Kdyby se nekácely staré stromy, nebylo by broukovišť zapotřebí. Nejlepším domovem pro brouky je totiž postupně odumírající strom. V žádném případě nekácíme takového staříka jenom proto, že si chceme vybudovat broukoviště. To je až chabou náhradou (dokonce se dnes kácení letitých stromů stavbou broukoviště nesmyslně ospravedlňuje!) za strom, který bylo nutno pokácet z jiných důvodů. Takový nešťastník je převezen na vhodné místo, kde se jeho torzo v kusech zasadí svisle do země. Pod kůrou na osluněných částech kmenů pak mají šanci larvy přeživších brouků dokončit svůj vývoj.
Brouci, pro něž může být toto broukoviště domovem, mohou být např. na Josefovských loukách hojní zlatohlávci. V trouchnivějícím dřevě se také rozmnožuje na Jaroměřsku vzácný nosorožík kapucínek. Tento hmyzí nosorožec u nás ubývá stejně rychle jako na místě zanechávané odumírající dřevo a staré stromy.
Zvláště hodnotné jsou letité duby, na nichž žijí také naši největší brouci – tesařík obrovský a roháč obecný. Ti však v ptačím parku ještě nebyli zastiženi.
Rozhlédněte se: Typické siluety dubů s křivolakými větvemi zdobí i Josefovské louky. Poznáte je?
Kolik takových dubů můžeme na loukách z tohoto místa pozorovat?
Odpověď najdete na příštím stanovišti.
Tip: Dokážete si tipnout, který strom (označené památné stromy nepočítejte) v okolí vašeho bydliště je nejstarší? Každý takový strom potřebuje svého patrona, který ho bude ochraňovat. Staňte se jím. Pro dobro hmyzáků, pavoučisek, ptáků a netopýrů, kterým může být domovem.
Kam dál: Po prozkoumání Broukoviště už je to co by kamenem dohodil do vstupního areálu, kde jsme náš krátký návštěvnický okruh začínali. Pokud chcete pokračovat, musíte po Příčné cestě přes celé Josefovské louky až k Nové Metuji, kde je osmá zastávka s názvem Stromy versus budky.