Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické plánuje umístit hnízdní ostrůvky z betonu na několik rybníků v Jihomoravském kraji. Chce tak podpořit hnízdění vzácných rybáků obecných. Ti k hnízdění potřebují štěrkové ostrůvky, které v Česku kvůli regulaci toků chybí. Tato alternativní hnízdění se již v Česku osvědčila na několika lokalitách. Na jižní Moravě chtějí ornitologové poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrovy s vegetací, které budou sloužit jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat. Projekt Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod byl podpořen z Norských fondů ve výzvě Rago.

Rybáci obecní jsou pevně vázáni na specifický typ prostředí. „K hnízdění využívají štěrkové ostrovy bez vegetace nebo jen s velmi sporou vegetací. Dříve vznikaly spontánně v korytech větších řek během jarních velkých vod. Dnes už jsou v Česku kvůli regulaci vodních toků vzácné. Kromě zachovávání přirozených biotopů proto ornitologové přistupují také k alternativním možnostem, jak rybákům umožnit hnízdění na uměle vytvořených ostrůvcích,“ vysvětluje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO.

Jihomoravští ornitologové v novém projektu naváží na úspěch trvanlivých betonových plovoucích ostrovů instalovaných na Oravské přehradě na Slovensku a také na jihomoravské Věstonické nádrži. Od roku 2009 se železobetonové ostrovy používají úspěšně také na střední Moravě. „Na několik vybraných lokalit na jižní Moravě plánujeme umístit nový typ hnízdních ostrůvků, který rybákům zajistí ještě větší bezpečí a úspěšnost hnízdění. Do návrhu nového technického řešení plovoucích ostrovů jsme promítli více než patnáctileté zkušenosti s péčí o biotopy ostrovů a realizovaná ochranářská opatření pro rybáky. Ostrůvky budou mít nový tvar, abychom zajistili, že se na ně vejde více hnízd. Rybáci totiž při hnízdění dodržují rozestupy. Součástí technického řešení je také ochrana před predátory – pod hnízdní plochou je převis, který zabrání, aby predátoři jako invazní druh norek americký či potkan vyšplhali na ostrov. Vylepšíme také stabilitu ostrůvků, aby nedocházelo k přesýpání štěrku a snůšek kvůli vlnobití či posunům ostrovů v důsledku zamrzání,“ říká Čamlík.

Vegetační ostrovy jako „školka“ pro mláďata

Novinkou je umístění vegetačních ostrovů. „Ty nebudou sloužit k hnízdění, ale jako útočiště pro mladé rybáky. Stává se totiž, že nezkušená mláďata se po prvním vzlétnutí již nemusí dostat zpátky na hnízdní ostrov kvůli zábranám pro predátory a utopí se. Proto doplníme železobetonové hnízdní ostrovy o vegetační ostrovy, kde mláďata mohou najít odpočinek a dočasný úkryt, a být dokrmena rodiči. Kromě toho vegetační ostrovy poskytnou úkryt pro ryby a také alternativní stanoviště pro další druhy vodního ptactva,“ sděluje Čamlík.

Podobu vegetačních ostrovů jihomoravští ornitologové konzultují se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a s odborníky z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, kteří umisťují umělé plovoucí zelené ostrovy na intenzivně obhospodařované rybníky. Konstrukci ostrova tvoří dvě gabionové sítě, mezi kterými je rohož z kokosových vláken pro uchycení vodních rostlin. Ostrovy slouží především pro hnízdění ptáků. „V rámci již probíhajícího projektu byly vegetační ostrovy nainstalovány na 8 lokalit v severních a jižních Čechách, což přinese cenné zkušenosti i pro instalaci na jihomoravských lokalitách,“ říká Čamlík.

Jihomoravská pobočka začala s ochranářskými opatřeními pro rybáka v roce 2008. „Tehdy na jižní Moravě hnízdilo 52 párů. V roce 2021 už to bylo 250 párů, které zahnízdily buď na přirozených upravovaných ostrovech, nebo na umělých plovoucích ostrůvcích. Letos jsme zaznamenali už dokonce 350 párů rybáků. Asi polovina z nich hnízdila na dřevěných plovoucích ostrůvcích, které už jsou ale téměř nevyhovující, protože jejich životnost postupně končí. Nové trvanlivé betonové ostrovy proto přijdou rybákům vhod,“ doufá Čamlík.

Ornitologové začnou s umisťováním nových betonových a vegetačních ostrovů na jaře příštího roku.

Kromě rybáků obecných je k hnízdění využijí také racci chechtaví, kteří vyžadují podobný typ prostředí. Jejich populace posledních přibližně 30 let klesá, a proto je racek v Česku podle Červeného seznamu hodnocený jako silně ubývající a je zařazený do kategorie zranitelných druhů.

Kontakty pro další informace:

Gašpar Čamlík, camlik@birdlife.cz, 731 782 066

 

Další informace:

Rybák obecný (Sterna hirundo) patří do řádu dlouhokřídlých, do příbuzenstva racků. Rybáci patří k jedněm z nejdále táhnoucích ptačích druhů. Evropští ptáci mohou zimovat až v jižní Africe. Rybáci hnízdí v koloniích. Vajíčka, nejčastěji tři, snášejí do mělké kotlinky ve štěrkovém nebo písečném podkladu. Začátek hnízdění připadá na polovinu května a oba rodiče pak na vejcích sedí tři týdny až měsíc. Mláďata zůstávají na hnízdě několik prvních dní, potom se ukrývají v okolí, dokud po dalším měsíci nedokáží létat. Rodiče je ale krmí i dlouho potom, až dva měsíce. Převažující potravou rybáků obecných jsou malé rybky, jídelníček si doplňují většími bezobratlými.

Rybák obecný, který je v české legislativě zařazen mezi ohrožené druhy, u nás hnízdí v počtu asi 600—800 párů na různých ostrovech existujících v krajině, většinou na rybnících nebo přehradních nádržích. Zde dochází občas ke zničení hnízd vlivem manipulace s výškou vodní hladiny v průběhu hnízdění. Hnízdění na zachovalých přirozených a polopřirozených ostrovech lze podpořit vhodnými úpravami povrchu ostrova, zejména odstraněním vyšší vegetace.

Velký nedostatek hnízdních příležitostí se projevuje mimo jiné i tím, že se rybáci pravidelně snaží o hnízdění na nevhodných místech, zejména přímo na těžební technice a jiných konstrukcích na těžebnách štěrkopísku. Taková hnízda jsou odsouzena k zániku jak z důvodu rušení, tak kvůli nevhodnému podkladu hnízda.

V zahraničí i u nás se proto dlouhodobě přistupuje k podpoře hnízdění rybáka na umělých ostrovech různé konstrukce.