První číslo nového ročníku je již tradičně věnované ptákovi roku, kterým byl letos vyhlášen konipas horský, a tak na vás čeká řada tematických článků, fotografií i ilustrací. Na 40 stranách plných poutavého čtení se dozvíte leccos zajímavého ze života konipasa, zjistíte, proč se mu říká třasořitka, a naučíte se, jak mu poskytnout příležitost k hnízdění. Kromě toho se dozvíte, jak na invazní křídlatky, přečtete si rozhovor s novým předsedou ČSO Peterem Adamíkem a vydáte se na výlet k Waddenskému moři.
Zbrusu nové zimní vydání Ptačího světa již najdete na našem webu a co nevidět se objeví také ve schránkách členů ČSO a předplatitelů, a tak můžete s radostí nahlédnout, co zajímavého vás v tomto čísle tentokrát čeká.
Hned na první straně na vás vykoukne úvodník od předního světového odborníka na vodní ekosystémy Steva Ormeroda. Ormerodova slova podněcují čtenáře k zamyšlení nad mrzutým stavem našich toků a nabádají k většímu zájmu a zkoumání konipasa horského, který nejenže svou krásou zdobí naše řeky a potoky, ale je také významným, přesto stále přehlíženým indikátorem kvality vodního prostředí.
V rubrice zaměřené na čerstvě korunovaného ptáka roku určitě upřete svou pozornost na článek Lukáše Viktory Tanečník nad proudy, který je věnovaný nejen konipasům, ale též památce Jiřího Flouska, který těmto ladným opeřencům zasvětil svůj odborný život. Autor vás na pěti obsáhlých stranách s konipasy horskými dokonale seznámí, provede vás jejich životem a poradí, jak je můžete podpořit, tak abychom se z jejich přítomnosti mohli těšit i v budoucích letech.
Pokud jste někdy přemýšleli nad původem slova konipas, nepochybně vás zaujme článek Petra Procházky, který se věnuje konipasí etymologii, symbolice a mudrosloví. V článku se rovněž dozvíte, jakými výrazy označují konipasa v jiných evropských jazycích, kde se vzala česká nářeční označení jako třasořitka, vodník či pastyrečka a jaké mýty a legendy kolují o konipasech v různých koutech světa.
V rozhovoru tentokrát Alena Klvaňová vyzpovídala nedávno zvoleného předsedu ČSO, ornitologa Petera Adamíka. Jaká byla jeho cesta k ornitologii? Ze kterého poznatku měl ve své vědecké kariéře největší radost? A jaká zvířata kromě ptáků jsou jeho velkou vášní? Nalistujte strany 17–19.
Pokud byste rádi podpořili ptáka roku třeba tím, že mu nabídnete bezpečnou budku, bude se vám jistě hodit návod na výrobu polobudky od Vladimíra Petery. Jaké má mít polobudka rozměry, na jaké místo ji umístit či jaký materiál použít na její výrobu? Odpovědi na tyto otázky najdete v rubrice Rady, tipy, návody. Pokud se nechcete do výroby polobudky pouštět sami, ale přesto byste chtěli konipasům nabídnout příležitost k hnízdění, můžete polobudku pro konipasa zakoupit v našem dobročinném e-shopu Zelená domácnost. Ve stejné rubrice najdete také informace k chystanému projektu mapování strnadích nářečí. Úspěšný projekt občanské vědy se po devíti letech vrací zpět pod názvem „Návrat krále“. Za cíl si klade znovu zmapovat dialekty strnadího zpěvu na českém území a porovnat je s 3200 záznamy, které od roku 2011 do roku 2016 nasbíralo více než 160 nadšených dobrovolníků. Zajímá vás více o tomto projektu? Pusťte se do čtení na stranách 28–29.
Invazní rostliny páchají v naší přírodě mnoho škody. Mohou však představovat riziko i pro ptáky? Na tuto otázku vám odpoví článek Jiřího Reifa v rubrice V Ohrožení. O zlatobýlech, bolševnících či křídlatkách pohovoří Reif na str. 30–31. Od Ireny a Jana Perglových se na straně 31 následně dozvíte, jak zatočit s houževnatou křídlatkou a jak efektivně předejít jejímu dalšímu šíření.
Po více jak čtyřech dekádách skončil Jednotný program sčítání ptáků (JPSP), který nahradilo modernější Liniové sčítání druhů (LSD). Koordinátoři těchto programů vám v rubrice Zajímavosti z ptačí říše přiblíží význam dlouhodobého sčítání ptáků, díky kterému máme možnost poznat, proč některé druhy přibývají a jiné naopak někdy až překvapivě rychle mizí. Intenzivní zemědělství, ubývání jehličnatých lesů, klimatická změna i šíření chorob – to vše jsou vlivy, které působí na ptačí populace u nás i v celé Evropě. Více se dozvíte na stranách 24–26.
V rubrice Za ptáky do světa vás Zdeněk Valeš tentokrát vezme na pobřeží Waddenského moře do Nizozemska. Jedná se o oblast tzv. wattového moře, které hostí bohatou sbírku různých ptačích druhů. Díky poutavému textu a řadě doprovodných fotografií a ilustrací se můžete alespoň pomyslně přenést do nehostinné krajiny Waddenského pobřeží za početnými hejny hus, bernešek, různých kachen a bahňáků.
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Číslo ke stažení v pdf
Sledujte FB stránku časopisu