Předjarní LSD sčítáme od 22. února do 7. března!

Stávající spolupracovníci i noví zájemci naleznou potřebné informace na www.birdlife.cz/lsd a v podrobné metodice v PDF.

Detailní analýza množství druhů v biotopech

Již necelý rok od svého spuštění Liniové sčítání druhů (LSD) ukazuje první výsledky. Záznamy ptačích jedinců jsme překryli s mapou biotopů a mohli jsme zkoumat, ve kterých typech prostředí žije více druhů ptáků a ve kterých méně. Biotopy jsme rozčlenili na jednotlivé kategorie ve dvou úrovních – hrubé a jemné. Na hrubé úrovni se rozlišovalo jen lesní prostředí, otevřená krajina, vodní či mokřadní plochy a lidská sídla. Každé z těchto prostředí jsme pak ještě rozdělili na 3–7 biotopů na jemné úrovni: např. různé typy lesa, pole, travní porosty, venkovská zástavba, městská zástavba.

Předpokládali jsme, že nejvíce druhů bude v lesích. Lesy by tu bez lidských zásahů převládaly a proto jim mohlo přizpůsobit nejvíce ptačích druhů. Naopak u otevřených biotopů jsme předpokládali nízkou diverzitu ptáků, protože původně šlo o okrajová prostředí, která se rozšířila až lidským přičiněním. Podobně lidská sídla coby relativně nový typ prostředí, kterému se řada druhů vyhýbá, by měla být druhově chudší. V mokřadech jsme zase předpokládali vysoké druhové bohatství v souvislosti s jejich značnou úživností.

Hlavní typy biotopů se v počtech druhů neliší

Analýza biotopů na hrubé úrovni však ukázala, že se tyto předpoklady nenaplnily. Žádný ze čtyř hlavních typů prostředí nehostil více nebo méně druhů ptáků než ostatní. Pouze u vodního a mokřadního prostředí se ukázalo, že tamní druhy jsou více specializované než druhy zjištěné jinde. To bude souviset s velmi specifickými požadavky na přizpůsobení se tomuto prostředí (např. plavání nebo potápění), které zároveň brání těmto druhům žít v jiných biotopech.

Proč se hrubé typy prostředí diverzitou ptáků nelišily, osvětlila analýza na jemné úrovni. Tam se ukázalo, že skoro každé ze čtyř typů prostředí se skládá z druhově chudých i bohatých biotopů. V rámci otevřených biotopů se potvrdilo, že velmi málo ptáků se vyskytuje na polích, které byly jedním z druhově nejchudších prostředí vůbec. Jde tak o další důkaz, že současný způsob jejich obhospodařování biodiverzitě opravdu nesvědčí. Naopak poměrně hodně druhů hostily traviny. Celkovým šampiónem se pak staly výsypky, kde bylo nalezeno vůbec nejvíce ptačích druhů ze všech jemných typů prostředí. Tato „zdevastovaná“ krajina se nyní stává nejen útočištěm některých vzácných druhů, jako jsou třeba linduška úhorní nebo strnad zahradní, ale i prostředím, které přitahuje i různé jiné ptáky.

V rámci lesích biotopů bylo překvapivě nejvíce druhů ptáků zjištěno v jehličnatých lesích. Ačkoliv rozdíl od listnatých a smíšených porostů nebyl statisticky průkazný, trend většího počtu druhů směrem k jehličnanům byl dobře patrný. Tento výsledek souhlasí i se stabilním vývojem indikátoru vývoje početnosti populací lesních druhů. Na druhou stranu toto zjištění může ukazovat dosud nedostatečné pokrytí biotopů sčítacími liniemi. Přirozené listnaté lesy byly zastoupeny žalostně málo, protože lokality LSD chybějí například v polabských nebo pomoravských luzích. Jejich zahrnutí by zřejmě poskytlo odlišný obrázek.

V rámci lidských sídel se nejvíce druhů nacházelo v městské zeleni, naopak nejméně ve sportovních a rekreačních areálech. Na vesnici bylo více druhů než ve městě, avšak nikoliv statisticky průkazně. Zároveň bylo v různých urbánních biotopech více ptačích druhů než na polích a méně než v jehličnatém lese. Tím se do jisté míry naplnil původní předpoklad, že se avifauna lidských sídel bude co do druhové bohatosti nacházet někde mezi otevřenou a lesní krajinou.

LSD poskytuje unikátní data, která jsme nikdy dřív zkoumat nemohli

Již první rok LSD odhalil, jaké jsou silné stránky těchto dat a kde se skrývají jejich slabiny. Velkou výhodou je bezesporu přesný údaj o místě výskytu každého jedince, což umožňuje přiřadit ptáky k jednotlivým biotopům či dalším charakteristikám prostředí. Klasickým liniovým nebo bodovým sčítáním bylo toto možné zjistit pouze nepřímo a nepřesně. Teprve nyní máme taková unikátní data v celostátním pokrytí. Na druhou stranu vidíme, že pro opravdu jisté závěry dat stále ještě nemáme dostatek: některá prostředí a oblasti jsou reprezentovány pouze slabě nebo vůbec. Proto bychom byli rádi, kdyby se okruh spolupracovníků, kteří se na LSD podílejí, ještě více rozšířil.