Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 4 miliony ptáků

Více než 29 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. 44 partnerských organizací BirdLife International, v Česku zastoupené Českou společností ornitologickou, připravilo pro zájemce více než 1080 akcí, na kterých byli návštěvníci svědky ptačí migrace a pozorovali více než 4,2 milionu ptáků na své cestě do zimovišť. Continue reading „Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 4 miliony ptáků“

Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019

14. – 16. června 2019 nás exkurze ČSO zavedla nedaleko za hranice – do Národního parku Stolové hory v Polsku, tedy do krajiny příkrých skal, skalních věží i téměř rovných náhorních plošin, tajemných soutěsek i hlubokých roklí, pospojovaných do rozsáhlých přírodních labyrintů. Hlavním lákadlem byly především sovy, neboť území je známé jako hnízdiště kulíšků, sýců rousných i výrů velkých.
budova správy NP Stolové hory v Karlowě
Foto: Barbora Bartak

Continue reading „Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019“

Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů

Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“

rychnov

V Rychnově zabezpečili zastávky historickými fotografiemi

V České společnosti ornitologické již několik let vedeme projekt Bezpečné zastávky, ve kterém apelujeme zejména na města a obce, abych jejich představitelé mysleli i na to, že o skleněné stěny přístřešků se často zabíjejí ptáci. Vedení města Rychnov nad Kněžnou zabezpečilo skleněné plochy historickými fotografiemi města. Rádi tento příklad zveřejňujeme. Continue reading „V Rychnově zabezpečili zastávky historickými fotografiemi“

včelojed

Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří

Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz  Let o život  .  70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd).  Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých  kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost. Continue reading „Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří“

výbor

Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní

Poslanecký zemědělský výbor se ve středu 2. října zabýval hraboši a jejich gradací. V diskuzi zůstalo opomenuto, že k dlouhodobému řešení kalamitních stavů lze dospět i přirozenou cestou posílením pestrosti krajiny a podporou predátorů hrabošů. Hlavní tématem byla především kritika pomalého postup při povolování aplikace jedu Stutox II, nicméně ne zcela oprávněně. Česká společnost ornitologická upozorňuje, že usnesení, které výbor přijal, je protizákonné. Nařizuje, jak mají správní řízení u žádostí dopadnout. Continue reading „Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní“

čáp ulovil hraboše

Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš

Hraboši polními a jejich gradací se bude ve středu 2. října zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Účastnit se bude i zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník. Ornitologové i nadále jed v krajině odmítají a upozorňují, že v přímém ohrožení jsou i další zvířata, jak už potvrdilo několik případů mrtvých zajíců, bažantů či čápů. Zemědělci mohou jed na hraboše Stutox II aplikovat jen výhradně do nor. Aplikace na povrch byla povolená pouze několik dní na začátku srpna. Po kritice ornitologů a Ministerstva životního prostředí ji ministr zemědělství Miroslav Toman zrušil. Continue reading „Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš“

plochy

Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?

První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?“

Závěť pomáhá i ptákům – dnes začíná Měsíc dobročinné závěti

I prostřednictvím daru ze závěti lze konat dobré skutky, pomoci zachovat přírodu pro další generace nebo přispět na jakýkoli jiný dobročinný účel podle toho, co je komu blízké. Dnešním Mezinárodním dnem závětí startuje Měsíc dobročinných závětí, kdy bude dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na jakoukoli dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplacen notářský poplatek za sepsání závěti. Continue reading „Závěť pomáhá i ptákům – dnes začíná Měsíc dobročinné závěti“

orel

Vzácní orli královští v roce 2019 vyvedli šest mláďat

Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o šest mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali devět párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Vzácní orli královští v roce 2019 vyvedli šest mláďat“

Pozvánka na Festival ptactva 2019

První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.

Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!

Continue reading „Pozvánka na Festival ptactva 2019“

konference

Pozvánka na podzimní členskou schůzi ČSO, České Budějovice, 28.9. 2019

Milí členové ČSO,

srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019  od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu  https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/

Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)

  • Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
  • G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
  • G. Dobruská – Pískovny pro břehule
  • V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
  • Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
  • V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
  • Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
  • L. Hošková – Připravované akce

 

Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.

Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.

V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.

Těšíme se na Vás!

Jiří Flousek, předseda výboru ČSO

Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO

louky

Soutěž o nejlepší projekt zadržující vodu v krajině – hlasujte pro Josefovské louky

Náš Ptačí park Josefovské louky je ve finále soutěže o nejlepší projekt zadržující vodu v krajině a bojující proti změnám klimatu Adapterra Awards. Hlasovat pro nás můžete až do 25. září. Z každé e-mailové adresy lze hlasovat dvakrát. Continue reading „Soutěž o nejlepší projekt zadržující vodu v krajině – hlasujte pro Josefovské louky“

Výzva organizátorům vycházek

Vážení organizátoři vycházek,

děkujeme všem, kdo se rozhodli uspořádat vycházku k Festivalu ptactva. Prosím, kdo jste zatím vycházku nenahlásíli, abyste tak učinili nejpozději do 2. září, a to přes Google formulář.

Hlavní termín Festivalu letos připadá na 5.–6. 10. 2019. Přehled vycházek vyjde v září ve Spolkových zprávách 3/2019 a bude uveden i na webu ČSO.

Velmi uvítáme i nové organizátory, kteří by byli ochotni vycházky pro veřejnost pořádat. Pro bližší informace mě kontaktujte na dobruska@birdlife.cz.

Předem děkuji a přeji krásný víkend,

Gábina Dobruská

World Shorebirds Day logo

Světový den bahňáků – pátek 6. září 2019 – přidejte se!

World Shorebirds Day logoNa 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o šestý ročník akce.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/

Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2019. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.

V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.

K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2019 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.

Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav, kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během začátku září v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!

Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR

Rekordní sýččí sezóna

Nikdy v minulosti jsme nezaznamenali tolik hnízdění a vyvedených mláďat sýčků jako letos. Výskyt jsme zjistili na 55 lokalitách, na 29 z nich jsme potvrdili i hnízdění. Celkově sýčci vyvedli nejméně 66 mláďat včetně rekordní snůšky se 7 mláďaty. Letos také sýčci zahnízdili už v 11 našich budkách, z toho v 8 bylo hnízdění úspěšné a z budek tak vyletělo 29 mláďat (z celkově 59 zjištěných mláďat). V dalších 17 budkách jsme nalezli alespoň pobytové stopy. To je při počtu 98 našich budek využívanost dosahující skvělých 29 %. Sýčkům jsme se snažili pomoci i jinak. Na 11 místech jsme domlouvali hospodaření zajišťující optimální loviště. Na mnoha lokalitách jsme nainstalovali berličky pro snadnější lov a také jsme odstranili desítky technických pastí ohrožujících zejména vyvedená mláďata. Snad i díky tomu přežije co nejvíce mladých ptáků.

Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří ochranu sýčků v ČR podporují.

Mirek Bažant a Martin Šálek


Partnerem ochrany sýčků v ČR je i Lafarge Cement a.s.

kaloň ramenatý pro JL - Břeněk Michálek

Noc netopýrů 30. 8. v Josefově zpestří vyprávěním objevitel několika nových druhů živočichů

Úvodní přednášky se zhostí zoolog Mgr. Petr Šrámek ze ZOO Brno, objevitel hned několika nových živočišných druhů v oblasti od Indie po Indonésii. Kde hledat pro vědu neobjevené druhy? Netopýři nám ukážou cestu … Nenechte si ujít Noc netopýrů IV v Josefově – „netopýří metropoli“.

noc netopýrů

 

let o život

Sedm statečných letí o život

Cesta mezi hnízdištěm a zimovištěm je pro tažné ptáky každoročně tou nejtěžší zkouškou. Pro všechny je to dlouhá, vyčerpávající a strastiplná pouť, při které musejí překonat nepřízeň počasí a predátory. Kromě přirozených komplikací na ně ale ještě čeká nebezpečí v podobě člověka, který je mnohem krutější a ničivější než všechny další překážky. Každý z nás může pomoci na flightforsurvival.org.
Continue reading „Sedm statečných letí o život“

Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé

Opavsko, 22. srpna 2019. Nejhorší obavy ornitologů a ochránců přírody se potvrdily. Dva čápi bílí na Opavsku zahynuli po otravě fosfidem zinku, který je účinnou látkou jedu na hraboše Stutox II. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody poté, co otravu potvrdil Státní veterinární ústav v Olomouci. Continue reading „Jed na hraboše otrávil na Opavsku čápy bílé“

Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019

FP 2018 v Blatné

Vážení organizátoři vycházek,

hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.

Více informací o Festivalu ptactva.

Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“

Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul

Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří museli 12. srpna 2019 opět řešit případ záměrného postřelení zvláště chráněného živočicha, tentokrát se obětí stal mladý orel mořský. Poraněný jedinec patří ke dvěma letos okroužkovaným mláďatům jediného hnízdícího páru těchto majestátních dravců ve zdejším regionu. Continue reading „Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul“