Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje patří k přírodně nejbohatším oblastem naší země i celé Evropy. Většinu území přezdívaného Moravská Amazonie vlastní stát. Přesto nebyl schopen zajistit mu potřebnou ochranu a péči. Unikátní přírodní hodnoty jihomoravských luhů rychle mizí. Bez řádné ochrany tohoto území nemáme naději zpomalit úbytek přírodní rozmanitosti naší země. Česká společnost ornitologická podporuje petici „Zachraňme Soutok“. Přidejte svůj podpis i vy.
Proč podporujeme petici Zachraňme Soutok
Jedná se o území mimořádného ornitologického významu nejen pro dravce, kterými je toto území bezesporu nejznámější. V luzích tu hnízdí orli mořští, orli královští, luňáci hnědí a luňáci červení. A nejen to. Dravci sem zaletují nocovat ze širokého okolí a také tu zimují. Území je tu velmi pestré. Kromě lužních lesů a nivních luk jsou tu mokřady a protékající vodní toky. Můžeme tu zastihnout vzácné chřástaly polní, chřástaly kropenaté či chřástaly malé na poměrně malém území. V lesích jsou zajímavé hustoty dutinových hnízdičů, jako je lejsek bělokrký, nebo strakapoud prostřední a na vodních tocích, kromě všudypřítomného ledňáčka, můžeme nalézt i kolonii břehulí v říčním břehu (jedno z posledních území u nás, kde se s tímto typem hnízdění můžeme setkat).
Zjistěte více informací o území na webu Zachraňme Soutok.
Kde je problém
Jihomoravské luhy nejvíce ohrožuje těžba dřeva. V roce 1990 tvořily starší porosty asi polovinu luhů, dnes je to sotva čtvrtina. Nejčastěji zastoupené věkové třídy lesa jsou proto paseky a mlaziny. Tak rychlou těžbu dřeva území nezažilo ani kolem druhé světové války, kdy byla potřeba dříví obrovská. Paseky jsou navíc frézovány, takže připomínají spíše oraniště. To ničí chráněné druhy rostlin, například bleduli letní, a hmyz, například brouka roháče obecného nebo motýla jasoně dymnivkového, který v luzích nedávno vyhynul. Dramaticky se mění také podoba lesů. Původně světlé lesy houstnou, ubývají staré stromy a unikátní rostliny a živočichové.
Je ostudné, že přírodně nejbohatší lesy u nás, navíc vlastněné převážně státem, jsou stále spravovány především jako zdroj dřeva. Ekonomické využití jihomoravských luhů nesmí ničit jejich unikátní přírodu. K nápravě situace je nezbytné zajistit území řádnou ochranu a adekvátní péči.
Prostřednictvím petice požadujeme náležitou ochranu a zlepšení péče následujícími kroky:
1. Neprodleně ukončit stávající intenzivní lesní hospodaření a nevhodnou péči o louky, vedoucí k významnému snižování přírodní rozmanitosti. Tzn., že je s okamžitou platností třeba zamezit kácení v porostech starších 100 let. Přijatelné je jen kácení směřující k světlému druhově bohatému lesu s dostatečným množstvím starších stromů (alespoň 30 kusů na hektar). Dále je nutno upustit od velkoplošného půdního frézování a masivního používání herbicidů.
2. Neprodleně zajistit ochranu celého území vyhlášením sítě maloplošných chráněných území. Ze strany Lesů ČR je nezbytná péče v souladu s požadavky státní ochrany přírody pro nový lesní hospodářský plán tohoto území.
3. Neprodleně směřovat k ochraně celého území vyhlášením velkoplošného zvláště chráněného území, tedy chráněné krajinné oblasti (CHKO), a zajistit udržitelnou péči vedoucí k zachování a podpoře přírodní rozmanitosti.