Další roky sčítání ptáků na polích v majetku hlavního města Prahy naznačují, že na ekologicky obhospodařovaných plochách se ptákům daří lépe. A také že i ve fádní zemědělské krajině lze pozorovat zajímavé ptačí druhy a stojí zato do tohoto prostředí chodit pozorovat ptáky.
Na jaře roku 2020 jsme s kolegy začali se sčítáním ptáků na polích v Praze. Zaměřili jsme se na pole, která patří hlavnímu městu a na nichž se od přelomu let 2020 a 2021 mělo začít hospodařit přírodě přátelským způsobem. Cílem našeho sčítání, které stále pokračuje, je zjistit, zda změna v hospodaření má vliv na ptáky. Proto sčítáme na polích, kde se hospodaření změnilo, a také na polích, kde se i nadále hospodaří konvenčně.
- https://www.birdlife.cz/na-polich-hlavniho-mesta-se-bude-hospodarit-setrnym-zpusobem-a-ornitologove-sleduji-zda-to-pomuze-ptakum/
- https://www.birdlife.cz/setrne-hospodareni-na-prazskych-polich-vykrocilo-spravnym-smerem-ukazuji-prvni-vysledky-scitani/
- https://www.birdlife.cz/reportaz-ze-scitani-ptaku-na-prazskych-polich/
Dosavadní výsledky jsou mírně optimistické: na „eko-polích“ je více druhů charakteristických pro zemědělskou krajinu a jsou tam také ve vyšších hustotách (viz též https://www.birdlife.cz/setrne-hospodareni-na-prazskych-polich-vykrocilo-spravnym-smerem-ukazuji-prvni-vysledky-scitani/). Data ze sčítání vyhodnocujeme pravidelně každý rok, avšak k tomu, abychom mohli učinit spolehlivější závěry, potřebujeme ještě delší dobu sledování.
Na stejných polích probíhá také sledování dalších skupin organismů: monitorovány jsou vyšší rostliny, střevlíci, motýli, ostatní členovci a zajíci. Výsledky z monitoringu těchto skupin budou neméně zajímavé. Na ty si však budeme muset počkat až do doby kolem roku 2025.
Záznamů pozorování ptáků z intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny není právě mnoho, zejména ve srovnání s ornitologicky populárními lokalitami. Ornitology to do polí příliš netáhne. V našich zeměpisných šířkách se v tomto prostředí mnoho ptačích druhů nevyskytuje, zemědělská krajina u nás je na ptáky relativně chudá, navíc zdevastovaná intenzivním hospodařením. Přesto i v polích lze někdy natrefit na zajímavé ptáky.
Za celou dobu sledování od roku 2020 jsme na našich zkoumaných i kontrolních polních plochách v Praze zaznamenali 117 ptačích druhů. V porovnání s celkovým počtem druhů zjištěných v Praze v současnosti (247 https://www.birdlife.cz/vychazi-seznam-ptaku-prahy/) to není číslo špatné, i když mezi ptáky zaznamenanými při sčítání na polích jsou i druhy vyskytující se v okolních biotopech těsně navazujících na sledovaná pole, nebo přes zkoumané plochy jenom přeletující. Vycházka do polí na území hlavního města může ornitologovi leckdy nabídnout zajímavá pozorování.
Při pochůzkách zemědělskou krajinou za ptáky je dobré věnovat zvýšenou pozornost prvkům v krajině, které mohou ptáky přitahovat. Jsou to například polní hnojiště, mělké vodní plochy v polích vzniklé po deštích či jarním tání (zde můžeme zastihnout některé bahňáky, např. vodouše bahenní). Pole ponechaná dočasně ladem či úhory zase hostí v zimě konopky či skřivany, na jaře křepelky, bramborníčky hnědé, strnady luční a obecné nebo vrabce polní.
Polní biotopy včetně těch pražských nejsou tedy naštěstí zatím úplně bez života a vyplatí se na ptáky chodit i tam. Pro toho, koho ruší velké množství lidí, má toto prostředí také výhodu, lidí je zde podstatně méně. A na rozsáhlých plochách lze ptáky dobře pozorovat.
Přínos ornitologických pozorování v polní krajině je ale také v tom, že z tohoto prostředí ornitology spíše opovrhovaného získáme další údaje potřebné k lepší ochraně polních ptáků. Ideálně údaje v podobně alespoň kompletních seznamů druhů sdílených v otevřené faunistické databázi ČSO Avif.
Výzkum je podpořen grantem hlavního města Prahy.