupně obsazují svá hnízdiště a můžeme očekávat, že blížící se teplé a slunečné počasí jejich přílet ještě urychlí. Jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi, zatím 57 hnízd (údaj ke 13. březnu 10:00) je obsazeno. Kdy čápi obsadí zbývající? Kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat? Odpovědi na tyto otázky zjišťuje Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí veřejnosti. Continue reading „Čapí sezóna začala. Zapojte se do sledování hnízd ve vašem okolí“
Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Patricie, 23 let, východní Čechy
Lásku k přírodě mám už od malička, raději jsem koukala na dokumenty o zvířatech místo na pohádky. Cesta k ní byla ale složitější a špatný výběr střední školy tomu moc nepomohl. Co chci dělat, mi bylo dlouho nejasné, nakonec jsem se dala správným směrem. Začalo to brigádou v soukromé zoo u kopytníků, potom studiem na VOŠ zemědělské, díky které jsem se dostala přes praxi do záchranné stanice a také ve mně odstartovala lásku k ornitologii. Účastnila jsem se Vítání ptačího zpěvu, ukázky kroužkování a informace o ptácích i jejich zpěvu jsem se učila postupně taky. Letos jsem se stala členem Ornitologické akademie a splnil se mi sen. V kalendáři mám už zapsaných několik výletů za ptáky a taky kurzů, kde můžu svoje znalosti zlepšovat. Ve škole mě čeká absolventská práce na téma Monitoring avifauny v mojí vesnici. V budoucnu bych si přála věnovat se více práci na zahradě a přetvářet ji v biodiverzitně bohatší a svoje znalosti šířit, také ráda maluji a tak by se mi líbilo své malby dále využívat k ochraně ptáků a celkově přírody.
Instagram: hpatriciebird
Dorča, 19 let, Beskydy a Olomoucko
Na přírodě mě vždy nejvíce zajímalo, jak je v ní vše propojené. Ráda bych pochopila tento systém do hloubky a jsem si jistá, že ptáci jsou pro tento účel výbornou modelovou skupinou. K ornitologii mě přivedl především skvělý kolektiv Ornitologické akademie a k zájmu o přírodu jako takovou samozřejmě nespočet úžasných přírodopisných dokumentů a jistě i skutečnost, že jsem vyrůstala obklopena krásnou přírodou Moravskoslezských Beskyd. Studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a kromě ornitologie se věnuji také poznávání vodních bezobratlých a hmyzu. Svá pozorování aktivně vkládám do online databází a několikrát jsem se zúčastnila také kroužkování ptáků (včetně akce Acrocephalus). V budoucnu bych se nadále chtěla věnovat studiu biologie, ochraně přírody a popularizaci vědy.
Hynek, 17 let , Liberecko
Jako mnohé další i mě zájem o přírodu provází už od mala. První ryze ornitologickou vzpomínku mám ale asi čtyři roky nazpět, kdy se mi naskytla možnost pozorovat zásnubní tance jeřábů. Poté už věci nabrali poměrně rychlý spád, začal jsem navštěvovat ornitologický kroužek, přišly také první kroužkovací akce, které můj zájem dále prohlubovaly. K nim se v poslední době přidaly i různé mapovací a sčítací projekty. V budoucnu bych určitě rád v těchto aktivitách dál pokračoval, společně s další ochranou přírody a popularizací vědy.
Víťa, 15 let, jižní Morava
Divoká zvířata mě zajímají odmalička. Ptákům jsem se začal více věnovat asi v roce 2021, kdy jsem pozoroval hnízdění vlh pestrých v okolí svojí vesnice. Nejvíce mě ale zajímají dravci. V roce 2022 jsem připravil příspěvek o hnízdění kání lesních na Žákovskou ornitologickou konferenci. V letošním roce budu ve sledování kání pokračovat, plánuji se zapojit do monitoringu káně lesní ve skupině pro ochranu a výzkum dravců a sov. Ptáky také fotografuji. Chodím do ornitologického kroužku a účastním se s ním ornitologických víkendovek. Jezdím také na exkurze, které pořádá Jihomoravská pobočka ČSO. V budoucnosti bych se chtěl věnovat výzkumu ptáků, zejména jejich chování, ale hlavně také ochraně přírody.
Patrik, 15 let, Olomoucko
Už od mala mě rodiče vedli k přírodě. K ptákům jsem se dostal i díky dědovi, který se věnuje fotografování a pozorování ptactva. Vše začalo již v roce 2018, v tom roce jsem zapsal svoje první hlášení na avif. K ornitologii jsem se pořádně dostal až v roce 2021, začal jsem chodit víc do terénu a začal jsem se pravidelně zúčastňovat akcí ČSO. Moji vášeň pak prohloubilo hnízdění výrečka malého (Otus scops) v Olomouci. V budoucnu bych chtěl vystudovat právnický titul a pomáhat v ČSO s právními úkony. Pozorování ptáků bych nechal jako koníček. Taky se snažím fotografovat a natáčet ptáky, které potkám na svých cestách. Fotky a videa dávám na můj Instagram a YouTube.
Žofka, 15 let, Praha
Moje rodina je hodně vědecky zaměřená a v tom duchu jsem byla vychována i já, takže mě příroda fascinovala odjakživa. K ptákům jsem se dostala přes přátele ornitology, kteří mi potom i pomáhali s různými projekty, jako s žákovskou konferencí, kde jsem měla příspěvek o teritoriální agresivitě budníčků. V budoucnu bych chtěla jít na Českobudějovickou univerzitu studovat ornitologii, případně obor zoologie. Mám hrozně ráda holuby a chtěla bych se jim věnovat, takže bych ráda směřovala k zaměření na zlepšení vztahů mezi lidmi a holuby a na péči o ně, plus na zlepšení jejich postavení ve městech.
Matouš, 15 let, Mladoboleslavsko
O ptáky jsem se začal zajímat již v osmi letech, kdy jsme s kamarádem pozorovali a obdivovali dlaska na krmítku a považovali ho za velikou vzácnost. Postupem času mě ptáci a jejich focení začalo bavit víc a víc. Začal jsem chodit na ornitologický kroužek a hlavně díky své rodině, která mě velmi podporovala, poznával nové lidi a získával více zkušeností. S novými lidmi a více zkušenostmi bylo i více příležitostí se účastnit odchytů ptáků. Odchyty ptáků mě vždy bavily, ale ještě více mě bavilo ptáky pozorovat na velmi malou vzdálenost ve volné přírodě. V současnosti se věnuji projektům jako je zimní sčítání vodních ptáků (IWC) a liniové sčítání druhů (LSD). Také se velmi rád věnuji monitoringu ptáků na konkrétních lokalitách. Do budoucna bych se rád více zaměřil na kroužkování, praktickou ochranu ptáků a jejich biotopů a na monitoring lokalit, nejen co se týká ptáků, ale obecně živočichů, protože mě sice ptáci zajímají nejvíce, ale ostatní příroda mě také velmi baví.
Kuba, 15 let, Písecko
Ptákům se věnuji asi od 6 let. Vše začalo na rybníku Řežabinec, kde se dodnes koná kroužkovací akce Acrocephalus. Právě tady jsem se poprvé seznámil s ornitologií, ale ještě jsem netušil, že to bude můj koníček. Zde jsem se seznámil Jirkou Šebestiánem, ornitologem, který mě nechal přičichnout k terénní práci. Potkal jsem tu i svého současného mentora Jaroslava Závoru, který mě zasvětil do ornitologie a všemu, co k tomu patří. V projektu “Vrabci v Zoo Hluboká“ jsem potkal dalšího důležitého člověka který mi hodně přinesl do života a otevřel nové obzory ve vyšší ornitologii a tím je Martin Šálek. V současné době jsem terénní pracovník v tomto projektu, kde provádím odečty vrabců s barevnými kroužky a v posledních třech letech pozoruji zcela bílé vrabce. Účastním se různých kroužkovacích akcí, monitoringu vodního ptactva či mapování rehků domácích v obci Skály. V obci Skály mám několik projektů zaměřených na pomoc ptákům ve spolupráci s obcí a veřejností. V budoucnu se pokusím získat kroužkovací licenci, rád bych se věnoval vrabcům domácím a chtěl bych studovat biologii se zaměřením na ptactvo.
Lukáš, 18 let, Třeboňsko
K přírodě mám kladný vztah již od malička, kdy jsem chodil na vycházky do přírody se svým dědou. Postupem času jsem začal jezdit na rybníky Českobudějovicka a objevovat jejich krásy i všímat si nešetrného hospodaření. Vodní ptactvo mě okouzlilo natolik, že se mu věnuji doposud a rozhodně v tom nehodlám přestat. Můj zájem o ornitologii se prohloubil, zejména když jsem se seznámil se zkušenějšími ornitology, kteří mě ve všem hodně posunuli. Možnosti se samozřejmě také hodně otevřely, když mi rodiče koupili stativový dalekohled. V současné době studuji na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích. Ve volném čase věnuji nejvíce času právě ptákům, a to zejména husám, kachnám, rackům a bahňákům. Ať už je to v rámci pravidelného monitoringu, nebo při mé nejoblíbenější činnosti, dlouhodobém sledování barevně značených jedinců. V budoucnu bych se rád podílel na výzkumu, ochraně i kroužkování ptáků. Dále bych chtěl pokračovat ve studiu biologie a občas za ptáky někam vycestoval.
Kristýna, 21 let, Českobudějovicko
O ptáčky jsem se zajímala už jako malá. Vždy jsme totiž společně s mladší sestrou rády pozorovaly a určovaly vše živé. Už od začátku mě přitahovaly hlavně drobné druhy pěvců. S babičkou jsem pozorovala ptáčky na krmítku a můj zájem se prohloubil, když jsem začala sledovat hnízdící rehky domácí a mé vysněné vlaštovky obecné, jejichž pozorování se věnuji již téměř 10 let. Na hnízdění synantropních a zahradních druhů ptáků jsem zaměřila i svou maturitní práci. V současné době studuji biologii na Jihočeské univerzitě. V rámci mé bakalářské práce zaměřené na funkční diverzitu ptačích společenstev mapuji ptáky v Českých Budějovicích a soustředím se hlavně na jejich rozpoznávání podle hlasu, v čemž bych se ráda zlepšila. Občas také vyrazím na kroužkování s členy CKE (Centrum kognitivní etologie). Ve volném čase stále pozoruji vlaštovky a další ptačí sousedy, s rodinou vyvěšujeme budky, nebo občas zajdu s kamarádkou na ornitologickou vycházku. Ptákům bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Ráda bych vyzkoušela více věcí a zůstala u toho, co mě bude naplňovat nejvíce. Určitě bych se ráda věnovala také kroužkování.
Anička, 15 let, Praha
K ptákům jsem se dostala díky tátovi, takže se o ně a přírodu zajímám od doby, co si pamatuji. Jsem členem ČSO a účastním se různých přírodovědných akcí (Festivaly ptactva, Vítání ptačího zpěvu, Ornitologická konference, Biologická olympiáda, Ptačí hodinka, akce v Orlickém Záhoří, …). S tátou jsme se také zapojili do LSD. Přírodě bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Zatím ale nevím, jak přesně.
Filip, 15 let, Šumpersko
Zájem o přírodu jsem měl už jako malý a společně s rodinou jsem v ní trávil hodně času. Účastnil jsem se také různých přírodovědných soutěží. Na Zlatém listu ve Štramberku jsem se poprvé více dostal k ptákům a rozhodl se, že bych se jim chtěl více věnovat. Nejvíc mě zajímají horské druhy ptáků s jejich stanovišti. Momentálně se také zaměřuji na psaní Středoškolské odborné činnosti na téma reintrodukce tetřívka obecného. Ptáky mě baví pozorovat, poslouchat i fotit. Rád bych do budoucna získal kroužkovací licenci a propojil ornitologii se svým zaměstnáním.
Káťa, 21 let, Praha a severní Čechy
Příroda mě baví a fascinuje odjakživa. Mým nejoblíbenějším předmětem ve škole byla vždycky biologie. Každoročně jsem se účastnila Biologické a Ekologické olympiády, kam jsme jezdili s partou kamarádů. K ptákům jako takovým jsem se však dostala až později, a to díky přírodovědnému kroužku, se kterým jsme chodili hodně do terénu, učili se o přírodě a v neposlední řadě jezdili na různé biologické soutěže, konkrétně třeba Indiánská stezka nebo Zlatý list. Na národní kolo Zlaťáku jsem se pokaždé moc těšila, protože jsem tam byla mezi svými. Rok co rok se na jednom místě ČR sešla správná parta lidí, všichni se stejným zájmem a na stejné vlně. Právě na Zlatém listu jsem poprvé spatřila kroužkování ptáků. Aktivně se ornitologii věnuji od roku 2019, kdy jsem měla to štěstí a narazila na skvělou ornitologickou bandu, v čele s Jirkou Vaníkem. Joo… a tím začala moje ornito jízda. Společně jsme jezdili každý víkend do terénu pozorovat, poslouchat a kroužkovat ptáky. Mým nejoblíbenějším ptáčkem je malý bandita, brhlík lesní.
Co se týká mého nynějšího studia, tak už na nižším stupni gymnázia jsem věděla, že chci jít dál studovat biologii. Sen se mi splnil a momentálně jsem ve 2. ročníku na Přírodovědecké fakultě UK. Na naší fakultě jsem součástí výzkumné skupiny, která se zabývá evoluční neurobiologií a neuroanatomií obratlovců. Já se věnuji především neurobiologii ptáků. Kvůli škole teď na ptáky nemám tolik času, jak bych chtěla. Ve svém volném čase se snažím chodit kroužkovat nebo jen tak s přáteli pozorovat, kde co lítá, a následně zadávám svá pozorování do Ebirdu. Taky mě moc baví ptáky malovat. Ornitologie pro mě není jen koníček, ale životní styl. V budoucnu bych se chtěla ptákům určitě dál věnovat, ať už po vědecké stránce, třeba právě skrz neurobiologii, nebo jejich popularizaci.
Natalie, 17 let, Praha
Od dětství jsem měla vášeň a zvídavost k přírodě, především ptákům. Narodila jsem se a žila deset let v San Diegu, kde jsem dobře znala biotop Kalifornského chaparralu a pacifického pobřeží. Ve volném času jsem vždycky ráda chodila do terénu sledovat a fotit ptáky. V Česku se mi prohloubil vztah s ornitologií a vším živým. V roce 2022 jsem začala pracovat na práci o vlivu kontaminace těžkými kovy na hematologické znaky u mláďat sýkory koňadry pro Středoškolskou odbornou činnost v rámci PřF UK. Během jednoho ze svých výletů do terénu ke sběru dat jsem získala možnost okroužkovat svého prvního ptáka. Měla jsem možnost sledovat stavění hnízd a růst života z malých skvrnitých vajíček až po téměř dospělá mláďata, která už začala opouštět hnízda. Od té chvíle jsem věděla, že bych se chtěla v budoucnu věnovat ptákům a přírodním vědám, ale přesný směr zatím nevím, protože teď se snažím rozšířit své znalosti a vstřebat nové zkušenosti v přírodovědných oblastech.
Marie, 27 let, Karvinsko
Příroda mě fascinovala od mala, k ptákům jsem se dostala asi díky knihám Ptáci Evropy (Rob Hume) a Výpravy do ptačího světa (Mike Unwin a David Chandler). Ráda se zapojuji do monitorovacích programů ČSO typu atlasového mapování, či LSD. V rámci pobočkové činnosti se účastním např. monitoringu pobočkového ptáka roku. Spolupracuji s místním SVČ a muzeem na pořádání přírodovědných vycházek a workshopů. Ve volném čase se věnuji kroužkování. Na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem studovala zoologii, má diplomová práce se zaměřovala na chování ptáků během kladení. Největší životní náplní je pro mě kresba a malba, nejčastěji ptáků, kteří jsou pro mě velkou inspirací, a do budoucna bych se chtěla věnovat právě této činnosti.
IG: https://www.instagram.com/nosuri.art/
Beáta, 14 let, Broumovsko
O ptáky se zajímám už od malička a dostala jsem se k nim díky mojí sestře. Ptákům se zatím profesně nevěnuji a mám je jako koníček, ale do budoucna bych se jim profesně věnovala ráda. Nejvíce bych chtěla kroužkovat a zkoumat ptačí migraci. Moje oblíbené skupiny jsou drozdovití, lejskovití a šplhavci.
Alča, 17 let, Plzeňsko
Od dětství jsem ráda sledovala filmy o přírodě. K samotné ornitologii jsem se dostala až na druhém stupni základní školy na semináři z přírodopisu. Začala jsem zpracovávat vstupní úkol na olympiádu na téma „vodní ptactvo“. Nyní píšu seminární práci na téma ornitologické lokality ČR. Do budoucna chci pokračovat se SOČ. Po gymnáziu bych ráda studovala na přírodovědecké fakultě a věnovala se ekologii ptáků a problematice ptáků v intenzivně zemědělsky využívané krajině.
Marťa, 18 let, Praha
Odjakživa mě přitahovala příroda. V přírodovědných dokumentech mě vždycky fascinovaly výhledy do krajiny a zajímavosti o fauně a flóře světa. Chtěla bych toho co nejvíc vidět na vlastní oči. Ráda se toulám přírodou s krosnou na zádech a s partou kamarádu po boku. K ornitologii jsem se dostala díky seriálu o pozorování ptáků v časopisu v ABC. To mi otevřelo oči a ukázalo, že pozorovat přírodu se dá i za barákem a nemusí se jezdit na druhý konec světa. Mojí nejoblíbenější skupinou ptáků jsou sovy, které pozoruji v nedalekém lese a píši o nich SOČ. V budoucnu bych se určitě chtěla věnovat studiu biologie. Zajímá mě, jak funguje celý ekosystém a chtěla bych zkoumat přírodu a pomáhat jí.
Lucka, 21 let, Brno
Příroda mě zajímala odjakživa, vždycky jsem ráda sledovala dokumenty v televizi i všechno živé okolo sebe. Během studia na gymnáziu jsem se rozhodla, že se chci biologii věnovat i dále, a nakonec jsem se rozhodla pro studium zoologie na Masarykově univerzitě. Vždycky jsem tíhla hlavně k savcům, ale v poslední době se velmi prohloubil i můj zájem o ptáky. Hodně tomu pomohl také semestr, který jsem strávila na Erasmu v Etiopii, tamní ptačí fauna mi opravdu učarovala a rozhodla jsem se, že se ptákům budu trochu víc věnovat i doma. Ráda bych i v budoucnosti zůstala u vědy, ptákům se zatím věnuju pouze ve volném čase, chtěla bych se zapojit do aktivit ČSO nebo dalších ornitologických projektů. Ornitologická akademie je v tomhle skvělá příležitost naučit se spoustu nového a poznat skvělé a zajímavé lidi.
Hanuš, 18 let, Dačicko
Zájem o ptáky jsem měl prakticky od mala, protože nám každoročně na dvorek přilétali a do dneška přilétají rehci. Mé zálibě v ptácích a biologii obecně napomohlo i to, že pocházím z malé vesnice, kde máme přírodu hned za dveřmi. Můj zájem se ještě prohloubil, když jsem poprvé absolvoval biologickou olympiádu. Momentálně pracuji na Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kde dokumentuji druhovou rozmanitost fauny a flóry na znovu se obnovující uzavřené skládce. Zajímavé momenty v krajině se snažím zachytit ve fotografii nebo ve filmu.
Nikol, 20 let, Olomoucko
O přírodu, včetně opeřenců, se zajímám již od nepaměti. Proto má cesta vedla na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde momentálně studuji molekulární biologii. V budoucnu se v rámci svého studia plánuji věnovat imunologickým molekulárním procesům, nevyjímaje těch ptačích. Práce v laboratoři mě sice baví, terén však navštěvuji s ještě větší oblibou. Tam ptáky fotím, sčítám a nově se zaobírám vlastní kroužkovatelskou činností a související lopotou. Ráda také cestuji, a proto mě těší, když mám možnost svou zálibu skloubit i s ptáčkařením.
Fanda, 15 let, jižní Morava
K ornitologii jsem se dostal asi v 8 letech, když jsem poprvé viděl v lese strakapouda. Ptáky jsem pak příležitostně pozoroval na krmítku a na rodinných výletech. Více jsem se o ně začal zajímat, když mě můj známý vzal na jaře do blízkých Jaroslavic na bahňáky. Od té doby navštěvuji pravidelně nejen Jaroslavické rybníky, ale také např. rybníky na Břeclavsku a Hodonínsku.
Aktuálně studuji na gymnáziu ve Znojmě. Poslední 2 roky ptáky také fotím a pozorování vkládám do databází Avif a eBird. V budoucnu bych chtěl studovat na škole technického zaměření a ptákům se věnoval ve svém volném čase.
Káťa, 22 let, Královéhradecko
O přírodu a zvířátka se zajímám už od malička. Začalo to mým zájmem o paleontologii a přerostlo v nadšení pro všechny možné biologické obory. I přes mé zájmy v ostatních přírodovědných oborech u mě však ornitologie zůstává na prvním místě. Ve volném čase pak nejraději chodím do přírody a pozoruji ptáky.
V současnosti studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradce Králové obor Biologie a ekologie. Tématem mé bakalářské práce je charakteristika a využití hnízdních dutin šplhavců v místních lesích, se zaměřením na strakapouda velkého. Do budoucna bych si chtěla pořídit kroužkovací licenci a začít se věnovat více projektům, které zkoumají ptáky.
Matouš, 15 let, Praha
O přírodu se zajímám už od svého útlého dětství. Vždy mě zajímala celkově všechna zvířata, ale ptáci si mě získali svou pestrostí, barevností a tím, že je můžu najít všude. Svoje zkušenosti a znalosti o přírodě jsem začal nabírat hlavně za covidu, kdy jsme byli několik měsíců na chalupě a já měl tak krásnou přírodu hned za barákem. Poslední roky se velmi zajímám i o plazy a obojživelníky. S kamarády natáčím videa, ve kterých se snažíme ukázat, že jsou to stejně fascinující tvorové jako všichni jiní a není třeba se jich bát.
Sýčkům se možná blýská na lepší časy. Výzkum mezi zemědělci ukázal, že mají i nadále zájem spolupracovat s ornitology na záchraně této kriticky ohrožené sovy. Klíčové jsou pro ně osobní konzultace s ornitology a přivítali by zjednodušení komunikace s úřady, kterou teď hodnotí jako přehnaně byrokratickou a mnohdy nesrozumitelnou. Proto většinou rezignují na podávání žádostí o dotace. Výzkum zadala Česká společnost ornitologická (ČSO), aby lépe porozuměla potřebám a motivacím zemědělců, kteří jsou zásadními spojenci v ochraně sýčků. ČSO chce spolupráci prohloubit a naplánovat potřebné kroky v ochraně sýčka, kterého v Česku zbývá jen zhruba sto párů. Hlavním důvodem je velkoplošné intenzivní hospodaření vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Continue reading „Výzkum mezi zemědělci potvrzuje, že mají zájem spolupracovat s ornitology na záchraně sýčka“
Jihomoravská pobočka ČSO zve na členskou schůzi. Continue reading „Pozvánka na členskou schůzi Jihomoravské pobočky“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné. Continue reading „Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity“
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 32 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zúčastnilo se jich více než 500 návštěvníků, které neodradilo ani větrné počasí, provázející sobotní akce konané o hlavním, prvním únorovém víkendu. Odměnou pak byly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (morčáků, turpanů, hoholů i hoholky), ale třeba i dvou tokajících párů orlů mořských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!
Vycházky (nebylo-li u konkrétní vycházky v pozvánce uvedeno jinak) se uskutečnily v rámci projektu Okřídlení sousedé. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.
Když poprvé vyrážíte na ptáky, zajímá vás zejména druhová rozmanitost. Ejhle, špaček! Á, vrabec polní, straka, sýkora modřinka… Hned při druhé vycházce vám ale samotná rozmanitost přestává stačit. Těch špačků je víc než posledně, zato vrabců polních je v naší vsi nějak málo. Začala vás bavit početnost ptáků. A hned vzápětí vyvstane ve většině myslí otázka: „Proč?“ Proč je sýkor hodně a straku potkáváme tu a tam? Dědeček vypravoval, že vrabců byla plná zahrada a dneska si tohoto „obyčejného ptáčka“ dost užívám. Jednoduše, ptačí druhy se liší lokální početností i velikostí celé populace; oboje se navíc významně mění v čase. Continue reading „Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků“
Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO a Česká společnost ornitologická Vás zve na:
JARNÍ ÚKLID MALÉ LIPOVÉ
Kdy: 18. března 2023 v 9:00, k akci se lze připojit i kdykoli později. Ukončení okolo 15:00.
Kde: V areálu pískovny Malá Lipová, sraz zde: https://mapy.cz/s/godosasure (možnosti parkování)
Program: Hlavním cílem bude uklidit malé i velké odpadky v areálu pískovny, provedeme ale i drobné prořezávky, vyhrabeme starou trávu a užijeme zábavy.
Co s sebou: jídlo, pití, pracovní oblečení a rukavice, určitě využijete nářadí (např. zahradnické nůžky, sekera, mačeta, hrábě apod.)
Organizátoři zajistí pytle na odpadky, jednorázové rukavice a drobné občerstvení.
Budeme rádi, když nám o své účasti dáte předem vědět (nejlépe do pátku 17. 3. do 12:00) vyplněním tohoto jednoduchého formuláře.
Přijet můžete i neohlášeně, ale nelze zaručit, že na Vás zbude špekáček.
Kontakt:
Josef Chytil (jchytil@centrum.cz, 724 947 544)
Kateřina Ševčíková (sevcikovaka@seznam.cz, 776 746 980)
Těšíme se na viděnou!
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2023 poláka velkého. Na pomyslném trůnu vystřídá zvonka zeleného. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený. Nicméně dobrou zprávou nejen pro poláka je celounijní zákaz olověných broků na mokřadech, který vešel v platnost ve středu 15. února. Na otravu olovem v Evropě každoročně hynulo milion ptáků. To se má nyní změnit. Continue reading „Pták roku 2023: polák velký“
Dnes vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky[1]. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli 2 roky na to, aby se na změnu připravili. Zákaz používání olova na mokřadech v EU je úspěchem více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a jeho partnerů v jednotlivých zemích. Continue reading „Myslivci v EU už nesmí lovit na mokřadech olověnými broky. Ročně otrávily milion ptáků“