Podzimní migrace ptáků přes Česko odstartovala další vlnu zabíjení dravců

Podzimní průtah dravců přes Česko nenechává v klidu traviče a pytláky. Celkem čtyři mrtvé luňáky našli ornitologové díky satelitním vysílačům, kterými dravce označili. Jednoho luňáka dohledala psovodka České společnosti ornitologické v Ústeckém kraji přímo pod posedem a předala ho policii s podezřením na zástřel. Na dalších dvou luňácích nalezených v Jihomoravském kraji byl mrtvý hmyz, který je neklamnou známkou otravy. Tu následně také potvrdila laboratoř. Tříměsíčního mladého luňáka pak ornitologové dohledali uhynulého v koruně stromu jen díky datům z vysílače. I tento jedinec nalezený ve Středočeském kraji byl otrávený karbofuranem. Jen za tento rok tak počet obětí ptačí kriminality přesáhl padesátku. Ornitologové věří, že díky efektivní aplikaci nejmodernějších technologií a zodpovědnému přístupu vyšetřovatelů je dopadení a exemplární potrestání pachatelů jen otázkou času.
Foto: Jan Ševčík, naturfoto.cz

Policie převzala v posledních dnech od České společnosti ornitologické další případy mrtvých dravců. Tentokrát je pomohly odhalit záznamy ze satelitních vysílačů, kterými ornitologové dravce označili. Nejdříve našla psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) luňáka, kterého předala policii s podezřením na zástřel. „Ornitologové, kteří sledují pohyb ptáků pomocí telemetrie, mě požádali o kontrolu lokality. Program Anitra hlásil, že označené zvíře se přestalo pohybovat a zřejmě uhynulo. Na nahlášeném místě jsem našla mrtvého luňáka s vysílačkou přímo pod starším, již nepoužívaným posedem. Příčinu smrti odhalí pitva a rentgen,“ uvádí Klára Hlubocká z ČSO.

Zabitého luňáka ornitologové našli díky vysílači a psovodce se speciálně vycvičeným retrívrem. Foto: Klára Hlubocká, ČSO

Další den znamenal další mrtvé dravce. Vysílačkou, která hlásila luňáka bez známek aktivity na jižní Moravě, označili dravce ornitologové v Rakousku. Od nich také přišla žádost o prověření další lokality. „Na místě ornitologové skutečně našli mrtvého dravce s vysílačkou. Následně jsem se na místo vydala já se speciálně vycvičenými psy a nedaleko prvního nálezu jsme našli dalšího mrtvého luňáka. O otravě svědčí mrtvý hmyz, který jsme našli na obou ptácích. Použití zakázaného jedu karbofuranu následně potvrdil laboratorní rozbor,“ vysvětluje Klára Hlubocká a dodává: „Je skvělé, že včasné upozornění z vysílače a rychlá následná kontrola lokality nám dává možnost dorazit na místo činu ještě před tím, než pachatel odklidí důkazy.“

Bez informací z vysílače a jejich okamžitého vyhodnocení by ornitologové neodhalili ani otravu dalšího mladého luňáka, kterého se nakonec podařilo dohledat až skrytého dvacet metrů nad zemí v koruně borovice. „Díky vysílači a programu Anitra víme, že mládě bylo ve skvělé kondici a za svůj krátký život dolétlo ze svého rodiště na Litoměřicku až na jižní Slovensko a zpět do Středních Čech na inkriminovanou lokalitu,“ popisuje Dušan Rak ze Skupiny na ochranu a výzkum dravců a sov ČSO a dodává: „Navíc jsme mohli poměrně přesně stanovit čas smrti a prokázat, že luňák uhynul v podstatě jen pár minut poté, co na lokalitu přilétl ze vzdálenější oblasti. To samo o sobě naznačuje extrémní nebezpečnost použitého jedu.”

Policie ČR věnuje případům ptačí kriminality velkou pozornost. Foto: Klára Hlubocká, ČSO

Letos ornitologové zatím zaznamenali 54 zabitých ptáků. Z toho bylo 6 luňáků červených. V současnosti dravci včetně luňáků přes Česko ve velkých počtech protahují a mohou se tedy ve větší míře stát obětí střelců nebo travičů. „Přitom otrávené nástrahy jsou u nás více jak padesát let zakázané a za jejich pokládání hrozí pachateli i vězení. Přesto lidé tyto středověké metody k hubení domnělých škůdců stále používají. Každoročně tak zabijí desítky ptáků, včetně vzácných a ohrožených dravců,“ konstatuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.


Luňák červený je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých. Je větší a štíhlejší než káně, typický je pro něj hluboce vykrojený ocas. Zbarvení těla je červeno-rezavé, dospělí jedinci mají světlou hlavu. Rozpětí křídel je kolem 1,5 metru, v letu je na spodku křídel nápadné velké světlé pole zasahující k černé špičce křídla. Luňáci loví ptáky, drobné savce, ryby, žáby i hmyz. Pravidelně se přiživují také na mršinách, což z nich bohužel dělá pravidelné oběti trávení. Luňáci obývají fragmentovanou krajinu, kde se střídají lesy s volnými plochami polí, luk a pastvin. Na podzim odlétají na jih, ale přibývají případy přezimujících jedinců i celých skupin. V Česku v současnosti hnízdí asi 150 párů.

Anitra umožnuje efektivní sdílení informací o pozici a zdravotním stavu ptáků značených satelitními vysílači. Pro ochranářské projekty, které pracují s telemetrickými daty, je Softwarová platforma české firmy Anitra System s.r.o. zcela zdarma. Aktuálně ji využívají nevládními organizace (včetně ČSO), které spolupracují na potírání ptačí kriminality na celoevropské úrovni. Firma se věnuje také vývoji vlastních GPS-GSM loggerů s pokročilou speciální funkcionalitou pro okamžitou detekci úhynu sledovaného živočicha na základě jeho pohybu a biologických funkcí. V případě zjištěného úhynu dostávají spolupracovníci rychle upozornění prostřednictvím webové platformy Anitra.

www.anitra.cz 
www.facebook.com/anitrasystem

 

[logo-carousel id=pannoneagle]

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.