Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy např. krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků. V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá. Continue reading „Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování“
Nečekaný přírůstek se narodil z pátku na sobotu 27. 2. 2021. Foto: Břeněk Michálek
„Ranní telefonát od strážce parku Oty (dříve známého jako Ranger Ota) nevěštil nic dobrého. Povodeň, uniklá zvířata, zničená ohrada? Nic takového. Ota se svěřuje, že si nejdříve myslel, že je u praturů srnka, ale vyklubalo se z ní pratuřátko!“, dělí se o pozdvižení z víkendu správce parku Břeněk Michálek.
Jak je možné, že „jalovice“ bez přítomnosti samce porodila o víkendu mládě? Co se dělo na pastevní rezervaci v Milovicích před jejím podzimním transportem na Josefovské louky ví asi jen ona. Každopádně, ptačí park má od páteční noci nového spásače 🙂
Při případné návštěvě Josefovských luk prosíme o držení psů na vodítku. Riziko povodně, zdá se pominulo, stezky v parku jsou tedy opět otevřeny.
Pratuří máma čistí po porodu své mládě. Foto: Břeněk MichálekPratuřátko druhý den života. Foto: Ota Valeš
I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. A právě dnes začíná další sezóna mezinárodního programu Jaro ožívá! Děti z Evropy, Asie i Afriky sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků a svá pozorování zadávají na www.springalive.net. Letošní téma „Chráníme ptačí hnízda“ ukáže dětem, jak pomoci ptákům v době hnízdění.
S radostí oznamujeme, že koncem minulého roku byl vydán Druhý evropský hnízdní atlas, největší evropský projekt mapující biodiverzitu na principech občanské vědy. Výsledky publikované v atlasu pramení ze společného úsilí 120 000 terénních mapovatelů a 48 národních partnerů. Během pěti let práce v terénu prochodili mapovatelé celkem 5 110 čtverců o rozměrech 50×50 km, a pokryli tak území o rozloze 11 075 000 km2, což odpovídá 7 % světové pevniny. Continue reading „Druhý evropský hnízdní atlas ptáků opět v nabídce e-shopu ČSO“
U obce Sedlice u Rožmitálu pod Třemšínem bylo nalezeno šestnáct mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů lesních a tří kání lesních. Pravděpodobně byli otráveni. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká byla v sobotu policií přivolaná po nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty). Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání v terénu od dopoledne protáhlo do nočních hodin. Případ si převzala kriminální policie. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva.
22. února 2021 odstartuje čtvrtá sezóna Liniového sčítání druhů, do kterého se mohou zapojit všichni ornitologové, kteří bez problému poznávají ptáky ve svém okolí podle vzhledu i podle hlasu. Díky tomuto společnému úsilí můžeme sledovat změny početnosti ptáků v Česku, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a získat přesné údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí.
V loňském roce 2020 sčítalo LSD 82 spolupracovníků v celkem 151 čtvercích (127 v hnízdním období a 113 v zimě). To jsou rozhodně příznivá čísla, přesto sčítané čtverce nejsou rozloženy rovnoměrně.
Sčítané čtverce LSD v roce 2020 jsou rozloženy značně nerovnoměrně. Podhodnoceny jsou hlavně zemědělské oblasti na jižní Moravě, v Polabí a v Poohří, většina pohraničních hor i některé části vnitrozemí. Orig. ČSO
Zatímco v některých oblastech se sčítá opravdu hodně nahusto (což je jen dobře), jiná, někdy i dost rozsáhlá území, jsou téměř prázdná. Zejména chybí sčítání v rozsáhlých zemědělských oblastech jižní a střední Moravy, Polabí a severozápadních Čech. Kupodivu málo sčítaných čtverců je ve většině pohraničních hor, zřejmě kvůli horší dostupnosti. Právě v těchto oblastech by bylo dobré sčítací čtverce doplnit, abychom získávali skutečně kompletní obrázek o českém ptactvu. Zemědělské oblasti se mohou zdát nezajímavými, ale i ony mohou skýtat nejedno překvapení (viz nedávné hnízdění poštolek rudonohých na Olomoucku).
Pro zájemce jsou veškeré instrukce dostupné na stránce LSD, případně je možné se s dotazy obrátit na můj e-mail nebo telefon.
Děkuji za všechna provedená sčítání a stávajícím i novým spolupracovníkům přeji krásnou ptačí sezónu!
Představa jedu nasypaného do jídla v nás vyvolává obraz středověkých paláců a pokoutního soupeření o moc. Ovšem úkladné vraždy pomocí jedů jsou bohužel součástí i našich dní a nevyhýbají se ani dravcům. Stále se najdou lidé, kteří mají potřebu vládnout přírodě a využívají k tomu jakýchkoli prostředků.Continue reading „Otravy dravců v jedenadvacátém století“
V lednu 2021 se ornitologové a dobrovolníci ze sedmi států zapojili do 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů, kteří zimují v Panonské pánvi. Ta na území České republiky zasahuje výběžkem na jižní Moravě, kde se do sčítání zapojilo 15 ornitologů. Sčítání proběhlo v rámci projektu LIFE PannonEagle.Continue reading „Výsledky 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů v Panonské pánvi“
V druhé polovině roku 2019 jsem připravil výzkumný projekt, který dostal podporu Malého členského grantu ČSO. V tomto příspěvku bych vám rád představil hlavní cíle, průběh projektu a předběžné výsledky z hnízdní sezóny 2020. Hlavními cíli projektu bylo zjistit, jestli výška vyvěšení budky ovlivňuje načasování a průběh hnízdění, zejména pak počet mláďat a jejich váhu.Continue reading „Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?“
Většinu stezek v ptačím parku pokrývá led a tající sníh.
V Ptačím parku Josefovské louky jsme uzavřeli stezku Josefovskou džunglí. Průchod je nebezpečný z důvodu rozvodnění Metuje a nepřehledné změti ledu a tajícího sněhu.
Velká část ptačího parku je již teď zatopena a v následujících dnech není vyloučena povodeň, která zasáhne celý park.
Prosíme tedy o pochopení a odložení návštěvy Josefovských luk z bezpečnostních důvodů.
V těchto dnech pracujeme na zajištění podmínek pro bezproblémové přečkání koní a praturů v případě povodně.
Josefovská džungle je z bezpečnostních důvodů uzavřena. Prosíme nevstupovat.
Včera jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. K situaci už se veřejně vyjádřil radní pro územní plánování Filip Chvátal. Rádi bychom jeho prohlášení okomentovali. Zároveň děkujeme veřejnosti za podporu, kterou nám vyjadřujete. Continue reading „Černovická terasa: komentář ČSO k vyjádření města“
Přes půl milionu ptáků pozorovali během druhého lednového víkendu dobrovolníci po celé republice na svých krmítkách a zahradách. Do Ptačí hodinky, kterou už potřetí pořádala Česká společnost ornitologická (ČSO), se zapojilo 27 tisíc lidí, což je o 6 tisíc víc než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Continue reading „Známe výsledky Ptačí hodinky 2021. Skokanem roku je čížek“
Vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města. Tím by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) tu spočítala celkem 122 druhů ptáků. Proti novému územnímu plánu podala námitku a žádá město Brno, aby ochránilo tuto jedinečnou lokalitu a podporovalo ve městě udržování zeleně, která by sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 29. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 136 stran textu formátu A5. Obsahuje 12 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde jsou mimo jiné představeny změny ve druhovém zastoupení a početnosti vybraných ptačích skupin v národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník v období 2010–2020, výsledky Výzkumného víkendového tábora Vodní nádrž Rozkoš 2019 nebo informace o prvním prokázaném hnízdění jeřába popelavého a luňáka červeného v okrese Svitavy. Velmi zajímavý je i příspěvek shrnující historii hnízdění bukače velkého na Mladoboleslavsku v letech 1984–2004. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vychází Panurus 29/2020“
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců. Continue reading „Pták roku 2021: káně lesní“
Jeden ze čtyř kalousů pustovek si sedl na laminát vznikající zimní ohrady. Foto: Eva Uždilová
Všechny ptačí parky České společnosti ornitologické hlásí vzácné ptačí hosty a překvapivě i zimující prioritní hnízdiče.
Josefovské louky
Na Josefovských loukách tráví zimu rekordní čtyři kalousi pustovky! Bekasina otavní, symbol parku, je letos výjimečně k vidění dokonce na silně zasněžených loukách. Na mokvajících místech nebo na březích kanálů sbírají potravu i malá hejnka. Vzácně se dá zahlédnout také další cílový druh bahňáka – čejka chocholatá.
Co přimělo druhy, které obvykle zimují v mírnější západní a jižní Evropě, zůstat na Josefovských loukách je otázkou.
K vysvětlení opět svádí přítomnost velkých spásačů – divokých koní a praturů. Pozorování rovněž vzácných lindušek horských, sbírajících potravu v místech, kde kopytníci právě rozdupali sníh a odkryli zemský povrch, naznačuje, jak moc je přítomnost velkých zvířat pro ptáky důležitá.
Linduška horská si vykračuje na pastvině divokých koní, kde často využívá zvířaty rozhrabaná místa ke sběru potravy. Foto: Alice Janečková
Rozhlasovou reportáž o soužití divokých koní a praturů na Josefovských loukách si můžete poslechnout i přečíst zde.
Pratuři i v zimně společně s koňmi pomáhají ptákům. Rozhrabávají sníh a tím zpřístupňují potravu pod ním. Foto: Alice Janečková
Linduškami ale seznam zajímavých lednových druhů nekončí. Podél Staré Metuje je celou zimu slyšet kvičení a kvílení chřástalů vodních, kteří se sem pravděpodobně stáhli ze svých hnízdišť uprostřed močálů Josefovských luk, kde se hojně ozývali v loňské hnízdní sezoně.
Chřástal vodní fotografovaný 20. 1. 2021 přímo z pozorovatelny na Josefovských loukách. Foto: Eva Uždilová
Kosteliska
V novém ptačím parku Kosteliska, díky své jižní a tedy teplejší pozici, pestrosti prostředí a kvalitním mokřadům, zahlédnete hned několik druhů bahňáků a dalších ptáků, kteří by teď měli být někde v teple u Středozemního moře – skřivan polní, holub hřivnáč, špaček obecný nebo konipas bílý. Lindušky horské, které sem sestupují z vyšších poloh, v ptačím parku hromadně nocují a ohromují svými počty až padesáti jedinců! Z bahňáků můžeme zastihnout vodouše kropenaté, slučky malé nebo bekasiny otavní.
Mokřady jako z učebnice lákají na Kosteliskách ptáky k zimování. Foto: Ondřej RyškaLindušky horské na Kosteliskách zimují v úctyhodných počtech až 50 jedinců. Foto: Ondřej Ryška
Mnišské louky
Mnišské louky se zimními senzacemi nezaostávají. Malá rodinka jeřábů popelavých, kterou sledujeme od jara, kdy se v ptačím parku podařilo vyvést mládě, stále zůstává i přes sněhovou pokrývku v nivě Ploučnice. Jeřáb popelavý se tak po neoficiálním uvedení hlásí být uznaným emblémem Mnišských luk. Stejně jako na Josefovkách, tráví zimu v ptačím parku u České Lípy i severská káně rousná s bílým ocasem a zateplovacími rousy až k pařátům.
Rodinka jeřábů popelavých na Mnišských loukách 6. 1. 2021. Mládě z loňského roku zcela vlevo. Foto: Břeněk Michálek
Na fungování Ptačího parku Josefovské louky přispívá Královéhradecký kraj. Ptačí park Mnišské louky je podporován Nadačním fondem Tesco.
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva, podle íránského města Ramsar na břehu Kaspického moře, kde byla 2. února v roce 1971 podepsána. Ramsarská úmluva tak letos slaví své 50. výročí a po celém světě je při této příležitosti naplánovaných mnoho akcí. Continue reading „Úmluva o mokřadech slaví 50. výročí“
Kurz určování ptáků museli lektoři minulý rok narychlo kvůli koronaviru ukončit, ale letos by kurz rádi v upravené podobě realizovali. Přihlašování bylo přednostně otevřeno loňským vybraným účastníkům. Nicméně uvolnilo se posledních pár volných míst a přihlašování se otevírá i dalším zájemcům. Případní zájemci se mohou přihlásit do 10. února. Continue reading „Kurz určování ptáků 2021 – uvolněná místa“
Vzácného brouka dřepčíka (Longitarsus substriatus) objevili entomologové při loňském průzkumu v nově vznikajícím Ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku. Brouk byl v České republice pozorován po více než třiceti letech a odborníci ho tu už považovali za vyhynulého. Kromě toho přírodovědci v ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) zaznamenali i další vzácné druhy bezobratlých a celkem 162 druhů ptáků včetně kriticky ohrožených.Continue reading „Přírodovědci v Ptačím parku Kosteliska nalezli brouka, kterého už považovali v ČR za vyhynulého“
Třetí ročník celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách Ptačí hodinka opět vzbudil u veřejnosti velký zájem. Podle průběžných výsledků se zapojilo více než 17 tisíc sčitatelů. Česká společnost ornitologická získá díky spolupráci dobrovolníků důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují. Lidé mají čas na poslání svých pozorování do 15. ledna.Continue reading „Sčítání ptáků na krmítkách se zúčastnilo už přes 17 tisíc dobrovolníků“
Tisíce lidí po celém Česku budou opět sčítat ptáky na krmítku. Již třetí ročník zimního sčítání ptáků pořádá o víkendu 8.–10. ledna 2021 Česká společnost ornitologická. Každý sčítá na svém vlastním krmítku, bez nutnosti se setkávat nebo opouštět domov. Stačí jen hodinu pozorovat vlastní krmítko a výsledky odeslat ornitologům pomocí webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz. Díky sčítání získají ornitologové velké množství důležitých dat o ptácích, kteří v Česku zimují.Continue reading „Česko bude sčítat ptáky na krmítku. Pohodlně a bezpečně z domova“
Přímá ochrana hnízd ptačích druhů ohrožených zemědělskými pracemi je v mnoha případech jedinou možností, jak podpořit jejich úspěšné hnízdění. Je potěšitelné, že i díky podnětům od laické veřejnosti a zvýšenému zájmu ornitologů i samotných zemědělců se tento model ochrany stále více využívá. Nicméně základním předpokladem k úspěšné ochraně je úzká spolupráce s hospodařícími zemědělci, která je ve většině případů příkladná. Samostatnou kapitolou jsou přitom zemědělci, kteří k přímé ochraně přistupují aktivně a hnízda sami dohledávají. Jejich počet roste, což přináší naději nejen pro zachráněná hnízda, ale i pro krajinu jako celek.
Celkem bylo v roce 2020 v rámci ochranářských aktivit podpořených MŽP, Pardubickým a Královéhradeckým krajem označeno 67 hnízd čejky chocholaté ohrožených jarními pracemi, domluvena úprava seče na loukách s 15 pozicemi volajících samců chřástala polního a dohledáno 79 hnízd motáků lužních, z nichž 21 bylo oploceno kvůli bezprostřední hrozbě zničení při sklizni. Další blíže neurčený počet hnízd a mláďat přitom zachránili zemědělci sami. Kolik takových více či méně utajených ochránců přírody mezi zemědělci je nevíme a tak není možné je všechny pochválit. Přesto bych zde rád alespoň některé případy vyzdvihl a poděkoval jim touto cestou za jejich příkladný přístup k přírodě.
První zachráněné hnízdo čejky chocholaté na Královéhradecku v roce 2020 u obce Staré Nechanice. Foto: Václav Zámečník
Už několik let sleduje hnízdní výskyt čejek traktorista Jaroslav Tomáš z podniku ZS Kratonohy a.s. u Hradce Králové. Před tím, než na poli zahájí jarní přípravu, se vždy přesvědčí, zda jsou přítomné čejky. A poté se snaží dohledat všechna přítomná hnízda, která by bez přímé ochrany traktorem rozjezdil. V roce 2020 tak sám zachránil 12 hnízd. Jeho zkušenosti přibližuje krátký filmový dokument Čejky, motáci a lidé, který je ke zhlédnutí zde.
S maximálním ohledem k přírodě hospodaří také soukromý zemědělec Petr Novák z Kochánova u Havlíčkova Brodu. Při ochraně čejek spolupracuje s ornitology až do té míry, že sám hnízda dohledává a dokonce i vypisuje odměnu za jejich nalezení. Navíc mozaikovitě seče květnaté louky, zakládá aleje ovocných stromů a realizuje krmné i nektarodárné biopásy. Na svých pozemcích nechal instalovat naučné tabule o šetrném hospodaření v krajině. Pozoruhodné na tom přitom je, že většinu těchto aktivit realizuje za své peníze a to včetně biopásů, které chce dělat podle sebe.
Upřímný zájem o ochranu hnízd čejek projevil také soukromý zemědělec Martin Lička z Vřesiny u Ostravy. Když v dubnu letošního roku získal do užívání nové pole, objevil na něm několik párů čejek. Předpokládal, že na poli čejky hnízdí a jelikož nechtěl zničit hnízda, tak si vyžádal, aby se nejprve hnízda dohledala. Přestože už ho tlačil termín zasetí, počkal nakonec dva týdny až do doby, kdy byla vyvedena čejčí kuřátka.
Čejka chocholatá s mláďatem u polní mokřiny. Foto: Bohuslav Pešek
Také zemědělci hospodařící na travních porostech s výskytem chřástala polního jsou ve většině případů velmi vstřícní k ochraně hnízdišť tohoto ohroženého druhu. Už několik let pracovní skupina ČSO pro Ptačí oblasti Orlické Záhoří individuálně chrání stanoviště chřástalů. Celou oblast zemědělsky obhospodařuje soukromý zemědělec Ondřej Hulc. Ten se před každou sečí vždy ujišťuje, zda nebyl na dané louce zjištěn výskyt chřástala a v případě potřeby ponechává cca 3-4 ha plochy podle pozice volajícího samce. Podobná spolupráce funguje s několika zemědělskými podniky také v Ptačí oblasti Králický Sněžník.
Nesklizená plocha obsazená volajícím samcem chřástala polního u obce Dolní Boříkovice. Foto: Václav Zámečník
Díky podnětu místních obyvatel obce Kruh v Podkrkonoší se následným monitoringem podařilo zmapovat celkem 5 stanovišť chřástalů polních, z toho v jednom případě v pšeničném poli. Hospodařícím zemědělcem je zde Pavel Janata, který se dlouhodobě snaží podpořit při svém hospodaření i nejrůznější druhy zvířat například ponecháním vytipovaných části luk nesklizených. Ochrana chřástala polního ho zaujala. Sám se zapojil do nočního mapování spojeného s kroužkováním samců a nakonec se rozhodl ponechat nesklizené plochy kolem všech čtyř zjištěných pozic na travních porostech.
Také s některými zemědělci, na jejichž pozemcích hnízdí motáci lužní, je nadstandartní spolupráce. Některé podniky (např. Agrochema Studenec nebo Rolnická společnost Lesonice a.s.) posílají dopředu osevní plány Ivanu Kunstmüllerovi, který na Vysočině hnízda motáků lužních dohledává. Díky tomu se může přednostně soustředit na polní kultury, které motáci k hnízdění přednostně vyhledávají. Aktivně se do ochrany hnízd motáků lužních na Vysočině zapojuje soukromý zemědělec Radek Dvořák z Koněšína, který při žňových pracích několikrát zachránil ještě nedohledaná hnízda v obilovinách. Hnízda obsekl a sám je i označil.
Jedno z oplocených hnízd motáka lužního na Královéhradecku v roce 2020. Foto: Vladimír Petera
Všem zemědělských podniků, se kterými jsme při ochraně hnízd a hnízdišť v roce 2020 spolupracovali, patří velké poděkování a přání pevného zdraví do roku 2021.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Přímou ochranu hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2020 dále podpořili:
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.