Ptačí park se nachází především na území obcí Dobříkov a Zámrsk, v menší míře obce Týnišťko, poblíž městečka Chocně v Pardubickém kraji. Leží jižně a jihozápadně od osady Rzy kolem řeky Loučné, přičemž jeho jižní hranici představuje železniční trať Pardubice–Česká Třebová.  Nadmořská výška lokality je okolo 254 m n.m. Dobříkov – Wikipedie (wikipedia.org)

Jádrovou a druhově nejcennější částí je bývalý rybník, který zanikl v 80. letech 20. stol. Několik let byla jeho plocha obdělávána jako pole, jehož využití však komplikovalo časté podmáčení. Území tedy bylo ponecháno bez obhospodařování a částečně se zde obnovila vodní hladina. Vodní plocha je mělká a proměnlivé rozlohy podle intenzity srážek v každém roce, nyní o výměře několika ha a s bohatě vyvinutým litorálním pásmem. V dlouhodobě srážkově deficitních obdobích volná vodní hladina ustupuje a odkrývá bahna. Na litorální pás o šířce desítek až stovek metrů po celém obvodu navazují pravidelně kosené a spásané louky, dále pak pole. Oblast je dotována především dešťovou vodou a malým přítokem z odvodňovacího kanálu, do něhož je nyní zaústěn přepad z místní ČOV Dobříkov.

Velmi cenná je především mokřadní vegetace obklopující rybník. Rákosiny, které se střídají s ostřicovými porosty, jsou nejen batrachologicky cenné výskytem několika zvláště chráněných druhů žab, ale také vyhledávaným hnízdištěm vzácných druhů ptáků. Lokalitu ptáci využívají jak k hnízdění, tak jako tahovou zastávku či shromaždiště a potravní zdroj.

Z hlediska přírodních procesů je největším nebezpečím postupné zazemňování lokality spojené se zánikem volné hladiny. S tím související sukcesní procesy mohou způsobit zárůst bylinného mokřadu dřevinami a v konečném důsledku vytvoření lesa lužního charakteru na úkor otevřeného litorálu, na němž je hnízdění většiny cílových druhů závislé.

Současné občasné kosení starého rákosu, jež prozatím provádí místní myslivecké sdružení za účelem prostupnosti po obvodu mokřadu, pomáhá zpomalovat výše nastíněnou sukcesi, avšak není prováděno v potřebném rozsahu. Z případných antropogenních vlivů by celý prostor mohla negativně ovlivnit změna vodního režimu či nepřiměřené užívání hnojiv a pesticidů na bezprostředně sousedících pozemcích, kde dochází k akumulaci srážkových vod a odkud je lokalita dotována vodou podzemní.

Zájmové území protínají přirozené meandry řeky Loučné, okolní louky jsou hospodářsky využívané pro seč nebo pastvu. Tyto louky jsou odvodněny systémem odvodňovacích kanálů, ale při déletrvajících deštích jsou v některých částech zaplavené a nabízejí zajímavé potenciální stanoviště pro ptáky, obojživelníky či další organismy. Změny intenzity hospodaření na loukách spolu s místními zásahy ve prospěch lepšího využití vody v krajině mohou zvýšit atraktivitu travnatých porostů pro biotu i ve srážkově deficitních obdobích roku.

Plány ČSO – navrhované cíle managementu

1) zachování volné vodní hladiny a zabrzdění sukcese

2) zachování plně rozvinutého litorálu v různých přechodových fázích s tůněmi, zmlazení rákosu

3) vytvoření lepších hnízdních podmínek pro racky chechtavé ve spolupráci s Pardubickým krajem (v roce 2024 jeden hnízdní ostrůvek)

4) pravidelně kosená louka a pastvina kolem litorálu

5) údržba hráze a blízkého okolí, zbrzdění nežádoucích sukcesních procesů (zejména v západní části)

6) rozšíření mokřadu o okolní zaplavované louky, lepší hospodaření se srážkovou vodou