Nejvhodnějším obdobím pro vyvěšování budek je jednoznačně podzim. Budky stihnou do jara takzvaně „opršet“ a alespoň částečně splynout s okolím. Navíc druhy u nás zimující (např. sýkory či šoupálci) si vyhlížejí svou hnízdní dutinu už od podzimu a budky vyvěšené na jaře mohou ignorovat. Vyvěšování v období předjaří a časného jara je vhodné zejména pro druhy, které se vracejí ze zimovišť. Pozdějším vyvěšením těmto druhům zajistíme, že na ně nějaká volná dutina zbude. Budky pro některé druhy se dokonce vyvěšují až v době, kdy se tento druh na lokalitě už ozývá (např. krutihlavi).
Zavěšení budky je možné mnoha způsoby – pomocí latě, drátu, háčku či přímým přibitím ke kmeni stromu. Při volbě způsobu musíme mít především na paměti bezpečnost a trvanlivost zavěšení. Je také potřeba vyřešit problém zarůstání hřebíků do stromu (vhodné je hřebíky úplně nezatloukat, ale nechat je asi 1 cm nad povrchem nebo hřebík podložit pivním víčkem). V našich podmínkách se asi nejlépe osvědčilo používání závěsné lišty nebo drátu.
Vhodný biotop: Budky má smysl vyvěšovat pouze v biotopech, kde chybí dostatek vhodných přirozených dutin, tj. v místech, kde jsou v převaze mladé a zdravé stromy. Takovými biotopy jsou např. kulturní hospodářské lesy, zahrady, parky, intenzivně obhospodařované sady, mladá stromořadí. Tam, kde je nabídka přirozených dutin dostačující, sice vyvěšením budek ptákům neuškodíme, ale ani moc nepomůžeme.
V lesích vyvěšujeme budky nejčastěji v liniích podél průseků, světlin či méně frekventovaných cest. Má to dvě výhody. Jednak budky lépe najdeme při jejich pozdějších kontrolách, jednak ptáci budky na takových místech osídlují raději než budky umístěné v hustém zapojeném porostu. Na okraji světlin a pasek je i pro ptáky o něco příhodnější mikroklima – menší vlhkost, lepší provětrávání, více světla a tepla.
Hustota budek: Hustota vyvěšování budek se musí řídit především úživností biotopu. Např. v zahradách a sadech či smíšených lesích může být trochu vyšší než ve stejnověkých nesmíšených kulturních lesích. Pokud je hustota budek vyšší než kapacita prostředí, ptáci některé budky neobsadí. Zcela zbytečné je vyvěšování několika budek stejného typu na jeden strom, takové budky mohou obsadit pouze polokoloniálně hnízdící druhy, jako např. špaček obecný, vrabec polní nebo vrabec domácí. Budky je tedy potřeba vyvěsit alespoň 15–20 m od sebe, nebo ještě raději na opačných koncích zahrady. Hustá nabídka budek má smysl pouze v případě, že se pokoušíme některý cílový druh do budky přilákat, ať už za účelem zvýšení jeho početnosti či za účelem výzkumu.
Výška vyvěšení budky: Každý ptačí druh sice více či méně preferuje určitou výšku dutiny nad zemí, v praxi však ale osídlí i budky umístěné v jiných výškách. Nejčastěji používanou výškou pro drobné pěvce jsou cca 2–3 m (1–5 m). V místech, kde je velký pohyb lidí a hrozí vyrušování ptáků, dáváme budky spíše výš. Naopak budky, které chceme častěji kontrolovat, umísťujeme raději do výšky cca 2 m. Budky pro větší druhy ptáků (dravce, sovy, holuby, kavky) umísťujeme do výšky min. 6–8 m. Druhy jako např. úhelníček či dudek zase preferují dutiny nízko při zemi.
Orientace vletového otvoru: Není příliš důležitá, je ji však potřeba volit tak, aby otvor nebyl orientován ve směru převládajících srážek. V našich podmínkách je tedy asi nejvýhodnější směr jižní nebo východní (popř. jihovýchodní). Zejména v hustějších porostech je důležitější než světové strany orientace ke světlinám, průsekům apod.
Bezpečnost ptáků: Při umísťování v terénu nesmíme zapomínat na bezpečnost hnízdících ptáků, jejich snůšek a mláďat. Budky nikdy nevyvěšujeme na místa, kde dochází k aplikaci pesticidů, nebo jiných jedů, které mohou proniknout do potravních řetězců a ptáky ohrozit. Budky se také pokusíme zamaskovat, či vyvěsit na nenápadné místo, pokud možno stranou frekventovaných cest. V místech s vyšším výskytem predátorů, např. na okrajích měst, musíme budku řádně zabezpečit před jejich útokem.
Evidence budek: Vyvěšujeme-li větší počet budek, měli bychom si vést jejich pečlivou evidenci pro účely kontrol, čištění a údržby. Zavěšené budky si zakreslíme do mapky, popř. uděláme alespoň náčrt či schéma rozmístění budek. Pro lepší evidenci se doporučuje budky číslovat (světlou barvou na spodek nebo bok budky).