Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech, letos eviduje už 36 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu traviče z Milovic. Jednak v terénu dohledáním obětí a návnad a také při domovní prohlídce dohledáním karbofuranu.
Nezaměnitelní dravci, kteří se od ostatních druhů liší dlouhým široce klínovitým ocasem jasně zrzavé barvy a úžasnou leteckou akrobacií. Luňáci červení patří k nejvíce pozoruhodným dravcům, které lze v Česku sledovat. Dva z těchto majestátních ptáků se stali obětmi chovatele holubů a myslivce z Milovic na Břeclavsku.
Třiasedmdesátiletý muž dlouhodobě pokládal u svého domu v Milovicích na Břeclavsku slepičí vejce a mrtvé holuby napuštěné prudce jedovatým karbofuranem. Návnady umisťoval na travnatou veřejnou plochu vedle lesní cesty, kterou místní obyvatelé často využívají k procházkám a venčení psů. „Jeho první nalezenou obětí byl v dubnu 2021 luňák červený vybavený vysílačkou, tzv. GPS-GSM loggerem, který signalizoval, že se luňák už nějaký čas nepohnul z místa. Následně jsme nedaleko něj s pracovníky AOPK ČR a CHKO Pálava našli pozůstatky dalšího luňáka, dvě mrtvé lišky a zbytky z holuba jako návnadu. Případ si převzala policie,“ informuje psovodka ČSO Klára Hlubocká, která je specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí.
Jako návnady použil otrávená vejce a mrtvoly holubů
V dalších týdnech a měsících začala na lokalitě přibývat další otrávená zvířata a policisté zužovali okruh možných podezřelých, kteří by měli důvod dravce trávit. Jako nejpravděpodobnější pachatel se jim jevil starší myslivec a chovatel holubů a drůbeže. „Na konci května 2022 jsme na žádost kriminalistů asistovali při domovní prohlídce u podezřelého. Našli jsme nádobu s karbofuranem, injekční stříkačky a plato od vajec, do kterých muž vpichoval jed,“ popsala Hlubocká.
Během výslechu se podezřelý muž plně doznal. „Uvedl, že jako osoba věnující se dlouhodobě chovu holubů a drůbeže, a rovněž věnující se dlouhodobě myslivosti, aplikoval karbofuran injekční stříkačkou do slepičích vajec a mrtvých holubů, které pokládal jako návnadu u svého pozemku v úmyslu hubit škůdce jeho chovu holubů a drůbeže,“ uvádí usnesení o zahájení trestního stíhání z 30. června 2022.
Usnesení (a následně i rozsudek) mimo jiné uvádí, že muž dvěma luňákům červeným, dvěma liškám obecným a třem kunám skalním „způsobil usmrcení způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení“. Muž byl obviněn ze tří trestných činů – přechovávání omamné a psychotropní látky, týrání zvířat a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Za to mu hrozilo až šest let ve vězení. Soudkyně Okresního soudu v Břeclavi mu 13. října 2022 vyměřila tři roky podmíněně s odkladem na tři roky.
V Česku byli dosud odsouzeni dva traviči dravců. Oba rozsudky byly podmíněné
Jedná se o druhého odsouzeného traviče dravců v Česku. Prvním byl rybníkář z Klatovska, kterému v roce 2021 soud vyměřil trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Tento travič se k činu nepřiznal.
Trávení volně žijících zvířat je v Česku obrovský problém. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 115 případů, jejichž obětmi se stalo 526 zvířat. Traviči většinou používají jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka.
Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, lze tak nalézt zvířata, která se otrávila pozřením části jiného otráveného živočicha. „Karbofuran je velmi silný jed, který hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení a návnady pohozené v přírodě jsou nebezpečím pro vše živé, od ptáků, přes lišky, kuny, ale například i pro psy na vycházce,“ upozorňuje psovodka Hlubocká.
Psovodka ČSO je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí
Dva psi Kláry Hlubocké – Chesapeake Bay retrívři Victory a Irbis – jsou speciálně vycvičení, aby své psovodce nález pouze označili a nijak se u něj nezdržovali, aby nevdechli jedovaté výpary. Každý výjezd je pro ně velkým rizikem, a to nejen kvůli otráveným návnadám. „Psí jednotka ČSO se kromě otrav zabývá i dalšími druhy ptačí kriminality, nejčastěji zástřely, ale v poslední době se také setkáváme se zakázanou praktikou chytání do želez. Pokud by pes stoupl do nastražených želez, znamená to pro něj v lepším případě konec kariéry,“ upozorňuje Hlubocká.
ČSO letos ví už o několika případech chycení ptáků do nastražených želez. „Jestřáb lesní se chytil do želez na Strakonicku a káně lesní na Žďársku. Oběma případy už se zabývá policie. Také evidujeme jedno podezření na chycení do želez, kdy byla nalezena mrtvá samice čápa s useknutou nohou,“ říká Hlubocká, která dodává, že líčení želez je trestný čin.
Většinu případů ptačí kriminality z databáze ČSO tvoří otravy. Ornitologové od začátku roku evidují 57 otrávených zvířat, z toho je 21 savců a 36 ptáků – většinou jde o dravce.
Export z databáze ČSO nelegálně otrávených zvířat k 21. 12. 2022:
- 20 kání lesních
- 11 lišek obecných
- 10 krkavců velkých
- 5 psů domácích
- 3 kuny skalní
- 2 orli mořští
- 1 jestřáb lesní
- 1 kočka domácí
- 1 vydra říční
- 1 luňák červený
- 1 moták pochop
- 1 orel královský
ČSO navíc eviduje další případy ptačí kriminality, jako je zastřelení či chycení do želez. Kriminalisté si letos od ČSO převzali již 20 případů ptačí kriminality.
Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení
Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.
Další informace
Podezření na otravu. Jak poznat?
- víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
- podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
- mrtvé zvíře poblíž návnady
- mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
- mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
- mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)
Co dělat v případě nálezu?
- Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
- Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
- Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
- Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
- POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Zdroje informací
Karbofuran
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416
Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví
Projekt PannonEagle Life umožňuje České společnosti ornitologické zvýšit intenzitu potírání ptačí kriminality a provádět další akce na ochranu dravců.
Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs
https://www.birdlife.cz/pannoneagle/