Více než 50 zájemců o dravce a sovy se sešlo v sobotu 15.2. v sále aviatika Jana Kašpara v budově Krajského úřadu v Pardubicích. Na pořadu byly tradiční informace o sledovaných druzích dravců a sov v rámci činnosti Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při České společnosti ornitologické.
V první části setkání si přítomní posluchači vyslechli informace o loňské hnízdní sezóně u orlů mořských a královských, obou druhů luňáků, motáků lužních, sokola a raroha a lesních druhů sov, sovy pálené a sýčka obecného, který už dlouho není druhem obecným. Do svých zápisníků či laptopů si mohli poznamenat, že v roce 2019 v ČR hnízdilo 130-140 párů orlů mořských a 5 párů orlů královských úspěšně vyvedlo 12 mláďat.
Více než 100 hnízdících párů sokolů
Ohrožená jihomoravská populace raroha velkého čítá pouhé 4 páry, na rozdíl od prosperující populace sokola stěhovavého, kde už se jeho stavy přehouply přes 100 hnízdících párů. Stále dominuje hnízdění na skalách, ale zhruba čtvrtina párů obsazuje a úspěšně hnízdí v připravených budkách na vysokých komínech.
V rámci referátu o luňácích hnědých a červených posluchače jistě překvapila informace o dalším případu smíšeného páru. Na zemi v polích hnízdící motáci lužní reagovali na gradaci hraboše polního – bylo zjištěno více než 360 párů tohoto elegantního motáka. Naopak se gradace hraboše neodrazila na zvýšeném počtu hnízdících sov pálených, ale část populace zahnízdila i 3x během jedné sezóny. Při prvním hnízdění vyvedly sovy pálené v průměru 5,3, při druhém 5,7 a při třetím dokonce 6,2 mláděte. U kdysi hojného sýčka obecného bylo v celé ČR nalezeno pouze 82 obsazených lokalit.
Pustovkám se loni dařilo, díky hrabošům
Ve druhé části setkání si posluchači vyslechli 6 referátů. V prvním Gašpar Čamlík a David Horal shrnuli výsledky sčítání orlů mořských na tradičních hromadných nocovištích na jižní Moravě. V následujícím vystoupení David Horal coby řečník (a Vlasta Škorpíková a Tomáš Bělka jako spoluautoři) seznámili s historicky největší hnízdní invazí kalousů pustovek, bezesporu jako reakci na hraboší gradaci, a po mnoha letech s hnízděním 5 párů motáků pilichů na jižní Moravě.
Tomáš Pospíšil, Petr Šaj a Jiří Klimeš dlouhodobě sledují populaci sokolů stěhovavých v Jeseníkách. Při použití moderní záznamové techniky – fotopastí, zjistili mnoho zajímavostí o predaci na hnízdech kunami skalními, výměně partnerů v páru či návštěvách obsazených hnízd jinými sokoly. Jinou moderní techniku – GPS/ GSM loggery – použil autor tohoto článku při sledování motáků pilichů zimujících v Čechách. Posluchači se dozvěděli o velikosti zimních okrsků, nocovištích, délce jarní a podzimní migrace a místě hnízdění.
Nově objevená populace orlů křiklavých
Ota Závalský pohovořil o výsledcích hnízdění 2 párů orlů skalních na severní Moravě v loňském roce a o nově objevené severomoravské populaci 2 párů orlů křiklavých. Vyvedeno bylo jedno mládě. Pro úplnost dodávám, že třetí pár již pár let hnízdí v západních Čechách a letos nevyvedl žádné mládě. Jako poslední řečník vystoupil Mirek Bažant a seznámil posluchače s výsledky česko-saského projektu na ochranu a monitoring sýčka.
Během celého dne se diskuse mnohokrát stočila k stále aktuálnímu tématu používání Stutoxu II při likvidaci hraboše polního. Všichni účastníci setkání byli vyzváni k pečlivému sledování aplikace rodenticidů v krajině, sledování úhynů dravců a sov, ale i dalších ptáků a živočichů a k důslednému zapisování získaných údajů do databáze Avif. V případě zjištěných negativních dopadů na ptáky a savce je také potřeba neprodleně informovat nejenom sekretariát ČSO, ale i Českou inspekci životního prostředí, popřípadě Policii ČR.
Věřím, že účastníci nepovažovali sobotní setkání za promarněný čas. Početná účast až do konce poslední přednášky a následné posezení a přátelské diskuze v útulné hospodě o tom celkem svědčí.
Tomáš Bělka