Udržitelné řízení lovu hrdličky divoké založené na vědeckých poznatcích vede k obnově její populace

Doporučení dočasně pozastavit lov, které v roce 2021 vydalo mezinárodní konsorcium vědců pod vedením Španělské národní rady pro výzkum (CSIC), umožnilo rychlou obnovu populace tohoto ohroženého druhu.

Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) je celosvětově ohroženým druhem, který je však v mnoha zemích stále i lovnou zvěří. Po výrazném dlouhodobém poklesu populace v celé Evropě byl v roce 2018 přijat Mezinárodní akční plán pro hrdličku divokou, který zahrnoval doporučení udržitelně regulovat lov coby jednu z příčin úbytku tohoto druhu. Vědecký tým vedený Institutem pro výzkum zvěře a volně žijících živočichů (IREC), který je součástí španělské Národní rady pro výzkum (CSIC), vytvořil populační modely a sestavil alternativní scénáře, které by vedly k opětovnému růstu populace hrdliček. „Všechny scénáře vedly k pravděpodobnému oživení, pokud by byl lov dočasně zastaven,“ říká vedoucí vědeckého týmu Carles Carboneras z IREC. „Razantní zastavení lovu by nám poskytlo čas na zavedení nových opatření, která by mohla zaručit udržitelnost lovu v budoucnosti,“ vysvětluje. Na základě těchto závěrů tedy vědci doporučili moratorium lovu v celé Evropě, který Evropská komise vydala v roce 2021 a platí dosud.

Hrdlička divoká, původní evropský druh, prudce ubývá na rozdíl od dnes mnohem hojnější hrdličky zahradní, která se do Evropy rozšířila až ve 20. století. Foto: Pete Richman_CC BY-SA 2.0

Článek právě zveřejněný ve vlivném vědeckém časopise Conservation Letters ukazuje reakci populace v letech 2022 a 2023, tedy po prvních dvou sezónách moratoria. Z údajů shromážděných a analyzovaných v rámci Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) vyplývá, že na západní tahové cestě v důsledku pokračujícího úbytku hrdličky divoké dosáhl počet hnízdících párů na jaře 2021 historického minima 1,56 milionu. „Po zastavení lovu však počty začaly stoupat a v roce 2023 dosáhly 1,96 milionu párů, což představuje nárůst o 400 tisíc hnízdících párů, tedy o 25 %, během pouhých dvou let,“ říká Eva Šilarová, koordinátorka PECBMS z České společnosti ornitologické, odkud je tento celoevropský program řízen již od roku 2002.

Na středovýchodní tahové cestě však na rozdíl od té západní rozhodnutí o omezení lovu nebyla tak přísná. Pozorovaný pokles populace před rokem 2021 tam nebyl tak prudký, a tak došlo pouze ke snížení loveckých kvót (namísto úplného zastavení lovu). „Početnost hrdličky v této oblasti nadále klesala až na historické minimum 0,56 milionu párů v roce 2023, což představuje pokles o 15 % od roku 2021,“ popisuje Šilarová. 

V Česku je hrdlička divoká celoročně hájena a nesmí se lovit. Přesto jsme však i u nás svědky dlouhodobého úbytku početnosti. „Oproti roku 1982, od kdy probíhá systematické sčítání ptáků, u nás v současnosti hnízdí pouhá čtvrtina počtu párů,“ vysvětluje Šilarová.

Obrázek 1. Vývoj odhadovaného počtu hnízdících hrdliček divokých v milionech hnízdících párů využívajících západní (modře) a středovýchodní tahovou cestu (červeně) v letech 1998–2023. Přerušované čáry znázorňují 95% intervaly spolehlivosti.

Rychlý vzestup populace hrdličky divoké po úplném zastavení lovu v západní části Evropy spolu s pokračujícím poklesem po částečném omezení lovu na středovýchodní tahové cestě potvrzují, že dočasné moratorium bylo z krátkodobého hlediska účinné. „Dokládají to například údaje ze Španělska,“ říká Carboneras. „Přestože tam moratorium probíhalo během dvou po sobě následujících sezón, kdy měly hrdličky nízkou hnízdní úspěšnost v důsledku extrémního sucha a horka, jejich přežívání se od pozastavení lovu zvýšilo a je pravděpodobnou příčinou obnovy zdejší populace.“

Budou-li splněny podmínky vypracované na základě vědeckých analýz, může v dlouhodobém horizontu dojít k opětovnému obnovení lovu hrdliček. Lov ale bude muset být prováděn udržitelným způsobem a jeho vliv na hnízdní populace bude i nadále pečlivě sledován v celé Evropě v rámci projektu PECBMS . Doufejme, že další pozitivní výsledky budou následovat. Evropská rada pro sčítání ptáků (EBCC), která PECBMS zaštiťuje, vynakládá velké úsilí na zlepšení monitoringu ve východní Evropě.  V roce 2024 bylo standardizovanou metodou sčítáno nejméně 80 ploch na západním Balkáně a v Moldavsku. Doufejme tedy, že brzy budou k dispozici lepší údaje i ze středovýchodní tahové cesty.

Nový článek vyzdvihuje význam tohoto příkladu úspěšného managementu ohroženého lovného druhu, kterého bylo dosaženo díky informovanému rozhodování založenému na vědeckých poznatcích. Mechanismus udržitelného řízení lovu zavedený pro hrdličku divokou je prvním svého druhu, jenž byl realizován ve velkém měřítku pro suchozemské ptáky v Evropě, a ukazuje tak cestu pro ochranu dalších ohrožených lovných ptáků v Evropské unii. Na příkladu hrdličky divoké vidíme, jaký potenciál má spolupráce zodpovědných úředníků a vědců. Stejný přístup nyní uplatňujeme v následném projektu financovaném Evropskou komisí u dalších ohrožených lovných druhů v EU.

Článek:

Carles Carboneras, Eva Šilarová, Jana Škorpilová and Beatriz Arroyo (2024) “Rapid population response to a hunting ban in a previously overharvested, threatened landbird” je zdarma ke stažení na webu Conservation Letters https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/conl.13057.

 

Kontakty pro další informace:

Eva Šilarová, koordinátorka Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků

silarova@birdlife.cz