Odpověď na otázku z třetí zastávky: Netopýři vydávají pro lidské ucho neslyšitelné zvuky, jejichž ozvěna jim pomáhá k orientaci ve tmě a nalezení kořisti. Jeden druh – netopýr rezavý – vydává slyšitelný zvuk podobný cvakání, s „mečením“ jej ale nelze zaměnit.
A protože kozy se tu v nejbližším okolí nechovají, je to tedy pták, který tento „mečivý“ zvuk vydává. Jmenuje se bekasina otavní a skutečně jsou to pera samců, která při střemhlavém letu „mečení“ vytváří. B) je tedy správně.
V tůních najdete bohatství jako v podvodní džungli
Obyčejná tůň, hluboká kaluž, jezírko, prostě každá větší prohlubeň s vodou je takový malý zázrak. Vyhloubíte si takovou na zahradě a během několika dnů už hýří životem. Voda v ní pulzuje díky klešťankám, znakoplavkám, bruslařkám, vírníkům, jepicím, okružákům, splešťulým, jehlankám a další havěti. Že netušíte, co je to za tvory s takovými divnými jmény? Tak se pozorně zahleďte pod hladinu nebo si tu zalovte s cedníkem v ruce a uvidíte.
Jak vypadá hmyz a plži, které můžete spatřit v tůních na Josefovských loukách? Podívejte se na obrázek.
V této tůni se rozmnožují obojživelníci skokani skřehotaví, skokani hnědí a čolci obecní. Loví je had užovka obojková.
Mokřadními rostlinami na břehu se živí hlodavec hryzec vodní.
V mělké vodě občasně sbírají potravu ptáci bahňáci – bekasiny otavní. Od návštěvníků rozdupané okraje tůňky se také líbí dalšímu bahňákovi, vzácnému návštěvníkovi ze severských zemí – slučce malé, která má jen o maličko kratší zobák než bekasina.
Téměř pravěký pohled je pak na vážky ploské, šídla a další druhy vážek, které tu ukájí své lovecké choutky. Ve vodě zde žije největší česká ploštice, jehlanka válcovitá. Mezi nejmohutnější brouky pak patří potápník vroubený.
Kam dál: Pokud obejdeme celé odstavené rameno Metuje kolem hlavatých vrb, narazíme na ohrazenou vrstvu drnů a kořenů – Zimoviště pro obojživelníky, páté zastavení na stezce.