Volný pracovní tábor na Josefovských loukách

Přijeďte pomoci s údržbou ptačího parku od pondělí 17. 7. 2017 do pátku 28. 7. 2017 (možno přijet i jen na jeden či několik dní).

Ubytování na „správě“ ptačího parku zdarma!

Ptačí park má nově své správní pracoviště. Město Jaroměř poskytlo ČSO prostory v historické budově přímo v Pevnosti Josefov na Okružní 36 (50.3370N, 15.9294E). Některé místnosti jsme již vybavili postelemi a zprovoznili kuchyňku. Poprvé tak můžeme poskytnout zázemí dobrovolníkům, kteří pravidelně přijíždějí do ptačího parku na letní brigádu.

Continue reading „Volný pracovní tábor na Josefovských loukách“

Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2017

Letošní akce na mnoha místech ovlivnilo chladné počasí – na místě konání vycházky v Stožci napadlo dokonce 20 cm sněhu! – ale o zajímavá pozorování rozhodně nebyla nouze. Mezi nejčastější témata patřil letošní pták roku datel černý a nebezpečí hrozící ptákům žijícím v blízkosti lidských obydlí.

Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2017“

louky v CHKO Poodří

Reportáž z členské exkurze Poodří 2017

O víkendu 20.–21. 5. 2017 se uskutečnila naše první letošní tuzemská exkurze. Navštívili jsme nivu řeky Odry v CHKO Poodří, charakteristickou přirozeně meandrujícím tokem řeky, soustavou starých ramen a tůní s kolísavou vodní hladinou, lužními lesy, velkou výměrou aluviálních luk a s několika rybničními soustavami. Součástí programu byla i návštěva Domu přírody Poodří v Bartošovicích. Druhý den jsme se vydali na Ostravsko za ptáky na mokřady vzniklé nebo výrazně ovlivněné těžbou uhlí.zámek v Bartošovisích

Ubytováni jsme byli přímo v srdci CHKO Poodří, na zámku v obci Bartošovice.

Continue reading „Reportáž z členské exkurze Poodří 2017“

Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje

Od začátku letošního roku jsme na Josefovských loukách uzavřeli 7 smluv týkajících se celkem skoro 3,5 ha pozemků (část pozemků je ve spoluvlastnictví, přepočtenou rozlohu pozemků ČSO jsme rozšířili o 2,2 ha).

Jednání s majiteli pozemků jsou čím dál náročnější a zdlouhavější. Snaha o výkup parcel se proměňuje v detektivní vyšetřování, protože celá řada vlastníků není blíže identifikovaná. Musíme se tedy probírat zažloutlými rodnými i úmrtními listy z minulých století a dohledávat možné žijící dědice a jim pak pomoci s dořešením dědictví, abychom posléze navrhli odkoupení zděděných pozemků. Continue reading „Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje“

Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice

Na konci září 2016 vydalo renomované české nakladatelství Grada Publishing, a. s. knížku Kam za ptáky v České republice, kterou sestavila šéfredaktorka Ptačího světa Alena Klvaňová a na níž se podílel autorský kolektiv zkušených ornitologů, většinou členů ČSO.

První průvodce svého druhu představuje 23 ornitologicky zajímavých míst od Krušných hor po Beskydy a nabízí 46 vycházek od jara do zimy. Trasy podrobně popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s námi dělí o své zážitky a zkušenosti, abychom měli co největší šanci spatřit rozmanité druhy ptáků v jejich přirozeném prostředí na vlastní oči. Continue reading „Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice“

Příklady hodné následování

Statutární město Zlín nechalo vypracovat studii úmrtnosti ptáků na skleněných zastávkách, ze které vyplývala naléhavost řešení. Pro zabezpečení zvolili tenké černé proužky ve vzdálenosti asi 3 cm, které vzhled zastávky nijak výrazně nezmění. K postupnému zabezpečování těchto zastávek bylo přistoupeno podle stupně nebezpečí pro ptáky.  Nové zastávky jsou již instalované automaticky včetně těchto polepů.

Statutární město Zlín - zabezpečená zastávka
Statutární město Zlín – zabezpečená zastávka

Středočeské Mnichovice. Zabezpečení celoskleněných zastávek inicioval na městském úřadě ochránce přírody Petr Dobrý. Akce proběhla ve spolupráci se žáky tamní základní školy – během jednoho dne opatřili speciálními polepy 5 nejrizikovějších zastávek. Náklady na celou akci přitom dosáhly asi 2000,- Kč, což je přibližná cena jejich jednorázového umytí.

Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepem
Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepem
Středočeské Mnichovice, Zastávka po polepu
Středočeské Mnichovice, Zastávka po polepu

Rakovnicko, Žatecko – členové ČSO manželé Tichaiovi prozkoumali  3 města a 26 obcí a určili 21 rizikových staveb (z toho 15 zastávek MHD), ať už podle nálezů uhynulých ptáků (celkem 6 nálezů) anebo na základě umístění stavby v okolí zelených ploch. Výsledky s pořízenou fotodokumentací a s vysvětlujícím dopisem a žádostí o nápravu předali případně zaslali na příslušné místní úřady daných obcí a měst (obce Petrohrad, Petrovice, Řevničov, Rakovník, Nové Strašecí, Podbořany, Lužná). K 30.9.2015 potvrdily realizaci ochranných opatření (polepů) dvě obce, s dalšími manželé Tichaiovi jednají.

Praha 5, Smíchov – paní učitelka Melichárková z mateřské školky U Santošky si domluvila u dopravního podniku svolení k polepu nebezpečené zastávky Santoška a společně s dětmi zastávku polepili barevnými siluetami ptáků.

Zabezpečená zastávka Santoška
Zabezpečená zastávka Santoška

Rousínov – místní organizace ČSOP a pan Jiří Bartl prosadili u města Rousínov zabezpečení rizikové zastávky Rousínov, škola. Polepy zhotovila reklamní agentura a cena se pohybovala okolo 3000 Kč.

Rousínov, škola
Rousínov, škola

Kněževes – zabezpečení zastávek v obci domluvila a s dětmi z místní školy provedla členka ČSO paní Farová. Inovativní polep navrhla reklamní agentura a zabezpečení sedmi zastávek v obci stálo méně než 5000 Kč.

Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves
Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves

Kromě výše zmíněných příkladů byly zabezpečeny zastávky v těchto obcích a městech: ManětínVrchlabí.

Co se získanými daty?

Data a fotografie využijeme pro jednání s provozovateli a vlastníky zastávek. O výsledcích jednání budeme informovat.

Jednat ale můžete i vy! 

NIKDY neprovádějte polepy zastávek nebo jiné zásahy bez souhlasu vlastníka!

V každé obci bývá vlastnická situace u zastávek trochu odlišná, většinou je ale vlastníkem zastávek obec a ve městě bývá správcem dopravní podnik.

Jak zajistit bezpečnou zastávku?

      1. Na obecním úřadě zjistěte vlastníka či provozovatele zastávky (ve městech může být nejlepší jednat s odborem životního prostředí nebo s odborem dopravy).
      2. Vlastníka na nebezpečnou zastávku upozorněte, odkažte na tento web a výsledky, fotografie.
      3. Navrhněte vhodné zabezpečení, využijte přitom odkazy na této stránce.
      4. Podle svých možností nabídněte fyzickou pomoc – zastávku po dohodě polepte, zapojte do polepování místní školu, …
      5. Můžete nabídnout také vyhodnocení úspěšnosti – sledování úhynů ptáků před a po zabezpečení.
      6. O výsledky a své zkušenosti se s námi podělte!

Potřebujete-li propagační letáky, napište!

zastavky@birdlife.cz

Kampaň bezpečné zastávky – o nás

Kampaň Bezpečné zastávky vede Česká společnost ornitologická (ČSO).

Dotazy ohledně zastávek směřujte na zastavky@birdlife.cz

ČSO sdružuje všechny zájemce o pozorování, výzkum a ochranu ptáků.

ČSO vede vlastní výzkumy na poli ochranářské biologie.

ČSO aktivně chrání ptáky a jejich prostředí.

ČSO propaguje ochranu ptáků.

ČSO je Partnerem BirdLife International v Česku.

Více než tři tisíce lidí podporuje svým členstvím v ČSO ochranu a výzkum ptactva. Přidejte se i vy! … a využívejte četné členské výhody!

www.birdlife.cz

Doporučená zabezpečení

Jedna silueta dravce je mýtus! Dokonce není ani potřeba – ptáky neodradí!

Pták musí vidět překážku (tedy sklo). Je jedno, zda při zviditelnění použijeme ornamenty, nápisy, gravírování, pískování ad. Mohou to být i siluety ptáků, ale po celé ploše, max. 10 cm od sebe.

Návrhy řešení:

Marocké pobřeží Atlantiku

„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit. Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“