//V ptačím parku Rzy proběhla premiéra brigády na pomoc ptákům. Premiéra s prémií! Komu se poštěstí pozorovat během dobrovolnické akce vzácného turpana černého? Continue reading „První dobrovolníky na brigádě ve Rzech odměnilo pozorování turpana černého“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:
Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Continue reading „Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory“
//Olovo je vysoce toxické. V Evropě už je jeho používání zakázané v benzínu či barvách. Představuje totiž vážná zdravotní rizika. A neexistuje žádná minimální (ještě přijatelná) dávka, olovo škodí v jakémkoliv množství. Přesto se stále používá při lovu a rybolovu. Česká společnost ornitologická se připojuje k petici BirdLife za zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek #BanLeadNow. Petice je směřovaná k vedení Evropské unie. Continue reading „Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow“
//Teploty v celém Česku již klesají k bodu mrazu. Ptáci žijící v blízkosti lidí proto ocení, když jim nabídneme vhodnou potravu v krmítkách, sdělují ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO). Zájemci o pozorování ptáků se pak o víkendu 10.–12. ledna mohou zapojit do tradičního zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost – sedmého ročníku Ptačí hodinky. Na sčítání se lze připravovat pomocí materiálů na ptacihodinka.cz.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Teploty padají k nule. Víte, co dát do krmítka?“
//Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu. Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“
//Pokud hledáte ten pravý dárek pro někoho, kdo má v srdci lásku k přírodě a radost z každodenního pozorování ptáků, máme pro vás tip, který si zamilujete. Druhé vydání knihy „Moje ptačí roky“ od známého zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého je tu!
Koupit knihu v e-shopu ČSO. Continue reading „Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!“
//V pondělí 18. listopadu 2024 hlasoval nově zvolený výbor pro období 2024–2028 o novém předsedovi ČSO. Jednomyslně byl zvolen Peter Adamík, který bude současně plnit i funkci jednatele, tedy statutárního zástupce. Continue reading „Novým předsedou ČSO je Peter Adamík“
//V září a říjnu jsme v ptačím parku Mnišské louky pracovali na řadě aktivit s cílem obnovit plochu bývalého odkaliště. Česká společnost ornitologická vlastní jedno ze dvou odkališť, v nedávné době zarostlé starými rákosovými porosty a keřovými vrbami. Třetí z odkališť, které však nebylo nikdy využito, bylo navráceno zpět do ploch zemědělského půdního fondu a v současné době je na něm trvalý travní porost. Obě původní odkaliště sloužila svému účelu více jak 30 let a jejich činnost skončila na začátku 90. let 20. století. V době aktivního ukládání kalu na ploše pravidelně hnízdili kulíci říční a zastavovali se zde mnohé další druhy bahňáků. Continue reading „V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště“
//Další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků, je za námi. Během října uspořádali organizátoři celkem 46 vycházek za ptáky, často spojených i s tolik oblíbeným kroužkováním. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo a většinu vycházek doprovázel déšť, přesto to některé návštěvníky neodradilo a festivalu se zúčastnilo téměř 500 lidí. Nejpočetnějšími druhy letošního festivalu byli holub hřivnáč (pozorováno 1224 jedinců), husa velká (1053) a kachna divoká (927). Letošní zajímavostí bylo pozorování tetřívka obecného nebo racka malého.
Bližší informace najdete ve fotoreportáži:
Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!
//Moták stepní na titulní fotografii napovídá, jakým tématem se zabývá nové číslo Ptačího světa. To je na počest půl století organizovaného výzkumu a ochrany dravců a sov na Slovensku a v Česku věnované právě těmto atraktivním ptákům. Rarozi velcí, sýčci obecní nebo sokoli stěhovaví – i o těch se dočtete na celkem 36 stranách nového podzimního vydání. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024“
//Přesto, že většina migrujících bahňáků letos na podzim dávala přednost spíše mokřinám na sousedních polích, bekasiny otavní a slučky malé si našly ideální místo k odpočinku a doplnění tukových zásob právě na Josefovských loukách. Při troše štěstí zde můžeme spatřit desítky bekasin, jak vyletují z porostu – ať už při pokusu jestřába či krahujce o úlovek, nebo při přeletech na jiná loviště. Continue reading „Podzimní reje bekasin a sluček na Josefovských loukách“
//Ministerstvo životního prostředí připravilo na základě odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické návrh na vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Nová ptačí oblast by měla zajistit ochranu více než jedné třetiny dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného a také ochranu jedné z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí. Continue reading „Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory“
//Od 14. do 23. října proběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci v mimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákal na akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru – agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny. Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročně hnízdí.
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt, ačkoliv se někteří navigátoři u objektivu trochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Reportáž Českého Rozhlasu o workshopu z České Lípy.
Pusťe si také ornitologa na drátě z 13. 11. 2024, kde se dozvíte více o tom, jak ochrana čejčích hnízd probíhá.
Akce dne 17. 10. 2024 proběhla ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
//Datum a místo konání: 12. 10. 2024, Blatná
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu.
Schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, jelikož po nedávném odstoupení předsedy Tomáše Bělky nebyla funkce předsedy obsazena.
Hned v úvodu byla zvolena volební komise pro volby do výboru a kontrolní komise ČSO ve složení Vojtěch Kubelka, Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová (84 pro, 0 proti, 2 se zdrželi). Komise se vzápětí odebrala do samostatné místnosti sčítat odevzdané volební lístky. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024“
//
Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku“
//Mokřadní lokality jsou místa, která přitahují mnoho druhů ptáků a zvyšují biodiverzitu nejen v zemědělské krajině, ale i v městském prostředí. Zde působí doslova jako ostrůvky biodiverzity. Na rozdíl od jiných mokřadů jsou, s výjimkou retenčních nádrží, v drtivé většině cíleny na rekreaci obyvatel a tedy vystaveny silnému antropogennímu tlaku. Přesto se ptáci snaží místa, která jim nabízejí vše potřebné k životu, osídlit. Čelí pak nejen přirozeným predátorům, ale i rušení během hnízdění. A to nejen lidmi, ale i jejich čtyřnohými mazlíčky. Abychom dali ptákům šanci, je potřeba chovat se v těchto lokalitách, obzvláště v hnízdní době, ohleduplně. Víme ale jak? Proto jsme se k nim vydali s žáky pražských základních škol.
V rámci výukového programu Má adresa: Mokřad jsme zamířili na čtyři pražské mokřadní lokality: na Modřanské a Komořanské tůně, k Milíčovským rybníkům, retenční nádrži Jiviny a k Nepomuckému rybníku ve Stodůlkách. Sledovali jsme, zda zde ptáci najdou vše potřebné k úspěšnému hnízdění a co jim naopak chybí, pozorovali, co by je na jednotlivých lokalitách mohlo rušit a vést třeba i k opuštění snůšky. A samozřejmě pozorovali ptáky – pokud tedy lokalita byla pro ptáky vhodná a bylo co pozorovat. Pokud ne, žáci dali dohromady důvody, proč zde ptáci nejsou.
Jelikož mokřadní lokality bývají i významnou tahovou zastávkou, poskytly nám prostor pro povídání o tahových cestách a významu mokřadů jako migračních zastávek. Žáci si během programu vyzkoušeli, jak těžké až nemožné musí pro ptáky být získat potravu ve vyschlém mokřadu a pochopili, jaké to pro ně může mít následky. Třešničkou na dortu pak byla ukázka kroužkování ptáků, kteří se zdržují v těsné blízkosti mokřadních ploch.
Program absolvovalo téměř 400 žáků z 20 tříd prvního i druhého stupně, proběhl v rámci projektu Za ptáky Prahy podpořeným hlavním městem Prahou.
//Pracovníci společnosti Porsche Česká republika využili vztah navázaný tento rok s Českou společností ornitologickou, které firma zapůjčila dvě terénní vozidla Volkswagen Amarok pro práci v ptačích parcích, a přijeli na plánované teambuildingové akce na Josefovské a Mnišské louky. Continue reading „Pracovníci Porsche Česká republika pomohli v ptačích parcích“
//Text a fotografie: Josef Nožička, CK Primaroute
V březnu tohoto roku jsme uskutečnili členskou exkurzi do východní Indie.
Nejprve jsme se vypravili do průsmyku Sela, který je ve výšce 4 160 m. Je to přístupová cesta do klášteru Tawang, který je druhým největším klášterem na světě a je rodným městem 6. Dalajlámy. Celou dobu nám hustě sněžilo a některé trasy byly i pro naše Jeepy neprůjezdné. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Indie 2024“
//Doporučení dočasně pozastavit lov, které v roce 2021 vydalo mezinárodní konsorcium vědců pod vedením Španělské národní rady pro výzkum (CSIC), umožnilo rychlou obnovu populace tohoto ohroženého druhu. Continue reading „Udržitelné řízení lovu hrdličky divoké založené na vědeckých poznatcích vede k obnově její populace“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministr zemědělství Marek Výborný zaslal Evropské komisi i přes námitky ekologických organizací návrh na výrazné oslabení environmentálních ambic dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP) na další roky. Stále je ve hře, že Evropská komise takový návrh oprávněně neschválí a zemědělci budou muset narychlo opět měnit plány. Jasno by mělo být dle informace zástupce komise do konce října. V odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu, který oslabení podmínek kritizoval [1], pak Úřad vlády ČR uvedl, že nově navržený systém podpoří environmentální potřeby zemědělské krajiny účinněji než dosavadní systém šestimiliardové dobrovolné celofaremní ekoplatby. [2] Tomu však neodpovídají data. Continue reading „Vláda dál hraje vabank se zemědělskými dotacemi“
//Čeští ochránci přírody a Hlavní město Praha představují kampaň Pasti na ptáky, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků. Premiéra videoklipu ke kampani se uskuteční 24.10. v pražském klubu Burza #4. Od 17:00 se bude konat ornitologická procházka s Gabrielou Dobruskou a Prokopem Pithartem (nutná registrace na info@ccbc.cz).
Continue reading „Nový videoklip upozorní na zbytečné úhyny ptáků“
//V letošním roce skončil čtyřletý mandát výboru České společnosti ornitologické. Volby do nového výboru a revizní komise ČSO proběhly 12. října 2024 na členské schůzi ČSO v Blatné. Volební výsledky sčítala komise ve složení Vojtěch Kubelka (předseda), Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová.
Continue reading „Výsledky voleb výboru a kontrolní komise na období 2024–2028“
//Nejdéle sloužící členové Výboru ČSO na sklonku tohoto volebního mandátu konstatují, že to bylo doposud nejnáročnější období, které zažili. Není se čemu divit, covidové roky byly výzvou pro všechny, a i výbor se v tomto období začal scházet nejenom osobně, ale také online. Citelně nás v roce 2022 zasáhla ztráta předsedy ČSO Jiřího Flouska. Předsednictví posléze převzal Tomáš Bělka, který musel ze zdravotních důvodů v polovině roku 2024 rezignovat a v celé agendě byl nepostradatelný svou činností z pozice místopředsedy Tomáš Pospíšil. Samotná ČSO za tyto čtyři roky zažila nebývalý růst, jak v šíři svých činností, odbornosti, respektu v ochraně přírody, tak například i v členské základně.
Stali jsme se respektovaným partnerem v několika mezinárodních projektech (PannonEagle Life, Interreg atd.) i v morální podpoře Taiwan Wild Bird Federation, která byla za nestandardních okolností vyloučena z členství BirdLife International. Od roku 2022 máme také tu čest hostit kancelář European Bird Census Council, který vydal European Breeding Bird Atlas (EBBA2).
Diskutovali jsme strategický plán pro období 2023–2029, abychom věděli, kam směřujeme a čeho chceme společně dosáhnout v oblasti ochrany ptáků, osvěty, vzdělávání, ale také v mezinárodní spolupráci. Na plnění společně stanovených cílů se významně podíleli zaměstnanci kanceláře, za což jim patří velké poděkování. Stále se daří vydávat nejen časopis Ptačí svět ale i odbornější Sylvii a došlo také k rozvoji digitální databáze AVIF. Spolková činnost byla podporována aktivní komunikací s regionálními pobočkami, podporou rozličných pracovních skupin i organizací osvětových akcí pro veřejnost.
Důležitým krokem pro konkrétní podporu biodiverzity bylo rozšíření počtu a plochy ptačích parků ČSO. Tento projekt se setkal s velmi výraznou podporou členů i veřejnosti, a tak jsme zpracovali strategii jejich dalšího rozvoje pro roky 2022–2042. Naším záměrem je tato chráněná území postupně rozšířit do všech krajů Česka. První vznikl již v roce 2006 na Josefovských loukách, ale od roku 2020 jich přibylo dalších pět. Cílem je nejen tyto parky zakládat, ale zejména je dlouhodobě financovat a rozvíjet. V přípravě je několik dalších, které budou pro řadu členů nejen velkým překvapením, ale také velkou výzvou.
Jakákoliv občanská společnost je jen natolik zdravá nakolik dokáže být ve svých rozhodnutích nezávislá. Významně rostoucí agenda ČSO pro svou budoucí stabilitu a nezávislost vyžaduje také diferencované zdroje financování. Výbor se tedy zabýval nejen plánováním a kontrolou průběžného financování, ale také změnou struktury do budoucnosti. Součástí této postupné změny bylo i nelehké rozhodnutí o akvizici benefičního e-shopu Zelená domácnost na počátku roku 2024, kterou se rozpočet ČSO téměř zdvojnásobil.
Rozhodování o desítkách drobných agend v průběhu celého volebního období znamenala pro všechny členy výboru často pečlivou přípravu i následné zdlouhavé jednání dlouho do večerních hodin. Ačkoliv jsme ne vždy došli k tomu správnému řešení, za což nám členská základna jistě vystaví své hodnocení, tak přesto nám tato práce vždy dávala smysl a přistupovali jsme k ní s velkým respektem a odpovědností.
Před příštím výborem ČSO, který by se mimo jiné měl zhostit upořádání oslav stého výročí od založení Československé společnosti ornitologické v roce 1926, stojí mnoho rozdělaných i nových úkolů, ale s podporou všech členů i zaměstnanců aktuálně největší ochranářské organizace v Česku to jistě bez problémů zvládne.
Za výbor, který pracoval ve složení: Peter Adamík, Tomáš Bělka (do 8. 8. 2024), Gašpar Čamlík (od 16. 1. 2023), Jiří Flousek (do 14. 11. 2022), Barbora Kaminiecká, Vojtěch Kodet, Tomáš Pospíšil, Martin Pudil, Kateřina Ševčíková a Vlasta Škorpíková.
Výbor ČSO
//Už od roku 2015 mohou zemědělci vstupovat do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Jeho cílem je zajistit na polích, na kterých čejky a ostatní bahňáci pravidelně hnízdí, ideální podmínky v době obsazování hnízdních lokalit a předejít zbytečným ztrátám zemědělskou technikou. V druhé polovině roku je plocha oseta směsí, která je atraktivní nejen pro hmyz, ale i pro další druhy zemědělské krajiny. Přestože ČSO v roce 2022 provedla ve spolupráci s AOPK ČR a krajskými úřady revizi původního vymezení hnízdišť zařazených do opatření včetně doplnění nových lokalit, není možné plně podchytit celé území České republiky, které se navíc často dynamicky mění. Proto jsme s Ministerstvem zemědělství domluvili prozatím jednorázové doplnění nových lokalit, které budou od roku 2025 pro zemědělce připravené ke vstupu. Návrhy posílejte do 6. listopadu na email zamecnik@birdlife.cz.
Continue reading „Možnost doplnění půdních bloků na ochranu čejky chocholaté“
//V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.
