Společný tiskový komentář Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, Českého svazu ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Spolku vlastníků honebních pozemků, Svazu vlastníků půdy a Spolku pro obnovu venkova ČR k předání petice Českomoravské myslivecké jednotky za zachování spolkové myslivosti Poslanecké sněmovně.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) dnes do Poslanecké sněmovny doručila petici „Za zachování spolkové myslivosti jako odpovědného způsobu hospodaření se zvěří“, jejímž prostřednictvím žádá o schválení vládního návrhu novely zákona o myslivosti bez přijetí pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrhy, které podporuje koalice lesníků, ochránců přírody a vlastníků lesních i zemědělských pozemků, vytvoří podmínky pro pěstování pestrých lesů, posílí práva vlastníků pozemků a ušetří státní pokladně i soukromým subjektům miliardy korun ročně. Především ale povedou k ozdravení lesů a krajiny.

ČMMJ se peticí domáhá:

• aby zůstalo zachováno a bylo Českou republikou nejméně ve stávajícím rozsahu ochraňováno výrazně převažující spolkové pojetí myslivosti jako nositelky mysliveckých tradic a zvyků zapsané na seznamu národního kulturního dědictví ČR;

Komentář koalice: Spolkové pojetí myslivosti garantuje v první řadě nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 214–302, předmětná novela zákona o myslivosti ani pozměňovací návrhy se spolkové myslivosti nikterak nedotýkají.

 

• nápravy omezení práv vlastníků – držitelů honiteb a uživatelů honiteb, které založil zákon č. 314/2019 Sb. (pozn.: poslední novela zákona o myslivosti z podzimu 2019), a nastavení takového způsobu stanovení plánu mysliveckého hospodaření, který držitele a uživatele honiteb neomezí v právech, zachová jejich rovné postavení a umožní efektivní státní kontrolu;

Komentář koalice: Žádáme nápravu omezení práv vlastníků, které zakládá celý zákon o myslivosti, nikoliv jeho poslední novela. Vlastníci pozemků, kteří nedosáhnou na vlastní honitbu (tedy vlastní méně než 500 hektarů souvislých pozemků), mají dnes minimální možnosti ovlivnit početnost zvěře, která jim způsobuje výrazné škody na pozemcích. Drtivě převažující problém je přemnožená spárkatá zvěř, ke snížení jejich stavů i k posílení role vlastníka napomůže nezávislé posouzení poškození ekosystémů.

 

• zachování minimální výměry vlastních i společenstevních honiteb nejméně na současných 500 ha;

Komentář koalice: Čím menší je minimální výměra honitby, tím je právo výkonu myslivosti a s ním spojená možnost efektivně reagovat na škody na pozemcích blíže vlastníkovi pozemků. Z pohledu vlastníka pozemků by bylo optimální bezvýhradné sepětí výkonu práva myslivosti s vlastnictvím pozemků bez jakékoli minimální výměry. Ani velikost honitby 500 ha neumožňuje chov spárkaté zvěře, jejíž teritoria jsou mnohem větší (jeden srnec cca 300 ha, jelení zvěř 10 000 ha),

 

• zachování možnosti pronájmu honiteb ve vlastnictví státu za podmínek na trhu obvyklých;

Komentář koalice: Model pronájmu státních honiteb fungoval v historii dobře u drobné zvěře, ale v praxi naprosto selhal u zvěře spárkaté, která masivně poškozuje lesní porosty a tím negativně ovlivňuje ekosystém. Je třeba zdůraznit, že zájmy nájemce honitby jsou diametrálně odlišné od zájmů vlastníků pozemků, a proto pronájem honiteb se spárkatou zvěří zakládá již ze své podstaty střet těchto zájmů. Myslivecké subjekty, které si drahé státní honitby pronajímají, mají zájem na co nejvyšších stavech zvěře, nikoliv na rovnovážném stavu lesa.

 

• zachování práva rozhodovat o vydání povolenky k lovu výlučně uživateli honitby.

Komentář koalice: Dokud se výkon práva myslivosti nebude shodovat s vlastnictvím pozemku, je umožnění lovu vlastníkovi větší výměry pozemků smysluplné a přispěje ke snížení miliardových škod v lesích i na polích. Dá vlastníkovi možnost chránit si vlastní pole.

 

Další body předkládané petice se již nedotýkají podstaty projednávané novely a nevyžadují proto komentáře. Podrobnější informace k požadavkům ČMMJ naleznete níže.

 

S úctou,

Richard Podstatzký-Thorsen, místopředseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR

Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody

Milan Hron, předseda ProSilva Bohemica

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA – Friends of the Earth CR

Bohumír Nekola,  předseda Sdružení vlastníků honebních pozemků

Petr Klos, předseda Svazu vlastníků půdy

Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR

Doplňující informace pro odmítnutí petice

Vlivem změn klimatu dochází k dramatickému rozpadu lesů, nové lesy budou muset mít bohatší dřevinnou skladbu i strukturu. Bohužel počty zvěře jsou ve vztahu k únosnosti ekosystému krajiny příliš vysoké a znemožňují potřebnou změnu.

V krátkosti je možno současnou situaci shrnout takto:

• pro vznik smíšených lesů jsou příliš vysoké stavy spárkaté zvěře,
• dlouhodobě dochází k úbytku myslivců,
• stávající legislativní rámec nenutí myslivce efektivně snižovat stavy zvěře.

Při každé změně legislativy je třeba mít tato fakta na paměti a odpovědět si na otázky, zdali každé jednotlivé opatření:

1) zvýší počet myslivců?

2) zvýší jejich motivaci lovit?

Z této pozice posuzujme i jednotlivé body petice, uvedeno vždy u vysvětlení červeně.

 

• Náprava omezení práv vlastníků – držitelů honiteb a uživatelů honiteb;

ČMMJ neustále upozorňuje na omezení vlastnických práv v navrhovaných novelách. Je třeba nejprve říci, že vlastník pozemku se nerovná držitel honitby, a už vůbec ne uživatel honitby. Právě za současného legislativního rámce jsou práva vlastníka pozemku ve vztahu k myslivosti omezena. Vlastník pozemku menšího než 500 ha může být členem honebního společenstva, které je držitelem honitby. Plán lovu a dalších činností spojených s honitbou vytváří uživatel honitby (zpravidla nájemce) a ten ji předkládá k vyjádření držiteli honitby, ne vlastníkovi pozemku. K plánu lovu se za držitele honitby vyjadřuje zástupce honebního společenstva. Vlastník pozemku má tolik hlasů, kolik má hektarů, a tak nemá-li nadpoloviční většinu, nebo vlastníci nejsou schopni vytvořit koalici, není šance prosadit jejich zájmy. Většina honiteb (73%) je u nás právě společenstevních. Vzhledem k tomu, že vlastníci pozemků často nejsou místní, s pozemky nehospodaří, a tak nemají zájem se účastnit fungování honebního společenstva. Ve většině případů pak předávají na základě plné moci svá práva, týkající se nakládání s pozemky, právě členům mysliveckých sdružení. Ti jsou zároveň uživatelem honitby, takže vytvářejí plány lovu a chovu a logicky se k nim i zpětně vyjadřují – jinými slovy, mohou si schvalovat plány, které sami vytvoří.

1 NE, 2 NE.

 

• Zachování minimální výměry vlastních i společenstevních honiteb nejméně na současných 500 ha; 

Minimální výměra honitby nemá s kvalitou mysliveckého hospodaření příliš společného, neboť téměř každá zvěř žije na větší ploše než 500 ha. Kvalita mysliveckého hospodaření je dána odborností každého jednotlivého myslivce a nelze přeci apriori předpokládat, že všichni sousedé hospodaří myslivecky špatně. Zpětná kontrola hustoty zvěře a stanovení chovatelských priorit je věcí větších plánovacích jednotek, např. chovatelských oblastí či ORP – rozhodně ne honitby. Velikost minimální výměry honitby vyjadřuje pouze míru pohrdání vlastnickými právy vlastníků pozemků.

1 NE, 2 NE.

 

• Zachování možnosti pronájmu honiteb ve vlastnictví státu za podmínek na trhu obvyklých; 

Poukazovat pouze na ztrátu v oblasti příjmů je zkreslující. Každý řádný hospodář musí zvažovat jak nákladovou, tak příjmovou položku. V tomto případě, jak dokazují čísla u saských státních lesů, došlo po navození vyváženého stavu zvěře k poklesu nákladů na umělou obnovu lesa a ochranu lesních kultur. Tyto úspory řádově nahradily ztrátu z pronájmu honiteb a pokryly i náklady spojené s managementem myslivosti u státních lesů. S vysokou pravděpodobností se dá předpokládat, že při správném nastavení systému lze tohoto výsledku dosáhnout i v případě, že u nás dojde k zavedení saského modelu a zákazu pronájmu státních honiteb. U LČR se v současnosti roční výnos z pronájmu honiteb pohybuje kolem 300 mil. Kč a oproti tomu náklady na ochranu lesa proti zvěři ve výši kolem 800 mil. Kč.

1 NE, 2 NE.

 

• Zachování práva rozhodovat o vydání povolenky k lovu výlučně uživateli honitby; 

Povinnost vydávat povolenky vlastníkům pozemků může zásadně navýšit počet myslivců, na jejichž úbytek ČMMJ stále žehrá. Návrh dává vlastníkovi pozemku právo lovit v honitbě, v níž má pozemek, ale nijak neupravuje jeho lovecké výhody. Musí lovit dle platné legislativy, mít zkoušky z myslivosti, být držitelem loveckého lístku, lovit dle schváleného plánu lovu a chovu a jiných dalších ustanovení legislativy či uživatele honitby – musí tedy splnit stejné podmínky jako každý jiný člen daného sdružení. Jediný rozdíl je ten, že vlastník pozemku bude motivován lovem chránit svůj majetek.

V současné době nemá vlastník pozemku žádnou možnost určovat, kdo bude v honitbě lovit.

1 NE, 2 NE.

 

• Ponechání plánování mysliveckého hospodaření na uživateli honitby.

Nebude-li řádně nastaven mechanismus odvozování výše plánu lovu dle ekosystému, tedy podle udržitelného stavu ekosystému, a nebudou-li řádně nastaveny kontrolní mechanizmy ze strany státní správy myslivosti, situace se nezmění. I nadále moci bude uživatel honitby plánovat a současně si plán sám schvalovat.

1 NE, 2 NE.