//Ohromný dík všem 25 účastníkům Volného pracovního tábora na Josefovských loukách! Tahouny byli letos členové Ornitologické akademie ČSO. Zvláštní dík tedy patří jim. Odměnou pro všechny byli neustále pohvizdující přeletující bahňáci 7 druhů, ledňáčci, letní kolonie netopýrů velkých na jedné josefovské půdě, mláďata sovy pálené na záchranné stanici a mnohé další klenoty naší přírody.
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
//Eliška Valinová, 23. 6. 2022
Konečně nám začíná víkend plný ornitologie. Troufám si tvrdit, že většina z nás se na víkend opravdu těší i navzdory tomu, že počasí nemá být ideální. A tím „nemá být ideální“ myslím, že mají přijít velké bouřky a celou sobotu propršet. Je to jasné, poteče mi do bot, bohužel doslova, ale i tak jsem plna očekávání. Snad se nám ten slavík modráček tundrový ukáže. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Krkonoše 2022“
//V současné době se hojně diskutuje o tzv. kůrovcové kalamitě, způsobech péče o les i o stavu lesů v době pokračujících klimatických změn. Jak ale fungují lesy coby prostředí pro ptáky z dlouhodobého hlediska? Je lesnické hospodaření pro ptáky prospěšné, nebo ne? Odpověď na tyto otázky poskytuje analýza dat Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), která byla nedávno publikována v časopise Ecological Indicators. Ukázalo se, že populace běžných druhů lesních ptáků dlouhodobě rostou, přičemž pozitivní trendy mají zejména druhy obývající vysoké porosty. To napovídá, že současné hospodaření ptákům nevadí. Ovšem tento výsledek utváří zejména druhy běžných lesních generalistů, zatímco některé specializované skupiny druhů ubývají. Continue reading „Údaje z JPSP prozradily, jak jsou naše lesy vhodné pro ptáky“
//
Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.
Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená.
//Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.
V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži. Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.
Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.
V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce.
Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku
Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).
Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.
V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.
Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.
Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.
Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!
Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.
Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!
Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.
Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu
Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů
V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.
Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.
Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:
… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit
… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly
… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.
Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.
Své dotazy směřujte na pracovníky projektu:
Václav Zámečník – (zemědělský specialista) – e-mail: zamecnik@birdlife.cz; tel: 776 368 360
Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974
Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.
//
Blíží se období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním Festivalu ptactva. Hlavní termín Festivalu letos připadá na 1. – 2. října 2022, uvítáme co nejvíce akcí přímo o tomto víkendu. Jako každým rokem počítejte prosím u těchto akcí s okamžitým odesláním výsledků do nedělního odpoledne, pro potřeby (nejen mezinárodní) tiskové zprávy.
Plánujete-li Festival, prosíme o nahlášení akcí nejpozději do 31. 8. 2022 a to prostřednictvím Google formuláře. Noví zájemci o organizaci vycházek se mohou hlásit na dobruska@birdlife.cz. Rádi vám poskytneme informace potřebné ke konání akce.
Při plánování prosím nezapomeňte, že o víkend dříve je konference v Mikulově!
Zářijové číslo Spolkových zpráv, kde obvykle zveřejňujeme přehled vycházek, tentokrát budeme muset posunout do poloviny srpna kvůli včasnému informování členů o změně stanov. Přehled vycházek proto bude uveden pouze na webu ČSO. Zde bude možné seznam rozšiřovat i později, přesto prosím o dodržení termínu kvůli vyhotovení mapy. Dodatečné doplňování vycházek je časově náročné, jelikož se každá musí samostatně dostat na web, do mapy a do seznamu k rozesílce.
Organizátorům před akcí zašleme materiály a pokyny pro organizaci Festivalu.
Všem organizátorům předem děkujeme za spolupráci a čas, který jsou ochotni akcím věnovat!
Gabriela Dobruská
//Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v ptačím parku Kosteliska na Hodonínsku představila Strategii rozvoje ptačích parků ČSO. Podle ní bude mít ČSO do roku 2042 v každém kraji republiky plně funkční ptačí park, aktuálně má čtyři. Jedná se o reakci ČSO na největší úbytek biodiverzity v historii lidstva, který v tomto desetiletí prožíváme. K zastavení krize biodiverzity nestačí ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť, potvrdila v ptačím parku Kosteliska ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Dodala, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který učiní obnovu ekosystémů v zemích EU právně závaznou. Continue reading „Ptačí park v každém kraji republiky, plánuje ČSO. Obnovou ekosystémů reaguje na krizi biodiverzity“
//Vzácný dravec orlík krátkoprstý se zdržuje v ptačím parku Kosteliska už 7 týdnů – poprvé byl pozorován 27. května. Na území České republiky zalétá jen vzácně, pouze výjimečně se zdrží delší dobu na jednom místě. Není proto divu, že za orlíkem přijelo už několik desítek ornitologů, birdwatcherů a nadšenců. Aktuálně se jedná o největší tahák ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku.
Continue reading „Vzácný orlík krátkoprstý ulovil užovku přímo před fotopastí na Kosteliskách“
//Na více než 500 hnízdech čápů bílých v Česku aktuálně registrují ornitologové malá čapí mláďata, na 302 hnízdech už jsou mláďata vzrostlá. To vše ví Česká společnost ornitologická (ČSO) díky téměř devíti stovkám dobrovolníků, kteří už se letos zapojili do sledování hnízd čápů bílých a zadali pozorování na birdlife.cz/capi. Ornitologové i nadále vyzývají veřejnost ke kontrole čapích hnízd. Právě v tomto období mladí čápi na hnízdě postávají, trénují let a komunikují s rodiči i mezi sebou a je snadné je spočítat. Continue reading „Hnízdění čápů bílých sleduje již téměř devět stovek lidí. Přidáte se k nim?“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) od začátku roku eviduje 32 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Více než polovina počtu obětí jsou káně lesní, traviči mají na svědomí také orla mořského, motáka pochopa, jestřába lesního a 10 krkavců velkých. Na vině je ve většině případů jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka. Psovodka ČSO Klára Hlubocká vyhledává se speciálně vycvičenými psy v terénu otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii. Continue reading „ČSO letos eviduje už 32 ptáků zabitých traviči. Jednoho pomohla usvědčit psí jednotka“
//V ptačím parku Kosteliska se začátkem července narodila dvě telata uherského stepního skotu. Čtyři dospělé krávy od letošního března spásáním a rozdupáváním luk přispívají k tomu, aby se na lokalitě dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám. Teď bude stádo, a stejně tak efektivní péče o území, ještě větší. Continue reading „Na Kosteliskách se narodila telata uherského stepního skotu“
//Policie na Břeclavsku obvinila muže z toho, že loni karbofuranem otrávil luňáka červeného a následně také mnoho dalších živočichů. Muž se k činu přiznal. Hrozí mu až 6 let za mřížemi. K objasnění případu významně napomohla psí jednotka ČSO, a to jak v terénu dohledáním návnad a jejich obětí, tak i při domovní prohlídce. Více ve zprávě na webu Policie ČR. Continue reading „Psí jednotka ČSO pomohla k objasnění případu traviče na Břeclavsku“
//Hlas je pro sýčky obecné, stejně jako další sovy, jeden ze základních způsobů komunikace. Teritoriální houkání každého sýčka má zároveň svoji charakteristickou melodii, díky které dokáže tato sova rozeznat své známé sousedy od potulných samců – případných soků. Hlasovou variabilitou sýčka se zabývají ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR), České společnosti ornitologické (ČSO) a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Pomocí akustického monitoringu získávají cenné záznamy o přežívání jedinců a celkovém vývoji populace sýčka v České republice. Houkání sýčků tak představuje důležitý zdroj informací pro management této ohrožené sovy. Continue reading „S ochranou kriticky ohrožených sýčků pomáhá hlasový monitoring“
//Hlavní sdělení:
Praha, 26. června 2022. Tažných ptáků celosvětově ubývá v důsledku toho, jak lidé během posledních desetiletí pozměnili krajinu. Nový výzkum Východoanglické univerzity (UEA), portugalských univerzit v Portu a v Lisabonu a České společnosti ornitologické (ČSO) podrobně zmapoval jednotlivé příčiny ohrožení stěhovavých druhů ptáků. Continue reading „Lidské stavby, lov a změna klimatu jsou příčinou obrovského úbytku stěhovavých ptáků“
//Evropská komise dnes po několika odkladech zveřejnila očekávaný zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law). Jedná se o zásadní milník v ochraně přírody, první svého druhu. Zákon prostřednictvím závazných cílů v zemích EU zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Ty jsou životně důležité jak pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu, tak pro člověka. Organizace Česká společnost ornitologická (ČSO) a WWF střední a východní Evropa (WWF-CEE) vítají zveřejnění zákona a jsou připravené maximálně pomoci Ministerstvu životního prostředí ČR s procesem i následnou implementací. Zároveň k tématu zákona o obnově přírody připravují na říjen mezinárodní konferenci v Praze. Continue reading „Nové nařízení EU zajistí obnovu poničených ekosystémů. Profitovat z něj bude příroda i člověk“
//
Evropská rada pro sčítání ptáků (EBCC) má od dubna 2022 svou první profesionální kancelář. Vložení důvěry do ČSO a umístění sídla právě do její pražské kanceláře je logickým vyústěním dvacetileté úspěšné spolupráce. Otevíráme tak novou kapitolu vzájemného partnerství a prohlubujeme účast ČSO na koordinaci a rozvoji monitoringu změn početnosti ptačích populací a mapování jejich rozšíření v Evropě.
Posláním kanceláře je poskytovat podporu radě EBCC při dosahování jejích cílů. V praxi to znamená, že bude plnit zejména organizační a logistické úkoly, včetně organizace konferencí a specializovaných mezinárodních setkání, jako jsou tematické workshopy. Důležitou součástí práce je i komunikace s odbornou i laickou veřejností, správa webové stránky a profilů na sociálních médiích či vydávání elektronického zpravodaje, ale i pomoc při tvorbě odborného časopisu Bird Census News.
Úkolem kanceláře bude i získávání finančních prostředků na prioritní programy EBCC a koordinace odpovědí na výzkumné příležitosti či výzvy k financování, stejně jako udržování a rozvíjení partnerství v rámci rozsáhlé sítě kontaktů z řad delegátů EBCC, vědců, úředníků v ochraně přírody, představitelů dalších organizací včetně Evropské komise i dobrovolných terénních spolupracovníků.
Manažerem kanceláře byl jmenován Petr Voříšek (e-mail: office@ebcc.info; vorisek@ebcc.info) a manažerkou komunikace kanceláře se stala Alena Klvaňová (e-mail: klvanova@birdlife.cz).
Alena Klvaňová
//V pondělí 23. května 2022 Česká společnost ornitologická (ČSO) uspořádala v Toulcově dvoře v Praze 3. ročník žákovské ornitologické konference, tedy akce kde jednotlivci i badatelské týmy prezentují výsledky své ornitologické práce formou posteru či ústní prezentace. Continue reading „Fotoreportáž z 3. žákovské ornitologické konference“
//Ministerstvo zemědělství po opakovaných výzvách konečně zaslalo nevládním organizacím návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí (EK). Ekoschémata jsou dobrovolná opatření, která zemědělcům z dotačního systému Společné zemědělské politiky mají poskytnout finanční příspěvek za lepší péči o krajinu. Pokud se ale budou řídit podle tohoto návrhu MZe, stav naší krajiny se příliš nezlepší. Dostatečně nepřispějí ani k ochraně půdy a vody, ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám, ani k podpoře rozmanitosti druhů. MZe se navíc ještě ani nedohodlo o podobě dokumentu a ministr Zdeněk Nekula už uvažuje, jak některá zásadní ekologická opatření odsunout. Kam tedy potečou všechny miliardy? Continue reading „Návrhy MZe na řešení připomínek Evropské komise k zemědělským dotacím jsou slabé, shodují se ekologické organizace“
//„Rép rép rép“ ozývá se z nedaleké louky. Kdo mě to v noci vzbudil ze spaní tou řehtačkou? To vás svým zvláštním monotónním voláním lákají na večerní procházku chřástali polní. Pojďme společně vyrazit za noční přírodou horského masivu Králického Sněžníku a zjistit, kolik takových rušitelů nočního klidu napočítáme.
V pátek 17. 6. 2022 se sejdeme na horské chalupě ve Valbeřicích (50.099325N, 16.856319E), kde bude zajištěno ubytování. Příjezd je možný mezi 16. až 20. hodinou. Plánovaný konec akce je v sobotu 18. 6. kolem oběda. Doprava na akci je po vlastní ose.
Společný program začne ve 20:00 krátkou přednáškou s diskuzí věnovanou chřástalu polnímu a v noci bychom se vydali na výpravu za voláním chřástalů polních spojenou s jejich odchytem. Po mapování bychom si dopřáli zasloužený odpočinek a akci bychom zakončili společným sobotním obědem. Vařit si budeme dohromady.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formuláře nejpozději do 15. 6.
Budeme rádi, když se k nám připojíte.
Těší se na Vás Václav Zámečník a Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.
Akci finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Královehradecký kraj.
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi. Na tom letošním oslavíme 30 let Ptáka roku! Oslava se uskuteční o prvním zářijovém víkendu na Vysočině, v krásné přírodě CHKO Žďárské vrchy, v rekreačním středisku Naděje.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží jednotlivé ptáky roku. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: Středisko Naděje, Svratouch 306, 539 42 Svratouch
Termín: Začátek: v pátek 2. 9. 2022, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 4. 9. 2022 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování pro nenáročné ve 4-5 lůžkových chatičkách, plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 100,- Kč, dítě do 14 let 1 800,- Kč
Ostatní: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 14 let 2 300,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ doplatku (tedy ¼ celkové ceny).
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu se vydáme na výlet po stopách jednotlivých ptáků roku. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků – třeba chytíme i letošního ptáka roku. Víte, kdo to je?
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2022
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská, Lucka Hošková
//V průběhu května se do Česka vracejí ze subsaharské Afriky chřástali polní. Skrytě žijící ptáci potřebují k hnízdění louky s vysokou a hustou trávou. Je proto obtížné je zahlédnout, ale prozrazují se hlasitým nočním monotónním voláním „rép rép“. Připomíná zvuk dřevěné řehtačky, který se nese krajinou až na jeden kilometr daleko. Chřástal patří mezi ohrožené druhy naší krajiny. Aktuální odhady mluví o 1200–1400 volajících samcích. Aby Česká společnost ornitologická (ČSO) mohla ohrožené chřástaly lépe chránit, potřebuje informace o tom, kde jsou. S tím může výrazně pomoci veřejnost, když se zapojí do mapování. Continue reading „Z luk se ozývají chřástali polní. Zapojte se do mapování“
//Sčítání labutí velkých (Cygnus olor) má v naší zemi dlouhou tradici, největší rozmach nastal v 80. a 90. letech 20. století. Následovala však mnohaletá odmlka, která byla přerušena až nedávno z iniciativy původního koordinátora RNDr. Jana Hory. Díky regionálním pobočkám ČSO se podařilo v posledních letech zorganizovat sčítání téměř ve všech krajích. Letos sčítání proběhne ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy, tedy na území, odkud bylo tradičně hlášeno nejvíce hnízdících párů.
Žádáme všechny čtenáře o pomoc při sčítání. Pokud v této hnízdní sezóně potkáte ve středních Čechách nebo v Praze labutě, zapište vaše pozorování do databáze birds.cz. Nejcennější jsou pro nás záznamy z první poloviny června, ale uvítáme každé pozorování z období od května do srpna. Svými záznamy můžete výrazně zpřesnit výsledky sčítání. Labutě často dokáží obsadit i lokality, které jsou stranou ornitologického zájmu (návesní rybníčky, polabské tůně, bezejmenné rybníčky v polích apod.), a některé páry tak mohou uniknout pozornosti. V rámci sčítání se zjišťuje početnost hnízdících i nehnízdících labutí. U hnízdících párů se sleduje počet mláďat v rodinkách. Pokud to okolnosti dovolují, rozlišují se šedá a bílá (immutabilní) mláďata. O této barevné mutaci si přečtěte více v článku P. Dolaty a J. Mourkové.
U nehnízdících labutí se zaznamenává podíl mladých ptáků ve 2. kalendářním roce. Pozorování zadávejte včetně hnízdní kategorie, oceníme i jakoukoliv poznámku a fotografii. Smysl mají i záznamy labutí na již známých hnízdištích, pomůžou odhalit více detailů z hnízdní biologie druhu, jako je například průběh ztrát mláďat v čase. Navštívili jste zastrčenou vodní plochu a labutě jste nezastihli?
I tento údaj je pro nás cenný. Zadejte do birds.cz jakýkoliv jiný pozorovaný ptačí druh a do poznámkyk lokalitě napište „labutě nezjištěny“.
V případě dotazů nás můžete kontaktovat na e-mailu scitani.stc@email.cz.
Pavel Bergmann a Jan Krejčík
//Reportáž z akce sepsala Eliška Valinová.
Je sobota 14. května 2022 ráno a já jsem konečně na místě. Stojíme v Rokytnici u Přerova, odkud se má vypravit historicky úplně první vycházka za vlhami pestrými do ptačí rezervace Malá Lipová. Místní se velmi diví, když z auta vytahujeme baťohy, dalekohledy a fotoaparáty. Bodejť by ne, koná se tu velká rybářská soutěž a skupinka třiceti osob s dalekohledy tu vypadá jaksi nepatřičně. Všichni se za námi otáčí a příliš nerozumí našemu vybavení. Kde máme pruty a návnady?!
Kousek od rybníčka nás přivítá Martin Vymazal z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově, který povede vycházku za našimi nejbarevnějšími ptáky, za vlhami pestrými. Představuje nám krátkou historii pískovny Malá Lipová. Nyní je to rok, kdy je ve vlastnictví České společnosti ornitologické. „Vlhy už přilétly a je jich tam opravdu spousta,“ ubezpečuje nás Martin. Všem se rozzáří obličeje. Všichni je chtějí vidět. Dodává ovšem, že letos v pískovně je pouze pár břehulí říčních, kterých vloni bylo asi na 600.
Z velkého loňského hejna břehulí zbylo letos jen několik párů. Kam asi zamířily ostatní? Ilustrační foto Jiří Bohdal.
Procházíme obcí směrem k pískovně. Postupně nás Martin upozorňuje na hrdličky zahradní, které považujeme za původní druh, ale jsou v České republice teprve krátce. Onen hrdliččin hlas, který zval ku lásce, jak známe od Karla Hynka Máchy, nepatřil hrdličce zahradní, ale té divoké. Tu ale v Rokytnici nevidíme. Postupně slyšíme štěbetající vrabce domácí i polní a ozývají se rehci domácí. Ve vzdušných proudech nad námi surfují vlaštovky a rorýsi.
Vycházíme na polní cestu za obcí. Nad našimi hlavami nekrouží žádný ptačí druh a létajícího hmyzu je tu poskromnu. Martin se zastavuje a upozorňuje nás na to ticho. „Slyšíte?“ My slyšíme, že nic neslyšíme. Je tu podezřele ticho. Doplňuje, že paradoxně v obci bylo mnohem více ptačích druhů než zde, kde jsou široká pole a jen pár remízků. Je to jak poušť.
Posunuli jsme se. Už jsme na dohled od pískovny a slyšíme mončičáčí zvuk, vlhy se ozývají. Mají nezaměnitelné dorozumívání. Zatím je vidíme jen na obzoru, ale víme, že tam jsou. Z houštin se ozývá slavík obecný a je vidět samce ťuhýka obecného, jak nás odlákává od hnízda. Prolétla i samotářská včela drvodělka fialová. Zde to už vypadá o poznání živěji.
Hnízdiště vlh pestrých v Malé Lipové. Foto E. Valinová.
A jsme na místě. V bývalé pískovně, která opravdu žije. Vlhy nám kličkují nad hlavami a některé poposedávají na odkrytých kořenech stromů a keřů. Je jich tu spousta. Snažíme se je spočítat – jedna, dva, tři, … Začínáme znovu. Jedna, dva, deset, třicet? Nikomu se to v té rychlosti nepovede spočítat. Jen víme, že jich je tu opravdu hodně. Krása pohledět. Jejich barva přechází od tyrkysové do žluté a od červené do zlaté. Jedná se totiž o takové papoušky naší krajiny.
Vlhy pestré dělají opravdu čest svému jménu, barevnějšího ptáka u nás těžko najdeme. Foto L. Klíž.
Martin nám přibližuje život vlh: „Sem přilétají začátkem května. Je to teplomilný druh a k zahnízdění potřebuje strmé písčité stěny, které postupně erodují. Hnízdo si každý rok hloubí nové.“ Ukazuje na písčitou stěnu a dodává: „Ty menší nory, které vidíte, jsou od břehulí, a ty větší pak od vlh. Vrabčáci si obsazují ty staré nory, kde už žádná vlha, ani břehule nehnízdí.“ Pak Martin ukazuje kamsi do křoví: „Vloni se na místě, kde jsme chtěli stavět pozorovatelnu pro návštěvníky, objevily vzácné druhy orchidejí, vstavače vojenské. Akorát teď kvetou, můžete se podívat. Jen buďte opatrní, ať je nepošlapete.“ A dodává, že pozorovatelnu postaví samozřejmě jinde.
Kvůli nálezu vzácných vstavačů vojenských rádi postavíme pozorovatelnu o kus dál. Foto E. Valinová.
Martin se vzdálí, aby natáhl ve křoví vedle pískovny síť kvůli ukázce kroužkování ptáků. Vysoko nad našimi hlavami zakrouží čáp bílý a je pryč. Za chvíli Martin hlásí, že se podařilo chytit vzhledově nenápadné, leč zpěvem velice výrazné slavíky a jednoho samce sýkory koňadry. Je to zajímavé, málokdo viděl slavíky naživo. Jsou to typičtí UHP – univerzálně hnědí ptáci, kteří mají větší korálkové oči. Pomalu se loučíme s vlhami, ještě posledních pár snímků a pohledů v dalekohledu a jdeme zpět do Rokytnice.
Jsme nadšení. Po více než 3 hodinách venku s vlhami a dalšími ptačími druhy se s námi Martin loučí. Nejsme smutní, my víme, že se můžeme kdykoliv vrátit. Jsme rádi, že tu krásné vlhy hnízdí, a jsme rádi, že existuje ptačí rezervace Malá Lipová, která nás očarovala. Je možná malá, ale na nás a na ptáky dělá velký dojem.
Eliška Valinová
//
Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech.
Zdá se vám město bez života? Není to tak. Stačí jen mít oči otevřené a uši nastražené. Třeba i na vašem domě hnízdí rorýsi a žijí netopýři a vy o tom nevíte, protože jste je nevnímali. Vyrazte s námi poznat ptačí sousedy podle hlasu, hledat hnízda jiřiček, zaposlouchat se do křiku rorýsů a objevovat netopýry. Dozvíte se, jaká nebezpečí okřídleným sousedům v našem okolí hrozí, proč je silueta dravce mýtus a hlavně jak můžeme pomoci.
Třeba jsou to i vaši sousedé! Continue reading „Pozvánka na večerní vycházky za okřídlenými sousedy“
//Vítání ptačího zpěvu. To jsou vycházky, přednášky, ukázky kroužkování a další akce zaměřené na poznávání našich ptačích přátel, jejich způsobu života a problémů, kterým čelí. Je oslavou návratu tažných druhů z jejich zimovišť. Vítání se pořádá tradičně na jaře, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Jsme rádi, že se letos po dvouleté pauze díky ochotě organizátorů-dobrovolníků podařilo zorganizovat 117 akcí po celé České republice. Již nyní máme od organizátorů hlášeno, že se jich zúčastnilo více než 2 300 návštěvníků. A to máme zpětnou vazbu zatím pouze z 62 vycházek, celkově tak můžeme odhadovat kolem 4 000 účastníků! Jaké byly se dozvíte v následující fotoreportáži. Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2022“
