Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. V ptačích parcích ČSO převádí odborné znalosti do příkladů nejlepší praxe hospodaření v krajině, přičemž využívá ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. Ptačí parky buduje ČSO s lidmi a pro lidi, usiluje o šetrné zpřístupnění přírodního bohatství a dává tak příklad pro ostatní, kteří hospodaří v naší krajině. Děkujeme všem, kteří se na jejich vzniku podílejí ať finančním darem nebo dobrovolnickou podporou!
Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti desítek až stovek hektarů. Vznikají především mimo státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví ČSO a vytvoření území výjimečných biologických hodnot, při současném důrazu na umožnění bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Cílem ČSO je do roku 2042 provozovat alespoň jeden ptačí park o minimální rozloze 50 ha v každém kraji. Nyní je ptačích parků sedm, a to Josefovské louky v Královéhradeckém kraji, Zbudovská blata v Jihočeském, Rzy v Pardubickém, Mnišské louky v Libereckém, Malá Lipová v Olomouckém, Kosteliska v Jihomoravském a Střimická výsypka v Ústeckém kraji. Aktuální plocha ptačích parků je 691 ha. Základním účelem parků je realizace obnovního managementu, tedy cílené zvýšení biologické hodnoty území a její následné dlouhodobé rozvíjení. Hlavními nástroji jsou pastva velkých kopytníků, vyřezávání náletů, seč travnatých porostů, strhávání drnu, budování tůní a aktivní řízení vodního režimu. Za realizaci programu ptačích parků včetně monitoringu efektivity opatření odpovídají profesionální správci. Kromě obnovy území je klíčové i zpřístupnění přírodních hodnot lidem. Proto je v parcích budována návštěvnická infrastruktura a parky slouží nejrůznějším ekovýchovným aktivitám. Ptačí parky nejsou ohraničené a jsou celoročně přístupné. Klíčovým prvkem financování nákupu pozemků, bez něhož není realizace záměru myslitelná, jsou účelové dary fyzických osob i právnických osob. Takovéto dary jsou mimo jiné i vyjádřením společenského zájmu o obnovu přírody. V počátečních fázích budování ptačích parků jsou nezbytné větší managementové zásahy, které vedou k obnově hodnotných společenstev. Financování těchto zásahů provádíme zejména prostřednictvím národních i evropských dotačních titulů, případně grantů soukromých nadací. Mezi důležité partnery patří krajská samospráva a obce, hospodařící subjekty a místní zájmové spolky.
Cílem ptačích parků je aktivní obnova přírodních stanovišť a vytváření vhodného prostředí pro rozmnožování ohrožených druhů ptáků a dalších složek přírodního prostředí. Svým konceptem a velikostí území jsou v Česku unikátní. Většina z nich rovněž významně přispívá k zadržování vody v krajině a tím i ke zmírňování důsledků klimatické změny. Prioritními druhy jsou luční a mokřadní druhy ptáků, na jejichž podporu většina opatření cílí. Právě tito ptáci totiž v české i evropské krajině významným způsobem ubývají kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření na polích a loukách. V ptačích parcích jim tvoříme ideální podmínky pro hnízdění i sběr potravy, ptáci se sem každoročně ve větších počtech vracejí. V parcích již našly hnízdiště vzácné a ohrožené druhy ptáků, jako například vodouš rudonohý, čejka chocholatá, jeřáb popelavý, chřástal kropenatý, čírka modrá nebo bukač velký.
Motto ČSO „Společně pro ptáky i pro lidi“ je uplatňováno v koncepci všech parků, které každoročně navštíví desetitisíce lidí. Zájemci se mohou aktivně účastnit brigád a osvětových akcí, které jsou ve všech parcích několikrát ročně pořádány. V parcích intenzivně probíhají i výukové programy pro mateřské, základní a střední školy. Ptačí parky slouží i jako vítaná místa pro relaxaci. Společenský přesah je tedy patrný. Zvolený přístup obnovy přírody již nyní slouží jako příklad dobré praxe pro podobně zaměřené projekty jiných organizací a to jak v ČR, tak v zahraničí.