Dudek chocholatý byl pozorován hned na několika místech. Foto: Břeněk Michálek
Ačkoli skupinové akce, tedy ani klasické Vítání, se ještě konat nemohlo, lidé si přivítání ptačího zpěvu ujít nenechali. O prvním květnovém víkendu jsme zaznamenali 1 109 vycházek, při nichž byl zaznamenán alespoň jeden druh do faunistické databáze Avif. Nejvíce vycházek (190) se uskutečnilo v Jihomoravském kraji, kde také bylo pozorováno celkem nejvíce druhů – neuvěřitelných 176 druhů během jednoho víkendu! Co se týče početnosti, bodovala vlaštovka obecná (7 726 jedinců), následovaná rackem chechtavým (3 420 jedinců), třetím nejpočetnějším druhem byl špaček (1302 jedinců).
Zaznamenali jsme i zajímavé druhy, které jistě potěšily každého pozorovatele. Hned na několika místech lidé pozorovali dudky či rybáky černé. Zaznamenány byly i první letošní hrdličky divoké. Více podrobností na mapě Vítání.
Organizátoři, kteří dělají akce pravidelně a spojují je s kroužkováním, často nechtěli tuto tradici přerušit. Uskutečnili proto komorní Vítání, bez diváků. Takové proběhlo například v Jiříkovicích. Třeba vás zaslaná reportáž naladí na vycházku o následujícím víkendu – ptáci stále ještě zpívají.
Těšíme se, že netradiční Vítání proběhlo snad naposled a příští rok už se budeme moci těšit na normální setkání v přírodě.
Téma volně pobíhajících psů ohrožujících divoká zvířata koluje mezi pejskaři, myslivci a ochránci přírody od nepaměti. Když setkání psa s divokým zvířetem vyvrcholí v tragickou a včas mediálně uchopenou událost, následky chování lehkomyslných pejskařů jsou zjevné. Odborná veřejnost však považuje za problém i samotné rušení zvířat. Nepřímé hrozby, kterým divoká zvířata čelí kvůli častému rušení, ale zůstávají velmi těžko uchopitelné, nezmapované, zkrátka, pro většinu lidí neviditelné. To v případě ptáků platí dvojnásob. Z nedostatku potřebných argumentů pak těží mnozí pejskaři po celém světě a celá problematika je většinou opomíjena nebo zlehčována. „Vždyť automobilová doprava, cyklisté, čtyřkolky nebo zemědělství představují pro ptáky mnohem větší problém,” slýcháme často. Bezradní majitelé psů také běžně argumentují, že přirozenému psímu instinktu neporučí: „To má strávit celý život na vodítku?“ uzavírají mnohdy celou debatu.Continue reading „Na procházku se psem s respektem k přírodě“
Ochrana přírody a ptáků je s rostoucí globalizací světa čím dál důležitější a má před sebou řadu nových výzev. Abychom na ně mohli reagovat a nadále pokračovat v kvalitní ochraně ptáků, potřebujeme v budoucí generaci podpořit osobní růst nových amatérských a profesionálních ornitologů, mapovatelů, vedoucích poboček a lídrů společnosti.
Česká společnost ornitologická má dlouholeté zkušenosti s ochranou ptáků a mezi jejími členy najdeme řadu profesionálních vědců, ochranářů, publicistů, stejně jako stovky zkušených dobrovolníků zapojujících se do mapování, pořádání akcí pro veřejnost nebo činnosti poboček. V ČSO proto připravujeme nový vzdělávací program pro mladé ornitology, který si klade za cíl propojit novou generaci s našimi zkušenými členy a maximálně ji podpořit.
Abychom mohli nový program vytvořit doslova na míru pro všechny zúčastněné, hledáme začínající i zkušené zájemce o ptáky ve věku 15–25 let, kteří by se chtěli se stejně nadšenými vrstevníky aktivně podílet na jeho vytváření.
Jak to bude probíhat?
Do 14. května bude otevřené přihlašování pro zájemce ve věku 15-25 let
15.–17. května proběhne výběr skupiny účastníků na základě jejich motivace se programu zúčastnit, aktivní členství v ČSO výhodou
18. května (19:00–21:00) proběhne první online setkání, kde se vzájemně účastníci seznámí
Pak budou následovat 3 setkání (20. 5., 25. 5., 27. 5. vždy online 19:00–21:00), na kterých se účastníci potkají s několika pozvanými hosty napříč vědou, ochranou přírody či publicistikou
Poslední tři setkání (1. 6., 3. 6., 8. 6. vždy online 19:00-21:00) pak budou účastníci společně s vedením kanceláře ČSO vytvářet koncept nové vzdělávací akademie ČSO pro mladé ornitology.
A co potom? To záleží na tom, co společně vymyslíme a jak se podaří přetavit koncept do skutečnosti! Věříme, že společnými setkáními to teprve začne 🙂
Proč bys neměl/a váhat s přihláškou?
Poznáš několik stejně zapálených vrstevníků
Seznámíš se s řadou odborníků z oboru a rozšíříš si obzory.
Svojí účastí přispěješ k tomu, jak bude ornitologická akademie vypadat.
Můžeš zhodnotit své dosavadní zkušenosti a názory.
Vyzkoušíš si jaké je to hledat nejlepší řešení ve společné diskusi.
Přelomový rozsudek dnes padl u okresního soudu ve Strakonicích. Historicky poprvé byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Soudce uznal muže vinným ve všech třech bodech obžaloby. Nepravomocný rozsudek je 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. U soudu svědčila psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, která v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech a podklady předává policii.Continue reading „Dnes byl v Česku historicky poprvé odsouzen travič dravců“
Čáp bílý patří mezi druhy, o kterých bychom mohli říct, že s člověkem žijí od nepaměti. Hnízd na stromech je v současnosti minimum, převládají hnízda na lidských stavbách. Čápům se soužití s člověkem evidentně líbí, opačně to bohužel zdaleka vždy neplatí. Za svoji náklonost leckdy tvrdě zaplatí. I když v minimu případů se jedná o záměr, hodně čápů každoročně zahyne v důsledku lidské činnosti, kolizí s nebezpečnými stavbami či zamotáním do lidských odpadků – to se nejčastěji stává malým mláďatům na hnízdech. Continue reading „Smutné příběhy – čapí následky soužití s člověkem“
Na Kolínsku byli v uplynulých dnech nalezeni tři otrávení motáci pochopi a krkavec velký. Zahynuli pravděpodobně po otravě karbofuranem. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje už 54 otrávených ptáků napříč celou republikou. Je to více než za celý loňský rok. Mrtvé dravce vyhledává speciální psí jednotka ČSO psovodky Kláry Hlubocké, která letos zdokumentovala a předala policii již 20 případů otrávených zvířat. Od vzniku terénní jednotky v roce 2017 předala ČSO orgánům činným v trestním řízení 94 případů s 250 oběťmi. Kriminalisté vyšetřují případy jako trestné činy a traviči hrozí až pět let vězení. V Česku ale dosud nikdo nebyl za trávení odsouzen. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii. Continue reading „Na Kolínsku někdo otrávil motáky pochopy. Letos jsme zaznamenali už 54 otrávených ptáků“
Káně lesní patří mezi naše nejhojnější dravce. V době hnízdění se nejčastěji vyskytuje v hustotách mezi 20 a 30 hnízdícími páry na 100 km2. Občas se vyskytnou území, kde káně hnízdí řidčeji, ale také v hustotách mnohem vyšších. Jedním z takových je komplex Milovického lesa na území CHKO Pálava. Continue reading „Káně v Milovickém lese. Příběh jedné lokální populace“
Dočkali jsme se a máme ohromnou radost! Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, bude již brzy patřit České společnosti ornitologické! Původní vlastník, město Přerov, podepsalo kupní smlouvu na 1,68 ha klíčových pozemků za celkovou částku 130 000 Kč, peníze jsme již uhradili a zhruba do měsíce by pískovna měla být připsána do vlastnictví ČSO.Continue reading „Ptačí park pro vlhy pestré Malá Lipová bude patřit ČSO!“
Začíná období, které má většina z nás již po mnoho let spojené s Vítáním ptačího zpěvu – s vycházkami do probouzející se přírody pod vedením zkušených ornitologů, kteří návštěvníkům přibližují kouzelný svět ptáků a jejich rozmanitý zpěv. V loňském roce se Vítání konat nemohlo, letos je situace dost nejistá. Každopádně necítíme za vhodné, abychom v okamžiku, kdy se situace konečně začala zlepšovat a omezení se rozvolňují, pořádali hromadné akce, na kterých je dodržování rozestupů až nereálné. Vítání ptačího zpěvu proto v klasickém pojetí neproběhne ani letos.Continue reading „Od sebe dál, ale blíž přírodě – oslavme Vítání ptačího zpěvu“
Mladý orel mořský na Manětínsku byl posledním okroužkovaným ptákem Václava Boška (2016). Foto: Jaroslav Hruška.
Dne 15. dubna 2021 zemřel v 85 letech významný český ornitolog Václav Bošek z Plzně. Narodil se 28. června 1935 v Plzni. Jeho otec byl jedním z prvních spolupracovníků kroužkovací stanice v Praze. Malý Václav doprovázel svého otce na ornitologické vycházky, při kterých často došlo k odchytu a kroužkování ptáků. Tím byla ornitologická dráha pana Boška zpečetěna. Byla to doba ptačí hojnosti, a tak se setkal s druhy, které jsou dnes velmi vzácné. Kombinace výchovy jeho otce a neustálého pohybu v terénu byla vynikajícím základem pro jeho další ornitologickou praxi.
Celý svůj pracovní život strávil v plzeňských Škodových závodech, velkou část v náročném provozu slévárny a kovárny. Své řemeslo zámečníka začal využívat při sestavování ornitologických zařízení. Byl velmi zručný a vynalézavý. Upletl mnoho sítí v domácích podmínkách jeho bytu 2+1 v Plzni na Doubravce. V zámečnické dílně pak vznikaly geniálně jednoduché sklopky na všechny možné druhy ptáků, hliníkové tyče na sítě a stupačky na stromy. Vše se dalo vždy snadno složit, rozebrat a hlavně nandat do batohu, který byl neodmyslitelnou součástí Václavovy postavy. Každý, kdo s ním jezdil na ornitologické výpravy, ho již tak na dálku poznal. Spolehlivě se objevil na lokalitě v blízkosti železnice. Vlakem totiž procestoval téměř celé tehdejší Československo. Do terénu často bral, jak sám říkával, „kočku a babku“. Tím myslel svoji ženu a tchyni.
Ptáky znal dokonale; určit druh, pohlaví a věk nebyl nikdy velký problém. Dokázal nachytat ročně stovku slavíků a ledňáčků, jezdil na bahňáky, v zimě pak s oblibou na dravce a sovy. Každoročně tak dokázal okroužkovat okolo 3 000 ptačích jedinců. Za svůj život pochytal a okroužkoval k 80 000 ptáků. Výborně znal krajinu na soutoku Berounky u sv. Jiří v Plzni, Kvášňovický a Tchořovický rybník. Velmi rád jezdil do Přírodní rezervace Postřekovské rybníky na Chodsku.
Osud mu nedopřál mít vlastní děti. V devadesátých letech se však potkal s partou mladých nadšenců, plzeňských ornitologů. Jeho osobnost stála u vzniku Záchranné stanice živočichů v Plzni, ze které poté odešel. Následujících 25 let byl členem Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, kde se věnoval i některým aktivitám praktické ochrany ptáků. Každý z nás, kdo s ním měl čest jezdit do terénu, hltal s respektem jeho ptačí řemeslo. Výchova byla tvrdá, mluvil jasně a stručně. Uměl být tvrdohlavý, ale vždy spravedlivý a se srdcem na dlani. Z našeho koníčka se stalo velké přátelství a dočkal se tak i náhradních vnoučat. Každoroční návštěvy na vánoční svátky se neobešly bez nadšení našich dětí, které se těšily na jeho moučné červy pro odchyt ptáků a molitanové atrapy výra.
Posledních pár let mu jeho zdravotní stav neumožňoval chodit do terénu. Konec jeho kroužkovací kariéry byl symbolický a hodný jeho královských znalostí. Poslední kroužek totiž patřil králi ptačí říše, orlu mořskému na Manětínsku.
Jeho odchodem přišla nejen Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze, ale celá česká ornitologická obec o jednu z významných osobností amatérské ornitologie.
Čest jeho památce a děkujeme za vše!
Jaroslav Hruška, David Melichar, Vladimír Šťovíček, Ondřej Lukavský
Na Postřekově s Jiřím Formánkem v dubnu 2013. Foto: Jaroslav Škopek.
Kroužkování sýčků byl vždy zážitek pro všechny. Foto: Jaroslav Hruška.
Při rozhovoru s jedním z rybníkářů na Postřekově. Foto: Jaroslav Škopek.
Do Polžic na Domažlicku se v úterý vrátil čáp Kryštof, kterého ochránci přírody z plzeňské Záchranné stanice živočichů od loňska sledují pomocí satelitní vysílačky. Na trasu, která vzdušnou čarou měří 5600 kilometrů, se vydal ze zimoviště poblíž města Touba v Senegalu. Zatímco někteří čápi byli v Čechách už koncem února, Kryštof až 4. dubna odletěl z Maroka přes Gibraltar do Evropy. Hlásil se pak ze Španělska, Francie a Německa, řekl ČTK Karel Makoň ze záchranné stanice. Continue reading „Na Domažlicko se vrátil čáp s batůžkem“
Krátce po svých sedmdesátých narozeninách nás na Velký pátek po těžké nemoci navždy opustil MVDr. Pavel Forejtek, CSc. Během větší části své profesní kariéry se věnoval především myslivosti a myslivecké zoologii, ale jeho velkou životní láskou byla ornitologie. Chtěl bych na tomto místě připomenout jeho zásluhy v oblasti ochrany ptáků i ochrany přírody obecně.Pavlovy ornitologické začátky se odehrávaly v oblasti Náměšťských rybníků, především na rybníce Rathan, který tehdy vypadal o dost jinak než dnes. Po přesídlení do Brna navázal kontakt s místními ornitologickými autoritami, jako byli Zdeněk Kux nebo Karel Hudec, a aktivním ornitologem zůstal až do svých posledních dní. Přestože v pracovním životě vystřídal několik působišť, nejpodstatnějším zůstává jeho dlouholeté působení ve státním podniku Lesy České republiky na lesním závodě Židlochovice. Díky své přirozené autoritě, obdivuhodnému umění jednat s lidmi, přátelské povaze, bohatým kontaktům, skromnému vystupování i zápalu pro věc dokázal spojovat mnohdy protichůdné světy lesníků, myslivců a ochranářů, a aktivně tak přispět k mnoha dobrým věcem, ať už šlo o ochranu hnízdících dravců nebo třeba o omezení lovu vodní pernaté zvěře. V 90. letech minulého století navázal úzkou spolupráci s Josefem Martiškem a Petrem Svobodou, jejímž výsledkem bylo vybudování či úprava několika mokřadních lokalit na pozemcích ve správě LZ Židlochovice ve prospěch vodních ptáků a obojživelníků (Knížecí les u Nosislavi, Rumunská bažantnice u Měnína nebo Termanec u Vranovic). Tyto lokality představují v „agrární poušti“ dnešní intenzivní zemědělské krajiny jižní Moravy bohatá refugia dodnes. V posledních letech se významně angažoval i v ochraně některých ohrožených lokalit s velmi nejistou budoucností, jako byly rozsáhlé polní mokřady v nivě Litavy u Blučiny, které postupně užírá budovaná průmyslová zóna (zde se podařilo docílit změny územního plánu a kompenzačních opatření), nebo Pavlova „srdeční“ lokalita, další polní mokřad Tály v nivě Šatavy u Uherčic, kde se pro změnu opakují 50. léta a fantastický mokřad je meliorován a odvodněn za účelem zvyšování výnosů kukuřice a řepky…
Pavel Forejtek patřil v roce 1993 mezi prvních 44 zakládajících členů na ustavující schůzi Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Byl i aktivním kroužkovatelem a v posledních letech také nadšeným (a dobrým) fotografem ptáků. Dlouhodobě se věnoval např. sledování tradičního nocoviště havranů a kavek v Knížecím lese a jeho okolí. Jeho práce v monitoringu i ochraně hnízdících i zimujících dravců v okolí Židlochovic a Vranovic byla neocenitelná. S elánem se zapojil do činnosti neformální skupiny, zkoumající oba druhy luňáků s využitím satelitní telemetrie nebo umělého přikrmování a dalších metod, spoluorganizoval i mezinárodní seminář o luňácích v Lanžhotě v únoru 2019. Každému byl vždy připraven pomoci, i se začínajícími a o generaci či dvě mladšími ornitology jednal přátelsky a s respektem. Ač byl celoživotně zakotven v mysliveckém prostředí, svými názory např. na roli dravců a sov v ekosystému stál mnohdy proti hlavnímu názorovému proudu, a na rozdíl od mnoha jiných je neváhal dávat najevo, a to i veřejně.
Letos slaví Česká společnost ornitologická již 95 let svého působení v oblasti výzkumu a ochrany ptactva. Ačkoli se vynikající československá a později česká ornitologie provozovala a stále provozuje v rámci dalších institucí, ČSO a její ochranářské a výzkumné programy vždy patřily ke špičce ornitologické činnosti naší vlasti. Pojďme se v tomto článku ohlédnout za vývojem ČSO od založení až po současnost.
Samec (vpravo) a samice (vlevo) ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Foto: Libor Marčík
Ledňáček říční hnízdí ve strmých březích vodních toků a nádrží, kde si vyhrabává noru tvořenou hnízdní chodbičkou a hnízdní komůrkou. V poslední době dochází k nevhodným zásahům v místech, kde ledňáčci hnízdí. Proto se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) – Regionální pracoviště Střední Čechy rozhodla pro zmapování hnízdišť ledňáčka říčního na území Středočeského kraje. Na některých lokalitách na tomto velkém území probíhají několikaleté projekty zaměřené právě na tento druh.
V současné době je zmapována oblast Podblanicka, Benešovska, Vlašimska a Středního Povltaví. Tuto velmi rozsáhlou oblast zmapoval Pavel Čech, koordinátor národního programu ALCEDO. Tento program vznikl v roce 1994 jako jeden z programů Ochrany biodiverzity Českého svazu ochránců přírody. Jeho náplní je výzkum ekologie a ochrana ledňáčka říčního. Pavel Čech zahájil výzkum na výše uvedeném území před 45 lety, zmapoval hnízdní možnosti ledňáčků a vytipoval nové hnízdní příležitosti a mnoho let ověřoval stálá hnízdiště ledňáčka. Dospělé jedince i mláďata kroužkoval. Území v okolí Berounky a jejích přítoků v Českém krasu již několik let mapuje Jaroslav Veselý ve spolupráci s Liborem Marčíkem. Dospělé jedince i mláďata zde kroužkuje ve spolupráci s Alenou Hadravovou. Na Křivoklátsku začal s mapováním hnízdišť ledňáčků Michal Souček, který dospělé jedince i mladé vzletné ptáky kroužkuje. Oblast jihovýchodně od Prahy (Průhonice, Jesenice, Říčany) je také dobře zmapovaná spolu s většinou pražských potoků. Zde se výzkumem ledňáčka říčního zabývá už několik let Alena Hadravová a ve spolupráci s pražskými ornitology jsou kroužkováni dospělí jedinci i mláďata.
Vzhledem k rozsáhlosti území Středočeského kraje, na kterém bychom chtěli zmapovat hnízdiště ledňáčka říčního, uvítáme pomoc kolegů ornitologů. Z okresu Praha – východ máme zmapovanou jen Rokytku (od Tehovce po Radošovice), Říčanský potok (od Světic po Říčany), Dobřejovický potok (od Doubravic po Dobřejovice), Pitkovický potok (od Svojšovic po Lipany) a Botič (od Čenětic po Radějovice), ostatní vodní toky v tomto okrese zmapované nejsou (okolí Kamenice, Velkých Popovic, Mnichovic, Kostelce nad Černými lesy, Úval, Čelákovic a Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi). Dále nám chybí data o hnízdištích v okresech Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav a Nymburk. V okrese Příbram máme data pouze z v. n. Slapy a okolí a Kocáby. V okrese Beroun chybí data z oblasti Hořovic, v okrese Kladno okolí Kamenných Žehrovic a část Loděnického potoka (od Stochova po Unhošť), Slaný a Velvary. V okrese Praha – západ chybí data z Vltavy, v okrese Rakovník data z Rakovnického potoka (od pramene blízko obce Drahouš po Rakovník), z Líšanského potoka a části Loděnického potoka (od pramene blízko obce Kroučová po Mšecké Žehronice). Při nalezení hnízdiště ledňáčka by bylo dobré pořídit fotografii hnízdní stěny, případně nory, zaznamenat souřadnice a spolu se stručným popisem lokality zaslat na email – jaroslav.vesely@nature.cz nebo michal.soucek@nature.cz.
Informace k hnízdění:
Mládě ledňáčka říčního (Alcedo atthis) po vylétnutí z nory. Foto: Libor Marčík
Obvyklá délka nory je 40 až 70 cm, ale může být i delší než 1 m. Ledňáček hnízdí obvykle dvakrát během hnízdní sezony, méně často třikrát, byla zaznamenána i čtyři hnízdění. Hnízdní sezona trvá od poloviny března do září. Své hnízdní teritorium ledňáček obsazuje již začátkem března. Početnost hnízdících párů značně kolísá v závislosti na průběhu zimy, pokud jsou déle trvající mrazy, většina zimujících jedinců nepřežije, tažní jedinci se vracejí později. Důležitým faktorem ovlivňujícím početnost hnízdících párů je dostatek vhodných hnízdních příležitostí a dostupnost potravy. Hustota hnízdících párů bývá uváděna 1–3 páry na 10 km toku, ale velmi záleží na množství hnízdních příležitostí a bohatosti potravní základny. V teritoriu hnízdícího páru bývá někdy více hnízdních nor, které pár využívá pro jednotlivá hnízdění. Časté bývá překrývání hnízdění, kdy samec v jedné noře dokrmuje mláďata, zatímco v jiné noře už samice snáší další vejce. Pokud probíhá další hnízdění ve stejné noře, samice snáší vejce až po vyvedení mláďat a vyčištění nory od trusu a vývržků. Při posledním hnízdění v sezoně obvykle mláďata krmí oba rodiče. Počet hnízdících párů v ČR byl v období 2001–2003 odhadnut na 500–900.
O uplynulém víkendu začal přílet vlaštovek. Do té doby jsme ve faunistické databázi na birds.cz zaznamenali pouze 4 pozorování. Ta úplně první letošní vlaštovka byla zaznamenána již 10. března na jižní Moravě. Většina si ale počkala. Během víkendu přišlo již několik desítek pozorování a s nadcházejícím oteplením můžeme čekat další a další.
Současná doba paradoxně nahrává pozorování vlaštovek ve svém okolí. Prosíme, využijte toho. Pokud chodíte na vycházky kolem místa, kde vlaštovky pravidelně vídáte, soustřeďte se na ně nyní více, než kdy jindy. Jen tak je možné co nejpřesněji podchytit jejich přílet. Jakmile zahlédnete tohoto posla jara ve svém okolí, zadejte své pozorování na birds.cz a označte ho jako „mé první letošní pozorování“. Takovéto údaje jsou v dlouhodobém horizontu velmi důležité při sledování změn načasování příletu ze zimovišť.
Pokud se na výlet vydáte s dětmi, můžete se s nimi zapojit do mezinárodního programu Jaro ožívá, který sleduje návrat vybraných druhů ptáků. Jedním z vybraných poslů jara je právě vlaštovka. Nejedná se o vědecký, nýbrž vzdělávací program. Nevadí tedy, když se datum opravdového příletu a prvního pozorování dětí liší. To jistě ocení třeba učitelé. Pátrání po vlaštovkách a zadání pozorování na web Jaro ožívá mohou vyhlásit v okamžiku, kdy jsou si přítomností vlaštovek jisti a děti mají šanci na úspěch. K zapojení do výuky na prvním stupni doporučujeme výukový program Vlaštovičko, kde jsi?, kde učitelé najdou nejen informace o životě vlaštovek, ale i různé pracovní listy pro žáky.
Vlaštovky mají za sebou náročnou a vysilující cestu, během které překonaly téměř 10 000 km přibližně za měsíc. Jelikož ptáci na hnízdiště obvykle „pospíchají“, dorazí k nám vyčerpané a potřebují dostatek potravy – hmyzu. Toho snad v nadcházejících teplých dnech bude dostatek a nemusíme se o vlaštovky bát. Na druhou stranu příliš teplé počasí bez deště v době stavby hnízd může vést k vyschnutí louží a nedostatku stavebního materiálu. Pokud chcete vlaštovkám pomoci, právě tehdy budou vaši pomoc potřebovat. Stačí vzít kbelík s vodou a vylít ho (nejlépe po ránu) v místě, kde může vzniknout dočasné „bahniště“ (prašná cesta, okraj pole, pastviny…). Vlaštovky ho jistě brzy najdou.
Pozorování mláďat vlaštovek v hnízdech patří ke krásným zážitkům. Bohužel, někdy je hnízdo v místě, kde může vadit padající trus. V tomto případě doporučujeme instalaci podložky pod hnízdo, která trus zachytí a umožní nám se dál radovat z přítomnosti vlaštovek. Odedávna lidé věřili, že vlaštovky jsou posly jara a přináší štěstí do domu. Nenechme si toto štěstí vzít shazováním hnízd, radši hledejme cestu společného soužití!
Dne 26. března vychází nová publikace projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) koordinovaného ČSO. Zásadní publikace vyšla v prestižním časopise Scientific Data: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds(Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků). Je výsledkem spolupráce šedesáti šesti evropských ornitologů a podrobně popisuje metodiku, výsledky a použití zveřejněných údajů ve vědě i ochraně přírody.
Spolu s článkem byla také zpřístupněna samotná databáze přinášející nadnárodní i národní indexy změn početnosti 170 druhů ptáků z 28 evropských zemí. Věříme, že tento jedinečný soubor dat, který vznikl díky úsilí více než 15 000 zkušených dobrovolníků sčítajících ptáky, povzbudí jeho další využití v ochraně přírody či ve vědě a pomůže nám porozumět změnám, kterými evropští ptáci procházejí. Continue reading „Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné“
V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy.
V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky. Tyto termíny v polovině června a srpna byly zvoleny tak, aby ve dvouměsíčním intervalu překlenuly období mezi sezónami Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách.
Hnízdo labutí velkých s mládětem mutace immutabilis. Foto: M. Fejfar
Jak se můžete zapojit:
Jako hlavní sčitatel zodpovědný za určitý obvod či říční úsek – území je pro potřeby sčítání rozděleno do jednotlivých obvodů, samostatné úseky má též Vltava. Hlavní sčitatel by měl podchytit hnízdící páry na daném území a sečíst všechny labutě ve dvou předepsaných termínech (především shromaždiště nehnízdících ptáků). Toto je preferovaný způsob zapojení, úspěšnost sčítání bude záviset na tom, zda se nám podaří najít hlavní sčitatele pro většinu území.
Hlavní sčitatelé se mohou zapisovat do následující tabulky:
Prosíme též o potvrzení účasti ve sčítání na mail scitani.stc@email.cz.
Náhodné kontroly vodních ploch – pokud Vám okolnosti nedovolují se věnovat komplexně určitému obvodu či říčnímu úseku nebo pokud navštívíte jakoukoliv vodní plochu mimo svůj obvod, zaznamenejte tyto kontroly též v souladu s metodikou. Důležité jsou též záznamy negativních kontrol (tj. kontrol lokalit bez přítomnosti labutí). Náhodné kontroly jednak ušetří čas hlavním sčitatelům, jednak zpřesní údaje o průběhu hnízdění jednotlivých párů.
Na Hodonínsku a na Litoměřicku byli nalezeni otrávení luňáci červení. Ornitologové dohledali dravce poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na obou lokalitách dohledala ještě další mrtvé živočichy, rovněž s typickými příznaky otravy. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který traviči k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Případy si převzala kriminální policie, která je vyšetřuje jako trestné činy.Continue reading „Kriticky ohrožení luňáci byli otráveni na Hodonínsku a Litoměřicku. Jejich polohu prozradily vysílačky“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí. Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí. Zcela postrádá preventivní opatření, čímž Ministerstvo popřelo svůj původní záměr z roku 2017, kdy se vyhláškou začalo zabývat.Continue reading „Návrh protierozní vyhlášky nechrání půdu před erozí, ale naopak ji toleruje“
Mgr. Pavel Čech (15. prosince 1947 – 16. března 2021)
Pavel Čech byl dlouholetým spolupracovníkem Kroužkovací stanice Národního muzea i Českého hydrometeorologického ústavu, a také zakládajícím členem 02/09 ZO ČSOP Vlašim, kde v Podblanickém ekocentru řadu let vykonával i funkci vedoucího Stanice pro handicapované živočichy a záchranného centra CITES pro exotické ptactvo. Od roku 2006 byl předsedou 02/19 ZO ČSOP Alcedo ve Vlašimi. V regionu Podblanicka se přes 45 let zabýval výzkumem, ochranou a popularizací místního přírodního bohatství. Kromě každodenní pedagogické a mentorské činnosti vystupoval s těmito tématy např. i v řadě dílů pořadu TV Prima – Receptář prima nápadů. Ačkoli byl přírodovědcem širokého, vpravdě renesančního záběru, jeho doménou byli vždy zejména ptáci – holubi, dravci, ťuhýci, čápi, skorec vodní a především pak milovaný ledňáček říční. Od roku 1994 byl také odborným garantem národního projektu ČSOP „Alcedo – ledňáček“ v rámci programu Ochrana biodiversity. Byl autorem několika set odborných nebo populárně naučných publikací, především s ornitologickou tématikou, v časopisech a sbornících jako jsou např. Pod Blaníkem, Krása našeho domova, Nika, Naše příroda, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, Veronica, Ptačí svět, Chovatel, Svět holubů, Zprávy ČSO, Živa, Sylvia aj., i v mezinárodních žurnálech jako jsou Waterbirds, Hydrobiologia, Bird Study, nebo Ardea. Jeho nejvýznamnější publikace byly citovány odborníky z více než dvaceti zemí světa včetně Irska, Dánska, Švédska, Islandu, Ruska, USA, Kanady, Bangladéše nebo Nového Zélandu. Postupem času se Pavel Čech stal světově uznávaným odborníkem na výzkum a ochranu ledňáčka říčního a organizátorem a odborným garantem tří mezinárodních seminářů zabývajících se jeho ochranou a výzkumem (editor sborníků z těchto setkání ve Vlašimi, které vyšly v letech 2006, 2009 a 2017). Byl autorem metodiky Českého svazu ochránců přírody č. 34 – Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum z roku 2007. Výzkum ledňáčka říčního v kraji pod Blaníkem v poslední době popularizoval i na YouTube. Přes zhoubný nádor, který ho v recidivující formě ničil poslední tři roky, byl jako terénní ornitolog neustále aktivní, plný života, plánů, vizí a optimismu. Jeho poslední práce o různých aspektech biologie ledňáčka říčního lze najít v časopisech Sylvia (2020), Acta Oecologica (2020) a Ardea (2021). V časopise Kroužkovatel vyjde v letošním roce jeho obsáhlá práce o určování věku ledňáčka říčního. Coby souhrn celoživotních poznatků, a při uvážení jeho, v té době již velmi špatného zdravotního stavu, ji lze chápat jako jakýsi vědecký odkaz pro ledňáčkology následovatele. Po statečném boji, ornitolog, chovatel a obdivovatel přírody, Pavel Čech, dne 16. března 2021 ve večerních hodinách podlehl na COVIDovém oddělení vinohradské nemocnice těžkému zápalu plic.
Pavel Řepa během oslavy svých 70. narozenin v roce 2013. Foto: Libor Schröpfer
Jsou zprávy, které se píšou nesmírně těžce. V noci z 12. na 13. března 2021 zemřel známý tachovský zoolog, muzejník, divadelník, literát a vůbec člověk, který miloval život – RNDr. Pavel Řepa (*23. 7. 1943). Chybí mi trochu slova, tak jen krátce. Rodilý Pražák se koncem 60. let dostává do Muzea Českého lesa v Tachově, věnuje se intenzivně terénní ornitologii, zajímá se zejména o metody registrace ptačích druhů v krajině. Je hnacím motorem pracovních skupin pro výzkum lysky černé a sčítání káně lesní. Zúčastňuje se významných ornitologických a zoologických konferencí zejména u nás. Dopisuje si s předními evropskými ornitology, publikuje odborné statě, biologická hodnocení i posudky. Pracoval i ve státní ochraně přírody (vedoucí oddělení ochrany přírody na Okresním úřadě v Tachově, pracovník Správy CHKO Slavkovský les), aby se opět vrátil do Muzea Českého lesa, kde definitivně skončil v roce 2020.
Znal jsem Pavla téměř 40 let, vypili jsme spolu spoustu piva a vína, počítali ptáky, zažili jsme sluníčko, průtrž mračen i mráz, vedli nekonečné debaty o ptácích i o životě jako takovém. Byl to člověk sršící nápady, dobrou náladou, dovedl být velmi vtipný, jeho zásobárna vtipů a nejrůznějších životních příhod byla takřka nevyčerpatelná. Kromě přírody bylo jeho vášní divadlo, které nejen hrál, ale byl činný i autorsky. Nemohu ještě jednou nezmínit jeho neskutečnou pisatelskou potenci, je autorem stovek zoologických větších i drobnějších sdělení, ale i knih. Vloni vyšlá kniha „Ptáci Tachova“ byla bohužel jeho poslední.
Od roku 2010 byl čestným členem České společnosti ornitologické.
Dle známé pranostiky právě dnes, na svatého Řehoře, čápi letí přes moře. Skutečnost je ale trošku jiná – první čápi již přilétli! Jak ukazuje mapa hnízd čápů bílých na www.birdlife.cz/capi, již 42 hnízd (pozn.: údaj k pátečnímu ránu) je obsazeno. Kdy obsadí zbývající hnízda? Kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat? Odpovědi na tyto otázky zjišťuje Česká společnost ornitologická s pomocí veřejnosti.Continue reading „Čápi se vracejí. Zapojte se do sledování hnízd“
V polovině února jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. Naše tisková zpráva měla odezvu u veřejnosti i médií a od té doby jsme se účastnili několika schůzek s vedením města a majiteli pozemků a chceme vás o nich průběžně informovat. Continue reading „Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.