Do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO) se o víkendu 10.-12. ledna zapojilo přes 36 000 sčitatelů, kteří odeslali vice než 25 000 hodinových záznamů. Podobně jako loni pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Díky hojnému zapojení sčitatelů získala ČSO rozsáhlé údaje o početnosti a rozšíření jednotlivých ptačích druhů napříč Českem. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstává oproti loňsku neměnná. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz.
Již posedmé v řadě dobyla sýkora koňadra první příčku v žebříčku nejčastěji pozorovaných ptačích druhů na krmítkách. Podobně jako loni předčila ostatní návštěvníky krmítek co do celkového počtu pozorovaných jedinců, kterých bylo necelých 143 tisíc, tak i co do jejího plošného výskytu. „To je odlišný údaj, který nám říká, jak často byl druh zaznamenán. Např. frekvence 25 % znamená, že druh byl zjištěn na čtvrtině sčítacích míst. Sýkora koňadra tak byla s frekvencí 85,7 % pozorována na drtivé většině českých krmítek,“ vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky. „V závěsu za koňadrou se umístila její příbuzná sýkora modřinka, která obsadila 68,2 % sčítacích míst. Jako třetí skončil kos černý, který byl zpozorován na 60,8 % krmítkách,“ doplňuje Tuháček.
Co se týče celkového počtu jedinců, tak se na druhém místě za koňadrou umístil vrabec polní s 111 299 jedinci a hned za ním vrabec domácí s počtem 98 977 jedinců. „Vrabci sice nebyli spatřeni na tolika místech, ale když už se někde objevili, tak často ve velkých hejnech, a proto v početnosti předehnali i výše zmíněnou modřinku nebo kosa,“ objasňuje Tuháček.
Nejvíce kosů je na severu Česka
Ačkoli desítka nejčastěji pozorovaných druhů zůstává ve srovnání s loňským rokem neměnná, pořadím tentokrát zamíchal brhlík lesní, který se propadl o tři celé příčky až na osmé místo. Pokles jsme ale zaznamenali také třeba u sojky obecné nebo u čížka lesního. „Rozšíření těchto druhů mohou ovlivňovat podobné faktory, například množství semen nebo teplota. Podobné výkyvy v minulých letech kopírovaly i další lesní druhy, například strakapoud velký nebo pěnkava obecná, u nichž ale letos k výraznějším změnám oproti loňsku nedošlo,“ komentuje Tuháček. Pokles v četnosti jsme tentokrát zaznamenali také u kosa černého. „Loni si kosi hodně polepšili a mohli jsme je pozorovat skoro na 70 % krmítek. Letos jich je zase o něco méně, nicméně když se podíváme, jak se jeho početnost vyvíjela v průběhu minulých let, tak se nejspíše jedná jen o každoroční výkyvy. Každopádně i letošní Ptačí hodinka nám potvrdila, že se na severu republiky setkáme s kosem daleko častěji než na jihu Čech či Moravy,“ poznamenává Tuháček.
Zatímco některé druhy přiletěly na krmítka v menším počtu než loni, jiné naopak zaznamenaly nárůst. „Například dlask tlustozobý si v žebříčku pozorovaných druhů polepšil již podruhé v řadě a letos se vyhoupl o čtyři příčky nahoru až na 13. místo. Navíc jsme u něj zaznamenali i početnější hejna,“ dodává Tuháček.
Pravidelné sledování ptačích druhů může přinést ornitologům cenná data o tom, jak si vedou jejich populace z dlouhodobého hlediska. „Krásným příkladem je zvonek zelený nebo mlynařík dlouhoocasý. Ani u jednoho z druhů jsme nezaznamenali nějaký markantní meziroční pokles nebo nárůst v populaci. V průběhu času však můžeme u zvonka pozorovat mírnou klesající tendenci. A u mlynaříka je tomu právě naopak. Ptačí hodinka nám tak dává do ruky skvělý nástroj, jak se o našich ptácích můžeme dozvědět ještě více,“ poukazuje na důležitost pravidelného sčítání Tuháček.
Stále více tažných druhů dává přednost zimování v Česku
Klimatická změna zasahuje i do výsledků Ptačí hodinky, a tak se letos někteří sčitatelé setkali s druhy, které běžně na zimu odlétají do teplejších krajů. „Mezi tyto druhy patří zejména rehci domácí, pěnice černohlavé či holubi hřivnáči, ale objevili se také jedinci konipase bílého či horského. Vedle již obvyklých čápů bílých byl překvapivě zaznamenán i zimující čáp černý. Sčitatelé, kteří se místo zahradních krmítek rozhodli sčítat ptáky u vody, se pak mohli setkat například i se zimujícími lžičáky pestrými či husicí liščí,“ shrnuje Tuháček.
Pozorujte a sčítejte ptáky i mimo Ptačí hodinku
Ornitologové vyzývají veřejnost, aby se zapojila také do dalších programů občanské vědy ČSO. Do konce února se mohou lidé účastnit mapování zimujících rehků domácích. Informace o kampani naleznete na birdlife.cz/rehci-v-zime/. Pozorovat můžeme již také první navrátilce čápů bílých, kteří se však budou ponejvíce vracet až během března. Jejich přílety i průběh hnízdění můžete zaznamenávat v programu Čapí hnízda na birdlife.cz/capi.
Jakákoli běžná i zajímavá pozorování ptáků mohou lidé celoročně zapisovat do faunistické databáze Avif na birds.cz. „Všímat si můžeme například zimujících konipasů horských, letošních Ptáků roku. Ti jsou sice tažný druh trávící zimu ve Středomoří, nicméně malá část populace každoročně zimuje v Česku. Velmi cenná jsou pro nás také data o výskytu nemocných ptáků. Pokud narazíte na krmítku na nemocně vypadajícího jedince, je potřeba krmítko důkladně vydezinfikovat a alespoň na dva týdny přestat přikrmovat,“ upozorňuje Tuháček. Formulář k záznamu ptačích chorob najdete také na birdlife.cz/choroby. „Dále nás zajímají nálezy mrtvých či zraněných ptáků u silnice, pod dráty elektrického vedení nebo pod skleněnými plochami. I v tomto případě můžete zadat pozorování do faunistické databáze, ideálně i s fotografií nalezeného jedince a jeho blízkého okolí,“ uzavírá Tuháček.
Další ročník Ptačí hodinky ČSO uspořádá 9.–11. 1. 2026.
Kontakty pro novináře:
Filip Tuháček, tuhacek@birdlife.cz, 775 560 388
Dita Hořáková, horakova@birdlife.cz, 774 447 138
Ptačí hodinku podporují:
Od roku 1993 vyrábí společnost Plastia z Nového Veselí produkty, které usnadňují cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů.
Nejširší nabídku kvalitního krmení pro ptáky, ptačích budek a krmítek naleznete v dobročinném e-shopu ČSO Zelenadomacnost.com.
Na probio.cz naleznete široký výběr biopotravin – od dobrot pro lidi po biokrmení pro ptáky.
Naše krásná zahrada, Venkov & styl, Marianne bydlení – časopisy plné krásných fotografií a inspirace pro všechny, kterým je zahrada druhým domovem a také pro milovníky venkova a tradic, přírody a zvířat a spokojeného a radostného bydlení.