6 Retenční nádrž Slatina

retenční nádrž Slatina
Foto: Gabriela Uhrová

Retenční nádrž Slatina a její okolí je dnes asi nejcennější a nejatraktivnější lokalitou z hlediska (nejen) vodního ptactva v Praze. Je významným (a v některých případech i jediným) hnízdištěm vzácných druhů ptáků vázaných na litorální porosty, tahovou zastávkou mnoha druhů ptáků a tradičním nocovištěm vlaštovek, břehulí a špačků v metropoli. Ve východní a severovýchodní části se vyskytují rozsáhlé rákosiny a orobince. Blíže ke břehu se nachází bohatá bylinná vegetace. Západní část má jen úzký pás litorálního pásma.

Nádrž byla vybudována v 80. letech k zachycování nárazových srážek na podmáčených loukách v povodí Hostavického potoka v katastru obce Dubeč. Je jediným známým hnízdištěm bukáčka malého, cvrčilky slavíkové a slavíka modráčka v Praze. V hnízdní době je tu občas slyšet dokonce i bukač velký. Pozorován zde byl vzácný chřástal malý. Dále zde každým rokem pravidelně hnízdí přibližně tři páry chřástala vodního, jeden až dva páry motáka pochopa, čtyři až pět párů rákosníka velkého a další pro Prahu vzácní ptáci. Od roku 2010 bylo na Slatině zjištěno celkem 169 druhů ptáků, z toho 65 druhů je zařazených mezi zvláště chráněné druhy.

Spolu s nejbližším okolím se Slatina stala významnou tahovou zastávkou pro mnohé vzácné druhy ptáků. V době tahu zde byla zaznamenána např. volavka bílá, husice liščí, ostralka štíhlá, lžičák pestrý, orlovec říční, chřástal polní, jeřáb popelavý, racek bělohlavý, racek malý, rybák černý, rybák bělokřídlý, moudivláček lužní a další.

Přilehlé podmáčené pole s mokřadem využívají na tahu pravidelně bahňáci a každoročně na něm hnízdí několik párů čejky chocholaté. Pozorován tu byl kulík říční, jespák obecný, jespák bojovný, vodouš bahenní, vodouš kropenatý, vodouš rudonohý, pisík obecný i bekasina otavní.

Druhy, které zde můžeme pozorovat: labuť velká, kopřivka obecná, kachna divoká, lžičák pestrý, polák velký, polák chocholačka, volavka popelavá, volavka bílá, bukač velký, bukáček malý, potápka roháč, potápka malá, moták pochop, chřástal vodní, lyska černá, slípka zelenonohá, kulík říční, čejka chocholatá, jespák bojovný, jespák obecný, vodouš kropenatý, vodouš bahenní, pisík obecný, vodouš rudonohý, bekasina otavní, rybák černý, racek chechtavý, moudivláček lužní, cvrčilka slavíková, rákosník zpěvný, rákosník velký či slavík modráček středoevropský  a o další překvapení nebývá nouze.

Doporučená trasa: Z Dolních Měcholup podél Hostavického potoka trasou cyklostezky č. A44 (asi 1,5 km). Cestou ze Štěrbohol se dá uniknout provozu na hlavní cestě zabočením vpravo směrem ke skládce a po zhruba 200 m vlevo směrem k nádrži (asi 1,2 km). Autem je přístup nejpohodlnější – přímo u nádrže je parkoviště. Po západním břehu Slatiny vede cyklostezka A44 z Dolních Měcholup do Dolních Počernic. Ptáky doporučujme pozorovat ze západní a severozápadní strany (z hráze). Je odtud nejlepší rozhled a nebudeme rušit ptáky.

Doporučený způsob dopravy: Autobusem MHD do Dolních Měcholup nebo Štěrbohol, pak pěšky podél silnice nebo cyklotrasy, autem po silnici K lesíku od Štěrbohol nebo Slatiny od Dubče. Na kole po cyklotrase A44.

Tipy na pozorování:

  • Na stránkách slatinadubec.webnode.cz jsou průběžně soustřeďovány všechny informace o retenční nádrži Slatina. Dozvíme se tam, co se na ní děje, zjištěné druhy živočichů, hlavně ptactva, výsledky kroužkování, výsledky jednání s úřady o její ochraně, akce konané pro veřejnost atd.
  • Dobrým místem pro pozorování ptactva na hladině nádrže je ústí Hostavického potoka.
  • Vyplatí se věnovat pozornost i okolním plochám (louka, mokřad, starý sad), kde se vyskytují další zajímavé druhy ptactva.
  • Na pozorování ptáků na Slatině doporučujeme stativový dalekohled – na přehlédnutí celé lokality nám stačí 2–3 místa s dobrým výhledem.
  • Na přilehlých loukách hnízdí bramborníček černohlavý, cvrčilka zelená  a nepravidelně ťuhýk obecný.

Nejvhodnější období pro návštěvu: IV. – IX.