Pracovní skupiny ČSO zřizuje výbor na základě iniciativy členů. Pracovní skupiny se zaměřují na výzkum či ochranu určitých druhů, skupin druhů nebo území. Zapojení do činnosti pracovních skupin je dobrovolné, o náplni činnosti i o formálních procedurách (volba koordinátora apod.) rozhodují členové skupiny. Zájemci o spolupráci mohou kontaktovat vedoucího nebo koordinátora příslušné pracovní skupiny.
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků (SVOB) v ČR se zaměřuje na výzkumné projekty pro jednotlivé druhy, praktickou ochranu bahňáků i jejich prostředí a sběr faunistických dat. Dále je náplní činnosti SVOB zejména propagace ochranářských aktivit, komunikace mezi aktivními bahňákáři jak v ČR, tak i zahraniční spolupráce na mezinárodních projektech. Rovněž kroužkování zůstává nedílnou součástí činnosti SVOB. V čele pracovní skupiny stojí výbor, který je volen členskou základnou na 4 roky. Každoročně je pořádána podzimní členská schůze a bahňákářský víkend. SVOB vydává popularizačně odborný, elektronický časopis Vanellus.
Kontakt: Vojtěch Kubelka kubelkav@gmail.com, Martin Sládeček slava.laguna.os@volny.cz
Pracovní skupina ČSO pro ochranu Slatiny
Retenční nádrž Slatina a její okolí je jedna z nejcennějších ornitologických lokalit v Praze. Je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků vázaných na litorální porosty, tahovou zastávkou mnoha druhů ptáků a v neposlední řadě i tradičním nocovištěm především vlaštovek, břehulí a špačků. Skupina pro ochranu Slatiny vznikla v době, kdy Slatině hrozilo reálné nebezpečí zániku jejího cenného přírodního bohatství z důvodu záměru výstavby sportovního areálu. Toto nebezpečí bylo zažehnáno, ale Slatinu průběžně ohrožují další nebezpečí, která jsou dána především tím, že území leží v metropoli. Členové skupiny proto na Slatině provádějí průběžně již několik let ornitologický průzkum a kroužkování, sbírají veškeré informace o lokalitě, které pak využívají při jednání s dotčenými úřady ve věci ochrany Slatiny.
Kontakt: Vít Štancl slatinadubec@seznam.cz
Oblastní ornitologická sekce při Správě KRNAP
Ve své dnešní podobě byla oblastní ornitologická sekce založena na ustavující schůzi
23. 1. 1975. Navázala na předchozí spolkovou činnost krkonošských ornitologů, jejíž kořeny sahají až do 50. let minulého století. V roce 2023 se stala pracovní skupinou ČSO.
Členové ornitologické sekce se zaměřují zejména na monitoring a kroužkování ptáků v
oblasti Krkonoš a jejich podhůří, přičemž úzce spolupracují se Správou Krkonošského národního parku a reagují tak na aktuální potřeby ochrany přírody v tomto území. Přitom spolupracují na monitoringu předmětů ochrany ptačí oblasti Krkonoše a nově je také
připravován dlouhodobý ornitologický monitoring nejcennějších částí území národního parku s využitím metodiky LSD. Členové se rovněž podíleli na již dvou atlasových mapováních hnízdících ptáků Krkonoš (1991–1994 a 2012–2014) a účastní se celé řady celostátních aktivit (Pták roku, Hnízdní atlas ptáků Česka, sčítání labutí, Akce Buteo, IWC, ….). Spolupracují také s místními samosprávami (ochrana hnízdišť rorýsů, podpora drobných dutinových pěvců apod.) a pořádají akce pro veřejnost – Vítání ptačího zpěvu (od roku 1997), Festival ptactva (od 2022), kroužkování na krmítku (od roku 2001) a další menší akce.
Ornitologickou sekci řídí výbor, který je zároveň redakční radou zpravodaje Prunella. Ten vychází od samého počátku činnosti sekce, první číslo vyšlo ještě v roce 1975 a od té doby vychází většinou jednou ročně.
Kontakty: Dušan Vodnárek (dusan.vodnarek@email.cz), předseda; Karolína Mikslová (kmikslova@krnap.cz), zoolog Správy KRNAP; Jakub Šimurda (jsimurda@krnap.cz), vedoucí redakční rady Prunella při Krkonošském muzeu, zoolog Krkonošského muzea Správy KRNAP
Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov České společnosti ornitologické (SOVDS ČSO) existuje od roku 1993 pod záštitou České společnosti ornitologické jako její pracovní skupina. Je nástupkyní bývalé Skupiny pro výzkum a ochranu dravců a sov v ČSSR (později v ČSFR), která existovala nepřetržitě v letech 1975 až 1992. V současnosti v ní pracuje asi 120 aktivních ornitologů. V čele SOVDS stojí hlavní koordinátor a zástupce hlavního koordinátora. SOVDS ČSO vydává každoročně závěrečnou zprávu o své činnosti ve svých elektronických publikacích.
Kontakt: info@sovds.info
Skupina pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR vznikla jako sdružení zájemců o sledování výskytu a zabezpečení ochrany jeřábů popelavých. Prvotním zájmem a cílem skupiny je sledování dynamiky výskytu tohoto druhu na území naší republiky a zabezpečení ochrany ptáků a hnízdišť. Pro intenzivnější výzkum původu ptáků a chování populace hnízdící na našem území, přistoupila skupina ke sledování jeřábů prostřednictvím barevného kroužkování s určeným mezinárodním kódem bílá – červená – bílá. Individuální značení jednotlivých exemplářů je zajištěno barevnou kombinací na druhé noze, kovovým kroužkem či případně pozemní vysílačkou. Skupina podporuje projekty zabývající se výzkumem jeřábů pokud jsou dodržována základní pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti ptáků a minimalizovány zásahy do života jeřábů v průběhu hnízdění. Výsledky své práce vyhodnocuje skupina na členských schůzích konaných minimálně jedenkrát do roka.
Kontakt: Petr Lumpe petr.lumpe@nature.cz
Pracovní skupina ČSO pro výzkum a ochranu chřástala polního byla založena v roce 1995. Od svého vzniku se činnost zaměřuje na sledování početnosti druhu a jejích krátkodobých a dlouhodobých změn především v jádrových oblastech výskytu.
Před vstupem České republiky do EU iniciovali členové skupiny vytvoření dotačního titulu „chřástal polní“ pro zajištění ochrany hnízdních lokalit chřástalů v rámci agro-envi opatření, a po jeho zavedení sledují průběžně účinnost tohoto programu.
Významnou oblastí činnosti je také kroužkování chřástalů; od vzniku skupiny bylo okroužkováno více než 7500 jedinců a získána řada unikátních výsledků (zpětných hlášení), které dokumentují mj. poměrně časté přelety chřástalích samců na značné vzdálenosti v průběhu hnízdní sezóny.
V letech 2013–2016 byl realizován projekt satelitní telemetrie, v jehož rámci bylo v západních Čechách označeno 11 samců. Z nich 4 se podařilo sledovat až na konečná východoafrická zimoviště a poprvé tak dokumentovat jejich polohu i pohyby chřástalů během zimního období, podzimního i jarního tahu.
V letech 2016–2017 byl zaznamenán značný, zhruba 70procentní pokles početnosti chřástalů prakticky ve všech hnízdních oblastech v ČR. Další monitoring početnosti druhu a snahy o jeho územní ochranu jsou proto naprosto nezbytné.
V současné době má skupina mezi 12–15 aktivními členy, kteří se věnují monitoringu, druhové ochraně a kroužkování ptáků. Výsledky jsou prezentovány v pravidelných zprávách o činnosti i na mezinárodních setkáních a konferencích v rámci „Corncrake Conservation Team“. Díky iniciativě skupiny se konala v ČR v roce 2015 celoevropská konference o výzkumu a ochraně chřástala polního „International Corncrake Conference“, které se zúčastnilo 56 účastníků z 16 zemí Evropy.
Kontakty: Jiří Vlček Jiri.Vlcek@plzensky-kraj.cz, Tomáš Bodnár, 724 717 694, tomas.bodnar@nature.cz.
Ke stažení: Zprávy skupiny za roky 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022.
Faunistická komise ČSO
Některé ptačí druhy se na našem území objevují jen vzácně a některé se podaří zaregistrovat úplně poprvé. K tomu, aby výskyt těchto rarit mohl být seriózně ověřen a byla vyloučena možnost omylu, záměny nebo dokonce podvodu, funguje Faunistická komise České společnosti ornitologické (dále jen FK). Jedná se o pracovní komisi, která byla zřízena výborem ČSO dne 11. února 1987. Zpočátku pracovala pod názvem Česká faunistická komise při ČSO a krátce i jako Česká faunistická komise pro ornitologii. Od roku 1997 je používán výše uvedený název Faunistická komise ČSO. Dnes je tvořena sedmi členy, je členem Evropské asociace faunistických komisí (AERC) a zabývá se posuzováním pozorování rarit a těžko určitelných, vzácně se vyskytujících druhů ptáků na území České republiky. Tato komise sestavuje seznam druhů, které, aby mohl být jejich výskyt na našem území akceptován, musí projít schvalovacím procesem v FK.
Dalším posláním FK je sestavení a udržování aktuálního seznamu druhů ptáků České republiky. Tento seznam není stálý a neměnný. Nejen proto, že jsou do něj doplňovány nové přírůstky naší avifauny, jichž bylo za dobu existence FK kolem třiceti, ale i proto, že dochází k taxonomickým změnám a také proto, že FK prověřuje i starší hlášení a doklady v našich muzeích.
Kontakt: Jiří Šírek jirka.sirek@seznam.cz
Skupina pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes)
Členové Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) České a Slovenské republiky provádí výzkum hnízdění a kroužkování brodivých ptáků. Od roku 1981, kdy byla Skupina založena, bylo nashromážděno velké množství fenologických dat a údajů. Hlavní činnost je zaměřena na čápy bílé a černé, realizuje se jejich monitoring a kroužkování mláďat, instalují se hnízdní podložky, opravují čapí hnízda, zachraňují handicapovaná mláďata a odečítají se údaje u kroužkovaných čápů. Nechybí ani rozsáhlá osvěta. Každoročně jsou zpracovány a vydány Zprávy Skupiny, ve kterých je kromě odborných článků vždy otištěn celkový přehled všech druhů a jedinců brodivých ptáků okroužkovaných v ČR i SR a anotace výsledků monitoringu hnízdění a kroužkování brodivých ptáků. V roce 2021 kdy měla Skupina 40 členů byly vydány Zprávy č. 41/2021.
Kontakt: Stanislav Chvapil, ciconia.roudnice@centrum.cz, M : 732 149 330, Tel. + zázn. : 416 837 603 )
Názvoslovná komise ČSO
Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (dále jen NK ČSO) vznikla rozhodnutím výboru ČSO ze dne 10. března 2021 a pracovala do 21. 7. 2024, kdy ji výbor ČSO v současné podobě zrušil.
Navazovala na činnost IOC Czech Language Committee on Common Names for Birds (IOC Komitétu pro česká jména ptáků), který působil od 15. ledna 1996 a který byl tvůrcem Soustavy a českého názvosloví ptáků světa (Hudec et al. 2003). NK ČSO zveřejnila aktualizovaný seznam českých jmen všech ptačích druhů a vyšších taxonomických jednotek. Ve své činnosti se řídila schváleným statutem komise a jejím jednacím řádem.