Dva vzácné orly královské a dva luňáky červené zabil prozatím neznámý pachatel na Břeclavsku. Pravděpodobně je otrávil zakázaným nervovým jedem karbofuranem. První zabitý pták byl nalezený díky lokátoru, který signalizoval, že se pták nehýbe. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na místě dohledala ještě dalšího orla královského a dva luňáky červené. Případ si převzala kriminální policie. Jižní Morava patří k nejvíce problematickým místům v Česku, co se týká cíleného trávení dravců a dalších volně žijících zvířat. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Všichni čtyři nalezení dravci byli v poloze typické pro otravu – široce roztažená křídla a zaťaté pařáty. „Na vině je zřejmě prudký jed karbofuran, který traviči používají nejčastěji. A to i přesto, že od roku 2008 je v Evropské unii zakázaný pro přílišnou jedovatost. Hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení,“ říká Klára Hlubocká, psovodka ČSO. Ta za pomoci psů vyhledává otrávené návnady a jejich oběti a předává podklady policii.
Mladý orel pocházel z Rakouska
Hlubocká vyjela na Břeclavsko na základě podnětu od rakouských ornitologů. „Jeden z orlů královských, letošní mládě z Národního parku Donau-Auen, který byl rakouskými kolegy vybavený sledovacím zařízením GPS-GSM loggerem, se delší dobu nepohnul z místa a bylo podezření, že je mrtvý. To se bohužel potvrdilo. Na místě jsme dohledali ještě dalšího otráveného orla královského – dospělého jedince. A také dva otrávené luňáky červené,“ dodává Hlubocká.
Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy a v Česku hnízdí pouze v malém počtu, přičemž těžiště výskytu má na jižní Moravě. „Letos jsme v Česku zjistili 24 párů orlů královských. Patnácti z nich se podařilo vyvést celkem 20 mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Díky ochranářskému úsilí počet orlů královských u nás pomalu narůstá. Pokud pak ale někdo otráví jednoho či dva jedince, na už tak malou a křehkou populaci to má velký dopad,“ zdůrazňuje David Horal, který se v ČSO věnuje výzkumu a ochraně orlů královských a je ornitologem na AOPK ČR – regionálním pracovišti Jižní Morava.
Travič zabil zkušeného dospělého orla
„Největší ztráta pro přírodu je dospělý jedinec orla. Našli jsme ho nedaleko hnízda, které bylo po tři roky obsazené a každý rok tu vyváděli mláďata, takže předpokládáme, že to byl pták odtud. Ztráta takového zkušeného ptáka je pro populaci o to zásadnější,“ říká Horal.
Na totožné lokalitě bylo trávení zjištěno už v roce 2020. Tenkrát byli obětmi 3 luňáci červení, káně lesní, kuna a další zvířata.
Případ si převzala kriminální policie. ČSO letos eviduje už 25 otrávených dravců, policii předala celkem 20 případů. Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 150 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.
Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Psovodka Hlubocká v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech s Chesapeake Bay retrívry – psem Vikym a fenou Irbis. Jsou speciálně vycvičení, aby nález psovodce pouze označili a nijak se u něj nezdržovali, aby jim nehrozilo otrávení vdechnutím jedovatých výparů. Hlubocká je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí. Úzce spolupracuje s policií.
Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení
Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.
Další informace
Podezření na otravu. Jak poznat?
- víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
- podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
- mrtvé zvíře poblíž návnady
- mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
- mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
- mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)
Co dělat v případě nálezu?
- Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
- Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
- Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
- Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
- POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Zdroje informací
Karbofuran
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416
Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví
https://www.birdlife.cz/projekt-life-eurokite/
Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).
Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.