Prozatím tady mohou klidně žít koroptve, čejky či hrdličky divoké, už brzy je ale mohou vyhnat bagry a další stavební stroje. Černovická terasa na jihu Brna patří mezi tři ornitologicky nejcennější lokality ve městě. „Vedle Hádů a Holáseckých jezer tu hnízdí nejvíce zvláště chráněných druhů ptáků. Jenže na rozdíl od nich, Černovická terasa není chráněná zákonem, a proto tu podle územního plánu mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ říká Jan Sychra z Jihomoravské pobočky ČSO, která se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně ptáků Černovické terasy a pořádá zde i vzdělávací vycházky pro veřejnost a vysokoškolské studenty.

Aktualizace 16. února. K situaci se veřejně vyjádřil brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal. Čtěte více ZDE.

Jedinečná lokalita s 122 pozorovanými ptačími druhy

Černovická terasa je veřejnosti známá především jako průmyslová zóna, kromě toho je ale také ornitologickým rájem. „Jde o unikátní lokalitu, která vznikla činností člověka. Najdeme tu například kulturní stepi a úhory s nízkostébelnými trávníky či mozaiku biotopů po těžbě v různých fázích vývoje. Pro ptáky tato lokalita funguje jako magnet. Pozorovali jsme tu 122 ptačích druhů, z toho 38 ohrožených podle Červeného seznamu ptáků ČR a 43 zvláště chráněných druhů podle vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny,“ vysvětluje Sychra.

Jako vlajkové druhy ptáků zde lze zmínit především břehuli říční (v kategorii ohrožená; kolonie čítající dnes kolem 600 párů), vlhu pestrou (silně ohrožená; kolonie asi 15 párů), bělořita šedého (silně ohrožený; asi 5 párů), koroptev polní (ohrožená; asi 12 párů), kulíka říčního (ubývající; 2–3 páry), čejku chocholatou (silně ubývající; asi 20 párů), hrdličku divokou (silně ubývající; asi 5–7 párů), chocholouše obecného (ohrožený; 5–7 párů), bramborníčka černohlavého (ohrožený; do 5 párů), pěnici vlašskou (silně ohrožená; asi 2 páry), ťuhýka obecného (ohrožený; asi 10 párů) a celou řadu dalších.

Všechny tyto druhy se dnes na území Brna jinde buď nevyskytují, nebo na Černovické terase mají významné populace a jsou vzácné i v celém širším okolí. Kromě ptáků tu lze najít i ohrožené druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů i savců. „Toto území má ohromnou biologickou hodnotu a je významné pro ochranu přírody nejen v rámci Brna, ale i širšího regionu. Přesto vedení města dlouhodobě přírodní hodnoty tohoto území ignoruje, což dokládají i navrhované změny územního plánu, které počítají s rozšiřováním průmyslové zóny na úkor zeleně,“ zdůrazňuje Sychra.

Vedení Brna podporuje zelené střechy, přirozené biotopy chce ale zničit

Jihomoravská pobočka ČSO se jako zástupce veřejnosti zapojila do připomínkování navrhovaných změn územního plánu podáním námitky, k čemuž byla zmocněna podpisy více než 1000 občanů Brna. „Požadovali jsme zachování zeleně v rozsahu dosluhujícího územního plánu a nerozšiřování průmyslové zóny do cenných biotopů. Důvodem k ochraně Černovické terasy je nejenom ochrana biodiverzity, ale i podpora rozsáhlých ploch zeleně plnících nenahraditelnou funkci v regulaci lokálního klimatu a v zadržování vody v krajině. Město sice plánuje podpořit například zelené střechy , ale zachovat již fungující biotop, který má z pohledu mikroklimatu mnohem významnější funkci, odmítá, a to je krátkozraké a bezohledné,“ říká Sychra.

Jak ukazují mapy teplot povrchů na území Brna, blízká halová zástavba průmyslové zóny již teď představuje významný teplotní ostrov. „Jakákoli výstavba by vedla k dalšímu zvyšování teplot a vysušování vzduchu této části města. Zelené části Černovické terasy navíc mají výjimečný potenciál pro občany města Brna, především žijící v okolních městských částech. Ti dnes žijí obklopeni průmyslovými areály, často bez přítomnosti zelených a relaxačních ploch. Podobná místa s postindustriální minulostí, jako je Černovická terasa, která představují tzv. „novou divočinu“, jsou dnes v evropských městech využívána jako veřejný prostor, kde se mohou lidé potkávat, věnovat se rekreaci, kultuře, sportu či poznávání. Zároveň jsou jejich části ponechávány divočině. Takové plochy pak mohou sloužit jak občanům města, tak ochraně přírody. Budování rozsáhlé průmyslové zóny v těsné blízkosti centra je z tohoto pohledu pouze ekonomicky motivovaným anachronismem podobným přístupu z 90. let,“ upozorňuje Sychra.

Ornitologové vyzývají vedení Brna, aby lépe pečovalo o ohroženou přírodu

Situace kolem Černovické terasy se bohužel momentálně vyvíjí ve prospěch průmyslové zóny a navazující komerční zástavby na úkor zeleně. I když jakékoliv plánování v oblasti naráží na celou řadu problémů, od přítomnosti starých dobývacích prostorů či staré městské skládky až po zájmy majitelů pozemků, je na současném vedení města, aby konečně správně vyhodnotilo jedinečnou hodnotu území a využilo jeho potenciál do budoucna. Město by tak konečně mělo území Černovické terasy zpřístupnit občanům Brna, lépe pečovat o jeho ohroženou přírodu, podporovat zeleň pro zmírnění dopadů klimatické změny a celkově využít jeho prostor pro zkvalitnění života svých obyvatel.

K navrhovaným změnám územního plánu města Brna se od občanů města sešlo více jak 35 000 jednotlivých požadavků na úpravu. Z pohledu městské zeleně se však vedení města projevuje spíše bezohledně, jak dokládají plány na rušení zahrádkářských kolonií nebo absence použití koeficientu zeleně při novém územním plánování. Členové Jihomoravské pobočky ČSO se účastní jednotlivých jednání týkajících se území Černovické terasy a i v současné téměř bezvýchodné situaci se snaží podílet na hledání k ohrožené přírodě šetrnějšího řešení. Aktuálně se spolu s městskou částí Černovice podílejí na plánu ponechání části Černovické pískovny po těžbě bez zavezení a s cílenou ochranou kolonií břehulí a vlh i do budoucna. Bohužel okolní rozsáhlé plochy stepí a úhorů jsou zatím stále určeny k zástavbě.

Příloha:

Námitka.docNámitka zástupce veřejnosti k návrhu Územního plánu města Brna.