Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu.
Studie, na které se podíleli vědci z Východoanglické univerzity (UEA), Lisabonské univerzity, Britské ornitologické společnosti (BTO) a ČSO, zkoumala vztah mezi šíří klimatických podmínek, které druhy tolerují a v nichž jsou populace schopny přežít – tzv. klimatickou šíří niky – a pravděpodobností jejich úbytku v reakci na změnu klimatu.
Populace druhů obývající podobný areál mohou být klimatickou změnou ohroženy různě. Ty z nich, které tolerují širší škálu klimatických podmínek, mají menší pravděpodobnost, že ubudou, než ty s přísnějšími nároky. Naopak je pravděpodobnější, že jejich populace porostou. Druhy s širší ekologickou nikou jsou obecně odolnější vůči změnám klimatu, zatímco druhy s úzkou nikou jsou vůči těmto změnám zranitelnější.
Podle autorů potvrzují zjištění publikovaná dnes v časopise Journal of Biogeography skutečnost, že šíře klimatické niky je důležitým faktorem při předpovídání zranitelnosti ptačích druhů vůči klimatickým změnám. Klimatické niky druhů bychom proto podle nich měli zvažovat i při hodnocení rizik klimatických změn, protože nám to usnadní rozhodování o ochranářských strategiích.
I široce rozšířené ptačí druhy mohou čelit výrazným úbytkům populací
„Rozhodnout, které druhy jsou více ohroženy, není jednoduché. Druhy mohou ubývat z mnoha různých důvodů,“ říká hlavní autorka Karolina Zalewska, postgraduální výzkumná pracovnice z fakulty pro výzkum životního prostředí na UEA. „Vzácné druhy a druhy s omezeným rozšířením jsou změnou klimatu ohroženy s větší pravděpodobností. Naše studie ale ukázala, že i ptáci, kteří jsou široce rozšíření, jako například vrabec domácí a špaček obecný, mohou čelit výrazným úbytkům populací,” dodává. „Druhy, ať už vzácné, nebo široce rozšířené, s užšími klimatickými nikami mohou být k rychlým změnám klimatu náchylnější ve srovnání s druhy s širšími nikami, což může být jednou z příčin pozorovaného poklesu populací,“ vysvětluje Zalewska.
Změna klimatu způsobená člověkem je stále častěji označována za hlavní hrozbu pro celosvětovou biologickou rozmanitost. Závažnost této hrozby se však u jednotlivých druhů pravděpodobně liší, protože mají různé životní strategie a obývají různá prostředí. U druhů s rozsáhlým areálem rozšíření bychom očekávali, že budou přirozeně zažívat širší škálu klimatických podmínek, a budou tak odolnější vůči změnám životního prostředí. Nedávný úbytek populací mnoha široce rozšířených druhů, jako je vrabec domácí nebo konipas luční, naznačuje, že se na něm mohou podílet i jiné faktory. Rozsah klimatických podmínek, které daný druh zažívá, je přitom možným ukazatelem jeho odolnosti vůči změnám klimatu.
Spoluautorka studie, profesorka Aldina Franco z UEA, uvádí: „Tváří v tvář výzvám globální krize biologické rozmanitosti a klimatických změn se rychlé posouzení zranitelnosti druhů vůči změnám životního prostředí stává nesmírně důležitým pro řešení priorit v oblasti ochrany přírody. Vzhledem ke zrychlujícím se změnám klimatu tato zjištění zdůrazňují potřebu upřednostnit druhy, které jsou nejvíce ohroženy kvůli svým přísnějším nárokům na prostředí.“
Výzkumníci vycházeli z údajů o populačních trendech 159 hnízdících druhů ptáků ve 29 zemích z Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS). Tento program Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) už od jeho vzniku v roce 2002 koordinuje ČSO. Tyto čtyřicetileté populační trendy autoři porovnávali s klimatickými podmínkami, které druhy zažívají, a s areály jejich rozšíření. Údaje o klimatu v hnízdních areálech za posledních 30 let použili ke stanovení klimatických nik jednotlivých druhů a vytvořili nový index šíře klimatické niky, který zohledňuje areál rozšíření.
Následně zkoumali, jak šíře klimatické niky spolu s dalšími faktory, jako je potrava, typ stanoviště, migrační chování a průměrná tělesná hmotnost, ovlivňují dlouhodobé populační trendy.
„Jen díky neúnavnému úsilí dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně sčítají ptáky v Evropě, víme, jak se početnost jednotlivých ptačích druhů mění v dlouhodobém měřítku, a patří jim proto velký dík,“ vyzdvihuje Alena Klvaňová z ČSO, spoluautorka studie. „I práce českých sčitatelů v rámci Jednotného programu sčítání ptáků a Liniového sčítání druhů se tak úročí v podobných studiích, které pomáhají praktickou ochranu přírody lépe zacílit. Sčítat ptáky má smysl a je to způsob, jak jim pomoci,“ upozorňuje.
Karolina Zalewska říká: „Výsledky nám pomohou pochopit hrozby spojené se změnou klimatu a umožní rychlé posouzení vlivu klimatických faktorů na populační trendy. Do rukou tak dostáváme neocenitelný nástroj pro cílenou ochranu druhů. Zejména ukazujeme, že index poměru šířky klimatické niky k rozloze areálu může pomoci předpovědět, které druhy mohou být náchylnější k poklesu populace.“
V rámci druhů zahrnutých do této studie mělo 58 druhů klesající populační trend, populace 68 druhů byly stabilní a 33 druhů rostly.
V souladu s předchozími studiemi tým autorů zjistil, že u druhů vázaných na polní krajinu, jako je například strnad luční nebo skřivan polní, je pravděpodobnější, že jejich populace budou klesat, zatímco u druhů schopných obývat člověkem pozměněné prostředí, například kosa černého a sýkory modřinky, je pravděpodobnější, že jejich populace budou růst.
Práce byla podpořena z prostředků Rady pro výzkum přírodního prostředí a programu ARIES Doctoral Training Partnership.
Článek European breeding bird declines associated with narrower climatic niches vyšel 10. dubna v časopise Journal of Biogeography a je volně dostupný.
Poznámky
- Pro další informace kontaktujte spoluautorku studie Alenu Klvaňovou, vedoucí monitoringu a výzkumu v ČSO a projektovou manažerku PECBMS, klvanova@birdlife.cz.
- Článek Karolina Zalewska, James J. Gilroy, Inês Catry, Philip W. Atkinson, Alena Klvaňová, Aldina M. A. Franco 2025: European breeding bird declines associated with narrower climatic niches. Journal of Biogeography je volně dostupný na https://doi.org/10.1111/jbi.15127.
- Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. V současné době program financuje Evropská komise a koordinuje jej Česká společnost ornitologická (ČSO). Hlavním cílem programu je využití běžných ptáků jako indikátorů celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých dat ze sledování změn hnízdních populací v celé Evropě. pecbms.info
- Východoanglická univerzita (UEA) patří mezi 25 nejlepších univerzit ve Velké Británii (Complete University Guide a HESA Graduate Outcomes Survey). Rovněž se řadí mezi 20 nejlepších britských univerzit v oblasti kvality výzkumu (analýza Times Higher Education REF2021) a mezi 10 nejlepších britských univerzit v oblasti dopadu na cíle udržitelného rozvoje. Univerzita je známá svým špičkovým výzkumem a dobrými zkušenostmi studentů a její kampus o rozloze 360 akrů získal sedmkrát za sebou ocenění Zelená vlajka za své vysoké ekologické standardy. Univerzita je předním členem Norwich Research Park, jedné z největších evropských koncentrací výzkumných pracovníků v oblasti životního prostředí, zdraví a rostlinné vědy. www.uea.ac.uk.