Přesto, že většina migrujících bahňáků letos na podzim dávala přednost spíše mokřinám na sousedních polích, bekasiny otavní a slučky malé si našly ideální místo k odpočinku a doplnění tukových zásob právě na Josefovských loukách. Při troše štěstí zde můžeme spatřit desítky bekasin, jak vyletují z porostu – ať už při pokusu jestřába či krahujce o úlovek, nebo při přeletech na jiná loviště.
V důsledků nedávných povodní a stálého odpouštění vody z nádrže Rozkoš, která pravidelně zásobuje ptačí park, se velké tůně naplnily až po okraj a neměly šanci obnažit své bahnité břehy, které by přilákaly migrující klenoty ze skupiny bahňáků. Zato rozlivy do luk a pastvin, jež vytvořily členitou mozaiku zaplavených rozvolněných travních porostů, jsou velmi atraktivní pro bekasiny i slučky. Bahnité miniaturní plošky, často vznikající na cestičkách po koních živých i těch pod kapotou, využívají k hledání potravy, zatímco trsy trav, sítin či ostřic jim poskytují rychlý úkryt.
Josefovské louky potvrzují, že mají oprávněně bekasinu otavní ve svém znaku
Josefovské louky jsou pro bekasiny a slučky již stálicí mezi tahovými zastávkami. Každoročně zde bekasiny také hnízdí a několik jedinců dokonce i zimuje. Letošní rok je však v počtu podzimních migrantů fenomenální – od září se ptačím parku zdržuje více než 130 bekasin a blíže neurčený počet sluček, které migrují na jih ze svých hnízdišť na rašeliništích severní Evropy a východní Sibiře.
