Podrobný monitoring v ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku ukázal, že toto místo je útočištěm pro stále větší množství druhů včetně těch, které patří v Česku k nejvzácnějším. Příkladem je nález tří jedinců užovky stromové, která je nejohroženějším českým hadem a vyskytuje se ostrůvkovitě na několika málo místech. Populace v ptačím parku Kosteliska ve správě Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) dosud unikala pozornosti.
Ptačí park Kosteliska existuje teprve třetí rok, už teď ale patří k oázám života. Pestrá mozaika vodních ploch, pastvin, luk a lesíků v jinak převážně vyprahlé zemědělské krajině Hodonínska sem láká mnoho ptáků za potravou i k rozmnožování. „Za největší letošní úspěch považujeme vyhnízdění velmi skrytě žijícího chřástala malého, jehož hnízdní populace se v Česku odhaduje jen na 20-40 párů, a sýkořice vousaté, které u nás hnízdí jen 90-180 párů,“ říká Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO, která park spravuje.
Ornitologové mimo jiné zaznamenali úspěšné hnízdění hus velkých. Vyhnízdily také čejky chocholaté, které patří v Česku i Evropě k druhům, které ze zemědělské krajiny drasticky ubývají kvůli intenzivnímu hospodaření. „Z bahňáků na Kosteliskách zahnízdil i vzácný vodouš rudonohý a pisila čáponohá, ale mláďata se jim vyvést nepodařilo. Je ale potěšitelné, že za potravou sem zaletovaly pisily z širokého okolí, a to včetně mláďat. Nejvíce jsme pozorovali 17 jedinců. Z dalších vzácných bahňáků jsme pozorovali také tenkozobce opačné, břehouše černoocasého nebo bekasiny otavní“ doplňuje Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.
Z vzácných kachen se na Kosteliskách v průběhu celé hnízdní sezóny zdržovali čírky obecné, čírky modré či lžičáci pestří. Je možné, že v parku rovněž zahnízdili.
Senzací byl dravec orlík krátkoprstý, který se v parku zdržoval dva měsíce. „Poprvé byl pozorován 27. května. Na území České republiky přitom zalétá jen vzácně a pouze výjimečně se zdrží delší dobu na jednom místě. Orlík je potravní specialista, který se živí především hady a dalšími plazy. Dále obojživelníky a v menší míře také ptáky, savci a hmyzem. Právě hojný výskyt užovek obojkových a žab díky pestré mozaice mokřadů je hlavní důvod, proč vzácný dravec několik týdnů pobýval na Kosteliskách,“ vysvětluje Čamlík.
Kromě orlíka krátkoprstého ornitologové při červencovém monitoringu dravců zaznamenali ještě dalších 10 druhů. „Nejsilněji jsou na Kosteliskách zastoupeni moták pochop a káně lesní s minimálně 7 páry. Včelojed lesní tu má 4 teritoria. Luňák červený a poštolka obecná po 2 teritoriích a ostříž lesní 1-2 teritoria. Pozorovali jsme také 1 pár jestřába lesního a krahujce obecného, vyskytovali se také luňák hnědý a orel mořský,“ dodává Čamlík.
V ptačím parku Kosteliska ornitologové pozorovali už 191 ptačích druhů. Park přitom vzniká teprve od roku 2020. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky ČSO postupně mění v mozaiku biotopů, které jsou rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.
Ornitologové tu využívají ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. „Od května se na Kosteliskách podařilo na dvou místech odchytit užovku stromovou, která je nejvzácnějším hadem v Česku. Vyskytuje se pouze ostrůvkovitě na několika místech republiky. Lokalita na Kosteliskách byla dosud pro odborníky neznámou. Užovky budeme i nadále monitorovat, abychom o této populaci, která prozatím unikala pozornosti, zjistili více,“ říká Ryška.
Z vzácných obojživelníků se i nadále na Kosteliskách vyskytuje skokan ostronosý, jehož samci mají v období rozmnožování atraktivní světle modrou barvu. Přírodovědci také potvrdili další místa výskytu vzácného druhu měkkýše vrkoče bažinného.
Jihomoravská pobočka ČSO vykoupené pozemky vrací přírodě tím, že je postupně a systematicky obnovuje za pomoci tradičních metod hospodaření včetně pastvy, která pomáhá s návratem vzácných rostlin a živočichů a s vytvářením vhodných podmínek pro ptáky. V ptačím parku Kosteliska se od poloviny března pasou čtyři krávy uherského stepního skotu, které už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl a spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Začátkem července dvě z krav porodily mláďata. Stádo uherského stepního skotu se tak rozrostlo na šest.
Zveme na akce pro veřejnost
Ornitologové na Kosteliskách také pořádají akce a exkurze pro veřejnost. Minulý víkend se tu Festivalu ptactva zúčastnilo 101 lidí. Nejbližší akce bude dobrovolnická brigáda 7.–9. října. Podrobnosti na https://www.birdlife.cz/dobrovolnicky-pracovni-vikend-v-ptacim-parku-kosteliska-2022/.
- Více o ptačím parku Kosteliska najdete na https://www.birdlife.cz/kosteliska/
- Zjistěte víc o všech čtyřech ptačích parcích ČSO: https://www.birdlife.cz/rezervace/
Na 12.–13. října 2022 připravuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s WWF celoevropskou konferenci, jejímž tématem bude obnova přírody a nový evropský zákon Nature Restoration Law. Více na https://birdlife.cz/conference-on-nature-restoration-law-2022/.
Kontakt pro novináře:
Gašpar Čamlík, camlik@birdlife.cz, 731 782 066
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
Další informace:
Ptačí park Kosteliska vzniká u Dubňan na Hodonínsku v nivě Kyjovky od roku 2020. Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk, lesíků, ale také suchých písčin. Území spravuje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Prioritními druhy jsou na Kosteliskách ptáci, kterých tu ornitologové pozorovali už 190 druhů, ale cílem je vytvářet vhodné podmínky i pro další druhy rostlin a živočichů. To vše probíhá v úzké spolupráci s městem Dubňany a Biologickým centrem Akademie věd ČR. Pastva uherského stepního skotu probíhá také díky spolupráci s Rybářstvím Hodonín a.s. Pastva je jednou z tradičních metod hospodaření, které pomohou v obnově a péči o Kosteliska. Díky tříletému grantu z Norských fondů je možné uskutečnit celou řadu efektivních opatření. Jsou jimi například mozaiková seč, vyřezání náletových dřevin, strhávání drnu či výsadba vrb k zapěstování na hlavu.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další tři již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.