//Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“
//V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.
Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“
//Zemědělská krajina čelí celé řadě problémů, které umocňují probíhající změny klimatu. Téměř polovina území České republiky je ohrožena erozí, půda není schopna zadržet vodu, dochází ke kontaminaci spodních vod pesticidy a snižuje se i celková rozmanitost zemědělské krajiny. V Nechanicích proběhne 13. prosince seminář organizovaný Českou společností ornitologickou, na kterém budou místním zemědělcům představeny možnosti, jak pomocí stávajících nástrojů přispět ke zlepšení stavu krajiny.
//Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel. Continue reading „Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje“
//Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“
//Hlavní město představilo vítěze designové soutěže na novou podobu přístřešků pro MHD. Máme velkou radost, že na nových zastávkách se již ptáci zabíjet nebudou. Bezpečnost pro ptáky byla totiž jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku. Někteří z uchazečů byli dokonce v ČSO na osobní konzultaci.
Na první pohled vypadají skla vítězného návrhu čirá. Při detailním pohledu je však patrný nenápadný vzor, který bude pro ptáky lehce rozpoznatelnou překážkou.
Věříme, že tento krok není jedinou vlaštovkou a že na bezpečnost skel vůči kolizím s ptáky se bude brát ohled stále častěji i při jiných výběrových soutěžích. Sídla bezpečná pro ptáky tak snad v budoucnu nebudou pouze názvem projektu, ale stanou se skutečností.
Více informací k pražskému mobiliáři se dočtete ZDE.
//V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.
V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.
Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.
Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)
//
//Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.
Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.
Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:
Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.
Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.
Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.
Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.
Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.
Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy
Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.
Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.
Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.
Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.
//
Představujeme vám nové výukové programy pro základní školy. Seznámí žáky s nebezpečím, kterým čelí synantropní ptáci. Metodiky těchto programů jsou dělány tak, aby každý učitel, i bez hlubší znalosti dané problematiky, mohl tento program realizovat sám. Continue reading „Je naše škola pro ptáky bezpečná? Nerozplácni se o sklo!“
//Právě vychází nové číslo časopisu Sylvia! Najdete zde přehledný souhrn aktuálních poznatků o významu rozptýlené zeleně pro ptáky, příběh prvního hnízdění labutě zpěvné v ČR, tradiční zprávu Faunistické komise ČSO a mnoho dalšího. Přejeme příjemné a poučné čtení.
//Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací.
Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.
Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.
Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.
Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.
Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.
Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:
Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.
Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.
PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím – přispívá k zachování zdravé planety.
Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka
Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.
//Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.
Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.
Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs 
[logo-carousel id=pannoneagle]
//Už první setkání s traktoristou Jaroslavem Tomášem ze zemědělského podniku ZS Kratonohy přineslo překvapení. Zcela přesně popsal ptačí druh, který pozoroval z traktoru a nedokázal ho určit. Nebylo možné se splést – jednalo se o břehouše černoocasého, který se na dané lokalitě u Kratonoh v první dekádě tohoto století pravidelně zdržoval a pravděpodobně i pokoušel hnízdit. A rovnou zmínil i pozorování bekasiny otavní. Naši první domluvu, že bychom rádi, aby objel nalezených 8 hnízd čejek, hned rozšířil o další hnízdo, když dodal: „Jedno hnízdo je ještě za tím lesíkem, pojeďte se mnou, ukážu vám kde.“
Od našeho prvního setkání našel každoročně aspoň jedno pole s hnízdy čejek, které se mu podařilo zachránit před jistým zničením při přípravě pole pro osetí. A postupně si vytvořil i svůj systém, jak hnízda označit. Nejprve to byly náhodně nalezené větve různých dřevin, ale nakonec začal používat cca 80 cm dlouhou bambusovou tyč, které vždy umístil cca 1,5 m od hnízda, aby sedícím ptákům nevadila při výhledu. A pak už jen zahlásil kolegům, kteří se chystali pole osít nejčastěji kukuřicí, kolik že jich tam mají čekat. Také následná práce se sečkou vyžaduje jistou dávku šikovnosti. Traktorista cestou k hnízdu převálcuje stojící bambusovou tyč, oseje pole až těsně před důlek s vajíčky a poté zvedne tu část secího stroje, před níž je hnízdo, opatrně ho přejede, stroj opět položí na zem a pokračuje dál. Hnízdo je tak prakticky nedohledatelné, protože kolem je vše oseto.
Pokud se ptáte, jak to vlastně zvládá, nabízí se hned dvě odpovědi. Traktor, se kterým jezdí, má GPS navigaci a tak se nemusí plně věnovat řízení a místo toho může kontrolovat nejen prostor před traktorem, ale i kolem. Ale tím ještě důležitějším předpokladem je výborná pozorovací schopnost a ještě větší chuť přispět svým dílem k úspěšnému vyhnízdění čejky chocholaté a všech ostatních zvířat ohrožených zemědělskou technikou. Vím, že při odjezdu z pole ho hřeje vědomí, že udělal svět zase jednou o trochu lepším místem.
Video z praktické ochrany nejen čejek chocholatých je ke zhlédnutí zde.
Václav Zámečník
Ochrana hnízdišť čejky chocholaté včetně vytvoření filmového dokumentu je součástí projektu Osvěta přírodě šetrného zemědělského hospodaření, který byl podpořen grantem Královéhradeckého kraje.
//Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.
Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. Continue reading „Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO“
//Pan Josef Rutterle v Mladé Boleslavi a okolí inicioval zabezpečení 13 zastávek. Rádi zveřejňujeme jeho dopis.
V Mladé Boleslavi a obci Kosmonosy jsme dosud polepili 13 zastávek MHD. Ve spolupráci s městem jsme tak rozšířili povědomí o problematice kolizí ptáků se skly a s touto činností budeme rozhodně pokračovat. Jak to ale celé začalo, s kým jsme spolupracovali a koho jsme do těchto aktivit zapojili?
Na začátek je důležité zmínit prvotní snahu paní Veroniky Skopcové, která strávila spoustu času nad zasazením se o zabezpečení mladoboleslavských zastávek polepováním, ve spolupráci s městskými školami. Odbor dopravy nicméně navrhl trvalejší způsob zabezpečení pískováním, který však byl shledán příliš nákladným, a tudíž bylo zabezpečování zamítnuto.
Po několika letech jsem se o tuto problematiku začal zajímat díky kampani Ptáci a skla od České společnosti ornitologické. Osobně jsem zmapoval nebezpečnost zastávek v Mladé Boleslavi a blízkém okolí, přednesl výsledky na místním magistrátu, který již tentokrát polepování schválil. Zde jsem se také dozvěděl, že o zabezpečování má zájem i mladoboleslavské Ekocentrum Zahrada, především pak místní pedagog Martina Kotlabová.
Na jaře 2018 jsme na tomto problému začali spolupracovat, až jsme společně s kroužkem Brontíků polepili první zastávku v Havlíčkově ulici. Před jejím polepením se mohly děti samy přesvědčit, díky mrtvé sýkoře modřince přímo pod prosklenou stěnou zastávky, že skla ptáky opravdu zabíjejí. Zabezpečování bylo tímto odstartováno, zapojily se další kroužky Ekocentra a bezpečných zastávek přibývalo. Nesmím zapomenout zdůraznit dobrou spolupráci s městem, které nám velmi pomáhá, zastávky před polepením umyje a zaplatí použitý materiál.
Co se zmíněných materiálů týče, držíme se jednoduchých geometrických tvarů, kterými jsou, až na první polepenou zastávku, různě barevná kolečka. Jsou efektivní, esteticky velmi přijatelná a jejich aplikace je jednoduchá i pro děti.
Naše dobrovolné snažení jsme následně rozšířili do blízké obce Kosmonosy, kde opět došlo ke skvělé spolupráci, konkrétně s paní Kateřinou Petříčkovou ze správního odboru obecního úřadu. Obec materiál také financuje a k polepení jedné místní zastávky jsme zapojili i kroužek Mladých hasičů. Zabezpečení nechceme nechat pouze na úrovni zastávek MHD, ale chceme se zaměřit i na jiné nebezpečné stavby v Mladé Boleslavi.
Touto spíše příběhovou cestou jsem se vám, čtenářům, snažil přiblížit naši aktivitu, ale hlavně vzkázat, že ochrana přírody a ptáků i pouze tímto konkrétním směrem má smysl. Naše krajina je totiž stále více člověkem ovlivňována a informovanost o problémech s tím spojených je důležitá, aby se i lidé ve městech cítili s přírodou spjati a uvědomovali si na ni náš neoddiskutovatelný efekt, na ptácích tak dobře viditelný. Přidanou hodnotou celé této ochranné aktivity jsou pak chvíle strávené polepováním, které si všichni, včetně dětí, velmi užili, něco se dozvěděli a na několika místech snad i zpříjemnili některým občanům čekání na autobus.
Josef Rutterle
//Ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů jsme 8. listopadu zorganizovali na půdě pražského magistrátu seminář pro odborníky státní správy, zaměřený na ochranu synantropních ptáků a netopýrů v městském prostředí. Continue reading „Aby se ptákům ve městech líbilo“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.
Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“
//Schůze se koná v sobotu 24. listopadu 2018 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
1. Zahájení, osobní zprávy
2. Plán činnosti pobočky na rok 2019 (G. Čamlík)
3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2017 (D. Horal)
4. Volba výboru Jihomoravské pobočky ČSO na příští funkční období
5. Shrnutí členské exkurze do NP Podyjí v roce 2018 a pozvání na další exkurzi v roce 2019 (J. Sychra)
6. Cílový druh pobočky v roce 2018: vodouš rudonohý (J. Sychra)
7. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
8. Lokality v ohrožení : Střední nádrž Nové Mlýny a Vojenské cvičiště Bzenec
9. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
10. Synantropní chocholouši obecní na Brněnsku – aktuální situace a možnosti ochrany, výsledky projektu „Ochrana biodiverzity“ (L. Praus)
11. Záchrana hnízda chocholouše v Jiříkovicích (L. Řičánek)
12. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
Seminář:
13. Výsledky mapování vodních toků na jižní Moravě – první výsledky projektu Živé břehy (G. Čamlík, Z. Janoška, K. Horák)
14. Management hnízdišť břehulí říčních v rámci projektu Živé břehy, výsledky monitoringu a plány do budoucna (G. Čamlík, P. Berka).
Odborná přednáška:
15. „Management hnízdišť břehulí říčních (Riparia riparia) – kde hledat příležitosti pro nová a jak udržet ta stávající?“ (Petr Heneberg)
Další:
16. Setkání mapovatelů vodních toků, plán monitoringu na příští rok (Gašpar Čamlík)
17. Návrh úpravy metodiky (Zbyněk Janoška).
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka U Míka, Františkánská 15.
Na schůzi by mělo být distribuováno nové číslo časopisu Crex (37). Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2019, popř. za minulá léta.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (tel. 775 254 220) nebo e-mail jmpcso@seznam.cz.
//Při sobotním Zazimování ptačího parku jsme zasadili Strom svobody. Jako tzv. zoostrom bude zdobit vstupní areál ptačího parku, doufejme, po staletí. Zoostrom je dřevina, která vlivem býložravého hmyzu, počasí a velkých savců včetně člověka vytváří různé dutiny, praskliny a výstupky, obsahuje i odumírající či mrtvé dřevo a tím poskytuje domov stovkám různých organismů. V slavnostním úvodním slově toto vysvětlil Jiří Flousek, předseda ČSO, který společně s předsedou Východočeské pobočky ČSO Lukášem Kadavou a správcem parku Břeňkem Michálkem strom zasadili. Ceremonii završila státní hymna zapěná místními mladými ochránci přírody Puštíky.
Stromek – dub letní parku daroval východočeský ornitolog Jirka Zajíc. Dub jsme vybrali hlavně proto, že je to ochranářsky a biologicky nejhodnotnější dřevina. Málokterý druh stromu na sebe váže tolik dalších druhů hmyzu i obratlovců. Navíc na silně podmáčených nivních loukách by jiná dřevina nemusela vysokou hladinu podzemní vody snést.
Po vysazení Stromu svobody ke stoletému výročí naší republiky začaly intenzivní práce na vyčištění okolí velkých tůní – ptačníku od vrbových výmladků, které by mohly odrazovat některé bahňáky od hnízdění. Poté jsme pokračovali v údržbě a vytváření zoostromů ořezáváním letitých vrb na hlavu. Akce vyvrcholila návštěvou divokých koní a otevřením brány do jejich zimní pastviny. Navzdory celonočnímu lijavci se akce zúčastnilo skoro 30 dobrovolníků. Práce budou pokračovat při Jarním úklidu Josefovských luk v březnu.
[logo-carousel id=josefovky-2017]
//
Dnes je 1. listopadu, tedy první den prvního zimního sčítání LSD — i když by se pro něj hodil název „podzimní“ a aktuální teploty jsou spíš letní. Ale začněme od začátku: Jaký význam má sčítat běžné druhy mimo hnízdní sezónu?
Cílem Liniového sčítání druhů, nového programu občanské vědy ČSO, je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí. Přitom je jasné, že ptáci žijí v krajině po celý rok a že využívají i rozdílná prostředí. Například typicky lesní holubi hřivnáči se v této době objevují v hejnech na polích.
Kvantitativní údaje o našich ptácích v zimě prakticky neexistují, totéž platí o významu jednotlivých typů prostředí. Přitom právě období zimního nedostatku potravy se mnoha ptákům stává osudným a přežívání zimy je jedním z významných faktorů ovlivňujících početnost ptačích druhů. Věnovat se ptákům v zimě, včetně sčítání, tedy má rozhodně smysl — i když to u nás nemá velkou tradici.
Termíny zimního sčítání jsou tři: začátek listopadu, přelom prosince a ledna a přelom února a března. Více krátkých sčítacích termínů je potřeba, protože zima je dlouhá a podmínky se během ní dost zásadně mění. Ptáci reagují jak na aktuální počasí a aktuální přístupnost potravy, tak na dobu roku jako takovou. Příkladem mohou být čížci, kteří se během podzimu a zimy živí především semeny stromů, ale v předjaří, kdy je potrava v přírodě čím dál vzácnější, navštěvují houfně krmítka. Velmi pravděpodobně vyhledávají jiné prostředí na začátku a na konci zimy. Platí to ale pro všechny čížky a každý rok? Odpovědět podobné otázky by mělo pomoci právě zimní LSD. Pomocí tří vybraných termínů postihneme změny v chování i početnosti ptáků na začátku zimy, uprostřed zimy i v předjaří, kdy navíc získáme údaje i o časně hnízdících druzích. Například strakapoudi nebo sýkory v té době již aktivně obhajují teritoria.
Metodika LSD je shodná pro jarní i zimní období, je zveřejněna na www.birdlife.cz/lsd. V době publikace tohoto článku sice ještě neobsahuje popis nejnovějších funkcí mobilní aplikace, ale ten jednak bude brzy doplněn, jednak jde o drobná, snadno pochopitelná vylepšení.
Sčítat ptáky může ve svém okolí každý, kdo je bezpečně pozná podle vzhledu i po hlase. Zvláště hlasy mohou být v zimním období těžší, protože mnoho z nás zatím nemělo potřebu věnovat se detailně každému pípnutí. Zdatných ornitologů je ale přesto u nás dostatek. A pokud si nevěříte, bude nejlepší vyzkoušet si sčítání na nečisto.
Pro výběr čtverců a vytyčení sčítacích linií platí stejná pravidla, jako na jaře, která jsou popsaná v metodice. Spolupracovníci, kteří již mají své jarní linie, mohou buďto sčítat na nich nebo si mohou na zimu vylosovat jiný čtverec. Linie v jednom čtverci ovšem zůstávají stejné trvale, bez ohledu na roční období.
Den sčítání by měl spadat mezi 1.—14. listopad a čas sčítání není omezen, tedy sčítat můžeme od východu do západu slunce, přičemž nejlepší je sčítat ráno a dopoledne. Při volbě času sčítání bychom měli mít na paměti, že v následujících letech bychom měli začínat stejně. Pokud budu například letos sčítat 3. listopadu od 7:30, v následujícím roce mohu sčítat sice opět kterýkoli den od 1. do 14. listopadu, ale začít bych měl mezi 7 a 8 hodinou.
Pokud ještě někdo s účastí v LSD váhá, mohly by ho přesvědčit novinky, které jsme na zimní sezónu připravili. Tou první je, že všichni zájemci dostanou propisku s dotykovým hrotem, která se bude velice hodit pro práci s mobilem či tabletem, až bude opravdu zima.
Řady změn a vylepšení se díky ochotě programátora Přémy Černého dočkala mobilní aplikace. Nově jde otáčet mapou, zmenšit štítky s názvy již zapsaných druhů nebo přiřadit (téměř) libovolný druh na tlačítko pro rychlé zadávání. To vše jsou ale jen malé krůčky ve srovnání s velikým skokem vpřed, kterým je kompletní hlasové zadávání. Funguje sice bohužel jen na místech s dobrými signálem mobilního telefonu, protože využívá rozpoznávání hlasu vyvinuté Googlem, ale i tak může sčítání hodně usnadnit. Celý záznam lze totiž nadiktovat, i se všemi podrobnostmi o chování ptáka a okolnostech pozorování. Stačí říct například „strakapoud velký viděný ostatní dva hotovo“ a pokud Google nadiktovanému textu správně porozumí, vytvoří aplikace záznam dvou neteritoriálních jedinců strakapouda velkého. Jak to bude fungovat v terénu za různých podmínek, je ovšem teprve potřeba vyzkoušet. LSD je skutečně dobrodružstvím v neprobádaných končinách obrazně i doslova.
Za okny je barevný podzim, pojďme tedy o víkendu vyrazit za ptáky a posunout společně naše ornitologické poznání zase o kousek dál! Přeji vám krásné zážitky s podzimním LSD!
//
Continue reading „Ochranáři oslaví výročí státu v ptačím parku i na Plachtě výsadbou Stromů svobody“
//
Dvouletý projekt Sídla bezpečná pro ptáky se chýlí ke konci. Na jeho počátku mnozí z vás vyplňovali dotazník. Ten nám ukázal, jak jsou vnímána nebezpečí, kterým ptáci čelí v našich sídlech. Poznali jsme, že některá nebezpečí jsou podhodnocena, jiná naopak přeceňována.
Nyní, po dvou letech, bychom chtěli poznat, jaký vliv mělo naše úsilí. Podařilo se nám Toto vnímání posunout blíže realitě? Dokázali by lidé pomoci správným a účinným způsobem? Vyplněním DOTAZNÍKU, který nezabere víc než 5 minut, nám na tyto otázky pomůžete najít odpověď.
Ať jste dotazník před necelými dvěma lety vyplňovali či nikoli, prosíme, vyplňte ho teď.
Upozornění pro účastníky prvního kola:
Abychom mohli spárovat vaši druhou odpověď s odpovědí v prvním dotazníku, nezapomeňte vyplnit e-mail.
Předem děkujeme!
//Continue reading „Podzimní migrace ptáků přes Česko odstartovala další vlnu zabíjení dravců“
//Festival ptactva zažil letos své 25. výročí. Oslavil ho na 43 místech a dárkem pro všechny zúčastněné bylo krásné slunečné počasí, které se projevilo i na jeho návštěvnosti. Ta je důkazem, že ani po čtvrt století tato akce neztrácí na atraktivitě, ba naopak. Atmosféru tohoto jubilejního ročníku můžete načerpat na násladujích fotografiích.
Při prohlížení fotek je patrné, že Festival se letos vydařil. Počasí přálo, ptáci byli a lidé odcházeli spokojeni.
Většina organizátorů, kteří se podíleli na letošním jubilejním Festivalu ptactva, by již na rukou nespočítala, kolikrát věnovali svůj čas, aby zájemcům představili krásy naší přírody. Za to všem moc děkujeme!
Tiskovou zprávu s číselnými údaji o Festivalu najdete ZDE.
Festival ptactva byl v roce 2018 podpořen v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky.
Akce ve Středočeském kraji byly realizovány s finančním přispěním Středočeského kraje v rámci projektu Možnosti ochrany ptáků vod a polí Středočeského kraje.
