Výsledky Monitoringu flóry a vegetace (M. Gerža 2017)
Výsledky floristické inventarizace druhů
Vzhledem k rozloze území (inventarizovaná plocha 74 ha) je jeho květena relativně chudá. Důvodem je především nepříliš vysoká rozmanitost ekologických podmínek a jistá uniformita vegetačního krytu. V území např. nejsou lesní porosty. Celkový počet druhů však bude ještě vyšší, než jaký byl zjištěný při inventarizacích. Důvody jsou následující:
a) nebyly určovány druhy z taxonomicky kritických skupin (např. Crataegus sp., Taraxacum sect. Ruderalia) a několik nálezů bylo vzhledem k nedostatečné vyvinutosti určeno jen na úrovni rodu (např. Epilobium sp.);
b) do inventarizované oblasti nebyly zahrnuty okrajové partie lokality (pobřežní porosty podél vodních toků) a zejména výrazněji ruderalizovaným plochám nebyla věnována stejná pozornost jako jiným partiím;
c) některé druhy i při sebevětší pečlivosti vždy mohou být přehlédnuty, a to z důvoduvelikosti lokality, jejich nenápadnosti, vzácnosti, efemernosti výskytu atd.
Celkově bylo v území v letech 2009 až 2017 zjištěno 293 taxonů cévnatých rostlin. V letech 2009 až 2011 to bylo 238 taxonů a v roce 2017 271 taxonů. V roce 2017 zůstalo z první inventarizace 20 druhů nepotvrzených. Některé z nich zcela jistě vyhynuly (Trollius altissimus), u jiných to je pravděpodobné, ale u dalších druhů je možné, že se na lokalitě i nadále vyskytují a byly jen přehlédnuty (jsou to běžné druhy, např. Persicaria hydropiper, Daucus carota či Saponaria officinalis). V roce 2017 bylo 51 druhů zjištěno nově. Toto množství ale nepředstavuje zcela ve svém rozsahu nové obohacení flóry území. Mnohé z těchto druhů se zde vyskytovaly již v letech 2009-2011, ale jen nebyly zapsány nebo byly přehlédnuty. Při prvních opakováních monitoringu se stává běžně, že počty druhů výrazně stoupají. To je dáno zpravidla nedostatečností průzkumu samotného než skutečnou změnou v počtu druhů. Již dříve se na lokalitě zcela jistě vyskytovaly běžné druhy jako např. Ajuga reptans, Acer pseudoplatanus, Carex brizoides, Betula pendula, Chaerophyllum aromaticum, Lamium maculatum, Prunus avium, Stellaria nemorum, Torillis japonica. Mnohé z těchto druhů rostou v pobřežních houštinách či výrazněji ruderálních plochách, kterým při inventarizaci nebyla věnována taková pozornost. Nicméně mezi lety 2011 a 2017 došlo zcela jistě k výraznějšímu obohacení flóry i o nové druhy. A to především o druhy vázané na nově vytvořené tůně a patrně o některé druhy spíše ruderální povahy (podrobněji dále). Dlouhodobější vývojové trendy ve změně flóry určitého území odrážející změnu ekologických podmínek mohou dobře ilustrovat analýzy ekologických indikačních hodnot (sensu Ellenberg et al. 1992). Na základě terénní zkušenosti byly k jednotlivým druhům rostlin ve střední Evropě přiřazeny indikační hodnoty pro určité faktory prostředí: zásobení stanoviště dusíkem, závislost na světle, závislost na teplotě, kontinentalita druhu, závislost na vlhkosti, půdní reakci. Stupnice pro tyto proměnné je ordinální a její rozsah je 1-9 (popř. 1-12 u vlhkosti). Indikační hodnoty mají svá specifika, z kterých se odvíjí i určité nevýhody a omezení jejich využití. Kromě již zmíněného empirického stanovení je dalším rysem to, že indikační hodnoty odráží ekologické chování druhu a ne jeho fyziologické preference. Dalším omezením je, že se indikační hodnoty nevztahují k podmínkám v určitý okamžik, ale jsou buď souhrnem těchto podmínek za čas nebo mohou odrážet pouze zásadní fluktuaci. Změna v druhovém složení je většinou zpožděna za změnou podmínek prostředí. Ellenbergovy indikační hodnoty jsou vhodné zejména pro sledování dlouhodobých změn rostlinného společenstva či flóry lokality. Jejich funkce je zejména signální.
Pro vyhodnocení změny flóry Josefovských luk byly využity tři faktory prostředí: zásobení stanoviště dusíkem, závislost na vlhkosti a závislost na světle. Dále bylo sledováno zastoupení životních strategií rostlin (každému druhu je přiřazen jeden z typů strategie, která vystihuje jeho rozmnožování a obsazování nových stanovišť, chování a vztah k prostředí: s – stratégové snášející stres, r – ruderální stratégové, c – konkurenční stratégové a jejich kombinace sr, cs, cr a csr). S ohledem na provedené zásahy a management území mezi roky 2011 a 2017, zejména vytvoření nových tůní a vlhkých disturbovaných ploch, obnovu a využívání zavlažovacího systému a postupujícímu vývoji vegetace na ladem ležících plochách, mohou mít tyto čtyři vyhodnocené parametry dobrou vypovídací hodnotu.
Porovnány byly tři floristické soubory – flóra zaznamenaná v letech 2009 a 2011, druhy zjištěné nově v roce 2017 (předpoklad nových osídlenců) a druhy do roku 2017 vymizelé (předpoklad vymizení v důsledku změn podmínek). Porovnání floristických souborů je do určité míry zkresleno nedokonalostmi průzkumů; zejména faktem, že mnoho druhů zaznamenaných v roce 2017 se v území vyskytovalo jistě už v letech 2009 až 2011. I přesto jsou jisté trendy patrné. Ve vztahu k vlhkosti má flóra z let 2009-2011 víceméně normální rozložení zastoupení ekologických hodnot (nejhojněji jsou zastoupeny druhy z „průměrnými hodnotami“) s tím, že z okrajových stran grafu jsou vzácně zastoupeny jen druhy vodní a druhy výrazně suchomilné chybí. Mezi novými druhy mají výraznější podíl druhy mokřadní až vodní, což jednoznačně souvisí s nově vytvořenými vodními ploškami (jsou to např. Acorus calamus, Ceratophyllum demersum, Lemna trisulca, Rorippa amphibia, Typha nagustifolia). Hojněji jsou zastoupeny i druhy mírně suchomilnější (hodnota 4). Jsou to často spíše ruderální druhy sušších míst, často s efemerním výskytem (např. Arabidopsis thaliana, Descurainia sophia, Geranium pusillum nebo Lactuca serriola). Mezi vymizelými druhy od roku 2011 výrazně převládají spíše suchomilnější druhy (hodnoty 3 a 4). Jsou to např. Festuca rupicola, Medicago falcata, Trifolium medium, Trifolium montanum, Agrimonia eupatoria. Jejich ústup může souviset s obnovou využívání zavlažovacího systému, ale také s tím, že některé z těchto druhů byly v minulosti nalezeny na místech, které leží ladem a kde se rozrůstají např. dřeviny. Ve vztahu k dusíku má flóra z let 2009-2011 takřka normální rozložení zastoupení ekologických hodnot s mírným vychýlením doprava k druhům náročnějším na dostupný dusík a absencí druhů výrazně oligotrofních na levém okraji grafu. Mezi novými druhy výrazně převládají ty s vyššími nároky na živiny (hodnoty 7 a 8). Jsou to ve velké míře tytéž mokřadní a vodní druhy, které osídlily nově vytvořené tůně. Znamená to, že nově vzniklé vodní prostředí je značně eutrofní. Dále to jsou druhy ruderální povahy, které osídlily nově vzniklé ruderalizované plošky (různé navážky či disturbovaná místa) a jejich výskyt může být jen dočasný.
Jsou to např. Echinochloa crus-galli, Erigeron anuus, Geranium pusillum, Lamium purpureum, Chenopodium album agg. Mezi nově zaznamenanými druhy s vyššími nároky na dusík jsou i druhy typické pro pobřežní houštiny, které byly při průzkumu v letech 2009 až 2011 s největší pravděpodobností jen opomenuty (Acer pseudoplatanus, Geranium palustre, Lamium maculatum, Stellaria nemorum aj.). Mezi druhy v roce 2017 nenalezenými vyčnívá skupina druhů oligotrofnějších (hodnoty 2 a 4). Jsou to téměř tytéž druhy představující skupinu vymizelých suchomilnějších druhů (navíc např. Potentilla erecta). Ve vztahu ke světlu ukazuje flóra z let 2009-2011 výraznější převahu druhů s vyššími nároky na světlo (hodnoty 7 a 8) a úplnou absenci druhů výrazně stínomilných. To je dáno především naprostou převahou luční vegetace a absencí lesních porostů. Druhy nově zaznamenané v roce 2017 se vyznačují velmi podobnou distribucí hodnot, jen s mírným posunem k většímu podílu světlomilnějších druhů (jsou to zejména už zmiňované nové druhy mokřadní a vodní a druhy ruderálních stanovišť). Mezi vymizelými druhy silně převládají druhy výrazně světlomilné. Jsou to hlavně opět již zmíněné nezvěstné druhy sušších a chudších stanovišť.
Ve vztahu k rostlinným životním strategiím se květena z let 2009-2011 vyznačuje výraznou převahou c a csr stratégů. Jen malý podíl cs, cr, r, sr a absence s stratégů lze interpretovat tak, že ekologické podmínky území jsou víceméně mezické, bez výraznějších stresových faktorů (např. nedostatek živin či vláhy), nedochází k významnějším disturbancím, vegetace je poměrně stabilizovaná. Mezi novými druhy mají výrazně vyšší zastoupení cr, r a sr stratégové, tedy druhy ruderální povahy osídlující hlavně nově vytvořená narušená místa. To v podstatě odráží provedené zásahy a opatření v území mezi lety 2011 a 2017. K nim patří nově vytvořené tůně, vlhká narušená místa, nové navážky zeminy a stavební práce a úpravy při obnově zavlažovacího systému.