Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel.
Česká společnost ornitologická v nyní končícím dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky upozorňovala na nebezpečí, která naše sídla živočichům chystají. Vlajkovou lodí byla kampaň Bezpečné zastávky. „Projekt hodnotíme jako úspěšný především proto, že se nám efektivně podařilo upozornit veřejnost na vážné problémy, jako jsou například kolize ptáků s prosklenými plochami. Lidé si problémů nejen všímají, ale dokonce se je sami snaží řešit, což je skvělé,“ hodnotí koordinátorka projektu Gabriela Dobruská.
Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí plánované zastávky pražské MHD. Návrh, který vyhrál výběrové řízení, bude bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám, pokrývajícím souvisle skleněné plochy. „Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora. V ČSO se věnuje problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami a s některými uchazeči výběrového řízení konzultoval způsob řešení bezpečnosti vůči ptákům.
Skutečnost, že lidé více vnímají skla jako hrozbu pro ptáky, potvrzují i závěry z projektového dotazníku. Jeho první kolo proběhlo na začátku projektu, druhé o dva roky později na jeho konci. „Zatímco v prvním kole uvedlo nejvíce respondentů jako největší hrozbu úbytek zeleně, v druhém kole jejich odpovědi ukazují na změnu názoru – na pomyslném prvním místě se umístila skla. Nárůst byl dokonce o více než 50 % – z 22 na 34 % dotázaných. Naše kampaň tedy měla efekt,“ komentuje koordinátor kampaně Bezpečné zastávky Zbyněk Janoška.
Z dotazníku je také patrné, že se ČSO daří vyvracet mýtus jednoho dravce, tedy přesvědčení, že jedna silueta dravce na skle je dostatečné zabezpečení proti nárazům ptáků. „Dotázaní hodnotili různá provedení zabezpečení skleněných ploch proti kolizím s ptáky podobně, jako se hodnotí práce dětí na většině škol. Průměrná známka fotografie plochy s jednou siluetou se zhoršila z 3,7 na 4,3. Velkou roli zde pravděpodobně sehrála kampaň Jedna silueta nefunguje, která byla podpořená divácky úspěšným videem,“ hodnotí Janoška.
V návaznosti na kampaně Bezpečné zastávky a Jedna silueta nefunguje začali lidé správným způsobem zabezpečovat zastávky v jejich bydlištích. “Zpočátku se nám hlásili jednotlivci, postupně se zapojilo více než 20 škol a dětských kolektivů. Čím dál častěji se jedná o systémová zabezpečování ze strany obcí a měst. Namátkou můžeme uvést Plzeň, Třeboň či Mladou Boleslav, brzy se přidá Praha. Celkem evidujeme více než 120 zabezpečených zastávek a každé snahy o zabezpečení si velmi vážíme,“ zdůrazňuje Dobruská a upozorňuje, že zatímco zabezpečování zastávek se daří, prosklené pláště budov nadále zůstávají velkou výzvou pro architekty.
