Vodouš tmavý na Josefovských loukách v září 2020. Foto: Alice Janečková
Někomu by se mohlo zdát, že končící rok moc dobrými zprávami neoplýval. Podívejme se však na něj z pohledu ptačích rezervací. Díky Vaší ohromné podpoře jsme rozjeli dva další velké počiny – Ptačí parky Kosteliska a Mnišské louky, které ve svém rozvoji nabírají čím dál větší rychlost. Jen co se dokončí administrativní proces převodu, rozjede se i čtvrtá rezervace – Malá Lipová.
Nákupy pozemků možné ze štědrých finančních darů na sebe nalepují další úspěchy: neuvěřitelně vstřícný krok města Jaroměře v podobě daru téměř 4 ha pozemků na Josefovských loukách, možnost konečně po ročním zpoždění vypustit do parku pratury, velký zájem veřejnosti o fyzickou pomoc s vytvářením všech rezervací (přestože současné podmínky tomu nesvědčí). Jakoby se i ptáci samotní vezli na stejné pozitivní vlně: na Josefkách jsme zaznamenali 6 nových druhů ptáků, na Mnišských loukách úspěšně vyhnízdili jeřábi a modráčci a na Kosteliskách se to hemží ptačími klenoty již v začátcích celého megaprojektu. Za manažery našich rezervací velký dík všem podporovatelům a krásný ptačí rok 2021!
Břeněk Michálek
Pratuři se na Josefkách již zcela zabydleli. Foto: Břeněk Michálek
Ptačí park je v současné době podporován Krajským úřadem Královéhradeckého kraje.
Chřástal polní je skrytě žijící ptačí druh, jehož hnízdění silně ovlivňuje zemědělská činnost. Jedná se zejména o seč v době hnízdění, která může vyústit v přímou destrukci hnízd i přítomných mláďat. Proto je přímá ochrana hnízdišť chřástalů založená na mapování volajících samců jednou z cest, jak tento druh podpořit.
Chřástal polní. Foto: Jan Johanides
Samotné hnízdění bylo v letošním roce významně ovlivněno suchým jarem. Do května téměř nepršelo a vegetace zejména ve vyšších polohách prakticky nenarostla, což se na většině tradičních lokalit projevilo výrazným propadem početnosti chřástalů polních. Naopak, v nižších polohách byli chřástali polní v letošním roce zaznamenáni i v oblastech, kde se obvykle neobjevují. Zkušenosti s ochranou chřástala polního v roce 2020 představuje nový film.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
V roce 2020 byla ochrana hnízdišť chřástala polního podpořena dotací MŽP a Pardubického kraje:
Ve středu 9. prosince jsme pro vás vysílali 12. díl pořadu Ornitolog na drátě na téma ptáci na krmítku. Nestihli jsme odpovědět na všechny divácké dotazy, a proto jsme odpovědi zpracovali. Vaše dotazy zveřejňujeme v nezměněném znění. Vše najdete níže.Continue reading „Ornitolog na drátě: 12. díl – odpovědi“
Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o sedm mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali třináct párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady.
Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. „V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Mládě nového, nedospělého páru orlů královských, který letos prvním rokem zahnízdil na Břeclavsku. Foto: Petr Dvořan
Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998. „Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informuje Horal.
Orli královští jsou citliví na rušení lidmi
V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno šest mláďat. „Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků,“ podotýká Horal. Dodává, že orli jsou velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru často vede až k opuštění snůšky.
Dvě letošní mláďata označená vysílačkami. Foto: Petr Dvořan
Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ upřesňuje Horal.
Hrozbou pro orly královské je nelegální pronásledování
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Např. v prosinci 2019 přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Křídlo mu muselo být amputováno a pták zůstane trvale v lidské péči.
Česká společnost ornitologická bojuje s pytláky, střelci a traviči prostřednictvím terénní jednotky. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů. Tým funguje v rámci projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpora populace orlů královských v Česku, Maďarsku, Rakousku, Srbsku a na Slovensku. Otravu orla královského prokázali u nás ornitologové poprvé (a zatím naposledy) v roce 2017, a to ve dvou případech.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují. Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách. Apeluje na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku.Continue reading „Spouštíme výzvu Za zdravou a pestrou krajinu“
Zatímco u nás hnízdící orli královští patří do tzv. panonské subpopulace tohoto druhu, jejíž hlavní část hnízdí v Maďarsku, na Balkánském poloostrově (v Makedonii, Bulharsku a evropské části Turecka) hnízdí subpopulace thrácká. U thrácké populace, stejně jako u „naší“ panonské, dále u anatolské populace z asijské části Turecka a u populace kavkazské, jsou dospělí ptáci stálí, zatímco mladí ptáci částečně tažní nebo rovněž stálí. Continue reading „Nákupem bulharského vína podpoříte ochranu orla královského“
Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. V tomto díle našeho seriálu vám ukážeme, jak si jednoduše vyrobit vlastní krmítko pro ptáky.
Kosům jablka, pro brhlíky slunečnicová semena a sýkorám vlašské ořechy. Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost, aby v sobotu 5. prosince, v den mikulášské nadílky, myslela také na volně žijící ptactvo a obdarovala je vhodným krmivem. Pozorování ptáků na krmítku a jejich poznávání je skvělou aktivitou pro děti, které se z pohodlí domova dozvědí mnohé o životě opeřenců. Na druhý lednový víkend pak připravují ornitologové třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách, kde mohou nejen děti své znalosti zúročit. Continue reading „Mikulášská nadílka netradičně. Obdarujte ptáky na vašem krmítku“
Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) vydává druhý Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, přelomové dílo pro znalosti o přírodě Evropy.
Díky společnému úsilí EBCC a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mil km2. To vše systematickým a standardizovaným způsobem.
Na práci v terénu se podílelo přibližně 120 tisíc převážně amatérských ornitologů ze všech zemí Evropy, což z tohoto atlasu činí jeden z největších projektů občanské vědy v historii.
Na organizaci projektu, který trval 10 let, se významně podílela i Česká společnost ornitologická.
Slavnostní křest knihy 3. prosince 2020:
Vybrané výsledky
V Evropě hnízdní 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
35 % původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 % druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.
Hlavními příčinami změn v rozšíření ptačích druhů v Evropě jsou změna klimatu a změny v obhospodařování krajiny.
Již před více než deseti lety bylo zřejmé, že informace o rozšíření a početnosti ptačích druhů v Evropě je třeba aktualizovat. Proto EBCC v roce 2010 zahájila projekt druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (tzv. EBBA2). Tento projekt navazuje na první Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, který byl založen na datech z 80. let 20. století a vyšel v roce 1997. Druhý atlas kombinoval vědeckou metodiku s přístupem občanské vědy s cílem získat aktualizované údaje o rozšíření a početnosti všech volně žijících ptačích druhů na území Evropy. Dalším cílem bylo zdokumentovat změny v rozšíření ptáků za období od prvního atlasu, tedy za posledních cca 30 let. Mapování probíhalo ve čtvercích o velikosti 50×50 km stejně jako před 30 lety.
Během pěti let práce v terénu bylo v Evropě zjištěno 539 původních hnízdících druhů ptáků, z nichž 59 se vyskytuje téměř pouze v Evropě, 40 druhů žije výhradně v Evropě (tzv. endemiti). Druhů, které jsou široce rozšířeny po celém kontinentu, je jen málo. Patří mezi ně například konipas bílý (Motacilla alba) nebo kukačka obecná (Cuculus canorus). Více než polovina druhů se však vyskytuje jen v méně než 10 % sledovaných čtverců. Z toho plyne, že každá země či region v Evropě hostí významnou populaci některého druhu, za niž má mezinárodní zodpovědnost.
Atlas také dokládá hnízdění 57 druhů ptáků, které nejsou v Evropě původní. Přibližně každý desátý ptačí druh v Evropě je tedy druh nepůvodní. Z tohoto celkového počtu zjištěných nepůvodních druhů byl výskyt nově zjištěn u 39 z nich.
Přestože krajina i podnebí se v Evropě výrazně mění, jen velmi málo původních evropských druhů úplně z kontinentu zmizelo (např. perepel malý, Turnix sylvaticus). Podobně jen málo nových druhů v posledních 30 letech Evropu přirozeně kolonizovalo (např. rorýs domovní, Apus affinis). Přesto jsme zaznamenali výrazné změny v evropské avifauně: dle analýz dat EBBA2 se areály výskytu zvětšily u 35 % původních druhů. Mezi jinými se rozšiřuje volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), konipas citronový (Motacilla citreola) nebo racek černohlavý (Larus melanocephalus). Naproti tomu u 25 % původních druhů jsme zjistili zmenšování areálů výskytu. Mezi jinými u jespáka bojovného (Calidris pugnax), dropa velkého (Otis tarda), mandelíka hajního (Coracias garrulus) nebo strnada zahradního (Emberiza hortulana). Kromě toho bylo zjištěno, že hnízdní areály ptačích druhů v Evropě se od prvního atlasu v průměru posunuly o 28 km na sever, tedy přibližně o 1 km za rok.
Sergi Herrando, člen koordinačního týmu EBBA2 z Katalánského ornitologického institutu, k tomu říká: „V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu jsou hlavními hybateli těchto změn. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat.“
Tyto poznatky jsou v souladu s dosavadními zjištěními, že za úbytkem mnoha polních ptáků je intenzivní zemědělství. Díky tomu, že mnohé druhy posouvají své areály na sever, narůstá druhová bohatost v lesnatých oblastech. Na nárůstu druhové bohatosti lesních ptáků má zřejmě také podíl opouštění zemědělské půdy v některých oblastech. Výsledky také ukazují, že ptačí druhy specializované na vysokohorské prostředí a druhy tundry a rašelinišť z mnoha oblastí svého původního výskytu mizí. Podrobnější poznatky lze nalézt v právě vycházející knize.
Petr Voříšek, člen koordinačního týmu EBBA2 z České společnosti ornitologické, vysvětluje, že ochrana přírody má i pozitivní výsledky: „Mnohé evropské ohrožené druhy zmizely z velkých částí původně obývaných areálů, avšak je i nemálo případů, kdy se stav chráněných druhů zlepšil, což ukazuje, že ochrana přírody může fungovat. Mnohé druhy chráněné mezinárodními předpisy, jako je např. orel mořský (Haliaeetus albicilla) se opětovně rozšířily. Pozitivní trendy je možné pozorovat i u některých mokřadních ptáků, kterým zřejmě pomáhá lepší zákonná ochrana druhů i jejich stanovišť. Příkladem je bukač velký (Botaurus stellaris) nebo tenkozobec opačný (Recurvirostra avocetta).“
Kapitola o strakapoudovi malém v novém atlase EBBA2.
Druhý Evropský atlas představuje nový a zásadní podklad rozvíjející znalosti o evropské avifauně také díky tomu, že data pocházejí z celého kontinentu, od Azorských ostrovů až po Ural. EBBA2 lze také zařadit mezi největší projekty občanské vědy zaměřené na mapování biodiverzity. Celkem se na atlasu podílelo přibližně 120 tisíc terénních spolupracovníků, naprostá většina z nich na dobrovolnické bázi. Verena Keller ze Švýcarského ornitologického institutu, členka výboru EBCC, manažerka projektu a vedoucí autorka publikace, k tomu dodává: „Druhý Evropský atlas bylo možno vytvořit jen díky rozsáhlé síti spolupracujících organizací a jednotlivců v rámci EBCC. Spolupracovali spolu lidé a instituce ze všech koutů Evropy, bez ohledu na státní hranice, kulturní i jiné rozdíly. Hlavní byl společný cíl, kterým byl atlas.“
Výsledky projektu EBBA2 vycházejí v podobě knihy vydávané ve spolupráci s prestižním barcelonským vydavatelstvím Lynx Edicions. V plánu je také interaktivní on-line verze atlasu, na níž začneme v nejbližší době pracovat. Předseda EBCC, Mark Eaton, vidí rozsáhlé perspektivy využití atlasu: „Tato úžasná kniha a obrovská databáze údajů, na níž je založena, bude v příštích desetiletích sloužit dalšímu výzkumu a ochraně přírody v celé Evropě.“
Iván Ramírez, šéf ochrany přírody BirdLife International v Evropě, k tomu dodává: „Tento atlas je klíčovou publikací, která bude sloužit ochraně přírody na našem kontinentu. Pomůže ochranářům pochopit změny v rozšíření ptačích druhů a umožní lépe identifikovat oblasti, kde je ochrana druhů a obnova stanovišť nejvíce zapotřebí.“
Celý projekt by se nemohl uskutečnit bez dobrovolných terénních spolupracovníků, koordinátorů mapování v jednotlivých zemích, expertů pomáhajících s analýzou dat a psaním textů do knihy, ilustrátorům, kteří poskytli svá díla zdarma, sponzorům a dárcům a mnoha dalším podporovatelům. Na koordinaci projektu se od počátku podílela i Česká společnost ornitologická jako jedno ze tří koordinačních pracovišť v Evropě.
Nárazy do prosklených ploch patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Mezi rizikové patří i zdánlivě nevinná okna velkých školních budov, ve kterých se zrcadlí okolní zeleň. Abychom pomohli s efektivním zabezpečením oken, kde zbytečně umírají ptáci, nabídli jsme školám samolepky, které díky hustému a kontrastnímu polepu nebezpečné plochy zviditelní. Samolepky byly zaslány celkem 20 školám, ale vzhledem k současné situaci musela většina z nich řešit přechod na online výuku a polepení odložit na později. Některé ze škol ale zabezpečení stihly.
Téměř 4 ha mokřadních luk bezplatně převedlo vedení města Jaroměř České společnosti ornitologické, aby je v Ptačím parku Josefovské louky využila k zadržování vody, ochraně mokřadní přírody a ekologické osvětě pod širým nebem. Zastupitelstvo Jaroměře tak učinilo revoluční rozhodnutí v nakládání s krajinou.Continue reading „Josefovské louky se rozrostou. Město Jaroměř nám darovalo 4 ha mokřadních luk“
Právě vychází letošní Sylvia! Dočtete se v ní o vlivu změn potravní nabídky na ptáky, přežívání slavíka modráčka, hnízdní ekologii ledňáčka říčního a chocholouše obecného aj. Nechybí ani tradiční zprávy faunistické komise.
Na jaře 2020 jsme v prvním čísle Ptačího světa – Ptákovi roku 2020 vyzývali k zapojení do mapování hnízdišť vybraných druhů synantropních ptáků: rorýse obecného, kavky obecné a jiřičky obecné. Do této výzvy se zapojilo 83 dobrovolníků, kteří vložili získaná data do databáze registrovaných hnízdišť na rorysi.cz. Právě do ní se snažíme údaje o hnízdištích shromažďovat a získaná data pak využívat k ochraně všech tří jmenovaných druhů. Slouží tak nejenom nám, ale všem, kdo stránky navštíví, stále častěji i úředníkům, kterým přijdou údaje vhod při výkonu státní správy.
Nezbytnými údaji, bylo potřeba zaznamenat, aby byl údaj pro ochranu hnízd použitelný, bylo:
1) Datum a hodina pozorování.
2) Obec, název ulice a popisná čísla domů, na kterých jste hnízda zjistili.
3) Počet hnízd na každém čísle popisném zvlášť.
Pro sledování jednotlivých druhů byly připraveny i podrobnější metodiky:
Jak už bylo výše uvedeno, do výzvy zapojilo 83 mapovatelů. To je oproti 32 z roku 2019 výrazný nárůst. Všem dobrovolníkům, kteří se do mapování zapojili a přispěli tak k získávání údajů využitelných pro ochranu přírody moc děkujeme!
Výrazně se rovněž zvýšil počet registrovaných hnízdišť, jak je patrné z následujícího grafu:
Nejvýraznější nárůst počtu registrovaných hnízdišť jsme zaznamenali u jiřičky obecné. Oproti předchozímu roku byl více než sedminásobný a zcela jistě souvisí s výzvou a kampaní Pták roku 2020, kterým byla právě jiřička obecná.
Téměř třikrát se zvýšil i počet registrovaných hnízdišť rorýse obecného, jejichž registrace je obzvláště významná. Mimo hnízdní období není totiž ve většině případů možné jejich hnízdění prokázat a informace o registrovaném hnízdišti může urychlit stavební řízení.
Zajímavým výsledkem je pokles počtu registrovaných hnízdišť kavek obecných, a to o více než polovinu. Tento výrazný pokles rozhodně nelze dávat do souvislosti s jakýmkoli poklesem početnosti kavek. Kavky jsou druhem, který se vyskytuje lokálně a na který zároveň nebyla soustředěna taková pozornost jako na letošního ptáka roku, jiřičku. Je možné, že mnoho z nově zapojených mapovatelů se na kavku prostě nesoustředilo, cílili na jiřičky. Jak ukazují výsledky Jednotného programu sčítání ptáků, u kavky je dlouhodobě zaznamenán mírný pokles, k žádnému výraznému výkyvu v roce 2020 nedošlo.
Detailní přehled registrovaných hnízdišť i se změnami oproti předchozímu roku ukazuje následující tabulka:
Zajímalo nás, zda nějaký typ staveb jiřička s rorýsem preferují a zda dávají přednost některé ze světových stran.
a) Preference typu staveb
Počet regitrovaných případů hnízdění rorýsů a jiřiček na sledovaných typech budov v sezoně 2020 znázorňuje následující tabulka a graf:
1 – historický objekt (kostel, věž, jiné…), 2 – nebytový objekt (průmysl, škola, nemocnice), 3 – starší zástavba se sedlovou střechou, 4 – panelová zástavba, 5- jiné stavby (mosty, navigace, stavby bez č.p.)
Získaná data potvrzují předpoklad, že pro jiřičku i rorýse je hnízdění na obytných domech klíčové (většina hlášených hnízd je z nich). V případě rorýse zde byla dokonce zaznamenána většina případů hnízdění. To ukazuje, že ochrana rorýse jako druhu, má perspektivu právě v zachovávání hnízdišť na obytných domech během jejich rekonstrukcí.
Počet zaznamenaných hnízdišť obou druhů se výrazně lišil pouze v případě nebytových objektů. Zatímco v případě rorýse bylo pouze 7% hnízdění zjištěno na nebytových objektech, v případě jiřičky to bylo 22% zjištěných případů. Výsledky však nemůžeme interpretovat jako preference, jelikož počet hnízdišť na obytných domech bude souviset i s celkově větším počtem obytných domů než nebytových objektů.
Z výsledků však jasně vyplývá, že jiřička i rorýs jsou naši sousedé, z nichž se můžeme těšit pouze v případě, že jim umožníme žít v naší blízkosti.
b) Preference světových stran
Přiložený graf ukazuje na lehkou východní preferenci (severní nikoliv, navzdory očekávání), ovšem při zaměření jen na 4 hlavní světové strany nevychází rozdíl statisticky průkazně.
Čtyři základní směry vycházejí jako početnější pravděpodobně (na základě naší doměnky, ne analýzy dat) v souvislosti s preferencí s lidí používat pouze základní směry a nebudou souviset s preferencí jiřiček.
Děkuje všem, kteří se zapojili do výzvy Koukejte, co kde lítá a přispěli do ní svými daty!
Zapojení dobrovolníků do registrace hnízdišť synantropních ptáků bylo součástí projektu Domov pro lidi i pro ptáky. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
vzhledem k současné situaci a k nejistotě co nás čeká po Vánocích, jsme se rozhodli, že zimní vycházky 2021 neproběhnou – alespoň ne v podobě jak je známe z minulých let .
Jelikož ale příští rok oslaví své 50. výročí Ramsarská úmluva, rozhodně nechceme Světový den mokřadů prostě škrtnout. Ku příležitosti tohoto dne budeme veřejnost vyzývat k individuálním vycházkám a zadávání pozorování do avifu, které se pak objeví na mapě podobně jako v rámci Festivalu ptactva. Samozřejmostí bude propagace významu mokřadů. Budete-li mít zájem tuto propagaci podpořit v lokálních médiích a představit místní významné mokřady, bude to samozřejmě jedině dobře.
Ku příležitosti zmiňovaného výročí budou v průběhu roku probíhat různé akce v mezinárodním měřítku, o kterých budeme ještě informovat.
Možná Vás napadne, že ve Spolkových zprávách jste četli něco jiného. Je to tak, za tento rozpor se omlouvám – článek šel do tisku před rozhodnutím o zrušení konání akce, neberte na něj prosím zřetel.
Děkuji za pochopení, všem mockrát děkuji za spolupráci při pořádání vycházek a přeji poklidný adventní čas,
Vzdělávání školní mládeže a budování pozitivního vztahu k přírodě je jednou z klíčových aktivit České společnosti ornitologické. Pro žáky základních škol pravidelně připravuje materiály obohacující výuku o environmentální rozměr. V letošním roce je pro učitele základních škol připraven kompletní výukový program o přikrmování volně žijícího ptactva. Program vrcholí sčítáním ptáků na krmítkách, které proběhne 8.–10. ledna 2021.Continue reading „Ptáci na krmítku – máme nový výukový program pro školy“
Sýkoru koňadru, vrabce domácího a kosa černého zahlédnete na zahradě nejčastěji. Věděli jste ale, že se u krmítka ráda zastaví i sýkora babka? Anebo že budníčka menšího přilákáte, pokud na zahradě zasadíte vrbu?
100 druhů ptáků: pravidelní návštěvníci, zimní hosté i ptáci, kteří nad zahradou pouze přeletí, a jejich znaky, výskyt a zajímavosti o každém z nich
více než 400 fotografií a ilustrací: několik vyobrazení u každého druhu
tipy pro vaši zahradu: rostliny lákavé pro ptáky, hnízdní příležitosti, vhodné krmivo a rady, jak pozorovat jednotlivé druhy
Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. Jaké krmítko vybrat, kam ho umístit a jak se o něj starat, poradíme v tomto článku.Continue reading „Co patří do krmítka? Poradíme, jak na zimní přikrmování“
Dne 10. listopadu 2020 se s námi rozloučil František Bouček, zapálený ornitolog a člen České společnosti ornitologické, pro kterého bylo fotografování ptačí říše celoživotní vášní.
Dvě stě miliard korun na podporu dobré zemědělské praxe, které získá ČR z evropských fondů v následujících sedmi letech, chce ministr zemědělství Miroslav Toman rozdělit bez potřebné diskuze a za zavřenými dveřmi. Ekologické a zemědělské organizace kritizují ministra ve svých otevřených dopisech za netransparentní proces a vyzývají ho, aby nasměroval dotace do skutečně udržitelného zemědělství.Continue reading „Ministr zemědělství chce rozdat zemědělské dotace bez diskuze. Zemědělské i ekologické organizace se bouří“
V současné době probíhá v ČR sběr dat pro mezinárodní výzkum zaměřený na to, jak lidi vnímají sovy, co si o nich myslí a kde všude s nimi přichází do kontaktu (v přírodě, pohádkách, filmech). Výzkum je koordinovaný profesorem Alexandrem Roulinem (evoluční biologie) a profesorkou Christine Mohr (kognitivní psychologie) ze švýcarské univerzity v Lausanne a navazuje na projekty, které se snaží o růst populace sov ve světě a o jejich ochranu. V České republice koordinují sběr dat lidé z Masarykovy univerzity.
Vládní agentura pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA), která ve Velké Británii zastává roli resortu životního prostředí, vypracovala vyhodnocení vlivu vypouštění lovných druhů ptáků (bažantů a orebic rudých) ve vztahu k ochraně lokalit soustavy Natura 2000. Od r. 2021 bude zaveden nový systém regulace (licencování) vypouštění ptáků do přírody. K tomuto hodnocení a zavedení regulace přistoupila DEFRA na základě podnětu spolku Wild Justice, který měl být projednáván před vrchním soudem.Continue reading „Velká Británie bude omezovat vypouštění lovných ptáků do chráněných území“
Rok jiřičky obecné se nachýlil ke konci a už brzy bude předávat pomyslné žezlo a korunu dalšímu druhu. Jaký tedy byl rok jiřičky obecné? V kampani jsme se snažili upozorňovat na to, že jiřička to s námi lidmi nemá lehké, když kvůli stavebním úpravám a dalším zásahům přichází o místa, kde by mohla hnízdit.Continue reading „Jiřička, Pták roku 2020, se loučí“
Od 11. listopadu pro vás budeme opět vysílat online pořad Ornitolog na drátě, ve kterém budeme představovat zajímavá ptačí a ornitologická témata. Přes léto měl tento pořad přestávku. Původně jsme ho začali vysílat v dubnu 2020, abychom zůstali s našimi příznivci v kontaktu v době koronavirové krize. Vysílali jsme jednou za týden a odvysílali jsme celkem 10 dílů. Teď pořad znovu spouštíme a pravidelně budeme vysílat jednou za měsíc, vždy druhou středu v měsíci od 17:30.Continue reading „Pořad Ornitolog na drátě se vrací“
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) byl v České republice uveden do světa v roce 1981, kdy proběhl zkušební (nultý ročník) a od roku 1982 probíhá nepřetržitě až do současnosti a letos to byl již 38. ročník. Protože jsem v letošním roce sčítal rovnou dva transekty, těšil jsem se obzvlášť na konečné výsledky. Při prvním termínu sčítání 22. 4. a 23. 4. se mi přihodila velice zajímavá věc. Po zadání údajů jsem následně zjistil, že mám na obou trasách úplně shodný výsledek 307 jedinců.Continue reading „Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu“
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Pozorujte a určujte celkem 100 druhů ptáků
