První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt.
Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy sleduje ptactvo na zemědělské půdě patřící hlavnímu městu, na níž se od letošního roku začalo hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Cílem výzkumu je ověřit, zda nově nastavená pravidla hospodaření skutečně pomáhají ptákům, a pokud to bude třeba, poskytnout magistrátu a hospodářům podněty pro případné úpravy pravidel.
O projektu jsme psali zde:
Na polích Prahy se bude hospodařit šetrným způsobem a ornitologové sledují, zda to pomůže ptákům
Ptáky sčítáme v době hnízdění a též v zimě, na polích, kde se hospodaření mění na „ekologické“ a na kontrolních plochách, kde se i nadále bude hospodařit konvenčně. V době hnízdění, tedy na jaře, sledujeme avifaunu na polích od jara 2020 a údaje z jara 2021 již tedy umožňují první předběžné hodnocení. Nutno však upozornit, že se jedná o předběžné hodnocení, které zatím nikterak nevypovídá o tom, zda změna hospodaření skutečně ptákům prospěla. K tomu bude třeba několik dalších let sledování.
Na pražských polích jsme pozorovali 61 druhů ptáků
Za dva roky sledování v době hnízdění přímo na „ekologických“ polích i na kontrolních plochách jsme zjistili výskyt 61 druhů (po vyloučení ptáků, kteří nad poli jen přeletovali a neměli k nim žádnou vazbu). Mezi zjištěnými druhy byly dosud běžné druhy zemědělské krajiny, jako je například skřivan polní, strnad obecný nebo bažant obecný, objevily se ale dnes již vzácnější druhy vázané svým výskytem na polní biotopy (koroptev polní, čejka chocholatá, ťuhýk obecný apod.) a též druhy charakteristické pro doprovodnou zeleň (pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, slavík obecný apod.).
V roce 2020, tedy v roce, kdy se ještě na polích hospodařilo konvenčním způsobem, bylo zjištěno 55 druhů, v roce 2021 jsme pozorovali 52 druhů. Podobně jsme v roce 2021 napočítali také celkově méně ptáků. Výrazně například ubylo skřivanů polních, napočítali jsme také méně špačků nebo strnadů obecných.
Na „ekologických“ polích jsme spočítali více druhů i jedinců
Je možné, že to souvisí s chladným jarem tohoto roku, které u některých druhů mohlo ovlivnit přežívání. Podstatné ovšem je, jak se změnila druhová bohatost a počty ptáků na polích s novým, tj. ekologickým způsobem hospodaření ve srovnání s kontrolními plochami. A toto srovnání ukazuje, že „ekologická“ pole na tom byla mírně lépe: v roce 2021 na nich byla vyšší druhová bohatost i vyšší početnost ptáků než na plochách kontrolních. Nutno ovšem podotknout, že tento rozdíl není statisticky signifikantní.
Podrobnější pohled na změny početnosti jen u těch druhů, které jsou silně vázané na zemědělskou krajinu, potvrzuje, že celkově i tyto druhy mezi roky 2020 a 2021 ubyly. Podobně jako u všech druhů, rozdíl mezi poli obhospodařovanými konvenčně a ekologicky nebyl příliš patrný. Jakkoliv jsou tedy náznaky, že ekologicky obhospodařovaná pole by mohla hostit více druhů a ve vyšších počtech, na přesvědčivé výsledky si budeme muset ještě počkat.
Zdá se tedy, že hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem. Průběžné výsledky jsou ale pouze příslibem, nikoliv garancí, že se populace ptáků na těchto polích budou vyvíjet pozitivně.
Petr Voříšek
Výzkum je podpořen grantem hlavního města Prahy.
