//Chráněné vlhy pestré v loňském roce poprvé ve větším počtu zahnízdily v Jihočeském kraji. Na dvou místech vyvedlo úspěšně mláďata celkem pět párů těchto pestrobarevných ptáků, kteří si vyhrabávají hnízdní nory, např. ve stěnách opuštěných pískoven.
Continue reading „Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách“
//O skla na budovách, protihlukových stěnách nebo zastávkách hromadné dopravy se ročně zabije obrovské množství ptáků. Právě nebezpečné zastávky proto Česká společnost ornitologická eviduje prostřednictvím webové aplikace zastavky.birdlife.cz. Dobrovolníci už pomocí této aplikace ohodnotili více než 10 000 zastávek a ornitology těší, že s rostoucím počtem zmapovaných míst roste i počet zastávek, o které už se ptáci nezabíjí. Kampaň Bezpečné zastávky inspiruje školní kolektivy, spolky, obce i jednotlivce napříč Českem, k aktivní pomoci naší přírodě. Kdo zabezpečí skleněnou plochu ve svém okolí do 10. června, se navíc může zúčastnit soutěže o zajímavé ceny.
//Výstavu nejlepších čapích fotografií zaslaných do fotosoutěže pořádané ke kampani Pták roku 2014 – čáp bílý a čáp černý můžete od 12. května do 30. června 2018 spatřit v Třešti na Vysočině.
Výstavu pořádá TJ OREL TŘEŠŤ ve spolupráci s městem Třešť v místní synagoze. Výstava je doplněna o třešťskou ptačí fotku, od 21.5. do 31.7. bude obohacena doplňkovým programem pro školy a rodiny, klíče a připravený materiál k dispozici v TIC Třešť.
Neváhejte, jste srdečně zváni!
//V letošním roce prochází Park Křtinská v Městské části Praha 11 rozsáhlou rekonstrukcí. Relativně velké plocha městské zeleně, obklopená souvislou panelovou zástavbou sídliště Háje, by měla být veřejnosti přístupná od léta. Continue reading „Revitalizace Parku Křtinská“
//
Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.
Za případnou pomoc předem děkujeme!
Ondra Belfín a Lucia Turčoková
Více o výzkumu najdete také na stránce: ficedulaparva.webnode.cz.
//Před rokem zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních otvorů vlh pestrých. Kdyby ptáky z nor ucpaných montážní pěnou neosvobodili ornitologové a pracovníci České inspekce životního prostředí, ptáci by zahynuli pomalou trýznivou smrtí. Před návratem ptáků ze zimovišť proto zorganizovala Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické pro veřejnost akci spojenou s úpravou poničené hnízdní stěny a jejího okolí. Ornitologové věří, že díky většímu povědomí o přítomnosti ohrožených vlh a zapojení místních lidí do jejich ochrany se loňský útok nebude opakovat.
Continue reading „Vlhám pestrým ornitologové upravili poničenou hnízdní stěnu“
//Nadcházející týden, včetně prodlouženého víkendu, je posledním, kdy lze sčítat v historicky prvním termínu Liniového sčítání druhů. Zveřejňujeme přehled současné situace, aby si dosud váhající nenechali ujít příležitost být u toho.
Z velkého počtu více než devadesáti zájemců o LSD jich ke 2. květnu odeslalo sčítání 27, další se na sčítání ještě chystají. Potěšitelné je, že odsčítaných čtverců je již nyní 40 (každý po dvou liniích), neboť šest lidí sčítalo dva čtverce, jeden člověk tři a jeden dokonce šest čtverců. Od více spolupracovníků mám bez přehánění nadšené reakce, alespoň pro některé z nás (včetně mě) se tedy LSD stává skutečně návykovým.
Podrobnější pohled na data říká, že jsme zatím zaznamenali 8016 jedinců 126 druhů, přičemž na jeden čtverec připadá průměrně 177 jedinců 33 druhů. V první pětce co do počtu jedinců se umístili (překvapivě 🙂 špaček, pěnkava, černohlávek, koňadra a kos. Takovýto přehled ale ve skutečnosti znamená jen to, že jde o druhy běžné a současně snadno zjistitelné. Jaké jsou skutečné početnosti, se dovíme až ze statistického modelování po několika sezónách.
První smysluplné výsledky LSD ale budou rozhodně již na podzim. Díky všem spolupracovníkům!
Na základě současného stavu si dovoluji vyslovit optimistické přesvědčení, že cílových 50 čtverců v prvním roce se podaří splnit. A bylo by příjemné, kdybychom se alespoň přiblížili i 50 spolupracovníkům. Můžeme k tomu přispět jak vlastním zapojením, tak motivací kamarádů.
Na závěr jen připomínám známou věc, že podrobná metodika je ke stažení na www.birdlife.cz/lsd a návod na hlasové zadávání je na https://www.birdlife.cz/hlasove-zadavani-v-avif-mobile/. Hlasové zadávání je opravdu velký pomocník, bohužel ale na mnoha místech v terénu nefunguje.
Přeji všem příjemný prodloužený víkend s LSD!
//V polovině dubna jsem spolu s osmi dalšími milovníky ptactva s uměleckou duší měla možnost zažít historicky první kurz, který propojil malování ptáků s jejich poznáváním. Samotné spojení dvou výjimečných lektorů – výtvarnice Jany Krohe a ornitologa a ekologa Davida Hořáka naznačovalo, že se bude jednat o výjimečný zážitek. A to také byl.
//Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku. Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.
Continue reading „Několik poznámek k přikrmování ptáků“
//Dvacátého šestého dubna 2018 se v Praze v budově Ministerstva zemědělství uskutečnila mezinárodní konference „Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-environmentálně klimatických opatření“. Účastníci z Česka, Rakouska, Maďarska, Německa, Irska a Holandska zhodnotili přínosy cílených dotačních programů při řešení současného problému dramatického poklesu biodiverzity spojeného se zemědělským hospodařením. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a není přitom ohrožena jen druhová pestrost krajiny, ale i funkční a zdravá krajina. Proto byly také velkým společným tématem negativní dopady současného intenzivního zemědělství podporovaného z prostředků Společné zemědělské politiky a potřeba využívání možností ochrany krajiny, které agro-environmentální opatření přináší.
//Všechny milovníky hudby, přírody a ptačího zpěvu zveme na výjimečnou událost – spojení hudebníků a ornitologů – koncert Orchestru Berg.
Ornitologický koncert a zvuková procházka s názvem Exotický rámus se odehraje 1. května v Praze. Začíná procházkou spojenou s poslechem ptáků, vycházet se bude z nádvoří Strahovského kláštera v malých skupinkách a cílem je Sál Martinů, kde proběhne samotný koncert.
Program:
Malá zvuková procházka
Slavomír Hořínka – Kapesní průvodce letem ptáků (světová premiéra)
Olivier Messiaen – Exotičtí ptáci
Účinkují:
Daniel Wiesner – klavír
Orchestr BERG & Peter Vrábel – dirigent
Katedra bicích nástrojů HAMU
Ve spolupráci s Hudební fakultou AMU a Českou společností ornitologickou.
Patronem premiérované skladby je Petr Somol.
Těšíme se na vás!
//Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody.
Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody, a to doslova, protože začátek většiny akcí je naplánován na brzké ranní hodiny, kdy ptáci nejvíce zpívají. A věřte, že stojí za to si přivstat.
//Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.
Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.
Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.
26. 4. Voda a půda jako společenské dilema
17:00–18:00 Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00 Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)
3. 5. Úroda vs. úrodnost
17:00–18:00 Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)
10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu
17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00 Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)
17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon
17:00–18:00 Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00 Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)
24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny
17:00–18:00 Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00 Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)
31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy
17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00 Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)
//Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.
Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.
Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.
Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.
Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.
Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.
Literatura pro zájemce o více informací k problematice
Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management
Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.
Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.
Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.
Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.
Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).
Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.
Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.
Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.
Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.
//Desítky dětí nám dnes pomohly chránit ptačí životy. U stánku ČSO na Dni Země v Dobříši celý den vystřihovaly ze zbytků barevných fólií samolepky, kterými místní skauti polepí nejnebezpečnější skleněné zastávky ve městě.
Školáci i předškoláci se naučili, že jedna silueta na skle je málo a že k účinnému zabezpečení je potřeba sklo polepit hustě. Práce jim šla pěkně od ruky a bylo na nich vidět, že je to baví. Někteří se k nám dokonce opakovaně vraceli, aby přidali další motiv.
Za spolupráci moc děkujeme všem malým pomocníkům, městu Dobříš, dodavateli samolepících fólií i místním skautům, pro které práce ještě neskončila – čeká je náročný úkol zastávky pomocí vystříhaných samolepek polepit. Držíme palce, ať se to pěkně povede a věříme, že zastávky vyzdobené jejich samolepkami budou dělat radost lidem i ptákům.
Gabriela Dobruská
Akce proběhla v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky.
//
Jihomoravská pobočka Česká společnosti ornitologické pořádá při příležitosti Dne Země úpravu lokality, neslavně známé obzvláště barbarským případem ptačí kriminality.
Před rokem vandal ucpal montážní pěnou 57 otvorů hnízdních nor vlhy pestré u Čejkovic na jižní Moravě, přičemž v některých z nich zůstali uvěznění ptáci. Pachatele se sice nepodařilo vypátrat, ptáci ale byli naštěstí vysvobozeni. Zveme všechny zájemce, aby 21. dubna přišli a pomohli připravit lokalitu na blížící se přílet vlh ze zimovišť. Doufáme, že se letos ptáci i přes loňskou zkušenost vrátí. Kromě úpravy stěny vyčistíme i blízké okolí od odpadků.
Nářadí a odvoz na místo zajištěny, doporučujeme vzít si dostatek nápojů a pracovní rukavice.
Sraz je v sobotu 21. dubna v 8:45 před obecním úřadem v Čejkovicích. Zájemci ať se hlásí Zbyňkovi Janoškovi na mail janoska@birdlife.cz nebo na telefon 774 920 993.
//Dne 10. 3. 2018 se uskutečnila v Základní škole U Vršovického nádraží v Praze 10 jarní členská schůze České společnosti ornitologické. Počasí bylo docela schůzovní, zataženo, po ranním dešti, teplota však spíše jarní, po nedávných mrazech rtuť teploměru vyšplhala až k 10 stupňům Celsia. Schůzi zahájil člen výboru Martin Fejfar. Jelikož se blíží dubnové výročí založení ČSO, uvedl nejprve videoklip, natočený již k devadesátinám ČSO v roce 2016.
Lucie Hošková v úvodním bloku představila členům, co chystá ČSO pro rok 2018. Jelikož byl zvolen Ptákem roku sýček, nejprve představila chystané akce Soví noci. Letos se budou konat i tradiční akce Jaro ožívá, Rorýsí školy, Vítání ptačího zpěvu (nově i pro zrakově handicapované), Večerní vycházky za synantropními druhy (což je loni úspěšně spuštěný nový typ vycházky), dále zářijový oblíbený víkend pro rodiny s dětmi a samozřejmě členské akce na Josefovských loukách (zde nově představíme také exmoorské divoké koně).
Řadu akcí organizuje ČSO pro školy. Budou probíhat semináře pro školy s projektem Sídla bezpečná pro ptáky, uskuteční se rovněž mezinárodní workshop pro učitele mateřských škol a 1. stupně základních škol, a to v Irsku a následně v ČR (s podporou programu Erasmus+).
V roce 2018 bude pokračovat zpracovávání hnízdních dat pro národní atlas a pro evropský atlas EBBA2. Členové, ale i jiní zájemci si mohou zakoupit své oblíbené ornitologické zboží (trička, plyšové hračky, publikace, atd.) též na novém webu www.eshop.birdlife.cz.
Lucie Hošková závěrem informovala členy o darech na činnost ČSO. Za rok 2017 činily celkem 3 659 000 Kč, z toho dary členů tvořily cca dvě třetiny, zbytek byl většinou z podpory hlavních sponzorských firem. Pokud jde o individuální dary, nejvíc jde na Josefovské louky, ochranu a výzkum sýčka a sponzoring Evropského hnízdního atlasu.
Zdeněk Vermouzek uvedl nový projekt – Liniové sčítání druhů (LSD). Jde o posunutí celostátního monitoringu ptáků na kvalitativně lepší úroveň díky moderním metodám a technologiím, bude to mít celostátní rozsah, zahrne všechny druhy ptáků, bude i zimní sčítání, získáme trendy početnosti (biotopově-specifické trendy), informace o nárocích na prostředí (budeme jedna z mála zemí Evropy, která to bude mít v takovém rozsahu) a odhady velikosti populací. Dále Zdeněk Vermouzek představil technické vybavení a popsal liniovou metodu sčítání. Základem je výběr lokality na základě náhodného výběru počítačem, aby to mělo vědečtější přínos (nemá totiž moc smysl chodit na tzv. provařené lokality). LSD nemá JPSP nahradit – oba programy mají běžet paralelně. Závěrem Zdeněk Vermouzek charakterizoval subjekty, pro které je tato metoda vhodná – pro všechny se zájmem o přírodu a techniku. Zájemci se mohou přímo obrátit na něj.
Vašek Zámečník hovořil o praktické ochraně ptáků v zemědělské krajině. Konkrétně se zaměřil na ochranu hnízd a hnízdišť, což je i naplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Představil smysl ochrany na příkladu čejky. Uvedl tři nejčastější metody ochrany hnízd: oplocení, viditelné vyznačení, ponechání části pole/louky v bezzásahovém režimu. Na konkrétních druzích (moták lužní, moták pochop, chřástal polní) pak uvedl konkrétní příklady ochrany. Pak se věnoval způsobům, jak hnízda hledat, zejména na příkladu čejky. Vysvětlil praktický význam veřejného registru půdy LPIS (vedeného Ministerstvem zemědělství) pro ochranu ptáků. Příspěvek vyvolal živou diskusi přítomných členů.
Martin Fejfar krátce pohovořil o pobočkách ČSO. Výbor ČSO dlouhodobě stojí o to, aby v regionu Praha-Středočeský kraj vznikla také pobočka. Výbor vyzval případné zájemce o vznik této pobočky, aby se zamysleli nad tím, zda a jak by toto realizovali. Postupně by tak přicházelo v úvahu transformovat jarní členskou celostátní schůzi v Praze na schůzi pražského a středočeského regionu.
Lukáš Viktora hovořil o dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky, zaměřeném za prvé na prevenci kolizí ptáků se zrcadlícími se stěnami a za druhé na prevenci ochrany sídel synantropních ptáků na stavbách. V roce 2018 budou organizovány přednášky na vysokých školách pro studenty architekty. Na konci vystoupení připomněl loňskou úspěšnou kampaň (Ne)Bezpečné zastávky.
Katarína Slabeyová představila akce ČSO pro veřejnost. ČSO uskuteční První žákovskou ornitologickou konferenci 22. 5. 2018 v Praze, ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty středních škol. Dále představila vycházky ke Světovému dni mokřadů, viz i www.worldwetlandsday.com. Shrnula členské exkurze 2017 a představila exkurze ČSO v roce 2018.
Po přestávce byl nejprve promítnut dokumentární film Jana Hoška a Mariana Poláka Lidé, kteří pozorují ptáky.
Zdeněk Vermouzek upozornil na potenciální ohrožení zájmů ochrany přírody v lokalitě Vrchbělá (krajina pod Bezdězem, převážně bezlesé plochy po bývalém armádním prostoru). Jedná se o významnou lokalitu pro lelka lesního, ale i sluku lesní a křepelku polní v ptačí oblasti a CHKO Dokesko-Máchův kraj. V loňském roce byl podán (prozatím naštěstí neúspěšně) podnikatelský projekt odkupu pozemků od města Bělá pod Bězdězem na vybudování nové vilové čtvrti a 200 ha golfového hřiště.
Vrcholem schůze byl příspěvek Martina Šálka o Ptákovi roku 2018, jímž se stal sýček obecný. Nejprve hovořil o rozšíření, početnosti, biologii a příčinách ohrožení. Představil Projekt Athene 2014–2020, financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. V něm je pozornost zaměřena mimo jiné na eliminaci rizikových technických prvků v teritoriu rozšíření (sudy na dešťovou vodu, komíny, duté sloupy, zemědělské fukary). K sýčkovi bylo již letos vydáno číslo časopisu Ptačí svět.
Vít Štancl informoval o práci skupiny pro ochranu mokřadní lokality Slatina u Dubče na východě Prahy. Jedná se o retenční nádrž o rozloze cca. 9 ha s bohatými litorálními porosty šíře až 50 metrů. Monitoring probíhá od 2010, dosud zaznamenáno 172 druhů, 67 jsou na seznamech zvláště chráněných druhů zákona o ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv ČSO již před několika lety podala návrh na vyhlášení lokality za zvláště chráněné území, dosud Praha s rozhodnutím otálí.
Závěrem si členové vychutnali odborně podaný, ale přesto velmi zajímavý příspěvek Lukáše Viktory o exkurzi ČSO do Ománu, která proběhla v listopadu 2017. Neznalého posluchače překvapila především bohatost druhů ptáků v této končině Arabského poloostrova.
Ve 14:00 Martin Fejfar členskou schůzi ČSO ukončil a popřál všem hodně ornitologických zážitků v pomalu se rozjíždějící jarní sezóně.
Zapsal: Vojtěch Stejskal
//Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek se spolu s psovodkou projektu PannonEagle Life Klárou Hlubockou a se zástupcem Ministerstva životního prostředí Arnoštem Cetkovským zúčastnil pravidelného školení specialistů kriminální policie. Aktuálně běžící projekt na potírání ptačí kriminality v panonské oblasti, PannonEagle Life, i cenné zkušenosti z předcházejícího projektu Helicon Life zde kriminalistům představil vedoucí projektu Márton Horváth z Maďarska. Zástupci České společnosti ornitologické využili školení k seznámení policistů s problematikou ptačí kriminality a také k domluvě společných postupů. Klára Hlubocká pak policistům předvedla se svými speciálně vycvičenými psy vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků v praxi.
Toto setkání představuje důležitý krok v ochraně ptáků a posloužilo jak k vzájemnému předání informací mezi ČSO a environmentálními kriminalisty, tak i k navázání osobních kontaktů, které se budou při vyšetřování trávení v budoucnosti hodit.
[logo-carousel id=pannoneagle]
//Vítání ptačího zpěvu, tradiční jarní akce České společnosti ornitologické, letos proběhne od dubna do začátku června na více než 120 místech Česka. Milovníci ptactva a přírody tak budou mít příležitost oslavit příchod jara a návrat tažných ptáků vycházkami do přírody v doprovodu zkušených ornitologů. Lidé se mohou těšit nejen na informace o ptácích a možnostech jejich ochrany, ale na mnoha místech proběhnou například ukázky kroužkování ptáků, výstavky ptačích budek nebo soutěže pro děti. Podrobný seznam všech akcí najdou zájemci na webu České společnosti ornitologické.
//Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.
Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.
Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.
Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!
A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.
Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o. Děkujeme!
//Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.
Continue reading „Vzácní orli královští už začínají hnízdit“
//Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie konající se v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce! Termín je stanoven na 22. – 26. června 2018. Hlavním cílem kurzu je podpora a motivace začínajících ornitologů. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Prohlédneme si zblízka odchycené ptáky a prožijeme i pohodu u ohně.
//
//
Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek
//Policie se zabývá dalším nálezem mrtvého dravce s důvodným podezřením na otravu. Mrtvý orel mořský objevený na Strakonicku je jen za tento rok s největší pravděpodobností již devatenáctou obětí otrávených nástrah, které berou velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců. Orel si zřejmě přinesl část návnady na místo, kde se jejím pozřením otrávil. Zbytek nástrahy se smrtelně jedovatým karbofuranem tak může stále být v širším okolí nálezu a ohrožovat další dravce, ale i jiné živočichy včetně člověka. Lidé by se v případě podezřelého nálezu návnady nebo uhynulého zvířete neměli ničeho dotýkat, ale měli by neprodleně volat policii a Českou společnost ornitologickou.
Continue reading „Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský“
