//
LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.
//První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.
Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“
//Letošní vycházky u příležitosti Světového dne mokřadů se konaly ve znamení teplé zimy. Vzhledem k dlouhotrvajícímu teplému počasí jsme se dívali na připravované vycházky skepticky. Vodní plochy na sever od nás nebyly totiž zamrzlé. Počty zimujících ptáků byly proto nízké, vzácných hostů pramálo. I přesto odcházeli návštěvníci 19 letošních vycházek spokojeni. Příroda nám opět dokázala, že má co nabídnout. Bylo na co se dívat; kromě běžnějších kachen divokých, lysek, slípek a kormoránů byli pozorováni i poláci velcí a chocholačky, morčáci velcí, hoholi severní a dokonce i vůbec ne běžní turpani hnědí. Velkou radost dělal účastníkům některých vycházek klenot naší přírody – ledňáček.
Několik obrázků z letošních vycházek najdete i v albumu na našem Facebooku.
Gabriela Dobruská a Katarína Slabeyová
Součástí vycházky k Vltavě v pražské Troji byla i ukázka toho, jak se měří průhlednost vody za pomoci Secchiho desky.
Po opuštění krmiště v pražských Modřanech byla Vltava téměř prázdná. Celou vycházku zachránil pózující ledňáček. Všichni měli čas si ho detailně prohlédnout a dokonce určit pohlaví.
Foto: Gabriela Dobruská
Největší zájem byl o vycházku k Berounce ze Srbska do Berounu, které se zúčastnilo až 86 lidí! Cestou byla možnost podívat se i na zimoviště netopýrů ve štolách lomu Alkazar.
Foto: p. Šimunek
Vycházka do okolí Městce Králové se vydařila. Počasí vydrželo až do konce, pozorovaných a kroužkovaných bylo 17 druhů ptáků. Účastníci se dozvěděli něco o mokřadech a historii rybníků na Městecku, i o záměru zřídit několik tůní v lokalitě Holička. Děti byly nadšené z připravené bojovky, během které hledaly papírové obrázky ptáků.
Foto: Petr Junek
Procházka zimní krajinou po jižním břehu Vavřineckého rybníka byla ukončena v restauraci U Myslivce v Uhlířských Janovicích. Po společném obědě následovala diskuse a zhodnocení ornitologického roku 2017 na Kutnohorsku s prezentací výsledků různých pozorování.
Už počtvrté se sešli zájemci o poznávání zimujících ptáků na železniční zastávce v Řeži, přímo odkud je možné pozorovat hnízdiště sokola stěhovavého. Letos účastníci vycházky pozorovali jeho menší příbuzné – pár poštolek obecných. Trasa pokračovala po pravém břehu Vltavy až k přívozu Klecany – Roztoky. Z pozorovaných druhů početně dominovali racci (několik stovek), ale ukázali se i hoholi severní, morčáci velcí, potápky malé, volavky popelavé a dokonce i létající drahokam – ledňáček říční!
Foto: Roman Mikuš
Vycházka za ptáky do okolí Plané nad Lužnicí vedla přes zámecký park ve Strkově se zajímavými řezbářskými díly. Z 19 účastníků bylo 9 dětí.
Foto: Stanislav Vyhnal
Ti, kteří uposlechli výzvu organizátorů vycházky k Berounce z Plzně do Chrástu a přinesli si sebou něco na opečení na ohni, rozhodně nelitovali.
Foto: Pavel Moulis
Aprílové počasí neodradilo zhruba 50 účastníků (bez psů), kteří se sešli na východním břehu jezera Milada u Ústí nad Labem. Slunečné počasí bylo střídáno prudkými dešťovými přeháňkami, ale bylo na co koukat. Účastníci viděli stovky lysek, poláků velkých i poláků chocholaček, desítky kormoránů a potápek roháčů. Někteří roháči již byli ve svatebním šatu a tokali. Objevili jsme i skupinku osmi turpanů hnědých, hoholy severní, morčáky velké a dokonce i kachny divoké.
Foto: Jiří Preclík
Účastníci vycházky na Nechranickou nádrž a Ohři v Žatci pozorovali několik tisíc velkých racků (bělohlavý/stříbřitý), sokola stěhovavého, turpana hnědého, 21 hoholů severních a mezi husami velkými na vypuštěném Vinařském rybníce i jednu husu indickou, pravděpodobně ulétlou z domácího chovu. Likvidace mokřadu u obce Chbany, která byla pozorována během vycházky, byla nahlášena pracovníkům CHKO Slavkovský les k prověření.
Skupinka 18 milovníků přírody se vypravila po okolí Velkého rybníka v Horním Podluží. Při prvních krocích je překvapil racek bělohlavý, po chvilce se objevilo pár kachen divokých, v pobřežních olšinách se pohyboval loňský pták roku datel černý a také jeho příbuzný strakapoud velký. Při cestě zpět účastníci pozorovali i pár orlů mořských.
Foto: Roman Neckář
Na vycházku o okolí přírodní památky Osypané břehy v unikátní a nezregulované části řeky Moravy, kde se m.j. natáčel film Karla Zemana Cesta do pravěku, se vypravilo 17 lidí. Místo dinosaurů účastníci pozorovali pouze jejich do současnosti přeživší potomky – ptáky. Opeřenců bylo sice vzhledem k mírné zimě poskrovnu, nicméně potěšilo pozorování dvou vodoušů kropenatých, orla mořského a pravidelně, takřka na každé vyhlídce, se nechali pozorovat morčáci velcí.
O obě akce na severu Moravy byl zájem nejen ze strany veřejnosti – vycházky na Kozmické louky se zúčastnilo 26 lidí a vycházky do Poodří 31 – ale i médií. Natáčel zde Český rozhlas i televize LTV Plus Klimkovice.
Foto: Jiří Hon
Všem organizátorům jednotlivých akcí moc děkujeme za jejich čas a energii, kterou věnují přípravě a průběhu vycházek, ale i za zaslání zpětných hlášení a fotek, které pak zprostředkují naše zážitky z terénu i všem ostatním!
//Pro letošní rok vybrala komise k podpoře pět projektů. Mapování ptáků proběhne na Českobudějovických rybnících a Křivoklátsku, zvýšené pozornosti se dočkají chřástali, sovy, jeřábci a orli křiklaví. Continue reading „Malé členské granty podpořené v roce 2018“
//Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu!
Blíží se nám hlavní termín letošního Vítání ptačího zpěvu, kterým je tradičně první květnový víkend, letos tedy 5. – 6. května 2018. Pokud v letošním roce plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši (vycházku, přednášku, ukázku kroužkování apod.), prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 2. 4. 2018 na slabeyova@birdlife.cz. Continue reading „Výzva pro organizátory Vítání ptačího zpěvu 2018“
//
//Střední Pomoraví, 13. – 15. 10. 2017
Podzimní exkurze tentokrát směřovala na Střední Pomoraví. Sešli jsme se v pátek večer v Přerově, kam se každý z nás dostal vlastními silami. Ubytováni jsme byli v krásném pensionu Za Mlýnem, kde nám nic nechybělo. Přivítali jsme se ve společenské místnosti se starými známými a vedoucí zájezdu Jožka Nožička nás seznámil s programem. Gurmáni pak mohli využít kuchyň vyhlášené restaurace U Labutě v sousedství. Continue reading „Reportáž z členské exkurze na střední Moravu 2017“
//Praha, 12. 3. 2018. Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí? Pomozte ornitologům sledovat jejich přílet. Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz!
Continue reading „„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře“ – platí to stále?“
//Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.
Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“
//
Na světě je nová mobilní aplikace Ptačí migrace! Přiblíží dětem neuvěřitelný fenomén ptačí migrace na příběhu 5 druhů z Jaro ožívá. Upoutá děti svojí kouzelnou grafikou a velice jednoduchou formou jim představí koloběh ptačího stěhování. Děti hledají posloupnost mezi obrázky z jejich života a prostředím, ve kterém se odehrávají. Seznámí se i s nebezpečím, ketré na jednotlivé druhy po cestě čeká. Aplikace bude součástí vzdělávacích materiálů, které právě vznikají za spolupráce všech partnerů projektu na půdě Univerzity v Gdaňsku.
Zatím máme testovací verzi, která vznikla jako součást projektu Skrze přírodu k lepšímu životu, podpořeným programem Erasmus +. Těšte se na ostrou verzi!
Gabriela Dobruská
//Žákům 2. stupně základních škol a studentům středních škol nabízíme jedinečnou možnost prezentovat výsledky své vědecké práce na 1. žákovské ornitologické konferenci! Jelikož na konferenci ještě zbývají volná místa, rozhodli jsme se prodloužit termín na přihlášení a nabídnout možnost zúčastnit se i mimopražským žákům a studentům. Všechny potřebné informace včetně přihlášky naleznete na stránce věnované konferenci.
Máte-li zapálené a aktivní studenty, děti nebo zájmové kolektivy, využijte příležitosti a umožněte jim potkat podobně naladěné žáky, vyzkoušet si prezentaci před neznámým publikem a poznat práci jiných!
Blíží se jaro, ptáci začnou přilétat, obsazovat teritoria, hnízdit. Určitě je venku co pozorovat a nad čím bádat. Pokud žádné výsledky zatím nemáte, ještě je čas je získat.
Konference se koná 22. 5. 2018 v Toulcově dvoře v Praze. Termín pro přihlášení je 31. březen 2018.
Konání konference bylo podpořeno Hlavním městem Prahou.
//
Zabezpečte skla ve svém okolí! Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám alespoň 3 fotky své realizace (před, po a ilustrační – viz níže) spolu se slovním popisem co, proč a jak jste udělali, na adresu dobruska@birdlife.cz do 10. června 2018. Continue reading „Zabezpečte skla a zapojte se do soutěže!“
//O víkendu 17. – 18. 3. se uskutečnila naše první letošní členská exkurze zaměřená na zimující ptáky – severské husy, vzácné druhy kachen, zedníčka skalního i dropy. Navštívili jsme VN Nové Mlýny, Pálavu, Hrušovskou zdrž na Dunaji pod Bratislavou, Sysľovské pole i Jakubovské rybníky na Záhorí. Děkujeme Celii Korittové za sepsání zážitků a autorům fotografií za jejich poskytnutí! Continue reading „Reportáž z členské exkurze na jižní Moravu a Slovensko 2018“
//Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“
//Venku sice mrzne, až praští, ale přesto Jaro ožívá právě dnes! Jakmile mrazy poleví, je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.
Continue reading „Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!““
//Obsah aktuálního čísla (31/2016), stejně jako obsahy starších čísel a další informace najdete na webu Slezské ornitologické společnosti.
Publikaci lze objednat na e-mailu sos.cso@seznam.cz.
//Schůze se koná v sobotu 17. března 2018 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi Jihomoravské pobočky“
//Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.
//Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“
//V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.
Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.
Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.
Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!
Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!
Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.
Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.
Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.
Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.
Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
[logo-carousel id=josefovky-2017]
//
//
//
//
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vyšel Panurus 26 (2017)“
//
K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.
Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.
Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.
Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.
Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém – charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.
Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.
Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info
Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.
Tomáš Bělka
