4 Modřanské a Komořanské tůně

Komořanské tůně
Foto: Gabriela Dobruská

Oblast Modřanských a Komořanských tůní se nachází na pravém břehu Vltavy v místě soutoku Vltavy s tokem Berounky. V centrální části území se nachází tzv. Oddechová louka, hojně využívaná jako výletní místo obyvatel přilehlých sídlišť.

Jde o uměle vytvořené vodní plochy, které vznikly v 19. století jako inundační nádrže na ochranu před povodněmi. Postupně však ztrácely na významu, hlavně vzhledem k výstavbě kaskád na Vltavě, a došlo k jejich pozvolnému zarůstání. To dalo vznik velmi cennému druhotnému biotopu mokřadních společenstev, který je v současnosti jedním z nejmladších ZCHÚ na území hl. m. Prahy. K jeho vyhlášení došlo 1. listopadu 2014.

Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.

Hnízdní příležitosti v okolí tůní nacházejí nejen labutě a lysky, ale i ledňáček říční či slípka zelenonohá. Tůně bývaly tradičním místem časně jarního výskytu táhnoucích slavíků modráčků. Jarní rána i večery kromě žabího orchestru oživuje zpěv slavíků, rákosníků obecných i zpěvných a cvrčilek říčních. Pravidelně je zde pozorován pisík obecný.

V zimě tůně zamrzají a zajímavější se pro ptáky stává řeka. Obzvláště v tuhých zimách zde můžeme podobně jako na jiných nezamrzlých plochách pozorovat racky chechtavé, bouřní i tzv. velké racky – racka bělohlavého, stříbřitého a středomořského. Kromě kachen divokých se pravidelně objevují poláci velcí a chocholačky, lysky černé, potápky malé a roháči, hoholi severní a morčáci velcí. V některých letech jsou k vidění i turpani či morčáci malí nebo husice liščí.

Druhy, které zde můžeme pozorovat: labuť velká, kachna divoká, polák velký, polák chocholačka, hohol severní, morčák velký, potápka roháč, potápka malá, lyska černá, slípka zelenonohá, pisík obecný, racek chechtavý, racek bouřní, racek bělohlavý, racek středomořský, racek stříbřitý, ledňáček říční

Doporučená trasa: Oblast můžete projít jako okruh. Část vede po vyšlapané stezce a náplavce podél řeky, vrací se po cyklostezce. V jižní části (oblasti Komořanských tůní) se dá k řece z cyklostezky snadno projít po cestičce kolem nejjižnější tůňky. Ta byla nedávno prohloubena a bylo zde vytvořeno posezení. Cesta na sever vede mezi tůněmi a řekou, mine Oddechovou louku, aby se opět zanořila – tentokrát již mezi Modřanské tůně a řeku. Zde upozorňujeme na náročnější terén, zvláště při vyšší hladině Vltavy – v jednom úseku se voda Vltavy přelévá do tůně.

Doporučený způsob dopravy: Podél celé oblasti vede vlaková trať. Vystupte nejlépe na zastávce v Komořanech, po cyklostezce se vydejte na jih okolo nejjižnější tůně k řece. Zde se pak vydejte na sever do Modřan, kde kromě vlaku jezdí již i tramvaje (linky 2, 3, 17, 21) a autobusy (linky 117, 139, 165, 341) a nebudete zde čekat tak dlouho na vlak.

Tipy na pozorování:

  • Při jarní cestě mezi tůněmi si dávejte pozor na hnízda labutí. Pokud si ho udělají přímo na cestě, nerušte je a jděte jinudy.
  • I když je neuvidíte, můžete z tůní zaslechnout lysky či slípky zelenonohé. Posadíte-li se v tichosti na břeh, můžete je po chvíli i spatřit.
  • V zimě se dívejte spíše na řeku a poslouchejte, co vám létá v korunách nad hlavou.
  • Občasným návštěvníkem bývá i bobr – najdete jeho pobytové stopy?
  • Při jarní návštěvě nahlédněte do tůní a všimněte si i koláčů vajíček skokanů či později všude rejdících pulců.

Nejvhodnější období pro návštěvu: XII. – IV.